Kde je pohřben sv. Petr

Co víme o svatém Petrovi? Mimo jiné to, že žil v Římě, a to v roce 67 n. l., v čase pronásledování křesťanů, a že za vlády císaře Nerona zemřel mučednickou smrtí. Přesné místo jeho umučení není známo.Historici se domnívají, že svatý Petr byl ukřižován hlavou dolů v Neronovvě amfiteátru, který stál v místech, kde se dnes nachází Vatikán. Byl pochován na nedalekém hřbitově.

Několikaleté vykopávky pod bazilikou sv. Petra vedly k objevení hrobu prvního papeže.Leží přímo pod hlavním oltářem vatikánské baziliky. Katolíci jsou přesvědčeni, že tento hrob je znakem, že každý římský biskup je nástupcem svatého Petra a na základě svého postavení jako "nástupce Krista pastýře nad celou Církví má plnou, nejvyšší a univerzální moc nad Církví" ( Christus Dominus 2,9).

Třináct století nikdo nepochyboval o existenci hrobu svatého Petra ve Vatikánu. První tuto myšlenku zpochybnili valdenští, kteří tento fakt odmítli. Tvrdili, že svatý Petr nikdy v Římě nebyl, takže tam nemůže mít hrob. Podobně Luther a jiní představitelé reformace popírali existenci hrobu sv. Petra ve Vatikánu a zároveň vyvolávali pochybnosti o primátu papeže a jeho neomylnosti v otázkách víry.

Vykopávky pod svatopetrskou bazilikou začaly na jaře 1939. Po smrti papeže Pia XI., který vyslovil přání, aby ho pohřbili ve vatikánských katakombách. Při kopání se narazilo na zbytky pohanského pohřebiště z římské doby. Když se papež Pius XII. dozvěděl o tomto objevu, pověřil skupinu výzkumníků, aby pokračovali ve vykopávkách, které po několika letech vedly k senzačním objevům. Během deseti let archeologických prací odkryli archeologové část velkého hřbitova. Období jeho největšího rozvoje spadá pravděpodobně mezi druhé a počátek čtvrtého století našeho letopočtu. Hroby objevili na cestě vedoucí v těsné blízkosti Neronova amfiteátru. Toto dobře zachovalé pohřebiště je typickým pohanským hřbitovem, ale byly mna něm nalezeny i hroby křesťanů. Dodnes je možno obdivovat hrobky a monumenty jedinečné výtvarné krásy, které patřily bohatým římským rodinám.

Ve Valerusově hrobce byl nalezen latinský nápis Petrus rogat Christus pro sanctis hominibus chriastianis ad corpus suum sepulis ( Petr prosí Ježíše Krista za křesťany, kteří jsou pochováni při něm). V hrobce Popilia Heraklese byl objeven následující nápis: In Vatic ad Cirkum ( Ve Vatikánu při amfiteatru), který porvrzuje polohu hřbitova na Vatikánských pahorcích, hned vedle Neronova amfiteátru.Většinou však šlo o hrobky rodin, které vyznávaly jiné než křesťanské náboženství.

Začátkem 4.století byl hřbitov v plném provozu. Podle římského práva byly hrobky posvátné a nedotknutelé. Jediným důvodem, pro který byl císař Konstantin ( 280-337) požádán, aby v případě tohoto hřbitova porušil římské právo, byla naléhavá žádost postavit křesťanský chrám na místě, které se těšilo velké úctě křesťanů díky hrobu sv. Petra, který se tu nacházel. Císař nařídil takzvané congestion terarum, dal zbořit severní část hřbitova a hroby v jeho jižnní části zasypat zeminou. Cílem úprav bylo získat širové prostranství na úbočí vatikánského kopce na stejné úrovni, jako byl hrob sv. Petra, a začít zde se stavbou baziliky z úcty k prvnímu papeži. Svědčí to o nesmírné úctě, kterou první křesťané chovali k hrobu sv. Petra.Jako první objevili velkou kvádrovou mramorovou hrobku, širokou téměř 2,6 m. Dal ji zbudovat císař Konstantin v letech 321-324. V hrobce byl na červeně vymalované stěně umístěn malý náhrobek, podepřený dvěma sloupky. Protože tento maličký pomník byl uzavřen v hrobce,musel mít mimořádný význam. Výzkumníci narazili na nejdůležitější úsek vatikánské baziliky a celého podzemního pohřebiště. Bylo zřejmé, že to byl první pomník, který postavili v druhém století nad hrobem svatého Petra. První křesťané tento hrob pokládali za vítěznou trofej. Protože nejstarší informace, které se týkají "vítězné hrobky" svatého Petra, pocházejí od římského kněze Gaia, tento náhrobní kámen se nazýval Gaiova trofej. Na začátku druhého století římští křesťané postavili "Vítěznou hrobku" na nečekaně skromném hrobě, který byl jen vykopán v zemi. Na západní straně ho obklopovala červená stěna. Ta ohraničkovala malý pohřební pozemek o rozměrech asi osmkrát čtyři metry. Okolo hrobu svatého Petra, na kterém stála Gaiova trofej, bylo mnoho jednoduchých a obyčejných hrobů. Hrob apoštola Petra byl obzvláště uctívaný, o čemž svědčí mnoho nápisů na tak zvané "g-zdi", včetně velkého řeckého nápisu "Petr je zde na červené zdi".

Výzkum, který řadu let vedla profesorka Margherita Guarducciová odhalil význam mnoha nápisů na "g-zdi". Napsal je jeden člověk, který byl za toto místo zodpovědný, podle ustálených principů tajného šifrování a byly duchovně a logicky uspořádány. Bádáním se například zjistilo, že písmena ( U-u) znamenají přechod z konce, tedy ze smrti, na začátek, k plnosti života. Stranou od jmen mrtvých se objevuje i jméno svatého Petra spojené se jménem Krista a Marie, jakož i vyznání víry v Nejsvětější Trojici, Kristovo božství, Mariinu přímluvu, věčný život...Je to nesmírně důležité svědectví, které dokazuje,že od začátku křesťanství tu byla velmi hluboká víra v základní postuláty věrouky. Za zmínku stojí i nápis "hoc vince" ( s tímto zvítězíš) vedle Kristova monogramu. Jde o latinský překlad známého řeckého nápisu, který 28. října roku 312 před svým vítězstvím v bitvě o milrianský most s Maxentiovým vojskem viděl císař Konstantin s křížem na obloze.

Archeology velmi překvapilo, že ostatky sv. Petra nenašli v hrobě, který odkryli v zemi.. Objevili je později, přesně 13. října 1941, asi o 1,8 m výše nad původním hrobem ve výklenku "g-zdi", kam byly svého času přemístěny na příkaz císaře Konstantina. Nalezené ostatky byly podrobeny mnohaletému antropologickému zkoumání, které zpočátku vedl profesor Galeazzi Lisi a později profesor Correnti. Výsledky bádání vědci uveřejnili roku 1965 v publikaci La reliquie di Pietro sotto la Confessione della Basilica Vaticana, vydané ve Vatikánu. Kosti svatého Petra, uložené za vlády císaře Konstantina do výklenku v "g-zdi", byly zavinuty do drahocenné purpurové látky protkané rytím zlatem.Antropologickou analýzou bylo zjištěno, že patřily muži podsadité postavy ve věku 60 až 70 let, vysokému 165 cm. Vědecké potvrzení pravosti nalezených ostatků sv. Petra bylo nesmírně důležitou událíostí. Sám papež Pavel VI. při generální audienci 28. června 1968 oznámil objev relikvií svatého Petra, které byly následující den v 19 schránkách uloženy do historickéhjo výklenku v "g-zdi", kde odpočívají dodnes.

Fotogalerie