Loading...
Münster: čtyři roční období ve městě Vestfálského míru
V severní části německé spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko, asi 60 km od nizozemských hranic, stojí téměř třistatisícové město Münster, které, nejen že se nemalou měrou zapsalo do evropských dějin, ale od konce roku 2004 se pyšní titulem „Lebenswerteste Stadt der Welt“ (město, kde se nejlépe žije), který získal v soutěži LivCom-Award pořádané pod záštitou OSN. A v čem že je život v Münsteru lepší? Pojďme se projít ulicemi starého města a poznat, jak se Münster mění během roku.
Než se ale začneme po Münsteru procházet, měli bychom nejdříve absolvovat krátkou procházku jeho dějinami, na které jsou Münsteřané pyšní a jejichž stopy lze nelézt téměř na každém kroku.
Procházka minulostí
Od 6. století leželo v prostoru dnešního Dómu saské sídliště Mimigernaford. Během šíření křesťanství a rozšiřování území Francké říše založil na popud Karla Velikého kolem roku 795 fríský misionář Liudger na pahorku nad říčkou Aa klášter (latinsky Monasterium), který dal budoucímu městu jméno. Již roku 805 byl Liudger jmenován prvním münsterským biskupem. Münster se s příchodem kupců a řemeslníků začal rozšiřovat za hradby kláštera. Na druhé straně říčky Aa vznikl v polovině 11. století druhý klášter „Unsere Liebe Frau“, který dnes nese příznačnější jméno „Überwasserkirche“ (doslova „kostel přes vodu“). Roku 1170 získal Münster městská práva. Aby bylo město chráněno před nepřáteli, bylo kolem vybudováno opevnění, které bylo neustále vylepšováno. Od poloviny 14. století nabyl Münster jakožto člen hansy na významu a město bohatlo. V tomto období byl Münster největším městem Vestfálska.
Bouřlivé časy pro obyvatele Münsteru nastaly v období reformace. V roce 1532 začal vleklý spor münsterského biskupa s luterány, kteří posléze ovládli většinu kostelů ve městě. Luteránská víra byla v Münster dominantní až do příchodu nizozemských šiřitelů novokřtěnectví Jana van Leydena a Jana Matthyse v roce 1534. Díky velkému počtu vyznavačů novokřtěnectví, kteří se do města stěhovali z jižních oblastí Německa, se z Münsteru stalo této křesťanské odnože. Ti také přebírají moc ve městě. Na několik měsíců se Münster stal dokonce novokřtěneckou monarchií a Jan van Leyden jejím králem. V létě roku 1535 však město dobyl zpět biskup Franz van Waldeck, který nechal na počátku roku 1536 tři přední představitele novokřtěnců - Jana van Leydena, Bernda Knippedollinga a Bernda Krechtinga - exemplárně popravit. Na výstrahu všem byla jejich těla zavěšena v železných klecích na věž kostela Lambertikirche. Tyto klece tam visí dodnes.
O více než sto let později se dostal Münster opět do popředí zájmu. Dne 24. října 1648 byla totiž na Radnici mírovou smlouvou mezi Španělskem a Nizozemskem ukončena třicetiletá válka. Tato událost se zapsala do dějin jako Vestfálský mír.
V 17. století proběhl další boj o moc nad městem. Münster byl již několik desetiletí svobodným městem, když se rozhořel spor měšťanstva s vládnoucím duchovenstvem. Roku 1661 po osmiměsíčním obléhání Münsteru převzal moc nad městem knížecí biskup van Galen. Po smrti posledního knížecího biskupa v roce 1801 bylo město obsazeno pruskými vojsky, která v letech 1803 – 1813 nahradila Napoleonova vojska. Po Vídeňském kongresu se stal Münster, jakožto hlavní město nově zřízené provincie Vestfálsko, součástí Pruského království.
Během 2. světové války byl Münster jedním z nejponičenějších měst Německa – 90 % starého města bylo zničeno spojeneckými bombami. Zásluhou Münsteřanů bylo však historické centrum znovu vystavěno. Odchylky od předválečného vzhledu domů lze porovnat v městském museu a ze starých fotografií.
Münster 21. století
Jen stěží lze Münster popsat jednou větou. Současný život obyvatel Münsteru je spjat především s třetí největší německou univerzitou Westfälische Wilhelms-Universität, jejíž budovy jsou rozesety po městě. Tvář města omlazuje zhruba 50 tisíc studentů, díky nimž Münster žije i v noci. Nelze přehlédnout i relativně vysoký podíl cizinců, kteří tvoří kolem 9% obyvatelstva a díky nimž získalo město multikulturní ráz, který se nejvíce projevil při mistrovství světa ve fotbale 2006, během něhož panovala ve městě fantastická atmosféra.
Pozitivem Münsteru je velmi nízká kriminalita. I když se v noci nemusíme bát, že nás někdo přepadne, krádeže kol jsou však docela časté. Jízdní kola, neboli „Leeze“ (v tajné münsterské řeči Masematte, která se v posledních letech opět oživuje), jsou totiž v Münsteru tím nejdůležitějším artiklem a narazit na ně můžeme na každém kroku. Zámek na kolo je často dražší, než celé kolo, jen aby kolo nebylo ukradeno. Kol je dokonce dvakrát víc než obyvatel. Je jedno jestli je to nejnovější model nebo „arab“. Červené cyklostezky, po kterých se projíždějí cyklisté všech věkových kategorií, lemují městské silnice po obou stranách a chodci musí dávat pozor a dobře se rozhlédnout předtím, než se rozhodnou cyklostezku přejít.
Díky převažujícímu cyklistickému ruchu je v Münsteru velmi čistý vzduch bez smogu a malý hluk, který bychom u velkoměsta předpokládali. Díky provázanosti města s přírodou, absenci supermoderních mrakodrapů a převažujícímu cyklistickému ruchu budí Münster občas dojem maloměsta, což ale není vůbec na škodu. Právě naopak. Relaxovat můžeme prakticky všude. Oblíbeným sportem v ulicích je jogging. Pokud tedy neprší.
Časté dešťové srážky dokládá i známé münsterské rčení „Entweder es regnet oder es läuten die Glocken - und wenn beides zusammenfällt, dann ist Sonntag“ (Buď prší, nebo zní zvony - a když se děje obojí, pak je neděle.). O to příjemnější jsou poté dny, kdy svítí slunce. Díky své poloze je podnebí v Münsteru ovlivňováno vlhkým mořským vzduchem. Léta jsou příjemně teplá, teploty v zimě dosahují maximálně minus 5 stupňů Celsia. Sníh je v Münsteru jen zřídka a když už napadne, je ho málo a dlouho se neudrží. Výjimečný byl rok 2005, kdy koncem listopadu napadlo přes třicet centimetrů sněhu, což bylo nejvíce od roku 1880.
Zámecký park v proměnách roku
Procházku po městě začneme u barokního zámku, který stojí na západním okraji historického centra od roku 1770. Původní sídlo kněžského duchovenstva je dnes hlavní budovou münsterské univerzity. V areálu zámeckého parku, který je za slunečného počasí oblíbeným místem pro piknik, je i rozsáhlá botanická zahrada. Přirozenou hranicí parku je vodní příkop, který jej odděluje od okolního města. Během roku se tvář parku neustále mění. Na jaře zde rozkvétají tisíce pestrobarevných květů. Za horkých letních dnů přináší procházka ve stínu stromů příjemné osvěžení. S koncem léta se mění všudypřítomná zeleň v červeno-hnědo-oranžovou-žlutou podzimní paletu. A když v zimě zamrzne vodní příkop a stromy se zbytkem neopadaného listí pokryje poprašek bílého sněhu, všude se rozhostí božský klid.
Třikrát do roka se koná na parkovišti před zámkem tzv. „Send“, což je jeden z největších jarmarků v Severním Porýní – Vestfálsku, který trvá pět dní, během něhož se parkoviště změní v malý Prátr s desítkami atrakcí a stánků s občerstvením.
Promenáda
Zámek je součástí promenády, která kruhově obíhá historické město. Promenáda byla vytvořena na místě bývalého obranného valu v roce 1770. Zbytky vodního příkopu jsou zachovány dodnes, stejně jako bílá severní strážní věž „Buddenturn“ z roku 1200 a cihlový „Zwinger“ z třicátých let 16. století, který sloužil dvě století jako věznice a v době nacismu jako klubovna Hitlerjugendu.
Čtyři a půl kilometru dlouhá promenáda je lemovaná z obou stran alejí stromů a kromě toho, že je oblíbeným místem milovníků procházek, tak si také vysloužila označení „cyklodálnice“, jelikož se po ní lze nejrychleji dostat z jednoho konce města na druhý konec.
Aasee – jezero ve městě
Vydáme-li se po promenádě od zámku směrem na jih, dojdeme k Aasee, uměle vytvořenému jezeru, do něhož se vlévá říčka Aa a které zvláštním způsobem zasahuje do vzhledu města. Za slunečních dní se jeho břehy zaplní lidmi, kteří tu pořádají piknik s tolik oblíbeným grilováním. Snad každý druhý si sebou přinese minigril, na kterém se pak opéká snad vše od typických německých buřtů až po zeleninu. A přitom se pořádají nejrůznější hry. Tradiční akcí je prvomájový pochod kolem Aasee s dřevěným vozíkem plným jídla a pití, který je zakončen piknikem. Nejčastějším místem setkání studentů u Aasee bývají tři koule „Giant Pool Balls“, které zde byly instalovány v rámci výstavy skulptur koncem 70. let minulého století.
Na severozápadním břehu byl v roce 1960 zřízen skanzen „Mühlenhof“, který návštěvníkům ukazuje, jak se žilo na vesnici v 17., 18. a 19. století. V blízkosti skanzenu se rozkládá areál zoologické zahrady „Allwetterzoo“.
A když už jsme u těch zvířat, má Aasee jednu raritu. Tedy vlastně dvě. První raritou je černá labuť, která se zamilovala do člunu ve tvaru bílé labutě, kolem něhož neustále krouží a odmítá odletět na zimu do teplých krajin. A tou druhou zvláštností jsou münsterští králíčci, kteří se prohánějí po městě. Nejčastěji je lze zahlédnout po setmění a nebo brzy po ránu. Pokud ale nechceme čekat a doufat, že nějakého zahlédneme, stačí se vypravit autobusem přes Ludgeriplatz k hlavnímu nádraží. Na velkém travnatém kruhovém objezdu se jich pase hned několik i přes den.
Prinzipalmarkt – přehlídka kupeckých domů
Od Aasee se na Prinzipalmarkt dostaneme po ulici Aegidiistraße, na kterou zprava navazuje ulice Rothenburg. O Prinzipalmarktu se říká, že je to výkladní skříň Münsteru. Kupecké domy z 12. století s průčelími a zlatými nápisy lemují kočičími hlavami dlážděný široký bulvár. Pod arkádami se ukrývají luxusní butiky. Na zahrádce před restaurací vedle Radnice popíjí kafe ti, co na to mají. Gotická Radnice ze 14. století ukrývá místnost, kde byl uzavřen Vestfálský mír. Nepřehlédnutelnou dominantou je novogotický kostel Lambertikirche, na jehož věži jsou zavěšeny již zmíněné tři železné klece. Na jejich polohu upozorňují v noci tři světýlka, která byla na klece umístěna, čímž získává potemnělý noční Prinzipalmarkt zvláštní tajuplnou atmosféru.
Dalo by se říci, že Prinzipalmarkt je uzlem starého centra. Na východ vybíhající uličky nás nejen dovedou k utajeným skvostům města, jako je barokní palác „Erbdrostenhof“, či okolí kostelíka St. Servatiikirche, ale jsou i hlavní nákupní zónou.
Kolem Lambertikirche se na Prinzipalmarkt napojují jedny z nejstarších trhových ulic Münsteru. Doleva se stáčející Prinzipalmarkt volně přechází v Roggenmarkt. Procházkou dojdeme až k soše „Kiepenkerl“, která znázorňuje tradičního středověkého obchodníka s nůší. Od konce listopadu až do Štědrého dne se kolem této sochy koná jeden ze šesti münsterských vánočních trhů, které jsou rozesety v uličkách kolem Prizipalmarktu a které do města lákají návštěvníky až z Nizozemska.
Domplatz a Überwasserkirche
Naproti soše Kiepenkerla stoupá mezi domky ulička Horsteberg, která nás dovede k zadní zdi Dómu sv. Pavla, vedle níž tyčí prst k nebi bronzová socha kardinála van Galen. Náměstí před Dómem je zčásti osázeno stromy, pod kterými se každou středu a sobotu koná velký trh s ovocem, zeleninou, květinami a jiným zbožím. Samotný Dóm, byl stejně jako zbytek města znovu vystavěn po druhé světové válce. Jeho žluté pískovcové stěny a zelené měděné stříšky na věžičkách jsou jedním ze symbolů města, stejně jako jen několik desítek metrů vzdálený kostel Überwasserkirche, ke kterému vede od severní věže Dómu dlážděná cesta. Malebné prostředí kolem gotického Überwasserkirche je dokreslováno říčkou Aa. Vedle kostela u Aa je oblíbená italská cukrárna s širokou nabídkou zmrzlinových pochoutek. Není vůbec jednoduché se rozhodnout, který pohár si vybrat.
Místa, kde to v noci žije
Kavárničky a hospůdky jsou rozeseté po celém centru, ale dvě oblasti jsou v noci přece jen živější. První se nachází jen kousek od kostela Überwasserkirche. Vypravíme-li se ulicí Rosenstraße, dojdeme na náměstíčko Rosenplatz. Odtud vede mírně do kopce ulička Kreuzstraße, která ožívá především k večeru. Díky stylovým hospůdkám je to totiž jedna z nejoblíbenějších ulic studentů. Stylový není jen interiér jednotlivých hospod, ale i jejich fasády, které si zachovaly historický ráz měšťanských domů.
Druhé centrum noční zábavy se nachází mimo historické centrum v průmyslové zóně kolem plavebního kanálu jihovýchodně od hlavního nádraží. Prázdné prostory bývalých průmyslových podniků na severním břehu kanálu vyplnily kavárny, restaurace, hospody a diskotéky, před nimiž vyrostla malá štěrková pláž se slunečníky a palmami. Iluzi přímořského letoviska dokresluje večerní osvětlení odrážející se na vodní hladině a stovky mladých lidí, kteří se sem přicházejí pobavit.
Slovo závěrem
Münster je město mnoha kontrastů. Provázané s minulostí, přesto žijící přítomností a orientované na budoucnost. Klidné, přesto plné kulturního vyžití. Starobylé a tradiční, přesto multikulturní a moderní. A především velmi přátelské. O Münsteru by se dalo napsat ještě tisíce vět, ale nejlepší je ho vidět na vlastní oči.
A kdy je nejvhodnější doba pro jeho návštěvu? Münster je kouzelný celý rok, ale pokud chceme poznat pravý ruch univerzitního města a ještě obdivovat barevné proměny přírody, je ideální jaro a měsíc říjen. V prosinci se město rozzáří vánoční výzdobou a ulice se zaplní návštěvníky vánočních trhů. O silvestrovskou noci se shromáždí stovky lidí na náměstí před Dómem, aby s úderem kostelních zvonů ohlašujících příchod Nového roku rozpoutali dlouhotrvající ohňostroj a party v ulicích. Od poloviny července do poloviny září je naopak ve městě trošku mrtvo – to jsou totiž univerzitní prázdniny.
Poslední aktualizace: 7.4.2009
Münster: čtyři roční období ve městě Vestfálského míru na mapě
Byl jsem zde!
Zapamatovat