Pěšky přes Kanárské ostrovy - II. etapa Fuerteventura

Fuerteventura © Jakub Šolc / Ivo Fikrle

Na jaře roku 2025 centrála pro cestovní ruch,

GR 131: PĚŠKY PŘES KANÁRSKÉ OSTROVY

S parťákem Fikim (Ivo Fikrle) se po třech letech od našeho legendárního HRP Ultimate Crown chystáme zase projednou obout svobodu. Máme před sebou přechod všech sedmi Kanárských ostrovů – Lanzarote, Fuerteventura, Gran Canaria, Tenerife, El Hierro, La Gomera a La Palma. Čeká nás zhruba 600 kilometrů a přes 25 000 výškových metrů krajinou vulkanických struktur, sucha, horka, prachu, písku, ostrých hřebenů nad oceánem i divokých lesů. Osu našeho trailu bude tvořit GR 131, nicméně nebudeme se ji držet striktně a chceme vidět víc! Přeci jen na Kanáčích už jsme si oba něco odchodili.

Tentokrát chceme všechno, tzv. all inclusive. Sedm jednohubek s různou příchutí.

Fuerteventura © Jakub Šolc / Ivo Fikrle

Jsme na druhém ostrově naší velké jízdy přes Kanáry. Musím upřímně říct že si to tady užívám na plný pecky. Nejen krajinu a kilometry, ale hlavně mého nejlepšího hikovacího parťáka. S Kubou neřeším jestli jdeme na ten či onen kopec, prostě na sebe mrknem a jdeme. A taky se dost nasmějeme a to mi chybělo.

Přestože naše první dva ostrovy vznikly společně a jsou stejně staré, cca 20,2 milionu let a jsou od sebe co by ultralehkou holí Fizan Essential dohodil, jsou každý jiný. Zatímco na Lanzarote jsme přešli jeden masiv a zbytek ostrova byl placka s mnoha kalderami, rozházenými po ostrově jako kostičky Lega po obýváku, Fuerteventura se chlubí nespočtem kopců a nádherných hřebenovek. Oficiální trasy GR131 se opět moc nedržíme a vybíráme si to nejlepší, jako když dáš dítěti kreditku a pošleš ho do cukrárny. Kdo šel někdy hřebenovku, obzvláště na ostrově jako je tento, ví o čem je řeč. Neskutečný výhledy na všechny strany, nevíš kam koukat dřív a ostrov ti přitom příjemně ubíhá pod nohama. Dva dny dokonce vidíme oceán vlevo i vpravo. A slunce? No slunce ti nedá zadarmo ani metr a vzhledem k zeměpisné šířce ho máme téměř přímo nad hlavou. Naštěstí máme občas i sem tam nějakej obláček a fouká silnej vítr, takže jsme se neugrilovali a můžeme pořádně prásknout do koní.

Fuerteventura © Jakub Šolc / Ivo Fikrle

Po dvou hřebenovkách přecházíme asi 15 kilometrů po dunách žlutého písku, který sem přinesl vítr, oceán a čas z nedaleké západní Sahary. Na prvním pohled je vidět že sem nepatří. Celý ostrov je totiž tvořen sopečným materiálem, který přechází od červené přes červenohnědou až do černé. Překvapivě tady roste několik druhů keřů, kaktusů a mrňavých kytiček. Kaktusů je po celém ostrově opravdu hodně, krásně kvetou a dorůstají monstrózních rozměrů.

Máme dost času, tak tam vypálíme i nejvyšší kopec Fuerteventury Pico de la Zarza 812 m n.m., jehož vrchol se topí v oblačnosti, není téměř nic vidět a je tady pěkná kosa. Původní plán byl z vrcholu přeběhnout hřeben k západu a jít po severním břehu dolů na Punta de Jandía, ale kombinace silného větru a nulové viditelnosti nám v tom brání a rozhodujeme se to neriskovat. A tak se zásobou vody a jídla na dva dny běžíme zpátky dolů.

Fuerteventura © Jakub Šolc / Ivo Fikrle

Posledních 16 kilometrů k majáku jdeme po  jižním pobřeží nádherně rozervaným silou oceánu a nespočtem suchých koryt řek, které se probouzí jen při občasných deštích. Dešťů je tady nejméně ze všech ostrovů. Přesto neustálým slézáním a vylézáním nastoupáme slušných 480m.  Fascinuje mě, kolik života tady na tak suchém, drsném, horkém a nehostinném kousku země je. Ryby v oceánu jsou vidět ze břehu pouhým okem, stovky krabů, ptáků, mrňavých králíčků a neposedných roztomilých kanárských veverek. Je pondělí 19.května v kalendář řiká že má Fiki svátek a my se v obřím trajektu řítíme rychlostí 35 uzlů (65km/h) na náš třetí ostrov, na Gran Canarii.

Jakub Šolc, Ivo Fikrle

www.kubojovycesty.cz

www.facebook.com/kubojovycesty 

650 km pěšky přes sedm Kanárských ostrovů

650 km pěšky přes 7 KANÁRSKÝCH OSTROVŮ

Autor: Španělsko

Další články autora: 183

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli