Z Velimi přes památník Křečhoř do Kolína

Kolíne, Kolíne na pěkné rovině, nejeden mládenec pro Tebe zahyne....tak na základě tohoto lidového popěvku složil skladatel František Kmoch slavný pochod Kolíne, Kolíne. A tento lidový popěvek se začal šířit po bitvě u Kolína resp. u Křečhoře (resp. původně u Chocenic), kde se střetla pruská a rakouská vojska. Ale pěkně po pořádku.

Do Velimi nás přiveze osobní vlak z Prahy zhruba za hodinku. Vystupujeme na nádraží a dáváme se po silnici podél kolejí k přejezdu. Naproti nám jsou bývalé čokoládovny, určitě si řada z Vás vzpomene na tvrdé plátkové žvýkačky z Velimi. V oblasti bohužel moc značených cest není a tak jdeme přes železniční přejezd a dále po silnici obcí stále rovně. Silnice se po chvíli stáčí vpravo a přicházíme ke kostelu svatého Vavřince, za nímž je odbočka na Vítězov, po které se dáváme.

Vycházíme z obce a mírně zvlněnou krajinou přijdeme do Vítězova, kde nacházíme směrovky žluté značky a kousek od rozcestí dřevěnou zvoničku. Dá se sem dojít po žluté značce z Klavar od Labe a z Nové vsi od vlaku. My jdeme po žluté stále rovně, kolem opuštěných zemědělských objektů po silnici přes kopec až k silnici č. 12 Praha . Tady se dáme vlevo a asi po 600 metrech opět vpravo. To už můžeme na kopci před námi pozorovat mohylu výše zmíněné bitvy. Ještě nutno podotknout, že po levé ruce ze silnice vidíme vrch Bedřichov, také z mohylou, tentokrát bitvy z roku 1570. No neměli to lidé v této oblasti kdysi lehké.

Od hlavní silnice mírně stoupáme přes vísku Kamhajek kolem rodného domu Gustava Frištenského, známého vzpěrače, a po asi 500 metrech, přicházíme k rozcestí k památníku a tabuli s popisem bitvy. Zde se například dočteme, že bitvu zaplatilo životem 22.000 vojáků (odtud ten úvodní popěvek), a že vojáci dostávali denní gáži 5 feniků, jak to vyčetl jeden pěšák přímo pruskému králi Fridrichu II.

Vpravo je odbočka, která nás asi po asi 500 metrech dovede přímo k památníku. Zde je opět tabule, kde se pro změnu dozvíme vše o historii a stavbě památníku. Je odtud i hezký pohled na Kolínsko a při dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Vracíme se zpět do vsi na rozcestí. I když je v obci 5 míst, kde lze koupit TZ, v sobotu mezi 11 a 17 hodinou ji nikde neseženete. Obchody mají už zavřeno a hospody ještě zavřeno.

Pokračujeme dále po žluté, která nás vede polní cestou z mírného kopce k potoku. Před můstkem se dáváme vlevo, kolem vypuštěného rybníka, až na silnici. Tady pokračuje značka napříč přes silnici, jenže je trochu hůř značená, toho jsme si nevšimli a pokračujeme tedy silnicí, která nás dovede k zámku v Radovesnici 1, kde narážíme na námi opuštěnou žlutou značku. Ta nás vede po silnici směr Zibohlavy a za můstkem přes potok se lomí skoro o 180° zpět po lesní cestě. Asi po 1,5 km procházíme kolem štítarského fotbalového hřiště a podél zahrádek do kolínské místní části Štítary. Tady se značka lomí vpravo a obchází supermarkety a sídliště, aby se asi po 2 kilometrech dostala na kolínské náměstí.

A ještě poznámka, cestou na vlakové hlavní nádraží jsem si všiml další pamětní desky, tentokrát na úvod zmiňovanému Františku Kmochovi, na domě, ve kterém skládal.

Celá trasa je dlouhá cca 14 km a zvládnou ji i méně zdatní turisté.