Karavanem po národních parcích jihozápadu USA

Po 12 hodinách letu  jsme ve 13.41 h pacifického času přistáli  na letišti v San Francisku. Ještě jsme ale neměli vyhráno, čekala nás imigrační kontrola. Pomalu jsme se  sunuli k přepážkám imigračních úředníků  s nervozním očekáváním, co se bude dít. Z několika imigračních úředníků na nás připadl ten, co vypadal nejvíce unaveně. Zřejmě jsme měli štěstí,  vzal nám jen otisky prstů , sken obličeje  a  položil jen  jednu otázku, co zamýšlíme dělat v USA.  Po odpovědi, že  budeme cestovat po národních parcích,  nás propustil do skutečného amerického světa.  Tak jsme tady a teď rychle pro kufry, objednat Uber a cesta může začít.  Ale co to ? Na pásu kam vyjíždí kufry z letadla se točí do kola  jen náš velký kufr, ale kde má  ten druhý odbavený kufr Honza? Na informacích je nám sděleno, že druhý kufr přiletí příštím letadlem a kufr přiveze kurýr na adresu ubytování. Moc se nám to nechtělo věřit, ale nezbývalo než doufat, že to opravdu tak bude. Jinak by to pro nás znamenalo velkou komplikaci , když musíme zítra vyzvednout auto v půjčovně a to ani nemluvím o tom, že Honza má v kufru všechno oblečení. Docela jsem si oddychla, že jsem si svůj kufřík nenechala  také odbavit. Následoval  další důležitý úkol , objednat UBRA, který nás doveze na ubytování.Stejný nápad má většina cestujících, kteří se chtějí dostat co nejrychleji do města jako my a tak před letištní halou  nastává blázinec, kdy všichni hledají toho svého objednaného UBRA.  Konečně se nám podařilo ho najít, nasedáme do auta  a vyhlížíme přibližující se mrakodrapy. Asi za půlhodiny se ocitáme před naším rezervovaným hotelem Seaside Inn na ulici Lombart Street  1750.   

Po rychlém ubytování jsme pospíchali na malou prohlídku města.  Hlavním cílem byl samozřejmě Golden Gate Bridge. Naštěstí se nachází jen 10 minut autobusem č. 28 ze zastávky  Lombard street Laguna, která je 3 min pěšky od hotelu).  Na aplikaci MUNNI jsme si koupili celodenní jízdenku za 5 dolarů, abychom toho do večera co nejvíce stihli. Golden Gate nás přivítal  mlhou a studeným větrem. Mlha se  valila od oceánu a  bránila  nám vidět most v plné kráse. Přesto jsme neodolali  a prošli jsme se do poloviny mostu pěšky. Most překlenuje úžinu Golden Gate tj. úzký průliv, který odděluje San Francisko od Tichého oceánu. Tuto úžinu nazval poprvé  zlatou bránou pro obchod  s Orientem   kapitán americké armády John Fremont v roce 1846 . Most byl otevřen  28. května 1937.   Je 2, 74 km dlouhý, 27, 4 m široký a vysoký 227, 4 m. Váha vozovky je zavěšena na 250 párech vertikálních závěsných lan, která jsou připevněna na dvou hlavních lanech. Každý kabel je  vyroben z 27 572 pramenů drátu. V každé věži mostu je 600 000 nýtů.  Barva mostu je oficiálně oranžová rumělková  a o nátěr se stará 38 malířů, kteří opravují  nepřetržitě lak  na mostu. 

Studený vítr a mlha nás brzy vyhnaly  zpět do autobusu, kterým jsme popojeli  na zastávku Van Ness  Station. Odtud jsme pěšky došli do té části ulice Lombart street, která je považována za nejzakroucenější ulici světa . Tvoří ji osm zákrutů  v kopci  se 40 stupňovým stoupáním.  Po  ulici Hyde street  jsme při lanovce pokračovali do místa, kde se lanovka otáčí na tzv.  Hyde Cable car turntable. Tyto lanovky jsou posledním ručně ovládaným lanovkovým systémem na světě, kdy vozy jsou taženy  kabely zapuštěnými do ulice.  Protože se již začalo stmívat, pospíchali jsme rychle projít Fisherman's Wharf , kde se na upraveném dřevěném molu  zvaném PIER 39  nachází mnoho restaurací a  obchodů s rybími specialitami, vystupují zde pouliční umělci  a odjíždějí odtud lodě k známé pevnosti Alcatraz , která je na dohled. Podívali jsme se i na lachtany, kteří se zde povalují na dřevněných docích. Pak jsme již pospíchali na autobus a koupili jsme si sebou na hotel pizzu. https://mapy.cz/s/majuvadaso

  https://mapy.cz/s/fabevozoko  

22. 9. 2024

Dnešní ranní probuzení bylo rychlé. Uvědomili  jsme si, že  nemáme koupený ANNUEL PASS na vstup do národních parků. Proto jsme hned po snídani odjeli za tímto účelem  ke vstupní bráně  do  parku  EL Portal  a pak jsme  pokračovali po vyhlídkové silnici  Wawona road směrem  na Glacier Point.  Již na první vyhlídce před tunelem Wawona  se nám otevřel úžasný výhled  na celé   Yosemitské údolí. Další nádherný výhled tentokrát již z větší výšky se nám naskytl  z vyhlídky  Washburn Point. Úplně  před námi se totiž  tyčil vrchol Half Dome. Závěrečnou třešničkou na dortu však byla vyhlídka  Glacier Point  s celkovým pohledem dolů do údolí i na okolní vrcholy  v čele s Half Dome.  Při zpáteční cestě z Glacier Pointu jsme se ještě zastavili  na parkovišti Taft Point a vydali jsme se na  4 km trek na stejnojmennou vyhlídku.Krásnými jehličnatými lesy  jsme vyšli na kamenitou pláň a skalnatý výběžek vyhlídky Taft Point  nad hlubokým údolím  s protilehlým vrcholem El Capitan.

 https://mapy.cz/s/cekedelafa

 

V odpoledních hodinách jsme se vrátili do kempu a po večeři jsme se ještě šli projít  k jezeru Mirror Lake, slunce již zapadalo a  poslední paprsky osvětlovaly  vrchol Half Dome. Na zpáteční cestě již bylo šero a proto jsme raději popojeli do kempu autobusem v obavách, abychom nepotkali medvěda.  ( 138 km).

 

https://mapy.cz/s/dedacenone

23.9.  2024

Dnes nás čekal výjezd po Tioga Road  do nejvýše položeného bodu našeho putování na Tioga pass   3 031 m. n. m. Délka Tioga road je asi 80 km a prochází nádhernou přírodou Yosemitského NP.  Po cestě se nachází řada  nástupních míst na zajímavé treky, ale z časových důvodů je není možné absolvovat. Velkým zážitkem jsou i vyhlídky z parkovišť u silnice jako např. Olmstead Point, která poskytuje výhled na Half Dome tentokrát z opačné strany. 

Velmi působivé je jezero  Tenaya  a rozsáhlé travnaté údolí Tuolumme Meadows s protékající říčkou. Od návštěvnického centra Tuolumme  jsme se vydali na krátkou   procházku k prameni Soda Springs, abychom aspoň na chvíli nasáli atmosféru této  krásné přírody.

Cesta pokračovala dále s výhledy na rozsáhlé kamenité plochy s rozesetými balvany a  občasnými jezery až na Tioga pass do výšky 3 031 m.n.m.  Odtud  jsme po mnoha ostrých zatáčkách  sjeli až k jezeru  Mono Lake a pak jsme pokračovali na nocleh  do  kempu OH Ridge Campgroud ( pitná voda, odpad) . Kemp jsme tentokrát neměli rezervovaný,a protože správce kempu  večer již nebyl přítomný, vhodili jsme poplatek 36 dolarů  do kasičky.  
Kemp je umístěn v nádherné přírodě na  stráních nad jezerem June Lake. Večer jsme poprvé udělali oheň a užívali jsme si pravou atmosféru amerického kempování.  ( 144 km).

24.9. 2024

 Dnešní den začal  velmi chladným ránem , nebylo divu,  kemp se nachází asi ve výšce 2 600 m.n.m.  i když na první  pohled by nás to vzhledem  k okolní přírodě ani  nenapadlo.  Vlastně celý minulý den jsme se pohybovali ve výšce  kolem 3 000 m. n. m.  , když jsme projížděli Tioga road na Tioga pass.  Slunce  se ale brzy vyhouplo přes okolní hory a jeho síla nás zase brzy zahřála. Plánem dnešní cesty bylo dojet ve večerních hodinách do  NP Death Valley,  protože jsme předpokládali, že zde již nebude takové vedro. Cesta rychle ubíhala neustále se měnící krajinou  s výhledy na pohoří Sierra Nevada.  Po zastávce v městečku Bishop jsme  pokračovali zajížďkou pod nejvyšší horu USA Mt. Whitney ( kromě Aljašky) 4 421 m   do místa Whitney Portal, která je nástupní místem na Whitney trek.  Využili jsme  příjemné místo  u vodopádu  k uvaření oběda a pak jsme se vydali na cestu do Údolí smrti.  

 Krajina  postupně dostávala pouštní charakter a v  odpoledních hodinách  jsme překročili hranice NP   Death Valley. Tento název souvisí se zážitkem průkopníků zlaté horečky, kteří v roce 1849 vstoupili do údolí s domněním, že se jedná o zkratku do Kalifornie. Cestu touto oblastí ale sotva přežili, a proto ji nazvali Údolí smrti. Jedná se o  nejteplejší místo  a nejsušší místo  severní Ameriky, protože  bouře , které postupují od Tichého oceánu musí překonat čtyři pohoří,  vlhkost spadne na západní straně hor a severní strana je v deštovém stínu.  V Údolí smrti byla naměřena  nejvyšší teplota na světě 134 stupňů F  tj. asi  56  stupňů Celsia  V průměru je nejteplejším místem na světě , v červenci zde  bývá průměrná teplota 46 stupňů.   K vysokým teplotám přispívá i  tvar údolí , které je  dlouhou a úzkou  pánví pod hladinou moře. 

Okolní  hory a čistý suchý vzduch umožňují neustále ohřívat povrch pouště, teplo vyzařuje ze skal a drží se v hlubinách údolí.

Naše první setkání s vedrem v Údolí smrti nastalo po vystoupení z auta  na parkovišti  Mesquite Flat sant dunes . Měli jsme pocit,  jako když vlezeme do horkovzdušné trouby. Udělali jsme pár fotek a rychle utíkali do klimatizovaného auta.  Další zastávka následovala u muzeu těžby boraxu Harmony Borax  Works. V tu dobu  již žhnoucí slunce začalo klesat za okolní svahy a jeho poslední paprsky zbarvovaly okolní krajinu do červena. K  Badwater Basin  nejnižšímu  místo v Severní Americe  85, 56 m pod hladinou moře jsme dojeli  až po setmění.  Vstoupili jsme na obrovskou solnou pláň, na které se ještě tetelil horký vzduch a nebe bylo ozářeno doznívajícím západem slunce. Z Badwater Basin  jsme se vrátili do centra Furnace Creek , kde jsme měli rezervovaný kemp FIDDLERS (  29 dolarů s bazénem, čerpání vody ve visit centru Furnace, odpadní stanice  mezi kempem a dálnicí,  naproti návštěvnickému centru).

Po téměř dvou hodinách  strávených v bazénu  jsme se  trochu vzpamatovali , ale čekala nás ještě horká noc.  Ulehli jsme do auta, ale vedro bylo nesnesitelné. Moje představa, že budu spát venku pod hvězdami ,nebyl také nejlepší nápad, venku bylo stejné vedro jako  v autě. Asi na dvě hodiny jsme zapnuli generátor , ale při jeho řevu se zase nedalo spát.   (472 km).

https://mapy.cz/s/cevoredaze

25.9. 2024

Ani už nevím, jak jsme tu noc vlastně přežili. Najednou se začalo rozednívat a tak jsme  rychle odjeli  na vyhlídku Zabriskie Point, abychom stihli východ slunce. Udělali jsme dobře. Navyhlídce pofukoval větřík a východ slunce byl impozantní. Sluneční paprsky  vycházejícího slunce postupně osvětlovaly okolní svahy , které hrály všemi barvami. 

Údolí smrti jsme opustili výjezdem na  DANTE S VIEW s výhledem na rozsáhlou solnou pánev a pak jsme pokračovali k  hlavnímu  cíli dnešní cesty , kterým bylo centrum zábavy  a hazardu- Las Vegas.

Asi po 300 km jízdy se před námi objevilo velkoměsto  rozprostírající se v pouštní kotlině.  Mrakodrapy čněly k nebi  a třpytily se v horkém slunci, silnice se změnila v několikaproudou dálnici, po které se nepřetržitě řítila auta velkou rychlostí. Do města jsme zatím nezajížděli , v plánu totiž byla ještě prohlídka technického zázraku, gigantické přehrady Hoover Dam na řece Colorado,  která leží od města hazardu asi hodinu cesty.  V 30. letech 20. století, kdy byla přehrada  postavena, se jednalo o největší přehradu na světě .V současné době se jedná o druhou největší přehradu v USA , která je vysoká 220 m a široká 379 m. Nachází se zde  návštěvnické centrum  a vyhlídka z mostu na  hráz přehrady. Vzhledem k tomu, že teploměr ukazoval skoro 40 stupňů a okolní rozpálený beton horko ještě zvyšoval, urychlili jsme prohlídku a uháněli zpět do Las Vegas, abychom stihli check-in v kempu Circus Circus a
připravili se na večerní prohlídku města.  Po cestě jsme samozřejmě nesměli vynechat ceduli „ Vítejte v  LAS VEGAS“ , u které  stojí stále fronta fotekchtivých turistů.  Říká se, že kdo se zde nevyfotí, jakoby tu nebyl. A tak jsme frontu trochu obešli z boku a pár fotek máme.  (340 km ) 

https://mapy.cz/s/lorotudofu

V Las Vegas jsme měli rezervovaný  kemp pro RV u hotelu Circus circus   přímo ve městě   s plným připojením ( 66,89 dolarů) a bazénem. Po večeři a osvěžení v bazénu jsme vyrazili do víru velkoměsta.
 

Prohlídka  Las Vegas :

Podél celého bulváru Strip  jezdí   jezdí 24 h denně s mnoha zastávkami nahoru a dolů   autobusová doprava The Deuce, zastavuje  v každém hotelu a kasinu , jede až k ceduli Welcome Las Vegas.   1 jízda stojí 4 dolary a kupuje se u řidiče.  Celodenní jízdenku za 8 dolarů  je možno koupit přes aplikaci Ride RTC.

 Od neděle do čtvrtka od 11 do 18 hodin a v pátek a sobotu od 15 do 22 hodin funguje bezplatná doprava  Downtown Loop.

Mezi některými kasiny jezdí zdarma tramvaje:

• Expresní tramvaj ARIA se zastávkami v Park MGM, obchodní a zábavní čtvrti Crystals ( The Kosmopolita)  a Bellagio    jezdí celý týden od 8 do 2.00 hodin
• Tramvaj Mandalay Bay č. 1   - jezdí mezi hotely Excalibur , Luxor a Mandalay    jezdí od 10 do 12 hodin
• Tramvay Mirage – doprava mezi Mirage a Treasure Island Hotel neděle – čtvrtek od 12 do 21 hod.

Kromě toho jezdí podél bulváru  jednokolejka Monorail, která má sedm zastávek.

My jsme dojeli  autobusem ze zastávky BUS Circus Rezort  Casino na zastávku LUXOR do Mandalay Bay, prohlédli jsme si casino  Mandalay Bay , odtud jsme dojeli tramvají  ARIA na zastávku PARK MGM TRAM a pěšky jsme pokračovali přes  New York ( 12 mrakodrapů, socha Svobody ) na Bellagio se  zpívající fontánou,   Eifelovku , okolo Ceasar Palace  k Benátkám a až do kempu u hotelu Circus Circus, kde jsme padli únavou do našeho karavanu. Na tuhle  atmosféru tropické noci, plné světel  a  neutuchající zábavy  budeme dlouho vzpomínat. 

26. 9. 2024

A teď zase zpátky do přírody, čekal nás  národní park  ZION a výstup na Angeles Landing. Tentokrát jsme dojeli do kempu ZION  ( noc 45 dolarů, Dumpstation, WC) relativně brzy a tak jsme po check-inu  ještě stačili otestovat místní bezplatnou dopravu.  Schuttl busem  jsme dojeli  od návštěvnického centra  na zastávku  SINAWAVA a  odkud jsme se vydali po cestě  RIVERSIDE WALK při řece Virgin po dně úzkého kaňonu ( asi 3,5 km)  k místu, kde trasa vstupuje do řeky a pokračuje úzkým kaňonem. Obdivovali jsme  nadšence, kteří se s holemi v rukou brodili studenou vodou do kaňonu. Raději jsme se obrátili k návratu na autobus a  pozorovali jsme, jak zapadající slunce zbarvuje okolní skály do červena. Ještě jsme  vystoupili na zastávce  The Grotto, abychom  zjistili , co nás ráno čeká  při výstupu  na Angeles Landing. (270 km)

 https://mapy.cz/s/bazahalena

 

27.9. 2024

Plán na dnešní den  byl  vlastně loterií a závisel na tom , zda  budeme   mít štěstí a budeme vylosováni  k úžasnému výstupu na vrchol Angeles Landing.  Do loterie jsme se  zaregistrovali již  před půl rokem a slosování proběhlo v červnu. Nevěřili jsme vlastním očím, byli jsme vylosováni.  A tak jsme dnes ráno  mohli  vyrazit zdolat tento vrchol národního parku ZION.

26. 9. 2024

A teď zase zpátky do přírody, čekal nás  národní park  ZION a výstup na Angeles Landing. Tentokrát jsme dojeli do kempu ZION  ( noc 45 dolarů, Dumpstation, WC) relativně brzy a tak jsme po check-inu  ještě stačili otestovat místní bezplatnou dopravu.  Schuttl busem  jsme dojeli  od návštěvnického centra  na zastávku  SINAWAVA a  odkud jsme se vydali po cestě  RIVERSIDE WALK při řece Virgin po dně úzkého kaňonu ( asi 3,5 km)  k místu, kde trasa vstupuje do řeky a pokračuje úzkým kaňonem. Obdivovali jsme  nadšence, kteří se s holemi v rukou brodili studenou vodou do kaňonu. Raději jsme se obrátili k návratu na autobus a  pozorovali jsme, jak zapadající slunce zbarvuje okolní skály do červena. Ještě jsme  vystoupili na zastávce  The Grotto, abychom  zjistili , co nás ráno čeká  při výstupu  na Angeles Landing. (270 km)

 https://mapy.cz/s/bazahalena

 

27.9. 2024

Plán na dnešní den  byl  vlastně loterií a závisel na tom , zda  budeme   mít štěstí a budeme vylosováni  k úžasnému výstupu na vrchol Angeles Landing.  Do loterie jsme se  zaregistrovali již  před půl rokem a slosování proběhlo v červnu. Nevěřili jsme vlastním očím, byli jsme vylosováni.  A tak jsme dnes ráno  mohli  vyrazit zdolat tento vrchol národního parku ZION.

Po tomto dobrodružství jsme pokračovali ve výstupu po úzkém hřebeni  zajištěném kovovými řetězy  na rovnou  kamenitou plošinu vrcholu.   Skutečně  je to místo , které odpovídá  svému názvu.  A výhled je také andělský  nebo spíše božský.

 

Zpáteční cestu jsme absolvovali skoro v pravé poledne a tak jsme závěrečnou trasu do údolí spíše seběhli s vidinou řeky, která se klikatila pod námi. Po osvěžení jsme ještě  pokračovali  po trase  k jezírkům a  odtud na další zastávku autobusu. Informaci o uzavření mostu jsme ignorovali a  na zastávku autobusu jsme se přebrodili přes řeku. Pro  úzkostlivé americké turisty , kteří nás následovali, to zřejmě bude zážitek  na celý život. Po návratu do kempu jsme se po celodenním vedru  šli osvěžit do řeky  u kempu a  večer jsme si grilovali  na ohni  pravé americké steaky.

  

https://mapy.cz/s/jakukezeme

 

28. 9. 2024

K absolvování trasy z  NP ZION do NP Bryce canyon  jsme využili průjezd tunelem Sion – Mount Carmel, který trasu mezi oběma národními parky výrazně zkracuje.  Tunel má jen jeden pruh , a proto se za  vozidlo vysoké a vyšší než 3,4 m a široké 2,4 m  platí poplatek 15 dolarů. Hned u vstupu do parku se dá změřit vozidlo a zaplatit poplatek  a u  vstupu do tunelu   rengeři řídí provoz  a zastavují provoz pro průjezd větších vozidel. ( naše RV má šířku 2,54 m, výšku 3,72 m , délku 7,60 m  tj 25 stop ).

Trasa do  Bryce canyonu  byla  dlouhá asi 160 km , takže jsme měli po ubytování v kempu NORD (30 dolarů za noc,  wc, dumpstation)  ještě celé odpoledne  na prohlídku canyonu. Autobusem jsme dojeli na vyhlídku Sunrise  point a odtud jsme prošli  stezku The Queen's/Navajo Combination Loop  ( 4,6 km), trasa sestupuje z Sunrise Point  po  Queen's Garden stezce a stoupá po stezce Navajo Loop  kolem nejznámějšího hoodoo parku Thorovo kladivo do Sunset Point. Po cestě jsme si připadali opravdu jako v zahradě , červené skály a do toho roztroušené zelené  jehličnany byly nádherné. K večeru jsme  ještě vyjeli autobusem na vyhlídku Bryce Point na západ slunce a posledním autobusem jsme sjeli zpátky do kempu. Druhý den jsme ze stejné zastávky došli po stezce Rimm Trail  na vyhlídku Inspiration a odpoledne jsme odjeli směrem NP Capitol Reef. Bryce canyon  byl zase něco úplně jiného než to, co jsme zatím viděli. Je to fantastické seskupení barevných skalních  věží a věžiček  různých tvarů  tzv. hoodoo , které mění své barvy od žluté, béžové a růžové  až do červené a to zvláště při západu slunce.    ( 140 km )

 https://mapy.cz/s/cukasobano

 https://mapy.cz/s/pohunumodo   

29. 9. 2024

 Cesta do NP Capital Reef nás překvapila změnou krajiny. Všudypřítomné skály se najednou změnily v lesnaté pohoří s plochami  žlutě zbarvených stromů , které nám tak připomněly  podzim u nás doma.

 Barevné lesy však záhy přešly zase v typickou krajinu skal a kaňonů, když jsme se přiblížili k NP Capitol Reef. Zastavili jsme se u skalního monumentu Chimney rock a na vyhlídce  Panorama Point. Tentokrát se však nebe začalo zatahovat a vypadalo to, že přijde bouřka, proto jsem  raději odjeli do kempu Fruita  ( 25 dolarů , WC,  dumpstation pro RV), který  leží v úžasně  zeleném údolí plném ovocných sadů,  nad kterým ční červené skály. Ovoce je možné si natrhat a poplatek odevzdat do kasičky. Rostou zde všechny druhy ovocných stromů.  V  samotném kempu  byl  jabloňový  sad, nějaká jablka ještě byla na stromech a o ta spadlá se dobře postarali místní jeleni, kteří jsou stálými hosty kempu.  (204 km)

  https://mapy.cz/s/jehuranaka

30. 09. 2024

Při odjezdu z NP Capital Reef jsme se zastavili u skály se starověkými  petroglyfy  tj. obrázky na skále , které vyryli do pískovcových skal lidé žijící v letech 600 n. l.  Zde jsme vyslechli  zajímavou přednášku mladé rangerky, která  dokázala turisty zaujmout společnou malbou obrázků. Čas však utíkal a tak jsme se odpoutali od přednášky a vydali jsme se na 3 km trasu   ke skalnímu mostu  Hickman Bridge.

https://mapy.cz/s/mopeluhuka

 

Cílem dnešního dne byl NP Arches, kam jsme chtěli dorazit na  západ slunce. Po cestě nás však zlákala ještě odbočka  do Island in the Sky,   části NP Canyonsland. Dojeli jsme až   ke kamennému oblouku Measa Arch , který se tyčí na okraji   propasti   kaňonů  Canyonsland   a poprvé jsme se  setkali s  impozantním  výhledem na     nekonečnou  rozlohu  amerických kaňonů. 

 Do NP Arches nám zbývalo ještě dost km a tak jsme tam dorazili skoro na poslední chvíli před západem slunce.  Když jsme vyběhli nad vyhlídku Upper Delicate Arch Viewpoint  poslední paprsky zapadající slunce ještě osvětlovaly  do oranžova  tento  uznávaný symbol státu Utah, který je  jedním z nejznámějších geologických prvků na světě. Světelný otvor pod obloukem je 46 stop vysoký a 32 stop široký, což z něj činí největší volně stojící oblouk v NP Arches.  Do kempu Devils Garden ( 25 dolarů, pitná voda, wc)  jsme dorazili až za tmy a  vychutnávali jsme si  teplý večer a nebe plné hvězd  uprostřed podivných skalních útvarů , které vystupovali  ze tmy   jako v pravé  ďábelské zahradě.  (380 km)

https://mapy.cz/s/hosukacota

1.10. 2024

Dnešní den jsme věnovali prohlídce NP Arches . Hned ráno jsme přeparkovali na parkoviště DEVILS GARDEN a vydali jsme se k nejdelšímu pískovcovému oblouku v Severní Americe , který má světelný otvor 93,3 metrů  a v nejužším místě průměr pouhých 1,8 metru. Velké segmenty oblouku se zřítily v 90. letech 20. století   a Landscape Arch teď  visí ve vzduchu skoro jako na vlásku. Kromě něj jsme  shlédli ještě několik  úžasných kamenných oblouků  jako je Skyline Arch, Navajo Arch, Tunnel Arch. Třešničkou na dortu však byl Double Arch  a skalní okna  North a South Windows.  V parku  se nachází  další a další   úžasné skalní útvary jako např. Balance Rock  atd, ale není v časových možnostech  se u všech zastavit  a nás čekala po doplnění potravin a plynu  ještě dlouhá cesta do Monument Valley.

 

Slunce již skoro zapadalo, když  před námi začaly z pouštní krajiny vystupovat ohromné skalní útvary   a stuha silnice se vinula  přímo k nim.Teď nastal ten pravý okamžik z filmu Forrest Gump, který tu  chce každý zažít. Auta zastavují a všichni vybíhají  na silnici  vyfotit se právě na tomto místě. Samozřejmě jsme to absolvovali taky, když už tady člověk je … Náš dojezd do kempu GOULDINGS  ( 94,28 dolarů, plné připojení) byl samozřejmě už zase po tmě.  (290 km)

 https://mapy.cz/s/fecalocujo

 

2. 10. 2024

Z kempu do Monument Valley Navajo Tribal Park  to bylo asi 9 km , projeli jsme vstupní branou ( vstupné 8 dolarů na osobu)  a zaparkovali   na parkoviště před návštěvnickým centrem. První pohledy  z vyhlídky do údolí Monument Valley byly  přesně  takové jako je  známe z filmů a pohlednic. Nemohli jsme se nabažit , ale čekala nás ještě pěší okružní 7 km  trasa  Wildcat Trail   vedoucí přímo okolo  skalních  útvarů .

https://mapy.cz/s/hurebepujo

 Protože se jedná o trasu v náročném terénu s nebezpečím vysokých teplot , museli jsme se v  návštěvnickém centru  přihlásit a odhlásit.    Naštěstí jsme na trasu nastoupili ještě před polednem. Od 12 – do 18 hodin je totiž nástup na stezku zakázán.  Trasa vedla písečným terénem  v bezprostřední blízkosti  skalních monumentů West Mitten , Mericck Butte a East Mitten.  Připadali jsme si jako v nějakém westernovém filmu a  zážitek z velkolepých výhledů jsme si umocnili hudbou z filmu Vinetou. Byla to krása,  ale museli jsme se odtrhnout a pokračovat v další cestě, dnešním cílem bylo město Page. Cestou jsme se ještě zastavili u národního památníku  Navajo , kde se nachází návštěvnické centrum a vyhlídka na zachovalé indiánské  obydlí  pod skalním útesem. Po příjezdu do Page jsme se zajeli  podívat na vyhlídku na  Glen Canyon  a přehradu Glen Canyon Dam , kde jsme v hloubce pod námi  poprvé zahlédli řeku Colarado.   Odtud to již bylo jen  kousek na parkoviště u Walmartu, kde jsme strávili dnešní noc.   Ještě večer jsme koupili na druhý den vstupenky do Antelope Canyonu X ( vstup  na osobu 52 dolarů) . (270 km)

 https://mapy.cz/s/kotemusemo

 

3. 10. 2024

Z  Page jsme  se museli vrátit  několik km stejným směrem odkud jsme včera přijeli  k výchozímu místu do  Antelope Canyonu X. Po registraci nás rozdělili do skupin , naložili do dodávek a odvezli ke vstupu do canyonu , kde již na každou skupinu čekal průvodce z kmene Navaho.  Antilopí  kaňony jsou  štěrbinové kaňony, které vznikly  před 180 mil let . Ve štěrbinách se hromadí voda  a postupně proráží cestu trhlinami a prohlubuje kaňony do hloubky až 37 m.  Kaňony mají krásné oranžovo-červené zbarvení, které způsobují usazeniny oxidu železa a navátého písku.  Pronikáním slunečního světla do úzkých štěrbin se vytváří  na pískovcových stěnách   úžasné barevné kombinace.    Byly jsme rádi, že se nám podařilo  na poslední chvíli vstupenky  do kaňonu koupit, určitě to stálo za to. Po tomto zážitku jsme se ještě zastavili u vyhlídky  na řeku Colorado, která se v těchto místech kroutí do tvaru podkovy   a pak jsme již ujížděli vstříc  Gran  Canyonu. Naše první seznámení s Grand Canyonem proběhlo na vyhlídce   Desert View . Slunce se již  chýlilo k západu a  skalní hrany canyonu  se ostřeji rýsovaly  a zabarvovaly se do červena.  Počkali jsme ještě chvíli až hloubka  kaňonu  potemněla  a pak jsme odjeli do kempu  Mather ( 36 dolarů , WC,  dumpstation).  (263 km)

https://mapy.cz/s/nekelaturu  

4. 10. 2024

Celý dnešní den jsme věnovali prohlídce Grand  Canyonu.  Ráno jsme vyjeli kyvadlovou dopravou na vyhlídku Mather  a odtud jsme šli pěšky podél okraje  kaňonu  na vyhlídku Yavapai Observation . Odtud jsme sešli na autobus do Grand Canyon Village a přejeli jsme na poslední vyhlídku Hermits Rest, pak jsme popojeli na vyhlídku Mohave Point a odtud jsme pokračovali pěšky  podél okraje kaňonu na vyhlídku Hopi Point a Powell Point.  Den jsme zakončili opět na vyhlídce Mather Point čekáním na západ slunce. Podobný nápad dostalo  více lidí  a vyhlídka  a její okolí bylo plně zaplněno dychtivými  turisty.  Nakonec jsme si našli klidné místo na skalním výběžku a plně jsme prožívali velkolepé přírodní divadlo západu slunce  nad obrovským  přírodním zázrakem Grand Canyonu. 

5. 10. 2024

Cestu na vyhlídku Mather jsme si zopakovali ještě  ráno na východ slunce  v 6.27 hodin. Spoléhali jsme na autobus, který  podle jízdního řádu jezdí hodinu před východem slunce , ale  protože jsme nevěděli  přesný odjezd z naší zastávky, vyrazili jsme  z obavy, že nestihneme východ slunce, raději pěšky.  Opět se opakovala  situace jako večer, vyhlídka byla plně obsazena lidmi.  Ale okamžik, kdy se slunce vyhouplo nad obzor a zalilo světlem kaňon byl krásný.

Kromě tohoto ranního zážitku  nás čekal 500 km dlouhý přejezd Mohavskou pouští.  Od Grand Canyonu jsme přejeli   k městečku Williams, kde  jsme se poprvé setkali s fenoménem ROUTE 66.  Této  slavné historické silnici  je zde věnována velká pozornost a jsou na toto téma zaměřené všechny obchody se suvenýry , hospody a muzea.  Atmosféru slavné silnice jsme si vychutnali  i v městečku Saligman a Kigman, kde jsme si prohlédli muzeum ROUTE 66    a  místo dálnice  jsme zvolili k jízdě  zachovalou část ROUTE 66  mezi těmito městy.  Westernová atmosféra z amerických filmů na nás dýchla především v městečku Oatman s budovami  ve stylu divokého  Západu a pobíhajícími oslíky, kam  jsme dojeli  po úzké  silnici plné ostrých zatáček.  Protože na tento přejezdový den jsme neměli rezervovaná žádný kemp, zůstali jsme na  noc  na dálničním odpočívadle  DESERT OASIS REST AREA .  (542 km)

6. 10. 2024

Čekal nás opět celodenní přejezd  a to do posledního národního parku Sequa. Po nákupech ve městě Barstow jsme projížděli oblast plnou citrusových sadů až do podhůří k jezeru  Kaweah.  Po celodenní cestě  ve vedru jsme se s nadšením vrhli do chladivých tůní horské řeky  Kaweah a po osvěžení jsme pokračovali nekonečnými serpentinami  silnice  Generals Highway   do kempu Lodgepole  ( 32 dolarů, dumpstation).   (530 km ).

 https://mapy.cz/s/jasoderahu.

7. 10. 2024

Po dlouhých přejezdech  jsme zůstali v kempu  i další den a vydali jsme se k největším stromům na světě.  Autem jsme popojeli na parkoviště Sherman Tree Trail  odkud vede stezka     ke stromu General Sherman . Již na jejím začátku  se  začaly objevovat velké  sekvoje se silnými kmeny, ale  General Sherman předčil naše očekávání. Tento sekvojec obrovský má výšku  83.8 m a je považován podle objemu kmene 1 487 metrů krychlových za největší žijící strom na světě. Je starý přibližně 2 200 let , jeho obvod kmene  u země je 102,5 stop ( 31 m) a průměr nejsilnější větve  6. 8 stop  ( 2 m) .  Přírůstek dřeva za rok přestavuje strom o výšce 60 stop  (18 m).  Sekvojovci rostou  pouze ve 420 km dlouhém pásu lesa na západních svazích pohoří Sierra Nevada . Tento  strom  je odolný vůči požárům , silná kůra chrání kmen a na vysoké koruny nedosáhne požár. Zároveň požáry  hrají roli při rozmnožování stromů , teplem se otevírají šišky a semena snáze zakoření  v podrostu vyčištěném požárem a nové sazenice mají dostatek světla. 

 

Od  generála Shermana jsme pokračovali po okružní stezce  Congress Trail, která odpovídá svému názvu a vede  k dalším obrovským stromům jako je Senát, President nebo Sentinel.

 

 

Když jsme se nabažili těmito přírodními obry, popojeli jsme  ke Gigant Forest Museu  a odtud jsme pokračovali pěšky na vyhlídkový vrchol  Moro Rock.  Stezka vedla  lesem plném dalších obrovitých stromů, které si mnoho nezadaly s Generalem Shermanem . Na jejím konci nás čekal výstup po 300 schodech vytesaných ve skále na žulovou kopuli Moro Rock  s výhledem na vzdálené pohoří Sierra Nevada  a do hloubky dalekého vnitrozemí. Po sestupu z vrcholu jsme se vydali  k další turistické atrakci Tunnel Log  a pozorovali jsme auta  projíždějící otvorem ležící sekvoje. Pomalu se začalo  smrákat a  při zpáteční cestě obrovitým  lesem  jsme  se začali obávat , abychom nepotkali medvěda.  (  20 km)

   https://mapy.cz/s/fetojogafu

https://mapy.cz/s/posacumave

8.10. 2024

Návštěvu NP Sequa jsme ukončili přejezdem do Grand Grove Village   a  procházkou ke třetímu největšímu stromu na světě  General Grant  (  82 m ,  1 325 m krychlových, 1 700 let ) . Odtud jsme začalo sjíždět  lesnatým pohořím   zpátky do vnitrozemské nížiny  směrem 

k oceánu, který nás však přivítal mlhou a  chladem.  Z kempovacího místa přímo u pláže Morro Strand trand jsme slyšeli burácení oceánu celou noc.  (350 km)

  https://mapy.cz/s/mufodereza   

 

9.10. 2024

Mlha neustoupila ani ráno, když jsme se zajeli podívat ke skále  Morro Rock vyčnívající z moře.  Až po cestě při pobřeží do San Simeon  se obloha začala protrhávat a vysvitlo slunce.  V tu dobu už jsme  byli na  vyhlídce na hnízdiště tuleňů  Elephant vista point.  Dlouho jsme se nemohli odtrhnout od sledování těchto  ospalých tlouštíků , kteří  se občas odplazili na okraj moře nebo se škádlili s ostatními.  Dále po pobřeží jsme nemohli pokračovat z důvodu  oprav na pobřežní silnici č. 1 , proto jsme museli zajet  zpátky do vnitrozemí, po dálnici dojet do Montery a pak navázat zase na  pobřežní silnici č. 1, po které jsme dojeli do kempu Pfeifer Big Sur Beach  ( 58 dolarů, WC, dumpstation).  Cesta okolo pobřeží byla chvílemi zahalená do mlhy vystupující z oceánu, ale nejdůležitější atrakci této části pobřeží  most BIXBY CREEK BRIDGE jsme stačili  vyfotit.   (354 km )

https://mapy.cz/s/larodapovo

10. 10. 2024

Prohlídku pobřeží jsme zakončili dojezdem k vodopádu  MC Way Falls , který padá z 20 metrové  skály přímo do moře a odtud jsme se vraceli zpět po pobřeží   do Montery.  V tomto přímořském městě jsme ještě projeli vyhlídkovou silnici 17- Mile Drive vedoucí okolo pláže Pebble Beach s luxusními vilami  a mnoha vyhlídkami  na  oceán včetně  vyhlídky na osamělý cypřiš  Lone Cypress .  Poslední noc jsme strávili  v kempu Dum Barton Qarry  ( 65 dolarů, plné připojení)  v Newark   v dojezdové vzdálenosti do půjčovny Cruise Amerika.  ( 250km)

https://mapy.cz/s/mufogutaje   

https://mapy.cz/s/posacumave

8.10. 2024

Návštěvu NP Sequa jsme ukončili přejezdem do Grand Grove Village   a  procházkou ke třetímu největšímu stromu na světě  General Grant  (  82 m ,  1 325 m krychlových, 1 700 let ) . Odtud jsme začalo sjíždět  lesnatým pohořím   zpátky do vnitrozemské nížiny  směrem k oceánu, který nás však přivítal mlhou a  chladem.  Z kempovacího místa přímo u pláže Morro Strand trand jsme slyšeli burácení oceánu celou noc.  (350 km)

 

 https://mapy.cz/s/mufodereza

   

  9. 10. 2024

Mlha neustoupila ani ráno, když jsme se zajeli podívat ke skále  Morro Rock vyčnívající z moře.  Až po cestě při pobřeží do San Simeon  se obloha začala protrhávat a vysvitlo slunce.  V tu dobu už jsme  byli na  vyhlídce na hnízdiště tuleňů  Elephant vista point.  Dlouho jsme se nemohli odtrhnout od sledování těchto  ospalých tlouštíků , kteří  se občas odplazili na okraj moře nebo se škádlili s ostatními.  Dále po pobřeží jsme nemohli pokračovat z důvodu  oprav na pobřežní silnici č. 1 , proto jsme museli zajet  zpátky do vnitrozemí, po dálnici dojet do Montery a pak navázat zase na  pobřežní silnici č. 1, po které jsme dojeli do kempu Pfeifer Big Sur Beach  ( 58 dolarů, WC, dumpstation).  Cesta okolo pobřeží byla chvílemi zahalená do mlhy vystupující z oceánu, ale nejdůležitější atrakci této části pobřeží  most BIXBY CREEK BRIDGE jsme stačili  vyfotit.   (354 km )

https://mapy.cz/s/larodapovo

 

    10.10. 2024

Prohlídku pobřeží jsme zakončili dojezdem k vodopádu  MC Way Falls , který padá z 20 metrové  skály přímo do moře a odtud jsme se vraceli zpět po pobřeží   do Montery.  V tomto přímořském městě jsme ještě projeli vyhlídkovou silnici 17- Mile Drive vedoucí okolo pláže Pebble Beach s luxusními vilami  a mnoha vyhlídkami  na  oceán včetně  vyhlídky na osamělý cypřiš  Lone Cypress .  Poslední noc jsme strávili  v kempu Dum Barton Qarry  ( 65 dolarů, plné připojení)  v Newark   v dojezdové vzdálenosti do půjčovny Cruise Amerika.  ( 250km)

https://mapy.cz/s/mufogutaje   

 

 11. 10.  2024

Nastal poslední den naší cesty.  Z kempu jsme odjeli  dotankovat  benzín, doplnit plyn a pak již nastal okamžik rozloučení  s naším přechodným americkým domovem v půjčovně Cruise Amerika. Vrácení auta proběhlo  bez problémů a než jsme se vzpamatovali  seděli jsme v taxíku, který nás odvážel na letiště. Posledními pohledy z letadla na mrakodrapy San Franciska skončil náš americký sen.  ( 15 km )

 

https://mapy.cz/s/fagoponutu

 Časové údaje návratu:

odlet ze SF 15. 30 hod.  pacifického času ,  přílet do Londýna  12. 10.   v 10 h ,  odlet z Londýna
v 16. 10 hod, přílet do Berlína v 19. 05 hod.

Rekapitulace:

Celkem ujeto 3 258 mil  tj. 5 243 Km,  původní plán 3000 mil ,  ujeto o 358 mil více oproti plánu. Spotřeba 1 298 l benzínu  za 1 297 USD.  Průměrná  cena  za galon benzinu 3, 78 USD tj.  1 l za 1 dolar ( tj. s kurzem 23 Kč za 1 USD,   23 Kč za 1 l. Průměrná spotřeba RV na 100 km 25 / benzínu.

Půjčeno od Cruise Amerika  obytné auto FORD střední kategorie, délka 7,60 m ,
20 nocí základní cena 103 USD za noc, odhadovaný počet mil 3000 za 1170 USD . Celková cena 3 546 USD. 

Rezervované kempy: 

UPPER PINES Campgroud ( wc, dumpstation, 2 x 36 USD)
OH Ridge Campgroud  - 36 USD,   wc,  dumpstation)
FIDDLERS Campgroud (  29 USD s bazénem, čerpání vody ve visit centru , odpad  mezi kempem a dálnicí naproti návštěvnickému centru)
Las Vegas  RV park Circus Circus - 66,89 USD, plné připojení
ZION  Campgroud – 2 x45 USD, wc, dumpstation
NORD Campgroud Bryce Canyon- 30 USD , WC, dumpstation
Fruita Campgroud  - 25 USD, wc, dumpstation
Devils garden  - NP  Arches  -  25 USD, WC
Goulding Campgroud -  94,28 USD, plné připojení
Mather Campgroud  Gran canyon – 2 x 18 USD, WC, dumpstation
Lodgepole  NP Sequa ( 2 x  32 USD, dumpstation)
Morro Stand ( 43 USD , WC, pitná voda)
Pfeifer Big Sur ( 58 USD, WC, dumpstation)
Dum Barton Qarry Newark ( 65 USD, plné připojení)  

     

 

 

 

 

 

 

Karavanem po národních parcích jihozápadu USA na mapě