Limburg a sever Belgie na kole
Týden co jsme strávili v Nizozemí u známých v provicii Limburg jsme chtěli využít i k výletu na kolech. No holandská kola jsou spíš pro cestu do centra města a z města domů a žádnému z nich nechybí již napevno přimontovaný zámek, takže stačí někam přijet, stlačit klapku a vyndat klíč a kolo je zamčené.
Ještě před cestou jsem navštívil místní infocentrum v městečku Reuver, kde jsme bydleli. K mému údivu platilo se i za oxeroxované letáčky nevalné úrovně, které by u nás i třeba v Německu byly zadarmo, jak jsem se pak dověděl, v Nizozemí se platí za vše. Moc se mi nechtělo dávat 3,50 Eura za mapu, no mapu.... spíš orientační plánek s vyznačením cyklotras a číselných orientačních bodů, s velmi jednoduchým popisem oblasti na zadní straně a několika fotkami. Jak jsem později zjistil, udělal jsem dobře.
Místní cyklostezky totiž nemají směrovky s názvem cílů, ale jen s čísly rozcestí a k tomu je potřeba mapa. Je fakt, že na většině rozcestí jsou i informační tabule s mapou, ale naplatí to vždy.
Vyrazili jsme z městečka Reuver k řece Maas na rozcestí č. 3. Tato oblast ležící už skoro na německých hranicích se trochu liší od ostatní země, nejsou zde typické "výkladní skříně" tedy myslím velká okna do obývacích pokojů rodinných domů.
Hned na první pohled bylo poznat, že nejsme holanďani. Jako jedniní totiž máme přilby, na to se tu moc nehraje. Přijíždíme k přívozu přes řeku Maas, není drahý, platí se 30 centů za osobu a 30 za kolo. My ho ale teď nepoužijeme a dáváme se vlevo kolem řeky po cyklostezce směr bod č. 91. projíždíme vesničkou Beesel, cesta nás vede vlevo do centra vesnice a pak zase zpět k řece. Jedem kolem jednoho z větrných mlýnů až na rozcestí č. 91, zde se dáváme vpravo, dále kolem vesnice Swalmen k rozcestí č. 87 a po asfaltových cestách stále směr rozcestí č. 83, které se nachází ve městě Roermond. Ještě nás čeká překonat železniční trať kolem níž chvíli jedeme abychom ji podjeli a kolem vodních ploch vycházejících z řeky Maas se dostali do centra města.
Na náměstí prosíme o turistické razítko v infocentru, i když jen v podobě slovního popisu a adresy a posloucháme krásnou hru z místní zvonice, protože je poledne. Vracíme se na rozcestí č. 83 na kraj města a pokračujeme na rozcestí č. 93. Jedem po cestě na jejíž jedné straně je centrum vodních sportů Limburg a na druhé řeka Maas. Asfaltová cesta pokračuje stále rovně až k bodu č. 84 a tady uhýbáme vpravo přes řeku kolem zdymadla. Chvíli se tu díváme na remorkér s pískem, který projíždí zdymadlem, s nezbytným autem na palubě. Většina lidí z posádky si vozí svá auta s sebou. Hned za řekou je rozcestí č. 35 a cesta nás vede přes vesnici Heel a po hrázi kolem dalších vodních ploch na point č. 42 do Wessernu. Po okraji obce a lesíkem pokračujeme na lesní rozcestí č. 33. Tady se dáváme vlevo směr bod č. 21, který už leží v Belgii. Ještě projíždíme částí vesnice Thorn, a po úzké asfaltce se dostáváme do Belgie. V podstatě nic, kromě jiných tabulek s čísly nenasvědčuje tomu, že jsme v jiném státě.
Přijíždíme do vesnice Kessenich a u kostela po chvíli odpočinku a malém občerstvení točíme doleva a jedeme nejprve do Geistingenu a pak přes Ophoven k řece Mass, do místa, které se nazývá De Spaenjerd. Je tu infocentrum, restaurace a přívoz do Holandska. Po nezbytném razítku nasedáme na kola a vracíme se zpět po stejné trase až do Thornu. Syn se chce ještě vyfotit, aby měl památku, že jsme v Belgii, ale nic krom SPZtek na autech nám příslušnost k této zemi nepřipomíná.
Thorn je zajímavá vesnice, no vesnice už městečko, sloučil se s několika obcemi a je tu magistrát. zajímavostí je centrum městečka, které má celé bílé fasády na domech. Projíždíme hlavní ulicí a po cyklostezce se vracíme zpět k lesnímu rozcestí č. 33, tady neuhybáme a jedeme rovně přes dálnici na point č. 34 a zde vpravo přes vesnici Panheel a dále západním okrajem městečka Heel. Za městečkem odbočujeme vlevo na hráz mezi dvěma vodními plochami a po objetí 3/4 této plochy na křižovatce č. 30 točíme vlevo. Kousek za rozcestím nás vítá funční větrný mlýn sloužící jako muzeum.
Pokračujeme dále lesem k rozcestí č. 38, na kterém měníme směr vpravo do vesnice Horn a za níž narážíme na rozc. č 45 a v přímém směru pokračujeme přes železniční trať a pak vpravo k vesnici Buggenum přes níž nás cesta přivádí k řece Mass. Dále už cesta vede skoro stále kolem řeky, projíždíme ještě bod č 50 u vesnice Neer, tady nás zaujme památník, malá motorová lokomotiva s vagónkem v jedné zahradě a pak už pokračujeme přímo podél řeky kolem polí a malých lesíků k rozc. č. 53 do městečka Kessel. Zde už je přívoz, který jsem zmiňoval na začátku a kterým se dostaneme do Reuveru.
Celá cesta je asi 80 km dlouhá, téměř bez převýšení. Majitelé kol, které jsme měli půjčené, se nestačili divit, že se jejich dvoukoloví miláčci dostali až do Belgie, protože jsou zvyklí na jízdy maximálně do práce nebo do obchodu. Cestou jsme potkávali spoustu cyklistů, kteří tyto cyklostezky hojně využívali, nutno podotknout, že řada z nich byli Němci. V oblasti, je ještě řada možností, jak zdejší krajinu kolmo lépe poznat, tak snad jen šťastnou cestu.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Nizozemí
Půjčovna aut