Rakovník - PkP

Rakovník

Rakovník je jedním z nejspecifičtějších okresních měst; leží mimo velké komunikace, má velmi malý katastr - nepatří k němu žádná větší ves z okolí. Navíc je rakovnický okres ze středočeských okresů nejdále od Prahy. Průměrná nadmořská výška Rakovníka je 322m. Město leží v Rakovnické pahorkatině, a to, jak napovídá jeho nadmořská výška, v údolí Rakovnického potoka; jižně od něj se nachází Kralovická pahorkatina a hned na východní straně města začíná CHKO Křivoklátsko se svou Lánskou pahorkatinou. V okolí Rakovníka neteče žádná větší řeka, jeho osu tvoří říčka Rakovnický potok, jež se u Křivoklátu vlévá do Berounky. Rakovnický potok sbírá vodu z okolních říček a potoků, z nichž bych asi zmínil Lišanský potok, podél něhož vede trať na Lužnou a dále na Prahu.

Předchůdkyně Rakovníka, osada Rokytno, byla založena na staré obchodní stezce, v oblasti již pradávno osídlené. Její význam stále rostl, k r.1119 je doložena a r.1286 ji Václav II. povýšil na město podřízené křivoklátskému panství; kon.13.stol. se Rakovník stal správním centrem kraje a r.1588 jej Rudolf II. povýšil na město královské.

Rakovník je železniční křižovatkou, odkud vede pět tratí, ale žádná z nich tudy neprochází a všechny jsou jednokolejné, neelektrifikované. Asi nejvýznamnější z nich je trať od Prahy (č.120); dříve ovšem trať 120 pokračovala z Lužné na Chomutov a vlaky do Rakovníka přecházely na trať 124; toto řešení však bylo trochu nevhodné, jelikož většina vlaků Praha - Lužná i Lužná - Rakovník jezdila přímo z Prahy do Rakovníka, a dokonce neexistoval osobní vlak, který by projížděl celou trať 120; proto byla čísla tratí vyměněna a trať 120 dnes vede z Prahy do Rakovníka a 124 z Lužné do Chomutova. Pro Pražáky by byla druhou nejvýznamnější trať od Berouna vedoucí celou cestu podél Berounky a Rakovnického potoka, také pod hradem Křivoklát; tato trať je jednou z nejhezčích v okolí Prahy (mám ji projetou z Berouna do Městečka), svého času po ní jezdilo denně několik přímých vlaků Praha-Smíchov - Rudná - Beroun - Rakovník, jež byly ovšem nedávno zrušeny. Další tratě již osobně neznám, takže od severu: První je železnice na Louny, druhá na Bečov nad Teplou (tato pokračuje podél Rakovnického potoka od Berouna) a třetí na Mladotice. Kromě nádraží se v Rakovníce nachází jen jedna železniční zastávka, a to na trati na Prahu. Bylo naznačeno, že Rakovníkem neprochází žádná silnice I. třídy; ze silnic II. třídy Rakovníkem prochází pouze č.227 a 229, ostatní 3 zde končí. Statut silnice II.+ má silnice 237 od Nového Strašecí - jako přivaděč od rychlostní silnice R6 - a silnice 229 na Kralovice, kde navazuje na silnici č.27. Silnice 229 na druhou stranu vede na Louny, 227 na Žatec a v opačném směru na Křivoklát, 228 směřuje na Jesenici a 233 na Radnici a Plzeň.

U Dopravy do Rakovníka musím zmínit dopravce Anexia, který má na linkách na Prahu nevídaně výhodný tarif. Každopádně linky na Rakovník v Praze odjízdějí ze stanovišť Hradčanská a Zličín, přičemž linky od Hradčanské staví ještě na Bílé hoře a ve směru od Rakovníka i na Vypichu. Kromě linky přes Lány existují dva druhy linek: rychlé a pomalé. Rychlé linky jedou po silnici R6 ke Stochovu; pomalé silnici č.6 opouštějí za Jenčí na 201 na Unhošť, z té pak jedou po silnici III. třídy přes Kyšice a Valdek do Velké Dobré, kde se napojují na 606 a pokračují přes Doksy, Kamenné Žehrovice a Tuchlovice na Slovanku u Stochova, kde je první zastávka rychlejších linek za Prahou. Za Stochovem pomalé linky někdy zajíždějí do Lán a vždy do Rynholce a všechny druhy zastavují v Novém Strašecí, odkud jedou do obce Ruda - po silnici 237 - za níž vjíždějí do křivoklátských lesů, za nimiž zajíždějí do Lužné a následně přijíždějí do Rakovníka. Ve městě pak staví na zastávkách Rozcestí k závodu, někdy Železniční zastávka, U Střelnice, ve směru od Prahy U sokolovny a končí na autobusovém stanovišti. Zastávka Rozcestí k závodu je ještě před samotným městem - u osady Šamotka; Železniční zastávka je jen kousek za ní, a asi i proto je tak málo obsluhovaná; U Střelnice se nachází již blíže středu města, pravděpodobně v místě, kde je v mapě vyznačen pension Na střelnici; jednosměrná zastávka U sokolovny je umístěna kousek od Pražské brány a je tedy vhodná k prohlídce centra; pokud budete v Rakovníce končit jeho prohlídkou, asi pojedete ze zastávky Autobusové stanoviště, jež je nedaleko vlakového nádraží. Co se týče přestupů v Rakovníce, učinil jsem zde dva, což byly také mé jediné dvě návštěvy tohoto města; po prvé jsem zde přestupoval cestou do Krušovic a po druhé ze Skryjí a právě tomuto směru bych se chtěl více věnovat. Jedná se o linku 310510, obsluhující oblast jižně od Rakovníka. Moje cesta touto linkou se uskutečnila na sv. Štěpána roku 2007, již po soumraku v lehké námraze - tedy v údolí Berounky i v Rakovníce bylo sucho a na zbytku trasy autobusu jemný sníh - je tedy možné, že právě prostředí můj dojem z této cesty značně vylepšilo, ale přesto bych ji Pražákům doporučil, jelikož krásně ukazuje tuto dosti vzdálenou oblast.

Jak jsem řekl, znám Rakovník jen z jednoho středně dlouhého přestupu, ale jádro města jsem prošel a musím říct, že stojí za vidění. Bylo uvedeno, že na náměstí se dostanete ze zastávky U sokolovny i z autobusového stanoviště, přičemž ani z jedné z uvedených zastávek to není příliš daleko. Ústřední náměstí je dlouhé a upravené, v západní části se nachází barokní radnice, na východním okraji pak pozdně gotický Kostel sv. Bartoloměje se samostatně stojící zvonicí, za nímž je Pražská brána, součást opevnění města. V rámci jádra města bych pak zmínil ještě Vysokou bránu stojící severně od náměstí.

Z Rakovníka vedou tři směry červené značky, jeden směr modré, dva směry zelené, žlutá zde není žádná; východiště je přímo na náměstí. První červená vede oblastí severozápadního okraje CHKO Křivoklátsko a dále do Krušovic. Druhá podle Rakovnického potoka do Pustovět a dále zkratkou na Křivoklát. Třetí do Lubné a dále na Hrad Krakovec. Modrá je variantou k první zmíněné červené - vede přes kopec Hlaváčov (zřícenina) a Lužnou II (železniční museum) na červenou směřující na Krušovice, na které končí. První zelená směřuje na sever - na obec Krupá. Druhá zelená jde podél trati 161 a zároveň proti proudu Rakovnického potoka do Senomat, za nimiž se od obou odpojuje a jinou cestou přichází do Jesenice.

K Rakovníku nepaří žádné větší osady - obce Lužná, Olešná, Senomaty, Lubná, Pavlíkov a Nový Dům jsou samostatné, zbyvší Chlum patří pod již zmíněný Pavlíkov.

Jelikož jsem blízké okolí Rakovníka navštívil pouze autobusem, neznám jej dost dobře, a proto tento odstavec bude rozšířen až někdy později.

Rakovník je netuctovým okresním městem; jeho turistickou výhodou je například jeho neobvyklá poloha, ale například i velikost, kdy Rakovník není ani moc velký, ani moc malý.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Oficiální stránky města Rakovníka: http://www.mesto-rakovnik.cz/

Autor: okalis

Další články autora: 212

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli