Karlovy Vary - procházka - Mozartův park a nedaleké kolonády

Tipy na výlet, Slavkovský les, Doupovské hory




Kam a jak jedeme?

Vracíme se z Krušných hor, jedeme do Plzně, chceme se zajít podívat na vyhlídku Josefa Jungmanna v Březové, ale nakonec jsme se rozhodli udělat si i krátkou přestávku ve Varech, projít se po nám známých kolonádách a trochu se napít karlovarských pramenů.

Za čím jedeme?

Hřbitovní kostel sv. Ondřeje
Hřbitovní kostel sv. Ondřeje
lupa

Do lázeňské části města je vjezd zakázán. Platit za parkovné se nám nechce. Jedeme směr Drahovice, tj. do severozápadní části města. Snad tam někde zaparkujeme. Povedlo se. Z Bezručovy ulice odbočujeme do jednosměrky vpravo, vlevo máme Ondřejskou ulici, po které je to kousek do centra. Líp se nám nemohlo podařit zaparkovat.

Ondřejská ulice je pojmenována podle hřbitovního kostela sv. Ondřeje. Původně gotický kostel z doby okolo r. 1500 byl r. 1841 přestavěn. Na základě nařízení Josefa II. o zrušení hřbitovů ve vnitřním městě sem na tehdejší okraj města byl r. 1784 přeložen původní městský hřbitov od farního kostela sv. Máří Magdalény. Pohřbívalo se sem až do r. 1864. Hřbitov se 76 hroby postupně chátral, až byl r. 1911 zrušen.

O dva roky později byl na místě zrušeného hřbitova založen městský Mozartův park. Je celoročně volně přístupný. Je tam zachováno několik kamenných náhrobních kamenů význačných osobností z 18. a 19. století a kované a lité železné kříže z bývalých hrobů, např. barokní kamenný náhrobek významného karlovarského lázeňského lékaře Davida Bechera z r. 1792 s železným kovaným křížem, pseudogotický náhrobek významného karlovarského lázeňského lékaře, balneologa, přítele českého národa a propagátora Karlových Varů Jeana de Carro z r. 1857.

Další nejcennější kamenné a pískovcové náhrobní kameny význačných osobností byly do půlkruhu rozmístěny po rekonstrukci v r. 1995. Jsou to např. kamenný náhrobek ctitele a mecenáše Karlových Varů hraběte Josepha von Bolza z r. 1834, empírový náhrobek syna Wolfganga Amadea Mozarta hudebního skladatele a klavíristy Franze Xavera Wolfganga Mozarta z r. 1844, náhrobek Franze Bechera z r. 1837, fragment klasicistního náhrobku rakouského generála z první poloviny 19. století, kamenný náhrobek významného berlínského empírového architekta Fridricha Gillyho z r. 1800 v podobě antické stély, náhrobek významného karlovarského knihtiskaře a nakladatele Franze Franiecka z r. 1859, barokní kamenný náhrobek drážďanského senátora Karla Wilhelma Gottloba Willse z roku 1808, empírový náhrobek zemského místodržícího v Krajnsku Carla Ullepitsche von Krainfelsu z r. 1862. Před půlkruhem jsou dva náhrobky s postavou truchlící ženy z první třetiny 19. století.

Do zdi kostela je zasazena nejstarší pískovcová deska s letopočtem 1596.

Z prostoru parku je nádherný výhled na město, na lázeňské domy i na zalesněné kopce na druhé straně říčky Teplá, kde dominuje rozhledna Diana. R. 1804 bylo toto místo objeveno jako místo s nejlepším výhledem. Nejdřív zde byla vybudována vyhlídka s odpočinkovými sedátky. Až r. 1909 byla na vrchol vybudována lanovka a o 5 let později dokončena stavba lovecké chaty s 35 m vysokou rozhlednou, která se ihned stala oblíbeným výletním cílem.

Ondřejskou ulicí jsme sešli k řece. Vpravo po Mlýnském mostě, který patří k nejstarším mostům přes Teplou (je 8 metrů široký a 18 metrů dlouhý), jsme se dostali do Lázeňské ulice. To už jsme vpravo viděli Mlýnskou kolonádu, vybudovanou v letech 1871 až 1881. Původně tato neorenesanční stavba měla být vyšší a honosnější. R. 1893 byla prodloužena až ke Skalnímu prameni, nyní měří 132 m. Je vyzdobena alegorickými plastikami a sochami, je tam orchestřiště a najdete tam 5 minerálních pramenů - Mlýnský, Rusalka, Libuše, Kníže Václav I., Skalní. Na nábřeží před kolonádou je pramen Kníže Václav II.

Kolonádou jsme prošli až na Mlýnské nábřeží okolo altánu s pramenem Svoboda k novogotické budově Lázní III z r. 1867. Slouží převážně pro lázeňské účely, ale v tamějším koncertním sálu hraje často své koncerty i Karlovarský symfonický orchestr.

Další budovou na nábřeží je Vojenský lázeňský ústav z r. 1855, který slouží zaměstnancům armády a jejich rodinným příslušníkům. V budově je Sadový pramen. Po 25 letech byla z druhé strany přistavěna Sadová kolonáda s Hadím pramenem.

Ze Sadové kolonády je hezký pohled na Dvořákovy sady. První park zde byl vybudován v letech 1877 až 1878. Dominovala mu vodní plocha s vodotryskem, byly zde vysazeny platany, duby, javory a jilmy. Park byl doplněn pěšinkami a květinovými záhony. V r. 1974 byl nově upraven a pojmenován na počest slavného českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, jehož pomník sem byl umístěn. Najdete tam i dva památné platany. Nejstarší, víc než 200 let starý je Dvořákův platan s obvodem kmene 472 cm a výškou asi 22 m. Zhruba 200 let starý je i Sadový platan s obvodem kmene 452 cm a výškou asi 23 m.

Na druhé straně říčky teplá je moderní lázeňský komplex Thermál, ale tam už jsme jít nechtěli. Vrátili jsme se stejnou cestou okolo Mlýnské kolonády, minuli informační centrum a došli k dřevěné stavbě Tržní kolonády. Stavba ve švýcarském stylu z r. 1883 měla prameny Tržní, Dolní zámecký a Karla IV. původně zastřešovat jen pár let. Po více než sto letech bylo rozhodnuto, že stavba bude zachována. Byla proto provedena komplexní rekonstrukce.

Blížíme se k vřídlu, ale prvně vidíme, že dominanta kolonády - kostel sv. Maří Magdalény na druhé straně říčky je otevřen. Tak to se musíme jít podívat. Byl postaven v letech 1732 - 1736 slavným architektem Dientzenhoferem ve stylu baroka. Otevřenými dveřmi bylo možno si tuto barokní nádheru prohlédnout. Bohužel dovnitř jsme se nedostali a tak jsme si nemohli prohlédnout největší unikát - pohřební kryptu původního gotického kostela ze 14. století, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova. Od r. 2010 je kostel prohlášen Národní kulturní památkou České republiky.

Po prohlídce kostela se vracíme zpátky k Vřídlu a na Vřídelní kolonádu. Tryská zde gejzír horké minerální vody, který od 16. století zastřešovalo mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Tato prozatím poslední stavba pochází z let 1969-1975. Pramen je vyveden do 5 fontánek o teplotě 72 °C, 50 °C a 30 °C.

Od Vřídla jsme vyšli na tržiště, kterému dominuje 9 metrů vysoký vrcholně barokní pískovcový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1715 až 1716. Morový sloup byl vytvořen jako poděkování, že se lázeňskému městu r. 1713 vyhnula morová epidemie.

Vpravo od morového sloupu nad tržní kolonádou je vidět zámeckou věž. Původně - kolem r. 1358 zde nechal zakladatel města a český král Karel IV. Postavit gotický hrad, který r. 1604 lehl popelem. Hrad už nikdy nebyl znovu postaven. Opravena v barokním stylu byla pouze tato věž. Sloužila k vítání významných lázeňských hostů.

Tím jsme ukončili naši poměrně krátkou procházku, kdy jsme si chtěli tyto naše světoznámé lázně zase jednou připomenout.





Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

O víkendu jsme byli ubytováni v Nových Hamrech v malém soukromém penzionu p. Pořízka - tel. 607 206 776. Zde jsme se pouze zastavili na kratší procházku. Přesto jsme neodolali a koupili si teplou lázeňskou karlovarskou oplatku, které zde nabízí skoro všude. A samozřejmě jsme ochutnali všechny prameny, které jsme cestou potkali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Mozartův park
Mozartův park
lupa

Těžko mohu napsat, co se nejvíce líbilo. Vždycky na mne zapůsobí tryskající gejzír Vřídla, stejně jako stavba Mlýnské a Tržní kolonády. Prvně jsme šli okolo Mozartova parku, jehož náhrobky nás skutečně zaujaly, a snad prvně mne zaujaly i Dvořákovy sady. Možná i proto, že ve městě mimo sezónu byl klid a tak si to člověk více vychutnával. Karalovy Vary jsem měla vždycky ráda a musím přiznat, že když se staly městem cizinců, dlouho jsem se jim vyhýbala. Už jsem si však zvykla. A tak se tam často i nyní vracím.

Ostatní informace

Mozartův park
Mozartův park
lupa

Prameny naštěstí stále ještě tečou zadarmo a tak jsme nikde nebyly, kde by se platilo. Určitě bychom rádi zaplatili za prohlídku kostela Maří Magdalény s pohřební kryptou, ale ta možnost tu bohužel nebyla. Ale jinak jsme si to užili. A už jsme se těšili na další procházku do Březové k altánu Josefa Jungmanna.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Karlovy Vary
(vzdálenost od místa: 1.32 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Karlovy Vary - procházka - Mozartův park a nedaleké kolonády

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace