Chaty a chalupy
Mapa Karlovy Vary
Jelení - málem zaniklá obec v Krušných horách
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Putování (více dnů) • Do přírody • Na hory • Na kole • Se psem
Kam a jak jedeme?
Jelení je od roku 1947 oficiální název dnes již zaniklé obce v Krušných horách zhruba 2 km od česko-německé státní hranice, 5,5 km od Nových Hamrů, jichž je formálně součástí a asi 10 km od krušnohorského Nejdku. Tuto malebnou vesničku v údolí potoka Černá voda založili němečtí horníci již v 15. století. Tehdy ještě pod názvem Hirschenstand. V minulosti se zde těžil cín, obyvatelé se zabývali také výrobou krajek, rukavičkářstvím, zemědělstvím. Obec se nachází v poměrně vysoké nadmořské výšce (845-915 m), bývá tu chladno a větrno i v teplejších ročních obdobích, a tak není divu, že trvalé osídlení zde vzniká až od 17. století. Původní obyvatelstvo bylo výlučně německé a obec prosperovala až zhruba do 18. století, kdy postupně dochází k utlumování těžby, která se přestává vyplácet z důvodu dovozu levného cínu ze zámoří. I přesto tvoří v roce 1890 vesnici 164 domů a bydlí zde 1206 obyvatel. V roce 1832 je zde postaven kostel sv. Antonína Paduánského s farou. Později, po roce 1918, kdy do zdejších končin přicházejí první Češi, aby zde pracovali jako úředníci mimo jiné na zdejším celním úřadě, je mezi kostelem a farou postavena i škola. Zdejší kraj se začíná více zpřístupňovat pro obyvatele z vnitrozemí, stává se oblíbeným místem pro trávení letních dovolených a cílem turistických výletů. Z Nových Hamrů a Nejdku je sem zavedeno autobusové spojení. I přesto vesnice pomalu vymírá, v roce 1920 je zde evidováno již jen 139 domů a 834 stálých obyvatel. Relativně poklidnou idylu krušnohorské vesnice a soužití německého a českého obyvatelstva postupně narušují stíny blížící se 2. světové války. Po jejím konci je ze známých důvodů v roce 1946 německé obyvatelstvo odsunuto vlaky z Nejdku do Bavorska. K dosídlení obce již nikdy nedojde, v roce 1951 je zde vyhlášeno hraniční pásmo a území vesnice, které se dříve rozkládalo na ploše 13,97 km², se stává územím nikoho, které stráží pohraničníci. Údajně však i v této složité době zde dokázala přebývat i jedna z původních obyvatelek německé národnosti. Opuštěné budovy postupně pustnou a rozpadají se. V 50. letech 20. století je zapálen místní kostel a jeho pozůstatky slouží jako zásobárna dřeva, stavebních materiálů a úkryt pro dobytek. V roce 1964 místní krajinou prochází trasa Závodu míru, proto dostává zdejší vojenská posádka posily a veškeré pozůstatky budov, kostela atd. jsou srovnány se zemí a zahrnuty zeminou. Zůstanou jen čtyři budovy, které se dochovaly dodnes. V jedné z nich je dnes pension a restaurace na adrese Jelení 4, viz penzionjeleni.cz. Druhá budova je o něco níže směrem k Novým Hamrům. Říká se jí Villa a již dříve sloužila jako německý hotel a později pak do roku 1989 jako rekreační zařízení Ministerstva zahraničních věcí. Dnes je v ní ubytování na adrese Jelení 1, viz Jelení - Mezi Jeleny. Místní majitelé chovají koně a lamy a pro zájemce organizují procházky s nimi. Další dvě původní budovy, které se v obci nacházejí, jsou využívané jako soukromé rekreační objekty. V Jelení naleznete památník na místě, kde dříve stával kostel sv. Antonína Paduánského. Lidé z německé strany zde nechávají cedulky s fotkami svých blízkých zesnulých, kteří se zde kdysi dávno narodili a žili.
Za čím jedeme?
-
Bývalý cínový důl Sauersack (Rolava). Již provařená urbexová lokalita, důl, v němž se začalo těžit v roce 1940 silami převážně vězňů ze sousedního zajateckého tábora. Opuštěný v roce 1947. S původně zastřešenou průmyslovou částí areálu s těžní jámou, úpravnou a odkalovacím jezírkem. Z Jelení vede k dolu asfaltová silnice, cyklostezka 23, cestou minete také portál Dědičné štoly sv. Jiří. Trasa je dlouhá asi 3,5 km.
-
Od cínového dolu Sauersack se můžete vydat do Přebuzi, kde je možnost se o víkendu občerstvit v Kovářské boudě, viz. https://www.kovarskabouda.cz/ Anebo můžete využít skvělou 24 hodin denně otevřenou Zuzífkovu ledničku Zuzífkova lednička | Prebuz | Facebook s tousty, palačinkami, kávou, pitím a dalšími pochutinami. Z Přebuzi doporučuji výlet na blízký vrchol Špičák. Cestička na samotný vrchol je lemována vyřezávanými dřevěnými sochami, takže uteče jako voda.
-
Pokud se z Jelení nevydáte směrem na Sauersack, ale na křižovatce ve formě vidlice (hned u pensionu s restaurací) zvolíte cestu nahoru směr státní hranice (jinak také Karlova naučná stezka), dorazíte zhruba po 2 km ke stylovému občerstvení Celnice, viz https://www.facebook.com/celnice.jeleni.3/
-
Z Jelení můžete také vyrazit do kouzelného údolí další zaniklé obce Chaloupky (Neuhaus). Právě zde se měl odehrát příběh ze stejnojmenné knihy Štěpána Javůrka. Na rozcestníku pod památníkem, kde kdysi stával kostel, se vydejte nahoru směrem k lesu a pokračujte přes Jelení vrch a po zelené turistické značce. Do Chaloupek se dostanete asi za 3 km.
-
Na německé straně stojí za návštěvu Malé jeřábí jezero (Kleiner Kranichsee) s vyhlídkovou věží. Z Jelení se sem lze dostat několika cestami. Můžete třeba využít známou červenou turistickou trasu, která vede přes Celnici. Kousíček od jezera naleznete turistickou chatu s možností občerstvení, viz https://www.facebook.com/people/Gastst%C3%A4tte-Henneberg/100052723227052/
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jelení má ideální podmínky nejenom na jaře, v létě a na podzim, kdy je tu plno hub a místo láká k procházkám a projížďkám na kolech. V zimě se tu dá krásně běžkovat, prochází zde totiž upravovaná Krušnohorská magistrála, viz https://www.facebook.com/KLMzapad/
Ostatní informace
Přidat do oblibených uživatelů
Nové Hamry
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Jelení - málem zaniklá obec v Krušných horách
