Moravský Písek - Sv. Antoníček u Blatnice - Moravský Písek

25.09.2005
Moravský Písek - Veselí - Blatnice - Sv. Antoníček - Blatnička - Suchov - Javorník - Hrubá Vrbka - Lipov - Tasov - Kozojídky - Veselí - Moravský Písek = 67 km

Podzimní jednodenní výlet na jižní Moravu se uskutečnil v době kdy Slovákům už postupně v sudech bouří část sklizené úrody z vinné révy. Lahodný produkt se nazývá burčák. Konzumace napolovic zkvašeného moštu je pro tuto vinařskou oblast charakteristická v Evropě zcela vyjímečná.

Abychom co nejrychleji dosáhli cíle, přepravili jsme se do Moravského Písku vlakem. Odtud nabíráme směr k městu Veselí, a po hodině jízdy přijíždíme do Blatnice.

Blatnice
První zmínka o Blatnici pochází z roku 1052. Traduje se, že Hora sv. Antoníčka, která se tyčí nad obcí, byla strážným stanovištěm. Ohňové signály o vpádu nepřátel z pohraničních hor odtud byly předávány k Buchlovu a dál do vnitrozemí. Od roku 1366 byla obec součástí ostrožského panství. V 19. století se obyvatelé Blatnice v zimních měsících věnovali rohožkářství. Zhruba 700 řemeslníků vyrobilo přes zimu až 140 tisíc rohoží. Ve vsi stojí Kostel sv. Ondřeje a na kopci barokní kaple.

Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek), řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. K jeho popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
kaple svatého Antonína

Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtensteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna: Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi. Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště. V době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Červnová pouť u sv. Antonínka je od baroka nejen velkou duchovní událostí, ale i ohromující přehlídkou slováckých lidových krojů. Barvitou podívanou byl inspirován malíř Joža Uprka. S poutí byla spojována zvláštní pověra, že všichni, kdo trpí nešťastnou nenaplněnou láskou, pomodlí se ke světci, koupí cukrové srdce nebo prstýnek, daruje ho milované osobě, a jejich láska se naplní. Modlitba ke sv. Blažeji na tomto poutním místě prý pomáhá od bolesti v krku.

Slavná vinohradnická tradice se v Blatnici začala rodit už odpradávna. Svého času zde vinohrad údajně vlastnil i Jan Ámos Komenský. Pod Starou horou je nyní památková rezervace se souborem vinných sklepů, opředených pověstmi. Vyprávěla se zde pověst o "Líze", dceři správce blatnických vinohradů, která se jednou nahýbala nad "terčafem", spadla do něj a utopila se ve víně. Od té doby Blatničany straší. O mimořádném významu vinohradnictví svědčí údaj, že v roce 1900 bylo v Blatnici osázeno révou 182 ha.

Na zpáteční cestě jsme zaklepali na dveře vinného sklepa. Jsme vlídně přijati a též poskytnuta ochutnávka bouřlivého moku. Poté následuje nákup placení děkování a odjezd. V 10 hodin již projíždíme další vesnicí Blatničkou, kde bychom ještě mohli nalézt vinné sklípky, ale další cesta nás již vede na Horňácko.

Horňácko
je malá národopisná oblast na jihovýchodní Moravě, respektive moravskoslovenském pomezí, čítající dohromady deset obcí: Velká nad Veličkou, Javorník, Kuželov, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Lipov, Louka, Súchov, Vápenky a Nová Lhota. Horňácko je jedna z národopisných oblastí, ve které se nejdéle zachovaly starobylé rysy písní a tanců. Své pojmenování dostala počátkem 20. století. Do té doby byla členěna k moravským Kopanicím, přestože se formovala jako jednolitý etnografický celek již mnohem dříve.

Mírně, ale pořád stoupáme do vrchu. Před vesnicí Súchov nás čeká pořádný kopec, místy musíme seskočit a jít po svých. Súchov je postaven v kopci a snad proto se nám zdá, že vesnice konce nemá. O Súchově napsal O. Bystřina knihu, ve které zachycuje život slováckých uměleckých bohémů, kteří se v Súchově scházeli. Proč zrovna zde. Na to bychom našli odpověď asi až po přečteni oné knihy. Jest pravdou, že jsme se průjezdem vesnice řádně zapotili.

Ovšem další cesta krajem Horňácka již byla příjemná, cesta vedla lesem mírně z kopečka až do Javořiny. Javořina bezprostředně sousedí z vesnicí Velká nad Veličkou.

V bytelné staré hospodě na Javořině jsme si dali první točené pivo. Ve Velké nad Veličkou jak známo se pořádají rok co rok „Horňácké folklorní slavnosti“. Zdejší muzikanti dávají důraz na sudou dobu stejně jako černoši v Americe. Tvrdí to kritik Jiří Černý, který o zdejších hudcích a jejich muzice píše jako o hudbě Moravských černochů. Zdejší hudce nejvíce ovlivnil a takto naučil hrát Majstro Joža Kubík. S úcty mu místní nechali zhotovit bronzovou bystu, kterou můžeme vidět na kopci v Kuželovském větrném mlýně.

Ve Velké nad Veličkou a v Hrubé Vrbce, která je vzdálená necelé 3 km působilo a působí spousta muzikantů a já mám pocit, že zde hraje snad každý. Nejvýraznější ze všech je rozvětvená rodina Hrbáčů, Miškeříků a Ňorků. Zvony svaté Magdalény odbyly ve Velké poledne.

Hodiny na věži šli přesně a přes toto všecko jsme v hospodě „U LAJZŮ“ najíst nedostali. Kuchař si udělal volno se všemi kuchaři v tomto kraji. Toto se odrazilo na výkonu a náladě výletníků. Naše další putování provázela nervozita, protože po každé dalším očekávání přicházelo další a další zklamání.

Nedaleká Hrubá Vrbka má několik objektů, které si do dneška zachovaly stopy lidové architektury. Nejvíce zde vyniká řada stodol na kraji vesnice. Odtud již jedeme dolů přes Lipov a Kozojídky a ve Veselí na Moravě se kruh uzavírá. Poblíž klášterního kostela Svatých Andělů Strážných z 1. poloviny 18. stol. který je nápadný vysokou střechou s malými věžemi. V malém motorestu zaháníme hlad. Výlet skončil nástupem do vlaku v Moravském Písku.

Mapový popis trasy na http://www.bikemap.net/route/122875

Fotogalerie