Fuerteventura - I.

Fuerteventura má mnoho „nej“ mezi Kanárskými ostrovy:

- je geologicky nejstarším

- je také nejdelší

- svou rozlohou 1.659 km2 je to druhý největší ostrov (po Tenerife)

- je také nejvýchodněji položeným, nachází se asi 100 km od afrického kontinentu

- je nejméně osídlený a zatím turisty nejméně navštěvovaný.

(foto 001, 002, 003, 004, 005, 006, 007, 008, 009)

Ostrov vznikl zhruba před 70 miliony let vulkanickou činností. Krajinu Fuerteventury tvoří především pouštní povrch se sopečnými horninami. Podnebí je zde velmi suché, ale zároveň nejteplejší ze všech ostrovů. Je tu patrný vliv afrického klimatu ze saharské pouště. Díky malé vzdálenosti od afrického kontinentu sem vítr přináší další písek ze saharských pouští, který přispívá ke vzniku nových pláž.

(foto 010)

Foto: Bubinga

Na samém severním cípu ostrova Fuerteventura se rozkládá Parque Natural de las Dunas de Corralejo. Jak lze poznat z názvu, čekají tam na člověka opravdové pouštní duny. Celková rozloha, na které se rozkládá přírodní park, je kolem sedmadvaceti kilometrů čtverečních. A ke všemu je tam snadný přístup autem, jelikož skrz duny vede asfaltová silnice i s parkovištěm po okrajích. Návštěvník by za silnějšího větru neměl nechávat auto jen na okraji silnice, jelikož tady jezdí písečný pluh, který zde odklízí ze silnice nafoukaný písek.

(foto 011)

Člověk se zničehonic ocitne v oblasti věčného, všudypřítomného písku. Písečné duny zde vytvářejí úchvatnou zvlněnou krajinu.

(foto 012, 013)

Při prohlídce písečných dun lze na nich zkoušet gymnasticko-akrobatické sjezdy nebo válet obyčejné sudy.

(foto 014)

Jakmile člověk zaleze za první dunu, ocitne se v krajině, která vypadá jako Sahara. Připomíná to tu dalekosáhlou poušť bez známky civilizace. Liduprázdná oblast, vítr ve vlasech a písek všude, kam se mu jen podaří dostat.

(foto 015)

Když člověk to řádění na písku nešidí, určitě uvítá, že na druhé straně silnice se podél celého parku v délce asi osmi kilometrů rozkládá několik pláží s báječnou možností koupání.

(foto 016, 017, 018)

Foto: Bubinga

Před městem Corralejo, které se nachází na nejsevernější části ostrova, si dopřáváme výhled na ostrůvek Isla de Los Lobos a na sousední ostrov Lanzarote, který od Fuerteventury odděluje asi deseti kilometrový průliv. Celou cestu zkoušíme také vyhlížet africké břehy.

(foto 019, 020)

El Cotillo, kdysi významná obec ležící na západním pobřeží severního cípu ostrova Fuerteventura. K ochraně před piráty postavili na jižním okraji obce malou strážní věž. Byl to asi dobrý nápad, jelikož ani dnes jsme tady žádné piráty neviděli.

(foto 021, 022, 023)

Na věž, která se tyčí nad hlavní písečnou pláží Playa del Castillo, je přístup zdarma, stejně jako na výstavu obrazů, která se koná uvnitř. K dispozici jsou zde také informační materiály a mapky.

(foto 024, 025, 026)

V suchém vnitrozemí ostrova Fuerteventura navštěvujeme městečko La Oliva. Zastavujeme na hezkém náměstí. U zdejší fontány se osvěžujeme a prohlížíme si mohutný trojlodní kostel s velkou tmavou zvonicí, jenž se pyšní vstupními vyřezávanými dveřmi.

(foto 027, 028, 029, 030, 031, 032)

Foto: Bubinga

Kousek za městem u Villaverde si prohlížíme dva restaurované původní větrné mlýny.

(foto 033, 034, 035, 036, 037)

Další naše cesta vede do vyprahlého vnitrozemí. Volíme jízdu po oblíbené vyhlídkové horské silnici FV-30. Po cestě potkáváme několik malebných zachovalých vesnic. Jednou z nich je krásná vesnička Betancuria, která je památkově chráněná.

(foto 038, 039, 040, 041, 042, 043, 044)

Foto: Bubinga

Ještě však před ní se horská silnice stáčí do serpentin a po chvíli se ocitáme na nejvyšším bodě horského sedla. Zde spatříme odbočku vlevo s ukazatelem Mirador Morro Velosa. Cesta vede na vrchol hory Tegú do výšky 645 metrů. Bohužel pěkná budova na vrcholu hory, v níž byla restaurace je mimo provoz, a tak je i dole na odbočce zamčená závora, jenž zamezuje jízdu autem na vrchol. Zastavujeme alespoň u závory a kocháme se nádherné výhledy na celou centrální náhorní plošinu severní Fuerteventury i s výhledem na moře. Ostrov nabízí roztodivné barvy – od bílých a bíložlutých pláží, přes nafialovělý čedič, až k černé lávě. Příroda si s barvami této krajiny skutečně vyhrála. Exotických květů jsme během naší cesty moc nespatřili. Nejvíce je tu k vidění trnité roští, dále tu jsou palmy a pryšce. Mnoho druhů zvířat ani rostlin se zdejšímu suchému podnebí nedokázalo přizpůsobit. Ze zástupců fauny jsme potkali králíka či pouštní veverku, která nám přeběhla přes cestu.

(foto 045)

Zpět na jih ostrova jedeme přes městečko Pájara. Po cestě nás zaujalo několik farem větrných elektráren, které využívají sílu neustále vanoucího vzduchu.

*

Pokračování: https://www.turistika.cz/cestopisy/fuerteventura-ii/detail