Meandry Rokytky v Hrdlořezích

V těchto místech se Rokytka klikatila již v dávných dobách, což je vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c108), tak v indikační skice stabilního katastru obce Hrdlořez z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=KRM128018410) a v indikační skice stabilního katastru obce Hloubětína z téhož roku (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=KRM112018410).

Konec 19. století však přinesl tomuto stavu konec, neboť Rokytka způsobovala časté zátopy na území Libně, Vysočan, Hloubětína, Hrdlořez a částečně i Kyj. Již v roce 1884 se totiž přišlo s melioračním zákonem a štědrými podporami regulačních a melioračních plánů a následně byl Technickou kanceláří Zemědělské rady pro království České vyhotoven projekt na úpravu Rokytky, z něhož se právě později vycházelo. V 90. letech 19. století pak bylo založeno vodní družstvo ve Vysočanech, aby došlo k jejímu zregulování v trati od Kyjského rybníka až ke klenutému mostu v Libni v tehdejší Primátorské třídě. Jeho prvním předsedou byl pražský továrník Ladislav Čupr. Zemský zákon, který se týkal úpravy potoka Rokytky vodním družstvem ve Vysočanech, byl schválen 12. července 1901. V návrhu bylo zřízení přímých zděných zdí, ale na to ministerstvo orby nepřistoupilo, protože by to vyšlo příliš draze. Družstvo se tak obrátilo na obec, zda by úpravu svahů tímto způsobem nezaplatila sama a k tomu by přidalo kolem 40 000 K, které by ušetřilo na výkupech pozemků a vydláždění svahů. Protože však byl tento projekt rozpočten na 100 000 K, tak by musela obec zaplatit 60 000 K, což byla příliš velká částka. Stavební úřad tak navrhl, aby svahy místo vyzdění byly vydlážděny, čímž by se též ušetřilo.

Díky výše jmenovaným regulačním a melioračním pracím, zahájeným v roce 1902, protože se muselo počkat na kanalizační práce s tímto projektem úzce spojené, však Rokytka ztratila někde své kouzlo, když byl její tok napřímen a získal opěrné zdi z kamene či betonu a rovněž vybetonovaná nebo kamenná koryta. Většina z toho byla vybudována do roku 1910. Vedle toho docházelo ještě k dodatečným úpravám, když v roce 1918 c. k. místodržitelství schválilo změnu regulace Rokytky v Hloubětíně a zároveň povolilo této obci zřídit v ní koupaliště. Později došlo k dalším změnám potoka Rokytky, ať již v období 1. republiky, tak v období po 2. světové válce, zejména pak na přelomu 40. a 50. let a v 70. letech 20. století.

Tento stav se však začal zdát neudržitelným, a tak bylo rozhodnuto, že alespoň v části toku dojde k návratu k původnímu nebo co nejpůvodnějšímu stavu tohoto vodního toku, tj. k meandrovitému korytu s mokřady a umělými tůňkami, umožňujícími rozliv vody do okolních luk. V letech 2013-2015 pak proběhla revitalizace větší části toku Rokytky (viz https://sindlar.cz/praha-revitalizace-rokytky-a-hostavickeho-potoka/), kdy se tedy upustilo od napřímeného koryta, jež bylo opětovně dáno do svého původního meandrujícího stavu a vedle toho zmizel i beton na jeho dně. Tyto věci mají totiž zabránit ničivým povodním v případě přívalových dešťů a v období sucha a parna zadržet v krajině vodu, která svým odpařováním ochlazuje vzduch. Na závěr musíme zmínit, že tato část Rokytky je již od roku 2010 součástí přírodního parku Smetanka (viz https://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/prirodni_parky/smetanka_sknihou/prirodni_park_smetanka.html).

Meandry Rokytky v Hrdlořezích na mapě