Krásných 35 km v nohách ze Skřítku na Praděd a zpět

Fotografie (5)  • Foto: Kubajsak

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Někdy vzniknou nejlepší výlety úplně spontánně. S kamarádem jsme se jednoho dne hecli, že si dáme pořádný přechod Jeseníků. Žádné krátké kolečko kolem chaty, ale pořádnou túru ze Skřítku až na Praděd a zase zpátky. Když jsme si večer spočítali trasu, vyšlo nám něco kolem 35 kilometrů. Řekli jsme si ale, že to dáme, i když to byl pro nás oba nejdelší trekt, který jsme podnikli a pořádně jsme nevěděli, do čeho jdeme.

Ranní start ze Skřítku

Vyrazili jsme ráno ze Skřítku za příjemného počasí a hned od začátku bylo jasné, že tahle trasa bude stát za to. Už cesta směrem na Ztracené kameny je docela výživná a celou dobu dost výrazně do kopce. Ale čím je člověk výše, tím je příroda krásnější.

První kilometry ubíhaly pohodově. Nohy byly čerstvé, energie dostatek a před námi celý den v horách.

Ztracené kameny a první výhledy

U Ztracených kamenů jsme si dali první delší zastávku. Skály, výhledy a hlavně klid. Potkali jsme jen pár turistů a většinu času jsme šli skoro sami. Okolo poledne tady bývá rušněji, ale my jsme tu byli už okolo desáté dopoledne.

Seděli jsme chvíli na kamenech, koukali do krajiny a užívali si, že nemusíme nikam spěchat. Takové zastávky člověku připomenou, že cílem není jen dojít na konec trasy, ale užít si samotnou cestu.

Jelení studánka a nejhezčí část trasy

Odtud jsme pokračovali směrem na Jelení studánku. Tahle část trasy mě bavila asi nejvíc. Stezky vedou krásnou horskou krajinou a člověk pořád vidí něco nového. Navíc počasí vyšlo perfektně, takže byly výhledy na všechny strany.

Na Jelení studánce jsme doplnili vodu a chvíli poseděli. V nohách už jsme měli slušnou porci kilometrů, ale pořád jsme se cítili dobře. Bylo to jedno z těch míst, kde by člověk klidně vydržel sedět hodinu a jen pozorovat okolní přírodu a krajinu dole.

Přes Vysokou holi směrem k Pradědu

Následoval přechod přes Vysokou holi, kde se krajina zase trochu otevřela a nabídla další parádní výhledy. Tohle jsou přesně místa, kvůli kterým do Jeseníků rád jezdím. Široké horské pláně, minimum stromů a pocit volnosti, který se jen těžko popisuje.

Po několika hodinách chůze už jsme sice cítili, že máme něco za sebou, ale stále jsme si užívali každý kilometr. Hlavně proto, že většina trasy vedla přírodními stezkami a ne po silnicích nebo asfaltových cestách.

Asfaltka na Praděd nás moc nenadchla

Pak přišla část, na kterou jsme se těšili nejméně – cesta na Praděd po asfaltce. Chápu, že je to nejjednodušší přístup na nejvyšší vrchol Moravy, ale po několika hodinách na horských stezkách nám asfalt moc nesedl.

Najednou bylo kolem víc lidí, cyklistů a celkově to ztratilo část atmosféry předchozí trasy. Na druhou stranu jsme věděli, že cíl je blízko, takže jsme to brali jako nutné zlo.

Praděd a zasloužená pauza

Na Pradědu jsme si dali něco k jídlu, chvíli poseděli a užívali si výhledy. Pocit, že jsme sem došli po vlastní ose až ze Skřítku, byl super. Člověk si takový vrchol vychutná mnohem víc než při výjezdu autem nebo autobusem na Ovčárnu.

Po krátkém odpočinku jsme se ale museli smířit s tím, že jsme teprve v polovině celé akce. Čekala nás ještě cesta zpět.

Návrat, který už bolel

Právě návrat ukázal, že 35 kilometrů není úplně běžná turistická procházka. Poslední kilometry už byly znát. Nohy těžkly, tempo pomalu klesalo a oba jsme se proklínali za to, jakou hovadinu jsme to vymysleli :D Ale i tak jsme si celou cestu užívali. Hory měly odpoledne zase trochu jinou atmosféru a některé úseky jsme najednou vnímali úplně jinak než ráno. Když jsme se večer vrátili na Skřítek, byli jsme příjemně zničení.

Výlet, na který budeme dlouho vzpomínat

Druhý den ráno jsme samozřejmě oba cítili každý kilometr, který jsme ušli. Ale přesně kvůli takovým výletům člověk na hory jezdí. Krásné výhledy, dlouhý den venku, dobrá společnost a pocit, že jste zvládli něco, co už není úplně běžná turistická vycházka.

Pokud hledáte celodenní trasu v Jeseníkách, která nabídne to nejlepší z místních hor, kombinace Skřítek – Ztracené kameny – Jelení studánka – Vysoká hole – Praděd rozhodně stojí za vyzkoušení. Jen doporučujeme nepodcenit zásobu vody, něco dobrého na doplnění energie a hlavně počítat s tím, že večer už nebudete mít moc chuť na další sportovní aktivity. Zato budete mít spoustu důvodů, proč si ten den pamatovat.

Autor: Kubajsak

Další články autora: 1

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli