Lesní penzion Bunč , Králův stůl a rozhledna Modrá

Lesní penzion Bunč se nalézá v pohoří Chřiby na křižovatce velmi starých cest. Pro cyklisty je něco jako najít vodu v poušti , protože cesta k němu je opravdu namáhavá.

Jméno Bunč vzniklo pravděpodobně podle významné moravské osobnosti Christiana Alexia Buntsche, který se sem uchýlil v roce 1682 i se svou rodinou z morem postiženého Hradiště. Zde, uprostřed lesů, hledal hradišťský syndikus a právní zástupce velehradského konventu ochranu před morovou nákazou. Klub československých turistů z Kroměříže zde postavil roku 1921 turistickou útulnu, která patřila tenkrát k nejlépe vybaveným turistickým objektům v republice. Na budově turistické chaty je pamětní deska se jmény tří padlých partyzánů, kteří zahynuli přímo na Bunči.

Naproti penzionu je zvonička ( motiv turistické známky ), která vznikla v první polovině dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase, Na sklonku druhé světové války byl ale zvon ukraden a od té doby zvonice chátrala. Lesáci se proto rozhodli, že podle dobové fotografie nechají vyrobit zvonici novou. To se podařilo, a tak zvonička opět krášlí okolí Chřibů. Lesní penzion Bunč jsme navštívili sice neplánovaně, ale nelitovali jsme. Konal se zde sraz KČT a dostali jsme pamětní listy a razítka do památníku. Po půlroční rekonstrukci , byl Bunč dne 1.5.2009 opět otevřen. Bunč je výchozí místo na rozhlednu Brdo , o které Vám sdělím podrobnosti v jiném příspěvku.

Poté co jsme se najedli a občerstvili , jeli jsme směr Velehrad. Po cestě jsme se zastavili o tajemného kamene Králův stůl. Je asi 4 km před obcí Modrá. Jeho základ tvoří asi metr vysoký hrubě opracovaný pískovcový blok s několika menšími kameny rozesetými kolem. Archeologové usuzují, že sem byl usazen uměle. Dobu jeho opracování a okolních úprav lze prý datovat do pravěku. O původním účelu se vedou polemiky. Předpokládá se, že mohl být součástí pravěkého slunečního kalendáře a že tedy šlo o kultovní místo. V 19. století přišli badatelé s teorií , že u Králova stolu kdysi probíhaly volby slovanských kmenových králů. V závěru 20. století zase prověřovali domněnku, že Králův stůl sloužil jako vizír, pomůcka pro zaměřování astronomických těles na obloze, užívaná třeba kurčování ročních cyklů v zemědělství. Vrypy na kameni se nápadně shodují s keltskými runami - literami rytého písma, jež vytvořili Keltové obývající naše území od 4. století před naším letopočtem do počátku letopočtu.

Poté , co jsme si tento tajemný kámen prohlédli , pokračovali jsme směr Modrá a pár desítek metrů před obcí se zastavili u rozhledny. Razítko této rozhledny získáte v archeoskanzenu Modrá v pokladně. Je opravdu pěkné. Rozhledna je dřevěná , volně přístupná , ovšem je trochu nepohodlné na ni vylézt. Však uvidíte sami. Dlouho jsme se zde nezdrželi , foukal silný vítr a jeli do již zmíněného archeoskanzenu Modrá , o kterém Vám napíšu zase v jiném příspěvku.

Fotogalerie