Hrubý Jeseník

Vytvořte si průvodce Hrubý Jeseník
Můžete si ho vytisknout, poslat emailem, uložit do navigace, nebo mít v počítači jako pdf.
Změna oblasti

Vybrat na mapě
Nastavit aktuální polohu

Nejlépe hodnocená místa našimi uživateli

Mapa oblasti

Ubytovaní v oblasti

Popis oblasti

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Patří ke krkonošsko-jesenické subprovincii, respektive k Sudetám, jako jejich nejvýchodnější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako ?střecha Moravy?. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Další významné vrcholy jsou například Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), a Keprník (1423 m). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Ze severu do něj ?vniká? Jesenická kotlina s říčkou Bělou. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná, Bělá, Moravice či Černá Opava. Vodní toky, které se zařezávaly do vyzdviženého horstva, neměly v mnoha případech čas na vytvoření rovnovážného profilu, a tak některé překážky překonávají vodopády. Protože zde jsou vhodné klimatické podmínky, vznikla zde mnohá rašeliniště se svéráznou květenou. Po geologické stránce patří Jeseníky do Moravskoslezské oblasti, konkrétně Hrubý Jeseník do podoblasti Silesikum. Výrazně se zde projevilo hercynské vrásnění, po něm v menší míře následovalo vrásnění alpínské. Napříč horstvem prochází Červenohorský hlubinný zlom, který ho dělí na dvě části, vyznačující se klenbovou strukturou. Západní reprezentuje klenba keprnická a východní desenská. Samotná klenba je tvořená mladšími migmatity. V místech, kde je narušena povrch tvoří horniny starší, jako žuly nebo ortoruly. V okolí Červenohorského zlomu, například na Pradědu, vystupují na povrch přeměněné krystalické břidlice. Geologické složení celku je pestré, převládají ruly, amfibolity a metamorfované devonské horniny. Četně se vyskytují tvary mrazového zvětrávání, z pleistocénu je doložen malý horský ledovec ve Velké kotlině. Na hřebenech Jeseníků pramení množství menších i významnějších řek, např. Morava, Opava, Moravice, Opavice, Desná, Bystřice. Některé se využívají při vodní turistice. Na řece Moravici byla vybudována Kružberská přehradní nádrž, která je zásobárnou pitné vody pro Ostravsko a tak se nedá využívat pro rekreační účely a vodní sporty. Klima hor je úzce spjato s nadmořskou výškou, navíc se zde silně uplatňuje závětrný efekt hlavního hřebene. Typická je velká proměnlivost počasí plynoucí z toho, že se projevují vlivy Atlantského oceánu i východní Evropy. Charakteristická je dlouhá zima s dostatkem sněhu. Počet dnů se sněhovou pokrývkou bývá 100 ? 140. Sněhová pokrývka se akumuluje zejména v závětří (východní svahy), kde také najdeme šest ze sedmi lavinových drah Hrubého Jeseníku. Maximum sněhu zde leží v březnu až dubnu a dosahuje průměrně 2 m. Nejchladnějším místem pohoří, ale i celé Moravy, je vrchol Pradědu s průměrnou roční teplotou okolo 1 °C. Průměrné teploty v letních měsících se pohybují mezi 14 ? 16 oC, počet letních dnů se pohybuje mezi 10 ? 30. Na ročních srážkových úhrnech je patrný vliv horstva na východním podhůří, kde je srážek asi o 20 % méně než v jiných částech. Na hřebenech spadne okolo 1 200 ? 1 300 mm, v podhůří 800 ? 1 000 mm, na východě však jen do 700 mm. První písemné doklady o Jeseníkách jsou již z dob Ptolemaia ze 3. století. Na jeho mapě jsou tzv. východní Sudety označeny názvem Askiburgion. První zmínka o slovanském osídlení oblasti pochází od římského historika Prokopia ze 6. století. V době přemyslovské vlády Břetislava I. chránily zemi od severu hluboké pohraniční hvozdy a v této době začaly vznikat první pohraniční obranné hrady. O slovanském osídlení svědčí i mnohé názvy řek a obcí. Význačnou oblastí slovanského osídlení bylo okolí Holasovic u Krnova. Od 13. století byla oblast Hrubého Jeseníku byla postupně osídlována, ale zejména kolonizována také německým obyvatelstvem, které sem povolával zejména olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Byla zakládána města jako Bruntál, Šumperk nebo Jeseník. Střediskem moci se staly hrady. Nejstarší sídla vznikla na Opavsku a v povodí řeky Moravy. Iniciátory kolonizace byl český panovník, Šternberkové, olomoucký biskup a mniši z kláštera v Hradisku u Olomouce. Z raně feudálního období se zachovalo jen málo historických zpráv. Nové zprávy o oblasti přinesla až doba husitská, kdy se dovídáme o tažení husitů do Polska a o ovládnutí některých opevnění. Po porážce na Bílé hoře získal majetek pánů z Vrbna řád německých rytířů a Šumpersko připadlo Lichtenštejnům. Velmi těžce oblast zasáhla válka Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem v druhé polovině 15. století. V té době bylo pobořeno množství hradů. Zároveň vznikly rozsáhlé državy pánů ze Žerotína, Tunklů z Brtníčka a pánů z Vrbna. Po nástupu Marie Terezie na Rakouský trůn uplatnil pruský král Bedřich II. nárok vůči Slezsku. Po sedmileté válce připadlo Prusům Kladsko a úrodné části Slezska. Po třicetileté válce došlo k poněmčení původně převážně českého obyvatelstva. Oblast Jesenicka se zapsala do podvědomí lidí také známými tzv. čarodějnickými procesy v 17. a 18. století. Tehdy díky horlivosti církevních inkvizitorů zahynulo v mučírnách a na hranicích několik desítek nevinných lidí. Za jedno z hlavních míst čarodějnických sletů byly označovány například Petrovy kameny. Lidé v této oblasti nacházeli obživu zejména v dolech. Většina měst vznikla jako hornická sídla. Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedla k rozvoji hutí, skláren a papíren. Většina těchto výroben však zanikla. Pouze papírna ve Velkých Losinách si udržela výrobu papíru tradiční formou od roku 1516 dodnes. Po úpadku těžby se lidé přeorientovali na výrobu papíru a skla a pěstování a zpracování lnu. Po druhé světové válce musely být pohraniční oblasti znovu dosídlovány a začala se rozvíjet zemědělská výroba a textilní, sklářský a dřevozpracující průmysl.


Tip: http://lazne.hotely.cz/jesenik/, http://wellness.hotely.cz/jesenik/
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo