TURISTIKU PODPORUJÍ
58 664 turistů a cestovatelů
93 082 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
945 249,- odměny za články

Bruntál - fotogalerie

Bruntál

Bruntál leží v Moravskoslezském kraji v oblasti pohoří Jeseníky, přibližně 60 km od Olomouce. Bruntál má přibližně 16 tis. obyvatel. Jižním směrem od města se rozkládá vodní nádrž Slezská Harta.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Ski areál Kopřivná / Hrad Sovinec Ubytování Bruntál
Turistické cíle / Mapa Bruntál Lázně Karlova Studánka / Praděd Rešovské vodopády

Nízký Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Nízký Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Přes Pastviny a PR Franz-Franz k rozhledně nad Novou Vsí u Rýmařova

Cestopisy

Fotografie (92)  • Foto: Franta
z Janovic nahoru na pastviny

Tak... Prohlídku zámeckého areálu v Janovicích si jako splněnou položku můžeme odškrtnout a nyní se vydáváme z civilizace do lůna přírody. Do KRAJINY neobyčejně zajímavé a rozmanité, ale nevede do ní žádná turistická značka. Do KRAJINY plné pastvin a ohraničené takovým množstvím elektrických ohradníků, že místy musím oprášit vzpomínky na základní vojenskou službu a pohybovat se směrem vpřed plazením jak při hodinách nenáviděné Taktiky... (A jak přes ně přeleze moje Jana? No, jí přece stačí dát do ruky pořádnou haluz, aby elektrický drát směrem k zemi poklonit se donutila.)

Cesta do kraje, v němž kromě sporadicky pasoucího se dobytka můžeme potkat už jen tu příslovečnou lištičku. A naučit ji, jak se správně mává dvounožcům na pozdrav...

Ptáte se - proč... proč takové útrapy??

Protože je okolí Rýmařova strašně krásné!!

Na severozápad od města se vypínají poslední svahy Hrubého Jeseníku, jihovýchod vyplňuje členitá Hraběšická vrchovina a zbytek patří táhlým pláním a vrchům Nízkého Jeseníku. Výsledkem je natolik půvabný „miš maš", že se z němu každému romantikovi radostně zatetelí srdéčko a zamotá šiška. A je úplně jedno, na kterou stranu se nad Rýmařov vydáte...

Já ale po studiu map zvolil směr z Janovic na Pastviny a k přírodní rezervaci Franz-Franz, neboť kartografové zde byli pilní jak včeličky a do map vyznačili množství ikonek, označujících skalní útvary.

(No vidíte – a to sa přitom říká, že je po všeckém hovno... enem po včelách med!)



Od zastávky busu a zvoničky na Opavské ulici stoupáme severním směrem po jakési komunikaci. Protáhne se mezi domy, a pak už pokračuje jako polní cesta až k vzdálenému horizontu. To vše pod tak nádherně fotogenickými mraky, jaké jsme při našich cestách snad ještě neviděli. Pravda – i když svítí slunce, je poměrně chladno a chvílemi fučí i pěkný severák. Ale aspoň se nezpotíme...

S přibývajícími výškovými metry se krajina za námi rozevře dokořán a nabídne pohled nejen na rýmařovské městské části, utopené v údolí, ale i na protější lučinatý hřeben nad Edrovicemi a zalesněné vrcholy Kamenné hory a Návrší. Ale není třeba se pořád jak vrtule otáčet, celý kraj kolem (a hlavně ten před námi) má též své nesmírné kouzlo. Všechny Pastviny jsou zdobeny úžasnými pásy hájků a remízků. Jsou jakoby nakašírované pro potěchu nejen oka, ale i duše.

A do všech těch remízků jsou na mapě vsazeny ikonky skal, ale při pohledu zblízka bohužel v porostu nic takového nevidět!

(Nejspíš tam jsou, ale lze je spatřit, jen když opadá ze stromů listí...a pokud ano, zřejmě se jedná jen o balvany či skalky... jenže kvůli těm ohradníkům člověka na průzkum přejde chuť.)

V místě, kde se pasou kravičky, prochází napříč další polní cesta. Vede ale jiným směrem, než chceme, a proto po podlezení drátů pokračujeme po lučině vzhůru do bezejmenného kopce.

Z jeho temene se otevírá krásný zpětný pohled na Rýmařovsko. Před námi se nabízí zase něco jiného: pohled na utěšeně krásnou - a nebýt těch pastvin s ohradníky a občasným dobytkem - panensky přírodní krajinu! Jak se tak člověk kochá pohledy, chvilku tam a pak zase jinam, zalituje, že nevlastní ještě alespoň jeden pár očí. Ideální by byl takový, umístěný na tykadlech vzadu na temeni hlavy...



Další pouť oživí bezejmenný zalesněný vrchol vlevo a půvabný remízek po pravici. Po překonání dalšího horizontu procházíme okolo rozsáhlého močálu. A pak už se před námi objeví cíl naší cesty - Zadní pole pod zalesněným hřebenem Pastvin (790 m), který okolní krajině dodává téměř snovou horskou domenzi.

I když jsem se na objevování nových skal nesmírně těšil, po několika marných odskocích do houštin se soustředil už jen na zalesněný podvrchol Pastvin, kde se nad lukama vypínala dlouhá zalesněná hradba. V její spodní části se dokonce do lesa objevil i jakýs průchod a já tak mohl prozkoumat alespoň spodní lesnatý hrb. Na množství skalek a na jednu skálu jsem tu opravdu narazil. Ale do těch (na mapě avízovaných o výšce 12 -18 m) měla tato nejvýše sedmimetrová skalka hodně daleko!

Je dost možné, že se větší skaliska nacházejí v těžko prostupném terénu na hřebeni o něco výš, ale kvůli nedostatku času jsem to musel zabalit. Když člověk nejde sám, musí kromě hledání neznámých skalních útvarů hlídat i manželku, aby se mu někam nezatoulala.

A tož nezbylo, než se naposledy potěšit pohledem na ukázkové vrásy fylitového kamení, a pak už pospíchat za ženou, jejíž silueta užuž mizela za horizontem...

Jak tak spěchám za ní, najednou mi cestu zkříží skutečná kmotra liška! Chvátá z louky do lesa a je to velmi nevychované zvíře – nejenže neumí pozdravit, ale vypadá i strašně naštvaně. Když pohlédnu do jejích oranžových očí, jako bych v nich četl němou vyčítku: „A ty tady děláš co, vetřelče? Nevidíš jaký mám hlad? Tos mne přišel do mého revíru připravit i o ten poslední zbytek bídně živených myší?!?“

Pokračuji zrychlenou chůzí za chotí, ale na předělu se musím zastavit, neboť jsem se ocitl v samotné pohádce. Velkou výšeninou Pastviny totiž končí markrabství Nízkého Jeseníku a mně se odtud otevřel pohled na čarokrásné království Hrubého Jeseníku anebo (chcete-li) - na Říši Děda Praděda!

V tomto případě samozřejmě jen o část malou: za sedlem, od něhož pastviska klesají na jedné straně k rýmařovským Janovicím a na straně druhé k Nové vsi a Dolní Moravici, se nad obzor vypíná toliko mohutná hmota Velké Máje a Vysoké Hole. Praděd odsud nevidět, ale i to „málo" k mimořádnému vizuálnímu zážitku naprosto stačí.

Zajímavý je i ten velice estetický alejový a remízkový porost, který zdobí podhorské stráně vlevo od Nové vsi. On je vůbec ten okolní kraj tak poetický a jaksi nádherně a drsně krásný...

Doháním Janu a ta se mi chválí: „Představ si, že mi dvakrát cestu zkřížila liška! Když jsem viděla, jak se po mně zle dívá, měla jsem takový strach, že jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. Leda jí tak hodit řízek, aby mne nepokousala!“

Vyloudil jsem na tváři úsměv, poplácal ženušku po rameni a natočil ji směrem našeho dalšího pochodu. A já si odskočil do lesních houštin po mé pravici, abych se pokusil nalézt přírodní rezervaci Franz-Franz.

Jako bych na tvářích viděl ten váš pobavený úsměv – přírodní rezervace a s takovým směšným jménem! Ale nevím, čemu se smějete... Nacházíme se v Sudetech a ten německý Franz-Franz (Franta Franta) byl nejspíš nějaký havíř (anebo předák), který zde v potu tváře dobýval železnou rudu.

Hlavním předmětem ochrany přírodní rezervace je sice podhorský smíšený les s dominantním jesenickým modřínem opadavým (stáří porostu dosahuje 150 let), ale pod korunami stromů se ve skalnatém terénu ukrývají vchody do velmi rozsáhlého a starého důlního díla. Tak starého, že se objevilo už v roce 1625 na Komenského Mapě Moravy. Kutat se tu samozřejmě začalo už dlouho předtím a dílo se jmenovalo St.Veit-Kotzian. Dnes v opuštěných štolách nalezlo svůj domov mnoho druhů netopýrů. Z roztomilých myši, kterým díky evoluci narostla křídla, se zvláštní pozornosti těši vrápenec malý a netopýr brvitý. A právě jejich kolonie jsou v rezervaci Franz-Franz páté největší v republice.

Přímo do přírodní rezervace nevede žádná cesta, natož turistická trasa. PR zaujímá vrchol a severní a západní svahy zalesněné kóty (774 m). Já si udělal odskok přibližně do její střední části. Lesní svahy jsou místy zarostlé tak, že jsou až neprůchodné, ale právě tady jsem narazil na část starého důlního díla.

Kdo umí dobře číst v terénu, ihned pochopí, že ty propadliny a příkopy zde nevznikly náhodou, což mi vzápětí potvrdily dva nezajištěné vstupy do podzemí. Jak už jsem se zmínil, rezervace se rozkládá ve skalnatém terénu a já se tu potěšil i pohledem na větší, nejméně deset metrů vysoké rulové skalisko, které už tak tajemné lokalitě dodává ještě tajemnější nádech.



Po návratu za manželkou se společně těšíme další mimořádně hezkou vyhlídkou. Vyhlídkou na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, jemuž v této výseči pohoří dominuje se svými 1384 metry Velký Máj. Mohutná hora ale není tím jediným, co nás v krajině zaujme.

Zajímavý je též závěr údolí Moravického potoka, v němž se okolo silničky, šplhající v mnoha serpentinách na návrší zvané Vyhlídka (stojí zde známá chata a nová rozhledna), rozkládají převážně rekreační objekty osady Nová Ves. A velmi působivé jsou i ty pásy větrolamů a aleje ovocných stromů na lučinatých kopcích pod zalesněným masívem hor, které jsou dokladem úžasné symbiózy přírody a činnosti lidského ducha. Musíme si ale uvědomit, že tento estetický cit byl projevem původních obyvatel (sudetských Němců), a že se zdejší půvabná krajina zachovala jen díky tomu, že se v této nadmořské výšce už nedaly pěstovat žádné „užitečné" plodiny!

(V opačném případě by se dnes poutník mohl „kochat" pohledem toliko na bývalé družstevní lány...)



Vyhlídkových míst je tu víc. Celá krajina se mění před očima, jak lučinami scházíme až dolů k hlavní silnici. A díky fotoaparátu s větším zoomem (či dalekohledu) nabídne i přiblížení horního konce Nové vsi s kaplí svaté Anny. Nižší rozložitý zalesněný vrcholu vlevo nad rozhlednou už patří „tisícovce" Soukenná (1026 m).



A pak už jsme na cestě a spolu s ní se šplháme serpentinami do prudkého kopce. Okolo ní jsou sporadicky rozhozena stavení, která se ve velké většině změnila na rekreační chalupy. Od posledních dvou zákrut se do kraje otvírá další, velmi utěšený výhled. Pod jednou zatáčkou se nachází svatoanenská kaple, která vznikla v roce 1922 v místech původního dřevěného kostelíka. Nová sakrální stavba dostala historizující novogotický styl, který byl použit jak v jejím exteriéru, tak i vevnitř, ale tam se bohužel nedostaneme - je zavřeno. Z info tabule se dozvíme, že interiér novogoticky také „ladí, a že se v něm nachází dřevěný oltář s vyobrazením vyučující Panny Marie, obrazy křížové cesty a dřevěné lavice. Namísto varhan má kaple harmonium a to je unikát, neboť jej dodala firma Peloubet, Pelton a Company až z dalekého „Nového Yorku."

Ale vraťme se zpět k vyhlídce. Z té vyšší serpentiny nad kaplí se otvírá půvabný půlkruhový rozhled na podhůří Hrubého Jeseníku, tvořené lesy a pastvinami a na táhlé horizonty vrchů Nízkého Jeseníku, jimž vévodí sopka Velký Roudný.

Bohužel, tyhle pohledy jsou dneska ty poslední, protože jen co začneme po silnici stoupat výš, nebe se pro zbytek dne zatáhne černými mraky. A v jejich objetí nás přivítají i dvě stavení. Stojí na rozhraní horského hvozdu a pastvin, obě slouží cestovnímu ruchu a staly se ozdobou celého návrší. Nacházíme se v nadmořské výšce přes 840 m na horním konci dědiny a od prvního domu Nové vsi jsme překonali převýšení asi 150 m.

Stavení od sebe neodděluje jen vzdálenost sta metrů, ale také propast času, hluboká až 300 let!

U parkoviště stojí to novější - štíhlá věž, připomínající dřevěnou hradní hlásku. Krytá vyhlídková plošina, vypínající se bezmála 30 m nad zemí, začala psát svou historii v květnu roku 2014 a od té doby už se o ni otřely podrážky tisíců spokojených návštěvníků. Při pohledu na rozhlednu zvenčí vidíme jen dřevo (modřínové desky, kterými byla celá obložena), ale ve skutečnosti tvoří její jádro železobetenový tubus s ocelovým schodištěm. A kromě toho, k čemu byla postavena - tedy dalekým výhledům - je zde návštěvníkům k dispozici také Infocentrum, WC, dětský koutek a úschovna kol a lyží.

A jaký že je je z nové rozhledny výhled? To vám bohužel nemohu říct, neboť když jsme se po serpentinách s manželkou nahoru do kopčiska vyplazili, jak na potvoru se nebe zatáhlo barvou tiskařské černi a my museli vyhledat azyl v blízké turistické chatě.

(Ale věřím, že jsou z ní výhledy velmi slušné, neboť my jsme se cestou nahoru mohli pokochat mnoha skvělými vyhlídkami - mimo jiné na Rýmařovsko, Bruntálsko a na sopku Velký Roudný nad přehradou Slezská Harta. Hladina vodní nádrže ale vidět nebyla. Tento pohled už díky převýšení z nové rozhledny snad spatřit lze. Stejně jako hradbu hlavního hřebene Hrubého Jeseníku.)



Ale podívejme se nyní na chviličku do interiéru turistické chaty a restaurace Na Vyhlídce. Díky kachlovým kamnům a mnoha vkusně umístěným starožitnostem pod starým trámovým stropem zde slovo „útulnost" není prázdným pojmem a vaše líce se rozzáří. A při pohledu na dřevěnou sochu okloboukované mořské panny s bujnými ňadry, stojící venku před chatou, si pánové radostný úsměv jistě ještě jednou rádi zopakují...

Jak už jsem se zmínil, stáří starého "Gasthausu" na vyhlídce je sice odhadováno až na 300 let, ale v roce 2007 prošla chata a resturace generální rekonstrukcí.

Dnes je tu sice hodně narváno, ale jakési to místečko se i pro nás našlo. Horší už to bylo s občerstvením: obsluhujícím personálem nám bylo smutně řečeno, že se restaurace za hodinku zavírá a k mání už jsou jen poslední porce jídla. Jana si tedy dává filé, já chtěl vrabce (ale došel), a tak jsem se musel spokojit jen s pivem. A zatímco se žena radostně láduje, dopíjím rychle pivo a informuji ji, že si ještě udělám krátký odskok k blízké skále.

(Ve skutečnosti je z toho málem čtyřkilometrová okružní jízda!)



Po žluté mířím ke skalnatému vrcholu Sutí (851 m), který v podobě asi 200 m dlouhého hrbu mírně převyšuje okolní plochý zalesněný terén poblíž křižovatky lesních asfaltek. Na turistických mapách je k ikonce skály přiřazeno numero 12, označující její výši. Ve skutečnosti je tím nejspíš míněna výška od úpatí po skalnatý vrchol, vlastní skalní stěny jsou o dost menší. Jediným objektem, kterému bychom mohli s lehkým přimhouřením oka tuto kótu přidělit, je oddělené skalisko na úpatí skalního ostrohu. Všechny ostatní skály jsou totiž víceméně jen mrazovými sruby, zdobícími v podobě půlvěnce srázy nejvzdálenějšího vrcholku Sutí.

Na vlastním temeni nacházím jen nevysoké skalky a balvany. Stěna nejvyššího skalního útvaru je ve spodní části členěna do vějířovitého tvaru horniny. Rula to není - stěny jsou tvořeny deskami a plotnami (typické fylitové vrásy na nich také chybí) a tudíž tuto horninu můžeme zařadit mezi kvarcity. Ostatně - podobné složení devonských hornin vrbenských vrstev, skládající se buď z chloriticko-sericitických břidlic s deskovými kvarcity anebo z grafitických fylitů, se vyskytuje i na nedalekém bývalém důlním díle Boží dar a František, kde se rudné žíly těžily až do šedesátých let minulého století.

Původně jsem k němu po spleti asfaltových lesních cest zamířil, ale pohled na mobil zvěstoval, že je bohužel čas ke slíbenému návratu. A tož, jak to v takových případech chodí – návštěva je zase odložena „na jindy“...



Jana už mne čeká venku před chatou, neboť mezitím byla restaurace uzavřena a hosté vyexpedováni ven a sděluje mi ohromující novinu: začlo jí tak stávkovat koleno, že už prý už neudělá ani krok!

No, původně jsem chtěl odsud sejít po žluté na bus ve Starí Vsi, ale zdá se, že tentokrát nezbývá jiná možnost, jak si zavolat taxi.

Sympatický pán přijíždí už za čtvrt hodiny, jízda přes ty okolní kotáry k našemu penzionu Mary je parádním zážitkem a nakonec to ani tolik nestojí...



Když se dáme na pokoji a v koupelně trochu do rychtiku, scházíme na večeři do restaurace o patro níž. Starý pán (majitel) je i skvělý kuchař, a tak si záhy pochutnáváme nejen na pivečku (obsluhuje nás sympatická štíhlá černovláska), ale i na segedínském guláši a španělském ptákovi.

Majitelé nemají jen psa - malého pudlíka, ale také kočku Micinku. A je nám řečeno, že tohle zvířátko neomylně vycítí, jaké má člověk zdravotní problémy, neboť si neomylně lehne a zahřívá místo, které ho bolí...

(No a mně ta Micina hned skočila do klína!)

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.996, 17.265)
Poslední aktualizace: 14.3.2016
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,0km od místa
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Dolní Moravice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,0km od místa

Příspěvky z okolí Přes Pastviny a PR Franz-Franz k rozhledně nad Novou Vsí u Rýmařova

Dřevěná rozhledna nad místní částí Nová Ves na Rýmařovsku
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Dřevěná rozhledna nad místní částí Nová Ves na Rýmařovsku
Rozhledna
Nová, krásná, dřevěná rozhledna je postavena nad horním koncem místní části Nová Ves - obce Dolní Moravice na Rýmařovsku. Rozhledna má výšku 31,3 metrů, stojí na zarovnané plošině mezi vrchy Štěrkovec a Novoves…
0.5km
více »
Rozhledna u Vyhlídky - Nová Ves
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna u Vyhlídky - Nová Ves
Rozhledna
Téměř před dokončením, ale náporu prvních výletníku se zřejmě dočká nová rozhledna v Jeseníkách až na jaře 2014. Najdeme ji na horním konci Nové vsi, části Dolní Moravice. 31,5 m vysoká rozhledna s vyhlídkovým ochozem bude součástí zdejších sportovně rekreačních aktivit, která Nová Ves ve svém okolí nabízí. Je zajímavé, že na rozdíl od většiny rozhleden nestojí na žádném vrcholu, ale spíše na východním úbočí Štěrkovce (867m).…
0.5km
více »
Neděle s Vyhlídkou
Neděle s Vyhlídkou
Tipy na výlet
Nedělní ráno, ačkoliv nesnídám džbánek piva, už pohled z okna naznačuje, že skuteční babí léto se dostavilo se vší parádou (a horkovzdušným balónem ovšem s nepochopitelným nápisem Jaro). Nicméně je třeba počkat až se trošku oteplí, což se nakonec dá využít k malé údržbě kola, čímž naznačuji, jak se můžu do cíle dopravit. Když jsem v prosinci na…
0.5km
více »
Nová Ves - vyhlídka nad kaplí sv.Anny
Nová Ves - vyhlídka nad kaplí sv.Anny
Vyhlídka
Silnice, která vede z Dolní Moravice k tur.chatě a nové rozhledně Na Vyhlídce prochází Horní Moravicí a v závěru údolí se v serpentinách šplhá do prudkého kopce. Okolo cesty jsou rozhozena dnes už převážně rekreač…
0.6km
více »
Nová Ves - areál rozhledny a chaty Na Vyhlídce
Nová Ves - areál rozhledny a chaty Na Vyhlídce
Výletní místo
Nachází se v nadmořské výšce přes 840 m na horním konci dnes už převážně rekreační vsi a je dostupná po silničce s mnoha serpentinami, která má od prvního domu Nové vsi až nahoru na kopec převýšení asi 150 m. T…
0.6km
více »
Dolní Moravice - horská chata Na Vyhlídce nad místní čásí Nová Ves
Dolní Moravice - horská chata Na Vyhlídce nad místní čásí Nová Ves
Chata
Pěkným výletním místem, kde si můžete vychutnat své jídlo je horská chata Na Vyhlídce, nad horním koncem místní části Nová Ves, obce Dolní Moravice u Rýmařova. Chata obklopena ze všech stran les…
0.6km
více »
Nová Ves
Nová Ves
Osada
Osada Nová Ves je místní částí obce Dolní Moravice a rozkládá se západním směrem od obce. Nová Ves je nejvýše položenou osadou v okrese Bruntál. Severním směrem se nad osadou zvedá Novoveský vrch ( 827 m.n.m.) a…
0.6km
více »
Nová Ves
Nová Ves
Tipy na výlet
Chcete-li navštívit oblast Hrubého Jeseníku ve směru od Rýmařova, je možné jet z Rýmařova do Dolní Moravice a odtud odbočit do místní části Nová Ves. Na konci upravené silničky Vás ve výšce 850m čeká nep…
0.9km
více »
Kaple svaté Anny v části Nová Ves  - obce Dolní Moravice
Kaple svaté Anny v části Nová Ves - obce Dolní Moravice
Kaple
Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u Státních hranic s Polskem. V jejich jádru - Hrubém Jeseníku se nachází obec Dolní Moravice. Pokud se vydáte k horské chatě Na Vyhlídce, v místní části - Nové v…
1km
více »
Jelení
Jelení
Rozcestí
Rozcestí Jelení je orientační místo na žluté turistické trase a výchozí bod modré značky. Rozcestí se nachází v údolí tvořené Mlýnským potokem a jihozápadním směrem od obce Karlov pod Pradědem. Rozcestník je umíst…
1.3km
více »
Důlní revír u Nové Vsi
Důlní revír u Nové Vsi
Důl, štola, šachta
Severozápadním směrem od horního konce Nové vsi, části Dolní Moravice na Rýmařovsku najdeme pozůstatky rozsáhlé důlní těžby. Na svazích hory Soukenné najdeme pozůstatky, které patří k důlnímu revíru nazvaného Boží Dar. Ten má svůj začátek již v údolí Stříbrného potoka pod Alfrédkou, kde byla ještě v poválečných letech vyražena štola Josef a ještě do roku 1959 bylo ložisko těženo. Hlavní lokalita těžby je však dodnes patrná…
1.5km
více »
Nad Karlovem
Nad Karlovem
Rozcestí
Nad Karlovem je rozcestí a orientační místo na žluté turistické značce a nachází se nad obcí Karlov pod Pradědem a na křižovatce lesních cest. Kromě turistických tras je toto místo rozcestím udržovaných běžeckých …
1.5km
více »
Skály na Suti nad Novou Vsí
Skály na Suti nad Novou Vsí
Skalní útvar
Sutě (851 m) jsou skalnatým vrcholem, který v podobě asi 200 m dlouhého hrbu mírně převyšuje okolní plochý zalesněný terén poblíž křižovatky lesních asfaltek. Prochází tudy i žlutě značená trasa od chaty a rozhled…
1.6km
více »
Karlovo rozcestí
Karlovo rozcestí
Rozcestí
Karlovo rozcestí najdeme u křižovatky lesních cest na žluté turistické značce vedoucí z osady Karlov pod Pradědem a v úseku mezi rozcestím Nad Karlovem a Jelení. Rozcestí se nachází na jižním úbočí vrcholku Klob…
1.7km
více »
Cesta na Praděd
Cesta na Praděd
Hřeben
Na Praděd se dá jít několika způsoby. My jsme se vydali ze Staré Vsi u Rýmařova. Sem dojedete autobusem přímo z Rýmařova, nebo dojdete pěšky, je to 6 km. My jsme šli po značce přes bývalou chatu Alfrédku na Jelení…
2km
více »
Karlov pod Pradědem
Karlov pod Pradědem
Osada
Karlov pod Pradědem je horská rekreační osada a vyhledávané lyžařské středisko v oblasti Hrubého Jeseníku. Karlov je místní část obce Malá Morávka a bezprostředně na obec navazuje a…
2.1km
více »
Mravencovka
Mravencovka
Rozcestí
Mravencovka je rozcestí zelené a modré turistické trasy a nachází se jihozápadním směrem od obce Karlov pod Pradědem. Kromě turistických tras je na tomto rozcestí křižovatka značených cyklostezek. Rozcestník je um…
2.3km
více »
Omezená vyhlídka od PR Franz-Franz
Omezená vyhlídka od PR Franz-Franz
Vyhlídka
Místo s překrásným výhledem na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, jemuž v této výseči pohoří dominuje se svými 1384 metry Velký Máj, se nachází na pastvinách nad přírodní rezervací Franz-Franz. Mohutná hora ale…
2.4km
více »
Skicentrum Pawlin – Karlov pod Pradědem
Skicentrum Pawlin – Karlov pod Pradědem
Ski areál
Karlov pod Pradědem se prezentuje jako největší lyžařské centrum v Jeseníkách, leckdy lze narazit dokonce na označení největší lyžařské centrum v celé ČR, to je ovšem poněkud diskutabilní…
2.5km
více »
Tajnosti přírodní rezervace Franz-Franz
Tajnosti přírodní rezervace Franz-Franz
Přírodní památka
Možná, že vám už ten název Franz-Franz vyloudí na tváři pobavený úsměv a vy se zamyslíte, proč nese zrovna tohle jméno. Ale na složenině křestního jména plus stejného přijmení není nic divného. Určitě vám není n…
2.5km
více »
Boží dar
Boží dar
Důl, štola, šachta
Kdo se vydá po lesní asfaltce od Anenské Huti do Karlova, narazí cestou na Boží Dar. Samozřejmě se podiví, není-li tu nějaká časoprostorová diskontinuita a jak to, že najednou jsou tu Krušné hory. Žádná anomálie z…
2.6km
více »
Karlov - rozcestí
Karlov - rozcestí
Rozcestí
Jedná se o rozcestí žluté, modré a zelené turistické značky. Nachází se na příjezdové silnici k horským hotelům a to k hotelu Moravice a Kamzík. Žlutá značka vede od tohoto rozcestí oblastí lesa na Ovčárnu. Po z…
3.3km
více »
Malá Morávka
Malá Morávka
Vesnice
Malá Morávka leží severním směrem od města Rýmařov. Malá Morávka je vyhledávanou celoroční rekreační horskou obcí, která je obklopena zalesněnými stráněmi kopců. Obec se rozkládá v jihovýchodní části chráněné kraj…
3.7km
více »
Skalní útvary Pastvin
Skalní útvary Pastvin
Skalní útvar
Pokud budete studovat Mapu.cz (anebo tu turistickou) Rýmařovska, zjistíte, že ikonek, označujících skály, je v okolí města jako naseto. Až se člověk diví, že o nějaké té skále dosud nic nečetl a ani ji na obrázku …
3.7km
více »
Chata Alfrédka
Chata Alfrédka
Chata
Lokalita Alfrédka se nachází ve středu Jeseníků, nedaleko Pradědu, v národní přírodní rezervaci Pod Jelení studánkou v nadmořské výšce 1082 m n.m. V místě se nacházela horská chata Alfrédka…
4.6km
více »
Jelení studánka
Jelení studánka
Zajímavost
Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hř…
6.3km
více »
Karlova Studánka
Karlova Studánka
Lázně
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…
8.6km
více »
Bílá Opava
Bílá Opava
Říčka
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží …
8.8km
více »
Praděd
Praděd
Hora
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud…
9.6km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace