Alanya – mešita a hrobka Akşebe (Akşebe Mescit ve Sultan Türbesi)
Mešita s hrobkou známá jako Akşebe je zřejmě nejtajemnější stavbou v areálu alanyjské poloostrovní pevnosti. Mešita s hrobkou či mauzoleem, vrcholovou kopulí a jedním minaretem – nebo alespoň to, co z nich zůstalo do současnosti zachováno – se nachází v tzv. Středním hradu a těsné blízkosti cisterny Mecveddin.
Tato stavba vznikla v roce 1230, tedy devět let poté, co seldžucký sultán Alaaddin Keykubat I. dobyl alanyjskou hradní pevnost. Je přitom zajímavé, že se dodnes vlastně neví, kdo vlastně byl (nebo dokonce snad i byla?) onen tajemný Akşebe. Určitě se nejednalo o sultána nebo sultánovu manželku či konkubínu, ale zřejmě o nějakého sultánova vysokého důstojníka a jednoho z prvních velitelů hradu. V tom případě by ale ztrácel smysl názor některých odborníků, že se jednalo o vojenského vůdce z období osmanské říše.
Stavba z tesaného kamene a červených cihel má obdélníkový půdorys a skládá se ze dvou sálů krytých cihlovou kopulí. Jedna místnost sloužila jako mešita, druhá – dvoudílná - byla mauzoleem či hrobkou a nachází se v ní dva hroby (podle některých informačních pramenů jsou zde ale hroby celkem čtyři). Severozápadně od mešity se nachází samostatně stojící – dnes již neúplný - minaret. Jedná se o válcovou cihelnou stavbu na kamenné základně, kterou kdysi zdobily tyrkysové dlaždice a glazované cihly. Původně zřejmě byla obložena i apsida mešity.
Podle některých informačních zdrojů byla tato mešita stavěna v letech 1230 až 1240. Tomu odpovídá i dodnes dochovaný nápis na její severní stěně, který říká: „Bůh zná tajemství nebes i země. Pouze ti, kdo v Něho a v Soudný den věří, staví Boží mešity. V roce 1230, za vlády velkého sultána Alaadina, který pověřil Akşebeho, slabého služebníka potřebujícího Boží milosrdenství, aby ji postavil.“
Od roku 1999 je tzv. letní mešita Akşebe prohlášena za chráněnou kulturní památku.
Na závěr ještě pár doplňujících informací:
Hlavní stavba – tedy samotná západní mešita - má čtvercový půdorys a na východě přiléhá k její jižní zdi dvoudílná přístavba. Její většinová část – tedy hrobka – je rovněž čtvercová. V jižní stěně se nachází nika (mihrab) a ve východní stěně široký klenutý a stupňovitý vchod. Hrobka je s mešitou propojena třemi otvory, které byly později zazděny.
Stavebně poměrně jednoduchý objekt není v současné době nijak využíván a jeho stav se průběžně zhoršuje. Čtvercová mešita je zastřešena kopulí, zatímco hrobka má klenbu valenou klenbou. Sarkofág se nachází pod lomeným obloukem spojujícím obdélníkovou a čtvercovou část hrobky. Na kopuli, která spočívá na pendantivech, lze vidět fragmenty později malovaných dekorací a vytesaný nápisový pás.
Předpokládá se, že pohřební část by mohla být asi o rok mladším přístavkem původní „letní“ mešity.
Na rozdíl od nedaleké Sulejmanovy mešity není u mešity Akşebe volně přístupný interiér. Dá se do něj ale poměrně pohodlně nahlédnout přes mříže.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Alanya
Půjčovna autPříspěvky z okolí Alanya – mešita a hrobka Akşebe (Akşebe Mescit ve Sultan Türbesi)
