Aktuální inspirace při návštěvě Opavy.

Tento článek bude spíš než přesným popisem cesty inspirací na současné zajímavosti v Opavě, případně v jejím okolí. Nejprve uvedu ty které jsou časově omezené. Opava byla od roku 1742 do konce listopadu 1928 hlavním městem Slezského Česka. Opava patří k městům s dlouhou historií. Počátky sahají až do starší doby kamenné a archeologický výzkum je prováděn i dneska a je ještě otázkou čím by nás mohl ještě překvapit. Poslední informaci, kterou mám a která se dostala i do významnějších celorepublikových médií, například televize, je tzv. „Kateřinská venuše“. Je otázkou jak ji správně pojmenovat jestli „Opavskou venuší“, „Kateřinskou venuší“, případně „Kateřineckou venuší“, ale na významu objevu to asi nehraje podstatnější roli. Vypadá méně honosně, má délku jen 5 cm (oproti slavnější Věstonické s délkou11,5 cm, která byla v poslední době zkoumána i 3D scanerem (mikrotomografem) a jím bylo získáno asi 80GB dat o rozměrech s přesností jdoucí až na úroveň mikrometrů, nalezeny taktéž neznámé příměsi v oblasti hlavy a nohou). Nemohu ovšem neuvést i slavný okamžik, že Opava byla jedním z pouhých tří měst, kde byla Věstonická venuše pod největší kontrolou ukázána lidem. Nemohl jsem chybět a před několika lety jsem se byl na ní také podívat. Její vystavení bylo v nejstarším muzeu naši republiky, Slezském zemském muzeu. Jeho návštěvu rozhodně doporučuji. Nedávno se mi zde podařilo sehnat i jeden z prvních kusů nového vydání Slezských písní známého turisty po známých i méně známých místech Beskyd Vladimíra Vaška. Toto jméno možná všem mnoho neřekne, ale pokud uvedu, že psal pod jménem Petr Bezruč, tak už bude všem „jasno“. Toto vydání je zajímavé především velice nevšedními ilustracemi.

 

Zatímco u Věstonická venuše se odhaduje stáří na 25 až 29 tisíc let před naším letopočtem, u opavské je to „pouze“ asi 4,2 tisíce let. Průzkum u obchvatu Opavy v Kateřinkách již patrně skončil, ale podle informací člověka provádějícího tento výzkum spolu s ostatními kolegy se provádí vykopávky i v dalších místech okolí Opavy, například v Loděnicích, tak jsem sám zvědav co „přinese čas“ a jaké novinky se třeba dozvím.

 

První zastávkou je určitá vzpomínka na začátky veřejné dopravy v tomto historickém městě. Opava patří k posledním městům, kde byla tramvajová doprava zavedena. Nějakou dobu zde fungovala, až byla v šedesátých letech minulého století plně nahrazena dopravou autobusovou a trolejbusovou. Jako významné slezské město má pochopitelně i přípoj vlakový a dálkových linek. Trvalo dlouhou dobu než se naplnila i jedna Mládkova písnička „Rychlík jede do Prahy“ s proslulou částí „Z Opavy, z Opavy rychlík jede do Prahy, nikdo nemá obavy, jestli dojede“. Samozřejmě ne všechny části textu platí, například že „nestaví...“ Rozhodně má zastávku ve větším, ale ne tak starém městě a to v Ostravě i dalších. Vzpomínka tramvajové dopravy by měla být i na „Dolňáku“, ale na tuto informaci jsem přišel až dnes, při shánění dalších informací k tomuto článku, takže skutečnost ověřím někdy příště. Jednat by se mělo o část kolejí přibližně uprostřed tohoto náměstí naproti kostelu sv. Vojtěcha. Podle fotky tohoto zbytku kolejí to alespoň takhle vypadá.

 

Tramvajová doprava propojovala nejvýznamnější části tehdejší Opavy. Provoz byl poprvé zahájen v zimě roku 1905. Smutným dnem byl naopak 22. duben 1956, kdy jely zbývající linky naposledy. Jízdné stálo 14 haléřů a platilo se speciálními kovovými „žetony“. Jinky spojovaly historické centrum města s Jaktaří, Kateřinkami a s místy v současné době spojené hlavní silniční tepnou, ulicí Olomouckou. Výkon motorů nebyl zdaleka závratný, jednalo se o přibližně 2*27 „koní“ a nad běžnou rychlostí se dneska člověk jen pousměje. Pro trénovaného běžce by mohla být tato tramvaj soupeřem. Cyklista, pokud by „nepíchl“ nebo někde „nepřistál na čumák“ by byla velmi snadným „soustem“. Rychlost byla o zhruba deset kilometrů v hodině nižší než je průměrná rychlost běžného cyklisty na horském kole při odpočinkové jízdě. Někdy jsem si dával v Ostravě jako trénink, že budu například od Vozovny nebo třeba i z Poruby v Hrabůvce tak, aby mě dotyčná tramvaj „nedojela“. Pokud se to podařilo, byl jsem se svou formou spokojen. Nicméně dnešní tramvaje v některých místech (například Svinov – Vodárna) jezdí i kolem 60 km/h a to již tak málo není. :-) V Opavě jezdila tato nyní již historická tramvaj rychlostí asi 15km/h.

 

S prohlédnutím této tramvaje by se nemělo otálet, jestli jsem v televizi slyšel dobře, měla by zde být pouze do příštího pondělí. Zbývá už jen pár dní.

 

Další časově závislou zajímavosti, kterou jsem se dozvěděl od kolegy v práci je otevření židovského kostela sv. Hedviky. Prohlídka této velmi architektonicky zajímavé stavby by měla být nyní o víkendu. Podle stránek Římskokatolické farnosti Opava by měl být kostel otevřen v sobotu 28.dubna 2018 od 9 do 18 hodin při příležitosti „Otevírání turistické sezóny“. Pro nás, kteří jsme turistickou sezónu neukončili, je to trochu úsměvné. :-)

 

Po prohlídce tramvaje jsem se chtěl pomalu vydat do práce, ale když už napsat turistický článek, tak jsem chtěl udělat nějaké aktuální fotky „Sádráku“ (Stříbrného jezera) a jako zkratku jsem si vybral obchodní dům Breda, podle konstrukce, také ne moc hezky nazývaný „Fukušima II“ (Fukušima I se nachází v Ostravě a je to obchodní centrum Karolina). Pochopitelně tyto názvy používám radši, vyjadřují můj odpor k davovým šílenstvím a bláznění ohledně „neodolatelných nabídek“. Jediné co zde je jsou výrazně vyšší ceny. Ale nyní zde bylo něco co se stát nemělo a „trochu“ jsem se zde zapomněl. Od 23.4 do 6.5.2018 se zde nachází výstava veteránů, jak od známých Škoda 1000MB, nejrůznějších motorek Jawa, Jaguára, vozidel značky Riley Nine, MG, Austin, atd... Ač dnešní provoz nemám rád, tak u veteránů se zastaví čas. Množství exponátů není mnoho, není jich zde tolik jako například v muzeu v Olomouci, ale i tak za zhlédnutí určitě stojí.

 

Poté jsou už místa, které lze projít kdykoliv, rozsáhlejší je model Sluneční soustavy, kde se Pluto nachází až u arboreta v Nových Dvorech u Opavy a k prohlédnutí celého modelu je tedy lepší jet na kole. Podrobnější popis mám v jednom ze svých starších článků.

https://www.turistika.cz/mista/model-slunecni-soustavy-v-opave-a-okoli/detail

 

O Stříbrném jezeru, bývalém, nyní zatopeném lomu píši také na jiných místech.

https://www.turistika.cz/mista/zimni-stribrne-jezero/detail

 

Tím má ranní procházka skončila, musel jsem „fičet“ do práce. To ovšem neznamená, že by v Opavě nebo i okolí nebyly zajímavé místa. Pro milovníky skal uvedu Skály „na Hanuši“.

https://www.turistika.cz/mista/zimrovicka-skala--1/detail

 

A také existuje něco jako „geologická stezka“, ale její projití si nechám na jindy, jsem sám zvědavý co uvidím. Měla by se zde nacházet uzavřená štola po těžbě stříbra, usazeniny dávných moří (karbonských) na Kajlovci, tilly neboli morény ledovce v Kravařích, olivinické čediče (není náhodou, že se tento výraz často vyskytuje i u popisu „bludných balvanů“) v Oticích a nemohu zapomenout na poměrně velký bludný balvan, nyní umístěný naproti (severozápadním směrem) od vlakového nádraží Opavy – východ. Geologicky zajímavé budou nepochybně i zvrásněné usazeniny v Bohučovicích. Vzhledem k tomu, že daná místa jsou umístěná v lomech, lůmcích, případně bývalých důlních dílech, může být k nahlédnutí (vstupu) potřeba souhlas majitele pozemku nebo díla. Uvidíme. Taktéž je Opavsko zajímavá z hlediska nalezišť sádrovce, který v krystalové formě může dosahovat poměrně výrazných rozměrů. To mě připomíná jednu odpověď jeskyňářky z Moldávie, že prý tam nemají netopýry, ale zato sádrovcové jeskyně. To si nedokáži moc dobře představit, u nás máme pouze „starý dobrý“ pískovec nebo přesněji flyš, chcete-li a v Moravském krasu „vápenec“, ale jak může vypadat „sádrovcová jeskyně“?