Barokní skvosty lákají turisty k návštěvě Královéhradeckého kraje
Unikátní barokní areál na Kuksu, broumovský klášter či Dietzenhoferovské kostely na Broumovsku. To jsou jen některé z barokních skvostů, kvůli nimž stojí za to vyrazit na návštěvu Královéhradeckého kraje. A právě baroko bude také letošním hlavním lákadlem pro turisty, kteří by si neměli výlet do východních Čech nechat ujít. Zvláště letos: kukský hospital a broumovský klášter se během roku představí po nákladných a skutečně zásadních rekonstrukcích. Cesta za východočeským barokem nemusí být zážitkem jen pro milovníky starého umění: díky neobyčejnému spojení východočeských památek s krajinou, si mohou turisté z návštěvy Královéhradeckého kraje odnést zážitky spojené i s příjemným pohybem malebnou přírodou.
Podívejte se s námi na Kuks a Labskou cyklostezku.
Návštěvu Kuksu by si lidé rozhodně neměli nechat ujít: barokní památka prošla půlmiliardovou rekonstrukcí a je největší investicí od doby, kdy František Antonín hrabě Špork nechal barokní lázně se špitálem v Podkrkonoší na břehu Labe postavit. Návštěvníkům budou otevřeny nové expozice muzea farmacie, galerie českých vín a malé divadlo a vzdělávací komplex s ubytováním pro účastníky různých kurzů, který vznikl z bývalého hospodářského zázemí. Zásadní opravy se dotkly také nástěnné malby z cyklu Tanec smrti: jde o sérii padesáti fresek znázorňujících rovnost lidí v posledním okamžiku života. Do Kuksu se mohou milovníci pohybu dostat z Hradce Králové po pohodlné cyklostezce po labském břehu, kterou by si ve slunných Jarních dnech nemusely nechat ujít ani rodiny s dětmi či bruslaři. A proto může být návštěva Kuksu zážitkem, který propojuje rekreační sport, setkání s malebnou přírodou i historickými památkami.
Stejnou pozornost si zaslouží také benediktinský klášter v Broumově. Do stavebních úprav a prací v klášteře šlo celkem 250 milionů korun a rekonstrukce je na jedné z nejpozoruhodnějších českých památek vidět. Tyto peníze, které přišly na severovýchod Čech ze zdrojů Evropské unie, umožnily opravit přibližně jednu pětinu rozsáhlého klášterního komplexu. Vznikly zde nové učebny pro vzdělávací programy, ubytovací prostory i nový koncertní sál. Velkou proměnou prošla také celá klášterní zahrada.
Další nepřehlédnutelnou stopou z barokního období na území Královéhradeckého kraje je tak zvaná "broumovská skupina kostelů". Tento ojedinělý soubor vesnických kostelů postavený na území broumovského benediktinského klášterního panství, je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický barokní skvost. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase v letech 1690 – 1743. Tvůrci převážné většiny kostelů z této skupiny jsou Kryštof a Kilián Ingnác Dientzenhoferové. Jedinečné je u celé skupiny broumovských kostelů i jejich urbanistické působení, které je bez výjimky charakterizuje jako prvořadé dominanty obcí i větších krajinných celků. Je typicky barokní a vysoce zhodnocuje krajinu Broumovska jako výjimečného výtvarného a kulturního fenoménu.
Do broumovské skupiny kostelů se řadí:
- Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích (přestavěn 1690 – 1693; Martin Allio)
- Kostel sv. Anny ve Vižňově (1719 – 1728; Kilián Ignác Dientzenhofer)
- Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích (1720-1723; Kryštof Dientzenhofer)
- Kostel sv. Michala ve Vernéřovicích (1719-1722; Kryštof Dientzenhofer)
- Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích (1722 – 1726; Kilián Ignác Dientzenhofer)
- Kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1724-1727; Kilián Ignác Dientzenhofer
- Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725 – 1727; Kryštof Dientzenhofer)
- Kostel sv. Markéty v Šonově (1726 – 1730; Kilián Ignác Dientzenhofer
- Kostel sv. Marie Magdaleny v Božanově (1735 – 1743; Kilián Ignác Dientzenhofer)
- Kaple P. Marie Sněžné (kaple Hvězda), broumovské stěny (1732 – 1733; Kilián Ignác Dientzenhofer)
- Kaple P. Marie Bolestné v Broumově-Olivětíně (snad 1753, autorství nedoloženo)
Další informace o turisticky zajímavých místech naleznete na: www.hkregion.cz
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut