Příbram - PkP
Příbram
Příbram je okresní město ležící v průměrné nadmořské výšce celé 502 m. Nachází se na okraji Brdské vrchoviny, která se rozkládá hlavně na západ od něj a směřujíc ke svému pokračování dlouhým hřebenem ubíhá severovýchodním směrem. Samotná Příbram leží v Příbramské pahorkatině, tedy v jakémsi přechodu mezi Brdy a Dobříškou pahorkatinou a Benešovskou pahorkatinou. Vodní osu Příbrami tvoří Příbramský potok s rybníky, který pramení nad městem, aby se pod ním spojil s říčkou Litavkou, stékající s Brd okrajovými částmi města, aby následně Brdskou vrchovinu hlubokým údolím rozdělila na Předlitavskou a Zalitavskou část a nakonec se, sama již jako řeka, spojila v Berouně s Berounkou. Celé krásné brdské hory západně od Příbrami zabírá vojenský výcvikový prostor Jince.
Příbram je starým hornickým sídlem, již od raného středověku se v okolí těžilo stříbro; nejvýznamnějším důlním střediskem jsou Březové Hory, do r.1953 samostatné město. Městečkem se Příbram stala ve 13. století, městěm ve století 16., v jehož poslední čtvrtině - r.1579 - získala status královského horního města. V Březových Horách se začali usazovat havíři v r.1526 (do té doby sídlili v Příbrami), na královské horní město byly povýšeny r.1897. Rozvoj Příbrami v celé její historii ovlivňovaly především doly, a to i velmi neslavně - v období, kdy se v okolí těžila uranová ruda, přičemž pracovníky byli často političtí vězni.
U Dubence (východně od Příbrami) končí rychlostní silnice č.4 a na Strakonice pokračuje již jen silnice I. třídy; R4 zajišťuje rychlé spojení s Prahou a přivaděčem k ní je silnice č.18 (Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Votice); na silnici I/4 směr Strakonice přivádí Dopravu krátká silnice 66 vedoucí pouze z Příbrami do Milína (na I/4). Železnice Příbramí vede pouze malá, a to trať 200 (Zdice - Protivín).
Hlavním prostředkem k Dopravě z Prahy do Příbrami je autobus, který v hlavním městě odjíždí ze stanoviště Na Knížecí. Před poměrně nedlouhou dobou zde byla provedena integrace zahrnující sjednocení odlišných tras linek tří dopravců do jedné; po podrobném prozkoumání mohu tuto změnu označit za zcela pozitivní, protože původně se sice mohlo zdát, že různé trasy znamenaly větší variačnost, jenomže ve skutečnosti jezdili všichni dopravci stejnými místy stavíce na různých, ale nepříliš vzájemně vzdálených zastávkách; díky sjednocení tedy došlo jen k malému prodloužení docházkových vzdáleností z některých míst, ale byl zkrácen interval v jednotlivých zastávkách, a navíc byly všechny linky časově koordinovány. Cestou do Příbrami některé linky zajíždějí do Dobříše, jiné ji objíždějí po obchvatu, první zastávka za Dobříší pak je u sjezdu z dálnice těsně před jejím koncem (jmenuje se Drásov,,SÚS III a Drásov,Skalka,I - pro každý směr jinak), následuje Dubno a pak už okrajová část Příbrami - Nová Hospoda; zde již staví i spoje zrychlených linek. Další jsou jednosměrné zastávky - každá pro jeden směr - Sevastopolské náměstí a Stadion Horymír, potom přichází zastávka Jiráskovy sady a trasa tam a zpět se dělí - od Prahy se jezdí přes Autobusové nádraží a na Prahu přes Milínskou; za centrem přicházejí na řadu Sídl. II. poliklinika, Školní III. poliklinika, Školní kruhový objezd, Zdaboř,nemocnice, jen z Prahy Drkolnov,nemocnice a konečná Drkolnov,Podbrdská. Zastávky Jiráskovy sady, Aut. nádraží a Milínská se nacházejí přímo v centru - první jmenovaná kousek od náměstí T. G. Masaryka směrem na Prahu, druhá je jasná a třetí z nich kousek jižně od náměstí ještě před křižovatkou Milínské s Prokopskou. Zajíždění autobusu na Milínskou je přitom zcela nepochopitelné, protože kvůli poloze této ještě před křižovatkou s Prokopskou si spoje musí zajíždět na jih podobně daleko, jako na sever jedouce přes aut. nádr., takže by se hodilo buď zobousměrnit zastávku Aut. nádraží, nebo zřídit novou zastávku blíže náměstí, přestup z autobusového a vlakového nádraží na Jiráskovy sady je přitom dlouhý přibližně 1 km a Milínská není o nic blíž; kurióznější je dnešní stav o to, že v pracovní dny jezdí také spoje zkracující si cestu mezi Drkolnovem a zast. Sídl. II. poliklinika přes zastávku Sídl. Kladenská, které jsou vedeny přes aut. nádr. Dříve bylo možné uvažovat o obousměrném používání zastávky Dvořákovo nábřeží, která je velmi blízko autobusáku, pro tyto linky, jenže z této pro autobusy na Prahu poměrně užitečné ulice bylo rozhodnuto udělat vpravdě příjemnou zklidněnou zónu, pročež tudy vést autobusovou linku nemůžeme. S dalšími zastávkami se posouváme k jihozápadu; Školní kruhový objezd je u okružní křižovatky jen kousek od modré turistické značky; za ní se trasa linek stáčí k severu a později k západu, kde končí na zastávce Drkolnov,Podbrdská; tuto lze výhodně využít jako východiště na Brdy (jitím přímo západním směrem - viz níže). V Příbrami lze také různě přestupovat; nejvíc možností se asi nabízí do oblasti ležící jižněji, ale také na sever - třeba k obcím u hranic vojenského prostoru - a na východ, kde by se ovšem dala využít už zastávka na mimoúrovňové křižovatce u Drásova; přestup je možný rovněž na trať 200. Nedlouho sem po této trati také jezdí v pravideném taktu rychlíky z Prahy do Českých Budějovic, které sice nebudou sloužit zrovna Dopravě mezi Prahou a Příbramí či Budějovicemi, ale jinak jsem jejich služeb už spokojeně využil.
Centrální náměstí v Příbrami nese jméno Tomáše Garrigua Masaryka, přímo na něm naleznete Kostel sv. Jakuba Většího, v jádru gotický z pol.13.stol., později přestavěný novogoticky, a několik dalších zajímavých budov; severně od něj stojí bývalý arcibiskupský hrad. Při cestě od Prahy je k náměstí nejlepší vystoupit na zastávce Jiráskovy sady, daleko to sem však není ani od obou nádraží (autobusového a vlakového); cesty od nádraží jsou přitom dvě - kratší (kterou jde také žlutá značka) po Dvorákově nábřeží a delší, na níž se u rybníka Hořejší Obora dejte podél něj (ale nikoliv po hrázi), později to vezměte přes něj po lávce a vpravo, abyste obešli zástavbu a dostali se k náměstí. Mimo centrum jsou největší zajímavosti na Březových Horách a Svaté Hoře. Březové Hory nabízejí centrální náměstí Jana Antonína Alise, jemuž vévodí novorenesanční Kostel Sv. Vojtěcha z l.1889-90; půjdete-li z něj na severovýchod po žluté značce, uvidíte husitský kostel a později původně barokní poutní kostel sv. Prokopa; pokud byste pokračovali po žluté dál, dostali byste se k nádraží Příbram. Březové Hory jsou ovšem předně hornické město, a nabízejí proto četné hornické památky, které jsou sice zajímavé i zvenčí, ale zájemcům o jejich bližší poznání je přístupný hornický skanzen. Svatá Hora, vysoká 580,2 m n.m., se vypíná jihovýchodně od centra. Nahoru sice vedou turistické značky (červená a žlutá), ale lepší je vystoupat tam zkratkou po zastřešených Svatohorských schodech začínajících kousek od náměstí TGM. Nahoře vás čeká úchvatný poutní areál, který svého času patřil mezi nejnavštěvovanější poutní místa Rakousko-Uherska. V jeho středu stojí nádherný kostel Panny Marie asi ze 14. století, původně gotický, v 17. století zbarokizovaný C. Luragem - tehdy byl také obklopen ambity a byly vystavěny schody později upravené K. I. Dietzenhoferem. Před poutním areálem stojí sloup se sochou Panny Marie Svatohorské a hodnotné sousoší Kalvárie.
Z příbramského náměstí vycházejí čtyři turistické značené trasy, z nichž tři zde začínají a jedna prochází jsouc okružní. Červená i modrá vedou do Solenic, vsi pod orlickou přehradní hrází; červená jde o něco jižněji (také přes Svatou Horu). Zelená směřuje na sever, aby skončila na brdské hřebenovce. Žlutá vytváří okruh propojující nejzajímavější místa na území Příbrami. Jen okrajem města prochází modrá značka vedoucí na jedné straně přes Vysokou u Příbramě do Rožmitálu pod Třemšínem a na straně druhé přes Tochovice na Březnici; pro cestu po ní je nejlepší vystoupit z autobusu od Prahy na zastávce Školní kruhový objezd. Jak už jsem se výše zmínil, byť odtud nevede značená cesta, je výborným východištěm nejzápadnější zastávka linek od Prahy Drkolnov,Podbrdská, z níž můžete vyrazit prostě po směru jízdy a držet se tohoto směru, až opustíte ulice a chodníčkem dojdete k benzince na silnici I/18, kterou přejdete, projdete cestou na silničku a namíříte si to po ní do osady Lazec, jíž prochází příbramská okružní žlutá značka, po níž se krásně dostanete do lesů Brd.
Město Příbram sahá do nejmenší vzdálenosti od centra na severu; na západě dosahuje k VVP Jince, na východě k silnici č.4 a na jihu za osadu Žežice. Prozatím jsme se z jejích podčástí zmínili o Březových Horách a Svaté Hoře, které jsou z nich výrazně nejvýznačnější.
V okolí Příbrami se můžete vydat třeba do okrajových částí VVP Jince, které jsou o víkendech a svátcích přístupné a vedou jimi nové pěší a cyklistické značené trasy, například z Orlova na vrchol Třemošná.
Centrum Příbrami je sice moc pěkné, ale krásy její centrální části zastiňují Březové Hory, a zejména impozantní poutní areál Svatá Hora. Věřím, že ať budete zrovna poznávat kteroukoliv část tohoto města, budete potěšeni.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Oficiální stránky města Příbrami: http://www.pribram-city.cz/
Přidat do oblibených uživatelů
Příbram
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Příbram - PkP
