Zlatohorská hornická naučná stezka
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Popis trasy: Mám v Jeseníkách místa, na která se strašně rád vracím, která navštívím i několikrát do roka, jako Ztracené kameny a Jelení studánka, vždy si tady najdu místo stranou od lidí a pohroužím se do svého nitra. Mám rád, i poutní kostel Panny Marie Pomocné s jeho pohnutou historii a magickou atmosférou, jenž, jsme si zvolili za výchozí místo pro putování Zlatohorskou Hornickou naučnou stezkou. Tato stezka bohužel se zařadila mezi ty, které jsme prošli, udělali si záznam do gps, ale už ji nikdy nepůjdeme. Stezka je v některých místech nedostatečně značená. Značky se mnohdy, spolu s chodníkem, ztrácí v nízkém porostu, je vidět, že neláká velké množství turistu a není tak prošlapaná. Nás neoslovila, ale to nebude samotnou stezkou, ale spíše tím, že my máme spíše rádi pohledy do dálek z vrcholků hor, když pohled do nitra země tak do propasti. Pro znalce a milovníka geologie a toho kdo ji projde úplně celou, může být podnětná. My jsme si zvolili krátkou variantu, ale i přesto informace z tabulí umístěných podél stezky obohatili naše znalosti. Průběh naši trasy je v souboru gpx, tak nebudu popisovat barevné značení, které nás vedlo.
Zajímavosti a postřehy:
Poutní místo Panny Marie Pomocné má, jako řada podobných míst, svůj vlastní příběh zrození. Legenda praví, že v době 30-ti leté války, za vpádu švédských vojsk, utekla na horu Boží Dar děva jménem Anna Tannheiserová a zde porodila syna. Zpočátku zde visel jenom kopie obrazu Madony s dítětem namalována Lucasem Cranachem. Obraz však začal přitahovat zástupy poutníků svým zvláštním kouzlem. Podle pověsti zde došlo mnoho nemocných uzdravení. Já z vlastní zkušenosti (rakovina) však toto nemohu potvrdit, a tak zřejmě kouzelná moc není až tak silná. Následovalo postavení kaple. V době josefínských reforem měla být odstraněna, nikdo však nenašel odvahu úkol splnit. Kaple nebyla sto pojmout celá procesí poutníků, a tak byla nahrazena kostelem postaveným v letech 1834 až 1841. Časem vznikla i křížová cesta.
Kostel přežil první i druhou světovou válku, nepřežil však rok 1973 kdy dne 22. září jeho zkázu zajistilo množství trhavin a dílo pak dokonal buldozer. Až v roce 1990 se zrodila myšlenka pro obnovu tohoto místa. Základní kámen ještě v témže roce posvětil papež Jane Pavel II. Následně pak započali stavební práce a 23. 9. 1995 byl kostel vysvěcen.
Důl Panny Marie Pomocné (štoly I-IV)
Pod kostelem Panny Marie Pomocné je možno navštívit důl menšího rozsahu. Jsou patrny povrchové projevy, ale nalezneme i podzemní prostory-chodby, místa dobývání, kamenné povaly. Ve středověku se zde těžili zlatonosné křemenné žíly. Rudy se zde dobývala za pomocí ohně. Jde o jednu z nejcennějších technických památek. Vyčerpávajíci informace najdete na stránkách „jeseniky.org“.
Měděná štola
se nachází nedaleko křížové cesty. Vyhloubená byla v roce 1874 pod názvem Fanny. Původně byla štola vybavena kolejemi a dřevěnými vozíky. Ústí štoly je dnes uměle zastřeleno.
Zřícenina hradu Edelštejn
Mezi Zlatými Horami a Heřmanovicemi se táhne hřeben Příčného vrchu, na jednom z jeho výběžku se dochovali zbytky středověkého hradu Edelštejn. Úlohou hradu bylo chránit nejen zlaté doly, ale i hraniční cestu vedoucí z polské Vratislavy přes Nisu, Glucholazy, Bruntál dále na Moravu. Strategické umístění hradu podtrhoval rozhled nejen na Zlaté Hory, ale rozhled do roviny táhnoucí se k Nise. Hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu a obklopen hradbami nestejné šíře. Jádro hradu bylo nepravidelně lichoběžníkového půdorysu, 120m dlouhého a 65m širokého.
Hrad Edelštejn na Příčném vrchu tyčí někdy od druhé poloviny 13. století. Podle pověsti jej měl postavit asi v roce 1119 rytíř Oto z Erlitzu, toto tvrzení se však z historických pramenů nepodařilo doložit. Také není zcela zřejmé jestli jeho stavebníky byli vratislavští biskupové, nebo někdo jiný. Poprvé se v písemných dokumentech objevuje za pohnutých okolností v roce 1281. V této době opavský kníže Mikuláš vyzval bratry z Linavy, kteří měli hrad v držení, aby jej vydali Tomáši II, jako náhradu za plenění jeho držav. Bratři neuposlechli, a tak jim byl hrad odňat a spolu se zlatými doly předán do zástavy biskupovi Tomáši II. Vojnové potyčky nedaly na sebe dlouho čekat. Hrad byl jednou z příčin sváru mezi Jindřichem IV. a Tomášem II. Hrad nakonec dobyl Jindřich v roce 1285. Edelštejn tak připadl do Opavského knížectví.
V současnosti je z hradu již jenom ruina. Kousek od hradu se nachází studánka Nad Mírem, je to poslední možnost na doplnění vody k další pouti po ns.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Zlaté Hory
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Zlatohorská hornická naučná stezka
