Loading...
Že jsou ty zimy čím dál podivnější si už všimla většina našich obyvatel, snad jen pár Motoristů na MŽV si to nemyslí, ale s tím toho moc (zatím) neuděláme. Takže my, co rádi v zimě používáme vynález zvaný Ski spíš jen paběrkujeme. Předposlední únorový týden přinesl po delší době pár centimetrů nového sněhu, takže tristní podmínky pro běžkaře se na chvíli vylepšily. I tak se musí vyrazit do vyšších poloh, kde je té bílé hmoty více. Počasí nic moc, takže jsem to vzal na Švýcárnu (z Červenohorského sedla) a dolů do Koutů. Magistrála se naštěstí občas upravovala, ale z Petrovky snad tuto zima rolba ani nejela. Naštěstí díky asfaltce stačí nějakých 15 cm (možná i 20) a dá se pohodlně sjet, vlastně až k mostu a kupodivu se po kraji cesty dalo jet u chatovou oblastí. Z posledního kopce už raději pěšky, dal jsem si 2 Keprníky a na vlak. Ovšem při míjení zavřeného hotelu Pod Sedlem (u nádraží) překvapivě tabule, zvoucí k návštěvě lokálu, který je zavřený někdy od roku 2017/18. Objekt byl delší dobu v nabídce nějaké realitky, zdá se, že konečně se našel nový majitel. Než dojde k totální přeměně objektu, pozvali noví vlastníci veřejnost, k návštěvě, i prohlídce hotelu. Sice měli být osloveni hlavně místní, tedy Koutečtí (Rejhotičtí), ale když jsem nahlédl, přítomná obsluha přemlouvala ke zdržení. No když vám k tomu nabídnou obložené mísy, i nějaké to pitivo, dá se počkat.
Do budoucna (cca 2 let) by se měl zanedbaný hotel změnit v modernější ubytovací kapacitu, jak je dnes oblíbené s wellness službami. Kdo si pamatuje restauraci z dřívějška, bývalo zde hlavně v zimě celkem nabito, hlavně pře odjezdem vlaků. Jak kdo stíhal bylo potřeba něco pojíst (povětšinou nějaký guláš, svíčková, případně vývar), něčím to spláchnout a mazat na nádraží. Vlaky jezdívají zhruba po hodině, takže to bylo v takových vlnách). Na večer se hospoda zaplnila ubytovanými v chatách. Když pak byla dobrá sezona, byl to téměř zlatý důl. Samozřejmě začalo to poněkud upadat, hlavně po výstavbě velkoskiareálu K3. Nicméně místo poblíže nádraží je vysoce strategické a jak mi sdělil nový majitel, se zachováním, tedy vlastně obnovením restaurace se v menším pojetí počítá. Takže za dva roky uvidíme.