Amfiteátr Chlum v Lípě
Turistické cíle • Zábava, atrakce
Divadlo v přírodě se na Chlumu hrálo již v 19. století (první zmínka má pocházet ze 6. dubna 1896, kdy tu byl sehrán „Furiant“, ale již o rok dříve se uskutečnil výlet Hospodářsko-čtenářské besedy z Nedělišť do lesa pod rozhlednou), ale současný areál lesního divadla vznikl až počátkem 20. let 20. století, i když místo kolem rozhledny bývalo již v dobách dřívějších shromaždištěm různých akcí: v roce 1868 úřady zakázaného tábora lidu; roku 1902 táboru selských žen a dívek a sjezdu sdružených spolků z okresů královéhradeckého, nechanického, jaroměřského a hořického; o 4 roky později tábora národních socialistů a v roce 1920 tábora sociálních demokratů a Domovinářů. Původně se jednalo jen o místo pro ochotnická divadelní představení v přírodě (zejména hostujících souborů), na jehož vzniku a budování měly hlavní podíl TJ Sokol a DS SDH z Chlumu, s nimiž spolupracovala i JDO „Vojan“ z Lípy a mnozí další.
Při oslavách 6. května 1923 byl v lese pod rozhlednou francouzský maršál Ferdinand Foch. Nad shromážděnými tehdy kroužilo na 30 letadel. V areálu i blízkém hostinci, který byl postaven spolu s původní rozhlednou v roce 1899, se hrálo i v době německé okupace. V roce 1939 měl areál 70 arů a jeho vlastníkem byla místní sokolská jednota. V červnu 1943 předvedli ochotníci ze Starkoče „Královnu Dagmar“. V následujícím roce boharynští ochotníci zahráli Tylovu „Paní Marjánku, matku pluku aneb Ženské srdce“ a ochotníci z Dohalic „Naše furianty“ s hostujícím Frantou Černým z Prahy.
Po osvobození se v amfiteátru začaly objevovat i jiné akce. 26. srpna 1945 zde byly uspořádány první mírové dožínky. 17. května 1948 byla pod rozhlednou Národní pouť s projevem ministra školství, věd a umění prof. PhDr. Zdeňka Nejedlého, které se zúčastnily tisíce lidí. V září 1949 byla obnovena činnost JDO „Vojan“. 3. července 1950 zde byli sehráni libčanskými ochotníky „Psohlavci“ od Aloise Jiráska. 20. srpna téhož roku tu členové Národního divadla z Prahy spolu se Středočeskou filharmonií představili operu Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. Tato akce sem přitáhla desetitisíce diváků. O týden později tu byla uvedena Smetanova „Hubička“. K tomu ještě dodejme, že členové ND tehdy převzali patronát nad tímto přírodním divadlem.
V červenci 1951 divadelní klub „Tyl“ z Libčan sehrál hru Lope de Vegy „Vzbouření na vsi“. V září téhož roku tu účinkoval závodní klub ROH z Hradce Králové, který předvedl Jirákovu „Vojnarku“. 19. července 1953 divadelní spolek „Lira“ z Libčan představil Jiráskovy „Skaláky“. 20. června 1954 tu předvedl svůj repertoár Československý státní soubor písní a tanců, 4. července téhož roku Lidová opera z Hradce Králové provedla Smetanovu „Prodanou nevěstu“ a 5. září 1954 Občanská beseda Všestary operetu „Perly panny Serafínky“.
Z toho je vidět, že divadelní představení byly později obohacovány o koncerty dechových orchestrů, různých pěveckých a tanečních souborů a vyvrcholením by se mohlo zdát představení „Rusalky“, které tu představili členové Národního divadla v Praze, přičemž v roli vodníka exceloval Eduard Haken. Vystoupil tu však též v době svého zákazu filmování Vlasta Burian a posledním zdejším vystoupením byl koncert Evy Pilarové.
Divadlo však vzalo za své a pokusy obnovit jej rovněž. Od počátku 70. let 20. století areál pustl, i když místní hasiči spolu s dalšími nadšenci ho dokázali udržet v takovém stavu, že mohlo v roce 2010 dojít k jeho obnově, i když mnoho z toho původního zaniklo. Jde např. o původní nápovědu, vybetonované pódium a domek se zázemím pro účinkující a k uskladnění lavic. Zájem o zdejší akce se po znovuotevření začal postupně zvětšovat, např. v červenci 2013 navštívilo divadelní představení „Dívčí válka“ od Františka Ringo Čecha, jež bylo sehráno pražským Divadlem Artur, 1 200 diváků. Více na: http://www.amfiteatrchlum.cz.
Při oslavách 6. května 1923 byl v lese pod rozhlednou francouzský maršál Ferdinand Foch. Nad shromážděnými tehdy kroužilo na 30 letadel. V areálu i blízkém hostinci, který byl postaven spolu s původní rozhlednou v roce 1899, se hrálo i v době německé okupace. V roce 1939 měl areál 70 arů a jeho vlastníkem byla místní sokolská jednota. V červnu 1943 předvedli ochotníci ze Starkoče „Královnu Dagmar“. V následujícím roce boharynští ochotníci zahráli Tylovu „Paní Marjánku, matku pluku aneb Ženské srdce“ a ochotníci z Dohalic „Naše furianty“ s hostujícím Frantou Černým z Prahy.
Po osvobození se v amfiteátru začaly objevovat i jiné akce. 26. srpna 1945 zde byly uspořádány první mírové dožínky. 17. května 1948 byla pod rozhlednou Národní pouť s projevem ministra školství, věd a umění prof. PhDr. Zdeňka Nejedlého, které se zúčastnily tisíce lidí. V září 1949 byla obnovena činnost JDO „Vojan“. 3. července 1950 zde byli sehráni libčanskými ochotníky „Psohlavci“ od Aloise Jiráska. 20. srpna téhož roku tu členové Národního divadla z Prahy spolu se Středočeskou filharmonií představili operu Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. Tato akce sem přitáhla desetitisíce diváků. O týden později tu byla uvedena Smetanova „Hubička“. K tomu ještě dodejme, že členové ND tehdy převzali patronát nad tímto přírodním divadlem.
V červenci 1951 divadelní klub „Tyl“ z Libčan sehrál hru Lope de Vegy „Vzbouření na vsi“. V září téhož roku tu účinkoval závodní klub ROH z Hradce Králové, který předvedl Jirákovu „Vojnarku“. 19. července 1953 divadelní spolek „Lira“ z Libčan představil Jiráskovy „Skaláky“. 20. června 1954 tu předvedl svůj repertoár Československý státní soubor písní a tanců, 4. července téhož roku Lidová opera z Hradce Králové provedla Smetanovu „Prodanou nevěstu“ a 5. září 1954 Občanská beseda Všestary operetu „Perly panny Serafínky“.
Z toho je vidět, že divadelní představení byly později obohacovány o koncerty dechových orchestrů, různých pěveckých a tanečních souborů a vyvrcholením by se mohlo zdát představení „Rusalky“, které tu představili členové Národního divadla v Praze, přičemž v roli vodníka exceloval Eduard Haken. Vystoupil tu však též v době svého zákazu filmování Vlasta Burian a posledním zdejším vystoupením byl koncert Evy Pilarové.
Divadlo však vzalo za své a pokusy obnovit jej rovněž. Od počátku 70. let 20. století areál pustl, i když místní hasiči spolu s dalšími nadšenci ho dokázali udržet v takovém stavu, že mohlo v roce 2010 dojít k jeho obnově, i když mnoho z toho původního zaniklo. Jde např. o původní nápovědu, vybetonované pódium a domek se zázemím pro účinkující a k uskladnění lavic. Zájem o zdejší akce se po znovuotevření začal postupně zvětšovat, např. v červenci 2013 navštívilo divadelní představení „Dívčí válka“ od Františka Ringo Čecha, jež bylo sehráno pražským Divadlem Artur, 1 200 diváků. Více na: http://www.amfiteatrchlum.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.280, 15.740)
Poslední aktualizace: 11.4.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Všestary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Amfiteátr Chlum v Lípě
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
0.2km
více »
Pomník "Baterie mrtvých" na Chlumu
Pomník
Komitét pro udržování pomníků na bojišti kralohradeckém, založený roku 1889 z popudu setníka ve výslužbě Jana Steinského, se usnesl v roce 1891 na tom, že označí místo, kde hrdinsky dokonal svůj život setník van der Groeben, nadporučík Heinrich Wolf a 52 mužů proslulé rakouské jízdní baterie č. 7./VIII., pomníkem, který by byl nejen důstojným holdem těmto rekům, ale též věčnou …
0.2km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
0.2km
více »
Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území
Památník
Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale n…
0.2km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
0.2km
více »
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Tipy na výlet
V roce 1866 došlo na území na severozápad od Hradce Králové k jedné z největších bitev 19. století. V okolí obce Chlum se proto nachází velké množství větších a menších památníků. Roku 1997 bylo celé území vyhláše…
0.2km
více »
Hostinec U Polních myslivců v Lípě u Hradce Králové
Cyklo bar - hospůdka
Tento hostinec čp. 34 připomíná svým vzhledem lovecký zámeček, který dokresloval přilehlý březový lesík. Postaven měl být spolu s původní 48 m vysokou železnou rozhlednou, která byla věnována Ing. Josefem Friedlän…
0.2km
více »
Chlum – rozhledna a Památník bitvy 1866
Tipy na výlet
Při návratu z dovolené projíždíme Královéhradeckem a protože milujeme rozhledny, musíme i na Chlum, kde je rozhledna součástí Památníku bitvy 1866. Obec se nachází zhruba 13 km severozápadním směrem od centra Hradce Králového. Je součásti obce Všestary, která leží jižním směrem. Osídlení zde bylo již v době prehistorické. Nalezly se zde předměty z mladší doby kamenné i z doby b…
0.2km
více »
bojiště na Chlumu - les Svíb
Trasa
Ten kdo navštíví bojiště na Chlumu by měl využít možnosti a zavítat do nedalekého lesu Svíb. Nejedná se les „obyčejný“, ale místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. V lese se nachází několik impozantních pomníků věnovaných obětem, ty největší lemují tzv. Alej mrtvých, kříže označující šachty…
0.2km
více »
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - u rozhledny
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází mezi rozhlednou a muzeem v areálu bojiště na Chlumu, ukazuje turistům cestu po červené značce ve směru Všestary žst - Hořiněves. Dle nového značení žlutá značka již nevede p…
0.2km
více »
Muzeum bitvy u Chlumu
Tipy na výlet
Oblast na severozápad od Hradce Králové byla v roce 1866 svědkem jedné z nejtěžších bitev celého 19. století na evropském kontinentu. Střetly se tu totiž armády Rakouska a Pruska. Důvodem bitvy byla zejména snaha …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Muzeum války 1866 na Chlumu
Muzeum
Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf…
0.2km
více »
Pomník Antonína Švehly na Chlumu
Pomník
Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. světové válce, k nimž se dále řadily pomníky prezidenta T. G. Masaryka a dalších výrazných poltických osobností té doby, např. Antonína Švehly.Protože se v Lípě hovořilo o vybudování pomníku padlým již krátce po válce, ale k ničemu to dlouhá léta neve…
0.3km
více »
Fürstenberský kříž na Chlumu
Kříž
Pojem ossarium je známý každému, reálií znalému návštěvníkovi bojiště pruskorakouské války roku 1866, ale o nedalekém Fürstenberském kříži to již tak kategoricky říci nemůžeme, přestože byl první památkou, jež byla vybudována na tomto místě, protože již zmíněné ossarium pochází z roku 1889, resp. až z roku 1935, kdy byla hořickou sochařskou a kamenickou školou vybudována jeho p…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno.
Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v prostoru bojiště. Před…
0.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Mauzoleum
Pomník
Mauzoleum s kaplí věnované památce padlých rakouských a saských bojovníků najdeme na severozápadním svahu Chlumu nad obcí Lípa u Gabrielina dvora. Mauzoleum bylo postaveno nákladem barona Jana Arnošta Liebiga a z výtěžku básně „O dušičkách 1866", vysvěceno bylo rok po bitvě, 3.7.1866. Nedaleko mauzolea stojí kamenná Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720.
0.5km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
0.5km
více »
Mauzoleum u Lípy
Památník
Tento výrazný objekt s evidenčním číslem 23 je upomínkou na krvavou bitvu na Chlumu, jež se udála v roce 1866 v rámci prusko-rakouské války. Nachází se na severozápadním svahu Chlumu, naproti tzv. Gabrielinu dvoru, který v roce 1868 daroval liberecký průmyslník Jan Arnošt baron Liebig své dceři Gabriele, uprostřed lipovo-dubového parku s kamennou sochou sv. Jana Nepomuckého z r…
0.5km
více »
Ossarium u Lípy
Kaple
Tato pseudogotická kostnice z hořického pískovce se šesticí sloupů a se žulovým sarkofágem se nachází v malém parčíku, který vznikl na místě hlavního stanu rakouské Severní armády, přičemž pozemek pro něj byl věnován majitelem dvora v Lípě Karlem Weinrichem a jeho manželkou Gabrielou. Svým vzhledem připomíná kapličku a vznikla podle plánů prof. Friedricha v. Schmidta z Vídně, m…
0.5km
více »
Lípa (Všestary)
Místní část
Podle tradice se zde musela nacházet památná lípa, jež dala posléze obci její název. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" o tom můžeme číst n…
0.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Hřbitov
Pruský hřbitov najdeme na vrcholové pláni Chlumu mezi kostelem, novým hřbitovem a Ossariem. V čele stojí pomník 1. gardové pěší divize, ale najdeme zde i hrobku pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, vel…
0.6km
více »
Památník bitvy na Chlumu – tip na výlet do historie
Cestopisy
Na vyvýšenině Chlum, která leží kousek od Hradce Králové, byla v roce 1866 svedena jedna z nejtěžších bitev Prusko-rakouské války. Byla to také jedna z posledních velkých bitev, které se bojovaly v uzavřených formacích. Bilance bitvy byla tragická, během 20 minut rakouského útoku padlo na 10 tisíc mužů. Více fotografií Chlumu naleznete na www.maxitrip.cz. Na celém bojišti lze…
0.6km
více »
Kostel Proměnění Páně na Chlumu
Kostel
Podle některých teorií mohl na tomto místě stát již románský svatostánek z 11. nebo 12. století. Nic z toho se však nedá dokázat. Nejstarším známým plebánem byl Vicemil. Po jeho smrti byl 10. listopadu 1358 na jeh…
0.7km
více »
Chlum (Všestary)
Místní část
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje množství kamenných nástrojů, jež byly nalezeny v roce 1874 ve zdejším lese a v dalších letech na polích v lokalitě „Na panském“, kde bývalo neolitické sídl…
0.7km
více »
Chlum - kostel Proměnění Páně
Kostel
Chlum - obec připomínaná roku 1352. Původní gotický kostel je datován rokem 1384. V 16. století byl kostel upraven a přestavěn. Kolem roku 1775 byla přistavěna loď s věží. Na hlavním oltáři je dochována renesanční…
0.7km
více »
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Pomník
Orlici, pomník rakouského I. armádního sboru najdeme několik desítek metrů za silnicí spojující obec Chlum s hlavní silnicí č. 11 Hradec Králové - Jičín. Obelisk je zhotoven ze šedé mauthausenské žuly s bronzovou orlicí na vrcholu. Odhalení pomníku se uskutečnilo dne 11.10.1896.
0.8km
více »
Lípa (pod Chlumem)
Vesnice
První písemná zmínka o Lípě pochází z roku 1339, kdy jsou zmiňováni majitelé Jan z Lípy a syn Mikuláš. Jméno obce Lípa zřejmě vychází z názvu osady založené u Lípy nebo lipového háje.
Dne 3.7.1866 byla obec postižena bitvou Prusko-rakouské války, obec se s blízkým Chlumem nalézala v samém centru bitvy. Připomínkou na prudké boje je Mauzoleum mrtvých bojovníků, které dal v…
0.8km
více »
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v obci Chlum ukazuje cestu k jednomu z nejděsivějších míst bitvy 3.7.1866, k Úvozu mrtvých. Jedná se o odbočku žluté značky, která je vedena ve směru Lochenice - Probluz. Úv…
0.8km
více »
Bojiště na Chlumu - pomníky u křižovatky cest do Nedělišť
Pomník
Na křižovatce cest z Chlumu do Nědělišť a Rozběřic najdeme Boží muka z r. 1757 postavená na paměť nakažlivých nemocí, které decimovaly venkovany za války s Pruskem. Nedaleko božích muk, v poli stojí pomník zdobený…
1.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
1.1km
více »




