KORSIKA - Monte d´Oro, Punta del Oriente, Spelunca

 FOTOALBUM KORSIKA

Když se řekne KORSIKA, spojím si ji s Napoleonem Bonaparte, který odtud pocházel,  mužem, jež změnil nejen francouzskou, ale i evropskou historii.

O tom, že je „zelený ostrůvek“ ve tvaru zaťaté pěsti se vztyčeným palcem skvělá turistická destinace s různorodou krajinou, jsem se dozvěděla od  Lindy Beniačové, mistryně ČR v horském maratonu. Doslova si ji proběhla. Velký dík za nápad. Poděkování i Veronice, která doporučila CK Alpina. Za velmi solidní cenu jsme strávili s (luxusní) polopenzí na  ostrově 12 krásných dnů.

Bylo nám doporučeno vyrazit v červnu, abychom se vyhnuli úmorným vedrům a užili si Korsiky svěží a plné vláhy.

Korsika,  čtvrtý největší ostrov ve Středomoří, se nachází mezi Francií a Itálií. Omývají ho vody Tyrhénského, Ligurského a Středozemního moře. Flóra i fauna jsou charakterizovány některými druhy, vyskytujícími se  pouze na ostrově. Kvůli drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s velmi nízkou hustotou zalidnění. Má 322 000 obyvatel. Žijí v menších městečkách či na vesničkách, roztroušených po svazích strmých hor. Ostrov měří  8 680 km² (od severní špičky na mysu Cap Corse na jih 183  km, na šířku jen 83 km) a  skládá se ze dvou departmentů: Corse-du-Sud, jehož  správní středisko Ajaccio je zároveň  i hl. městem ostrova  a Haute-Corse, jehož správním střediskem je největší korsický přístav Bastia. V těchto dvou městech žije 40% celkové populace.

Korsika patří pod Francii. I když Francouze ostrované neprožívají, jsou na nich závislí. Mají však blíže k Itálii.  Korsičané jsou velmi sví a hrdí… mají silné národní cítění. Souvisí to s historií boje o nezávislost  a samostatnost. Po celá  staletí  se Korsičané snažili vymanit z nadvlády jiných… většinou marně (svobodu zažilo málo generací). 

Hovoří se tu (oficiálně) francouzsky, ale také italsky a korsicky.

Nejen na vlajkách jsme se tu často setkali s korsickým národním znakem - černou tváří muže se šátkem omotaným kolem hlavy na bílém podkladu - useknutou hlavou „Saracéna“ (Maura). Podle pověsti ukazovali Korsičané na kůlu napíchlou sťatou hlavu velitele, aby tak  odradili další nájezdníky od napadení. Současnou podobu znaku dal v roce 1755 (níže  popisovaný) Pascal Paoli. Přesunul bílý šátek původně umístěný přes oči Maura na jeho čelo.

První osídlení sahá až do doby 7000 let př. n. l. Nachází se zde mnoho megalitických útvarů, starých více než 3500 let (některé mají podobu soch bojovníků). Naleziště Filitose a Caurii dosahují světového archeologického věhlasu.

Historie ostrova je dlouhá a velmi bouřlivá. Korsika byla staletí  (díky své strategické poloze) dobývána  mnoha národy: Řeky, Etrusky i Kartaginci, později pak Římany. Po rozpadu Římské říše nastaly nájezdy Vandalů, Byzantinců, Arabů. V 11. stol. patřil  ostrov Pisse, ve 12. stol. (na dlouhých 500 let) Janovanům. Tito na ostrově nastolili tvrdý  vojenský režim. Probíhala zde však řada povstání místních. Do dějin národa se zapsal Sampiero Corso (16. stol.). Bojoval za osvobození ostrova od jejich nadvlády. Stal se  symbolem odporu proti Janovanům.

Dalším významným mužem („otcem“) této země se stal (v 18. stol.) Pascal Paoli. V čele korsických vlastenců také bojoval proti Janovanům. Podařilo se mu vytlačit je alespoň z vnitrozemí. Krátký čas byla Korsika státem. Tento vzdělaný člověk se zasloužil o demokratickou ústavu, budoval školy, v městečku Corte  založil universitu. Janované nakonec předali (v rámci smlouvy s  Versailles) vládu nad ostrovem Francouzům. I když nebyli Francouzi tak krutí jako Janované, Korsičané byli stále nespokojení. Ani rodák  Bonaparte  (1769 -1821) nevěnoval své vlasti příliš pozornosti, z vlastního zájmu dosazoval do správních funkcí Francouze. V 19. stol. se mnoho nezměnilo, lidé žili v chudobě, Korsika byla dosti opomíjená. Zákon Vendety měl za následek mnoho vražd. (O krevní mstě se  zmíním v násl. článku.) V první světové válce zemřelo za Francii velké množství Korsičanů. Ve druhé světové válce nastala okupace ostrova německo-italskými vojsky. V letech 60. se snažila stát Korsika nezávislou. Tuto snahu umocnil i  přísun afrických Francouzů (vojáků, civilistů, dělníků, zemědělců), kteří sem  po vyhlášení nezávislosti Alžíru (z této francouzské kolonie) přišli.

Francouzská vláda stále nepodporovala korsičtinu, ani  kulturní a hospodářský vývoj  Korsiky. Místní nacionalisté  své cíle prosazovali dlouhá léta hrubým násilím.

I když zde již funguje vysoká míra samosprávy (s vládou a parlamentem) a francouzská vláda uvolnila finance na rozvoj ostrovní infrastruktury, určité formy vzdoru přetrvávají do současnosti. Po samostatnosti prahnou především extrémisté (FLNC - Národní organizace pro osvobození Korsiky, usilující o odtržení Korsiky od Francie).

 Jejich zlobu jsme ve městech pocítili.  Na směrových tabulích byly názvy míst psány  v korsičtině a francouzštině. Francouzské nápisy byly přestříkány sprejem. (V horším případě bývají tyto ukazatele rozstřílené - bouřlivé projevy jsou znatelné především v horských oblastech).

Na ostrově funguje železniční, letecká i námořní doprava. Většina lidí bydlí ve městech. Horské vesničky se vylidňují, mladí mizí za lepším živobytím do Evropy i do Ameriky.

Od pradávna bylo na ostrově rozšířeno rybaření, zemědělství a pastevectví (krávy, kozy, ovce a hlavně prasata). Obrovský rozmach nastal po druhé sv. válce, kdy se vysušily bažiny a rozšířily další zemědělské plochy. Američané na Korsice pomohli vyhubit komáry, přenašeče malárie. Zemědělství (chov  dobytka, zakládání vinic, pěstování obilí atd.)  také výrazně oživila výše popisovaná imigrační vlna alžírských Francouzů. Pěstují se zde mandarinky (clementine corse), olivy, kiwi, broskve a citrusy. Vyváží se odtud sýry, víno,  mořské plody i maso.

Nemohu nezmínit velké množství polodivokých přidrzlých prasat. Výroba vynikajících korsických uzenin  a specialit, jež je na vepřovém založena,  se přirovnává k určitému druhu umění. Zvláštní chuť masu dodávají kaštany a žaludy, které prasátka  křoupou. Všežravci však nepohrdnou ani obsahy batohů. Pozor na ně !!!

Kaštany nejedí pouze čuníci. Korsika je známá především pěstováním kaštanovníků. Místní mlýny melou z těchto plodů unikátní specialitu - kaštanovou mouku. Tato je základem celé škály výrobků (pečiva, zmrzliny… a dalších). Ochutnala jsem kaštanovou  marmeládu a… asi  nejsem správný fajnšmekr, vůbec mi nechutnala, na rozdíl od  marmelády z klementinek, či fíků. Z květů kaštanů  (ale i z květů macchie) se vyrábí korsický med. Z kaštanů vznikají i vína, likéry a pálenky. Pivo Pietra obsahuje kaštanovou mouku. Kdybych nevěděla o původu tohoto moku, ani bych to nepoznala, bylo dobré.

Když už píši o nápojích, je důležité zmínit ochutnávku pastisu (po našem anýzovky) - pálenky, obsahující 40 až 45 % alkoholu. Vzpomněla jsem si na dětství, protože likérek voněl po pendreku. Po přidání vody (tak se, prý, má pastis pít) se ve  skleničce vytvořily  obláčky mléčného kalu. Zůstávám však raději věrná moravskému vínu:-)

Tradiční jídla (vč. paštiky  z kosa, místní speciality)  ani  dezerty jsem neochutnala, protože jsme bohatě vyžili z luxusní  polní kuchyně  CK Alpina. Paní kuchařka (říkali jsme jí mamča) se  o nás  starala jako o vlastní. Jediné, co nám kupovala korsického, byly čerstvé bagety a sýry k snídani. Po polévce a hlavním chodu  dokázala jako nášup někdy  vykouzlit český dezert, který ocenili především pánové.

Páni řidiči, kterým patří velký dík za bezpečnou cestu, zase  dostatečně zásobovali plechovkovým pivečkem. Na ulítlých večírcích s našimi ulítlými průvodci samozřejmě nechyběly české bečky.

Korsika je malinká, ale velmi pestrá. Hlavním zdrojem obživy ostrova je cestovní ruch. Práce je zde tedy sezónní.

Častým cílem turistů je křišťálově průzračné moře. Nachází se tu široké písčité pláže i  zátoky,  lemující rozeklané břehy a rozervaná skaliska. Kromě čvachtání a opalování se dá proplout plachetnicí, na katamaránu, také potápět, jezdit na vodním skútru, v motorovém člunu, či surfovat. Kdo však zůstává pouze u moře, o hodně přichází.

Za návštěvu rozhodně stojí zdejší všudypřítomné různobarevné a velmi rozmanité hory. Nejhornatější perla Středomoří bývá nazývána Pohořím v moři  či také  ostrovem krásy. V roce 1972 byl vytvořen Regionální přírodní park Korsika. Měří  3 750 km² (a tvoří téměř 40 % ostrova). Mnoho vrcholů dosahuje nadmořské výšky přesahující 2 000 m. Ve vysokých polohách se nacházejí ledovce a ledovcová jezera.  Korsikou vede mnoho turistických tras. Kromě jednodenních výprav lze uskutečnit i několikadenní přechody pohoří, z nich snad nejznámější  je dálková trasa GR20. Prochází napříč celým ostrovem. Protíná ho ze SZ na JV a vede po nejkrásnějších horských místech a kolem nejvyšších vrcholů.

Přijdou si tu na své pěší turisté, rogalisté i horolezci. Za asistence instruktorů je možné také vyzkoušet sjíždění skalních tobogánů, canyoning - lezení v korytech prudkých říček, seskoky podél vodopádů a další šílená adrenalinová vyžití.

Hor a údolí jsme užili vrchovatě. Každý den nám Korsika ukázala jinou tvář. Bylo úžasné procházet se nedotčenou přírodou, užívat si ticha a vůní pichlavých keřů  macchií, v jejichž podrostech se nachází vonné bylinky (máta, tymián, rozmarýn, fenykl, bobkový list).

Trasy nebyly  jednoduché a vyžadovalo to dobrou kondici, kterou jsem  bohužel neoplývala. Paličatě  jsem se  však přidala  k silnější  skupině a kromě nejvyšší hory Monte Cinto  (2 706 m. n.m. - ↑ 1 800 m, ↓ 1 800 m)  se zvládl její celotýdenní program.

Setkali jsme se s velmi proměnlivým počasím i terénem. Ostré sluneční  paprsky střídala nepropustná mlha. Sem tam spadla kapka. Chodili jsme v mracích i ve sněhových polích… hlavně však  po kamenech. Osvěžovali jsme se v ledových horských kaskádách, či v průzračných jezerech. Na  vrcholcích  jsme s pokorou sledovali nádherné a rozličné korsické scenérie. Realitu a běžné starosti jsme nechávali hluboko pod sebou. Byli jsme sami… nikde civilizace ani masová turistika.

Korsika je též cílem milovníků cykloturistiky. Když jsme se  škrábali  autobusem  do  horských výšin,  míjeli jsme upachtěné cyklisty. Vůbec jsme jim nezáviděli. Stoupání byla opravdu velmi náročná, i když je čekala odměna ve formě sjezdu z horských sedel. O to, co jsme prožili my pěškochodci  na cestách a  shlédli z výšin, cyklisté, bohužel, přišli. Určitě si však ze sedel kol zase našli to své. Letní měsíce zde  musí být nejen pro fanoušky tohoto druhu sportu velmi nepříjemné. 

Na Korsiku přijíždějí i fandové golfu. Příznivci automobilů  se zase mohou  zúčastnit  místní soutěže Rally Corse.

Kromě přírody a sportu Korsika nabízí  městečka, bohatá na historii.

 

V noci  jsme přejeli  přes  Rakousko  do Itálie. V Livornu jsme se nalodili na trajekt, který nás dopravil do největšího korsického přístavu Bastie, hlavní vstupní brány na ostrov. Podmořským tunelem jsme se  pak dostavníkem dostali na krásnou písčitou pláž. Zde začalo mé první  utrpení... Během dvou hodin jsem si  (i po natření  krémem  s poměrně vysokou UV ochranou) fest spálila  kůži na zadku a na stehnech. Následoval přejezd  do městečka Tattone (800 m.n.m.) na ubytování do  kempu   Le Soleil.

 Protože jsem doposud (až na jednu výjimku) na cestách spávala pod pevnou střechou, byly některé  noci, trávené ve  stanu, doslova očistcem. Nepřipravila jsem se, neznalá   prostředí... nevzala si teplý spacák  ani  rukavice, šálu a  čepici, tak jak to udělalo mnoho  ostatních. Spávala jsem tedy oblečená a zamotaná  téměř ve všem, co kufr nabídl… včetně  ručníku. Chyběl akorát hrášek pod  spacákem. Během následujících dnů se zdokonalilo  alespoň v rychlosti  stavění příbytku a orientace v něm (v binci).

Náš  první výstup vedl pod Monte Renoso. Start i cíl  byl  ve Vizzavoně.  Prošli jsme okružní túru přes hřeben Punta del Oriente (2 112 m.n.m.). Užili jsme si výhledů na okolní vrcholy. Zpět jsme to vzali přes  Bocca Palmente.

Sluncem spálená kůže bolela jako čert. Po prvním dni, stráveném vysoko v horách, se  k tomuto utrpení přidaly opuchlé oči. Na  túře jsem totiž podruhé podcenila slunce - nenasadila si brýle. 

 

Cílem dalšího výletu byl vrchol   Mte d'Oro (2389 m).  „Kopeček“ jsme viděli z kempu. Odtud byl i start. Nebylo mi příliš do smíchu.  Nejdříve  jsme vystoupali po lesní pěšině, pokračovali travnatou plání a pak kamenitým žlabem (občas proběhla klouzačka po sněhu). Následoval prudký výstup na vrchol. Dolů jsme sestupovali nekonečným únavným kamenitým terénem. Napojili jsme se na čas na GR 20 a sešli k Anglickým kaskádám. V přírodních bazéncích a tůních, které říčka Agnone vymlela v zrnité žule, jsme si v ledové vodě osvěžili ucapkané nožky. Odtud jsme se dostali ke staré anglické pevnosti a pak se honem skutáleli ve Vizzavoně k autobusu na  chlazené české pivečko v plechovce. (celkem 9 hod, ↑ 1 500 m, ↓ 1 400 m)

Následujícího dne jsme sbalili své přístřešky. Čekal nás odpočinkový den. Dostavníkem  jsme projeli sedlo  Vizzavona, pokračovali serpentinami dolů z hor.  Zastavili jsme na chvíli na krásné pláži. Pohled na obrovské mořské vlny byl úchvatný.  

Cílem cesty byla Spelunca, jeden z nejmohutnějších žulových kaňonů v Evropě. Tato přírodní atrakce se nachází mezi obcemi Évisa a Ota.

Strmým klikatým chodníkem jsme se dostali na dno soutěsky, obklopené rudými skalami ( 4 hod, ↓ 700 m). Dále bylo možné uskutečnit buď  vodní túru kaskádami nebo kráčet  po lesní pěšince, která vedla nad potokem. Přešla jsem Pont de Zaglia a vydala se po souši. V cíli  jsme se vylepili na obrovských balvanech, posázených ve vodě, koupali se a relaxovali.

Autobus nás pak posunul do nedalekého městečka Porto, kde jsme si užili parádní tři teplé noci u moře v kempu Les Oliviers  s bazénem a botanickou zahradou.

V botanické jsme v rytmu afrického bubnu djembe zakončili další krásný korsický den. S našimi průvodci bylo vše velmi netradiční.

Čekala nás  oblast   Calanche, jeden z nejkrásnějších divů na Korsice a mnoho dalších úžasných výletů do pohádky.

 

 Poděkování Olči, Monči a Vendě  za skvělou společnost.

CK Alpina

KORSIKA - FOTOALBUM

VIDEO

Články  související:

KORSIKA – Calanche - Capu d’Ortu, Piana – Vendeta, Capo Rosso

KORSIKA - Monte Cinto, Lac de Nino, Lozzi, Corte, Bastia

 

Použité odkazy:

Linda  Beniačová  - Běžecký klub Brno

https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BE%C3%ADrsk%C3%A1_v%C3%A1lka

http://www.e-polis.cz/clanek/priciny-korsickeho-separatismu.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fronte_di_Liberazione_Naziunale_di_a_Corsica