Jsou věci známé a neznámé a… - Cestopisy

200 • Fotografie (39) • Foto: Bubinga

(foto 200) Pro druhou část naší letošní norské pohádky volíme Stavanger, město z černého zlata, ale také malebné přístavní město s nádhernou přírodou.

(foto 201) Breiavatnet je malé městské jezero v srdci Stavangeru. Ve středu jezera je umístěna pěkná dekorační fontána. Jezero je domovem několika druhů ptáků jako například labutí, kachen či racků.

(foto 202) Většina těch na první pohled milých zvířátek je životu nebezpečná. Když člověk drží v ruce nějaké jídlo, uslyší nejprve hlasitý skřek a poté přijde nekompromisní útok.

(foto 203) Nejenom turisté, ale i místní si je tak vychovali. Takto vypadá náměstí nad ránem.

(foto 204) Gamle Stavanger neboli Starý Stavanger.

(foto 205) Procházíme se po kamenem dlážděných uličkách, které lemují zachovalé, většinou bíle natřené dřevěné domy.

(foto 206) Atmosféru trochu ruší ta velká výletní mrcha, která kotví v přístavu. Viceadmirál Thore Horve možná udělá pořádek.

(foto 207) Fargegaten je pravděpodobně jednou z nejbarevnějších ulic v Norsku.

(foto 208) Byl to kadeřník Tom Kjørsvik, kdo přišel s nápadem kompletně obnovit tuto dříve klidnou a poněkud fádní ulici Øvre Holmegate. Sice trvalo čtyři roky, než se naplnila Kjørvikova vize, ale nakonec nové barvy neskutečně oživily ulici.

(foto 209) Pěší zóna Øvre Holmegate je nyní jednou z hlavních atrakcí ve Stavangeru.

(foto 210) Ve Stavangeru zažíváme odlišné počasí než v Bergenu.

(foto 211, 212) Stavanger Domkirke je impozantní románský kostel, který byl postaven mezi lety 1125 a 1150 a následně zasvěcen sv. Swithunovi.

(foto 213) Mělo by se tedy jednat o nejstarší katedrálu v Norsku. Základy stavby jsou románské, ale po ničivém požáru v roce 1272 byla katedrála přestavěna a obohacena o gotický kůr.

(foto 214) V 19. a na počátku 20. století byl Stavanger nejdůležitější přístavem, ze kterého tisíce Norů emigrovali do USA. Ve městě se nachází Centrum norské emigrace, ale také tento pomník, na kterém je nápis. „Věnovano mužům a ženám norské krve, kteří přispěli k budování Ameriky“.

(foto 215) Norské muzeum ropy (Norsk Oljemuseum) ve Stavangeru nabízí informace nejenom o vlastní těžbě ropy v severním moři, ale především jak objev ropy a plynu proměnil obyčejný Stavanger v norské hlavní město ropy a jak se změnil život zdejším lidem.

(foto 216) Když první ropa vytryskla z vrtu asi 160 km jižně od Stavangeru 19. června 1966, byla to velká sláva. Brzy totiž bylo jasné, že Norové objevili největší evropské ložisko ropy.

(foto 217) Severní moře však nevydá své zásoby černého zlata snadno. Havárie vrtných zařízení si postupně vyžádaly desítky lidských životů. Nejtragičtější byl 27. března 1980, kdy se potopila ropná plošina Alexander Kielland. Zachránit se nepodařilo 123 lidí. V muzeu mají kus ocelového torza jednoho z pilířů, na nichž byla plošina postavena. Několik centimetrů silný ocelový plát je nepředstavitelnou silou přírodních živlů zmačkán jako papír.

(foto 218) Norové dobře vědí, že za jejich bohatstvím je omezená zásoba velmi kvalitní ropy v jejich části Severního moře i drsné až kruté podmínky její těžby. Energeticky bohatá země se svým zdrojem neplýtvá. Benzin je tu nejdražší v Evropě.

(foto 219) Sverd i fjell je památník na okraji Stavangeru na Hafrsfjordu. Má podobu tří obřích bronzových mečů zapíchnutých ve skále, které zde připomínají bitvu u Hafrsfjordu z roku 872, ve které zvítězil Harald I. Krásnovlasý, první sjednotitel norského území pod jednotnou vládu. Největší z mečů připomíná vítěze bitvy, menší meče jeho dva protivníky

(foto 220) Památník byl otevřen 7. května 1983 králem Olavem V., ale slavnostní okamžik přišel až o něco později, 30. srpna 2024.

(foto 221) Rybářova žena mlčela a neprozradila, kde sehnat ryby. Ani ve Stavangeru totiž není jednoduché ochutnat dobrou rybičku.

Pomník z roku 1994 odkazuje na skutečnou událost, kdy musela rybářova žena chodil pěšky v létě i v zimě prodávat důstojníkům ryby.

(foto 222) Ryby sice prodávají přímo z lodi, ale škoda, že je také někde poblíž tepelně neupravují. Když chce člověk ochutnat nějakou dobrotu, musí většinou do restaurace pro turisty. Rybí hospůdku pro místní se nám nedaří objevit.

(foto 223) Lysefjord je fjord nedaleko Stavangeru. V některých místech spadají do vody jeho světlé skalnaté stěny až z výšky přes 1000 metrů.

(foto 224) Fjord je dlouhý 42 km a kvůli nehostinnému terénu jsou po celé jeho délce umístěny jen dvě vesnice, Forsand a Lysebotn. Ale chatek a domečků je tam samozřejmě více. Občas lze spatřit i silnici s mnoha zatáčkami a tunelem, ale většina lidí kolem fjordu používá čluny.

(foto 225) Pěší výlety kolem fjordu mají určitě své kouzlo, ale z časových důvodů volíme tentokrát plavbu na lodi a výhledy z její paluby.

(foto 226) Preikestolen. Místo, které doporučují všechny průvodce, proto bývá nahoře plno lidiček. Pohled od vody na proslulou skalní kazatelnu má také své kouzlo.

(foto 227) Další krasavec, který nás uvítal po svém. Řev, hukot, šumot i dunění.

(foto 228) Vodopádů jsme v Norsku viděli už hodně. Každý má však kouzelnou melodii a také v tomto případě vnímáme dosud nikdy neslyšený vodní chór.

(foto 229) A posledního rána přišlo slunce.

(foto 230) A začalo vládnout nad celým Stavangerem.

(foto 231) Ve vodě se náruživě zhlíží norské slunce s modrým nebeským oceánem. Patrně nám chce dát zapomenout na počasí v Bergenu.

(foto 232) Městská hromadná doprava ve Stavangeru. Samozřejmě jsme vyzkoušeli také autobus, ale ten se všude nedostane.

(foto 233) Barvy norské přírody jsou nečekaně pestré. Především zelená a modrá nabízejí všechny možné odstíny.

(foto 234) Norsko nám dnes servíruje samé lahůdky. Vpíjíme lačnýma očima do sebe okolní krásnou krajinu, která se prostírá před námi.

(foto 236) Sluníčko ohřálo vzduch na neuvěřitelných 18 stupňů podle Celsia. Voda sice nebude teplejší než v Bergenu, ale těžko mohu odolat nabídce pohroužit se do Atlantického oceánu.

(foto 237) Doplaval jsem. Záchranný kruh nebylo potřeba použít.

(foto 238) Jedna fotografie vydá za tisíc slov. Nejenom ta příroda je v Norsku krásná.

(foto 239) Naše letošní norská pohádka je u konce. Viděli jsme, užili jsme si.

(foto 240)

Předchozí část letošní norské pohádky: https://www.turistika.cz/cestopisy/jsou-veci-zname-a-nezname-a-mezi-nimi-je-norsko-cast-druha/detail

V minulých letech jsme toho v Norsku viděli mnoho zajímavého:

Norské putování mezi 63 a 58 rovnoběžkou – I.: https://www.turistika.cz/cestopisy/norske-putovani-mezi-63-a-58-rovnobezkou-i-kiel-oslo-trondheim/detail

Norské putování mezi 63 a 58 rovnoběžkou – II.: https://www.turistika.cz/cestopisy/norske-putovani-mezi-63-a-58-rovnobezkou-ii-trondheim-ntnu-dovrefjell-lom/detail