Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de Besalí, Rialb - ANDORRA
Již v předchozím článku o Andoře jsem psala o vysoké úrovni lyžařských středisek v této oblasti. CK Jurečka nabízí za velmi příznivou cenu (levněji, než v Alpách) kvalitní zimní zájezdy – lyžování bez front, v ceně zájezdu permanentku, hotel s výbornou stravou a bazénem, možnost zapůjčení lyží atd. Protože je tu poměrně stálé (pěkné) počasí, sníh až do května, lyžaři si tu prý opravdu příjdou na své.
Mezi rozkvetlými azalkami a hořci letos ještě i v červenci* (v tzv. "období jara“) ležely velké sněhové plochy.
Estanys de Tristaina
Z našeho útočiště z El Serrat, poslední civilizace ... (výše už se hotely ani domy kvůli ochraně životního prostředí nenacházely) jsme zamířili autobusem do SZ části Andorry do lyžařského střediska Ordina Arcalis (24 km sjezdových drah - od 1 940 m.n.m. do 2 600 m.n.m. - 24 sjezdovek obsluhovaných 14 vleky). Lyžařské středisko se nachází v blízkosti velikánů Pic Cataperdís (2 808 m.n.m.) a Pic d'a Arcalis (2 777 m.n.m.). Odtud jsme se vydali na okružní cestu kolem jezer Estanys de Tristaina - viz mapa č.1 ve fotogalerii. Trasa (cca 4 hod) na pohled vypadala velmi jednoduše, vedla zprvu po dobře značené mírně stoupající cestě. Později se změnila v kupu adrenalinu - šplhali jsme po skalách (ve výšce až 2 500 m.n.m.) i mimo tur. značení. Vyžadovalo to hodně opatrnosti a soustředění, abychom se neskutáleli do vody, protože sněhové lízance v prudkých svazích byly velmi nebezpečně kluzké. Trekové hole nám byly výbornými pomocníky. Zároveň jsme si ale užívali nedotčené přírody, tyrkysových jezer (Estany Primer 2 249 m.n.m., Estany Mig 2 287 m.n.m. a největšího - Estany de mes Amunt 2 306 m.n.m.), částečně pokrytých ledovou krustou, sevřených horskými velikány Pic de Tristaina 2 882 m.n.m. a dalšími skalními hřebeny.
Autobus nás po tomto divokém výletě svezl kousek nad El Serrat. Byla zde pro turisty vytvořená přírodní piknikovací místa. U jednoho z posezení jsme s lahvinkou vínka a na ohni připravenými vepřovými steaky příjemně zakončili den. Cestou do stanoviště jsme si (od informačního centra vlevo po stezce - značka navede) prohlédli malou botanickou zahradu - Jardí Botánic Vall de Sorenty (označena je na mapě č. 3 - od značeného parkoviště cca 2 cm JV) a po naučné stezce jsme se po proudu divoké říčky - severní Valiry (Riu Valira del Nord) vrátili zpět do El Serrat.
Pic de Comapedrosa
Výlet k nejvyššímu vrcholu Andorry - hoře Coma Pedrosa (2 942 m.n.m.) začal v dalším významném turistickém a lyžařském středisku ARINSAL, kam nás z El Serrat dovezl autobus. Výstup na Coma Pedrosu (tam a zpět cca 8 hodinový výlet – po červené GR11 - viz mapa č. 2 v galerii fotek) nebyl nijak technicky složitý, ale pro nezdatné turisty poměrně namáhavý. Startovali jsme z parkoviště v Arinsal z výšky cca 1 560 m.n.m. Prudké stoupání se střídalo s mírnějšími úseky. Nejdříve jsme kopírovali říčku Pedrosu. Šplhali jsme proti jejímu toku. Cestou jsme se v chladné a chutné vodě osvěžovali zvenčí i zevnitř. Nebýt příjemné teploty vzduchu (pouhých dvaceti stupňů), stal by se výšlap v některých úsecích nepříjemným. Prudká kamenitá cesta nebrala konce. Odměnou nám pak byly krásné výhledy do panenské přírody, na vodopády, zeleň, květiny a také voňavo a ticho. Vyškrábali jsme se s téměř vyplivnutými plícemi do nádherné kotliny a pak si na chvíli odpočli u horské chaty – Refugi de Comapedrosa (výška 2 267m.n.m.). Pod touto útulnou vlevo se nacházelo Pstruží jezero (Estany de les Traites). Následovalo volnější stoupání a poté opět kotáry. Z kotliny jsme se stočili doprava a mířili pruďasem vzhůru do kotliny další. Skuhrali jsme nad náročností trasy a netušili, co nás ještě čeká. Přišli jsme k malinkému zasněženému jezírku. Proklouzat po jeho příkrém svahu byla docela legrace. Špatný krok by znamenal okamžité osvěžení v ledovém koupališti. Ráz krajiny se změnil – zeleno nahradilo kamení kombinované se sněhovými plochami. Vystoupali jsme k Černému jezeru - Estany Negre (skutečně pak bylo z vrcholu vidět jako velmi temné). Většina z nás (roztroušených v nedotčené krajině) nad jezerem neodbočila vpravo nahoru (takto bychom se následně po hřebeni* dostali k hlavnímu vrcholu), takže jsme pak dodatečně šplhali k cíli z různých míst. Po velkých balvanech byla cesta nejsložitější a nekonečná, v některých úsecích jsme se s vypětím sil škrábali i po čtyřech - (skutečná pokora). Po cca 7,5 km jsme na Pic de Comapedrosa, nejvyšším vrcholu andorrského knížectví, v necelých 3 000 m.n.m., vítězně vyprázdnili placatky se slivovicí a pokochali se výhledy z výšin, než krajinu zahalily mraky. Nyní jsme už po hřebeni* (luxusní cestě oproti balvanům) scházeli zpět.
Pic de Besalí, Rialb
Jen krátce o cíli posledního výletu v Andoře - vrcholu Pic de Besalí - se startem na parkovišti* SV od El Serrat (NP Sorenty). Je těžké popisovat cestu ke žlutým puntíkům, po kterých jsme pak šli celý okruh. Hledali jsme je naprosto unikátním způsobem. Vyšli jsme z parkoviště doprava do lesa, do hodně prudkého svahu… bloudili křovisky a těžko průchodným terénem a pomalu ztráceli naději... Nakonec jsme narazili na cestičku s vymodlenými kolečky, která nás (oproti Coma Pedrose - poměrně nenáročnou trasou s převýšením 865 m) dovedly překrásnou krajinou na vrchol Pic de Besalí (2 637m.n.m.). Užili jsme si výhledů nejen na horské štíty Andorry a Francie, ale prohlédli jsme si z výšin průsmyk Rialb. (mapka ve fotogalerii č. 3). Sestoupili jsme pak k rozcestníku a odtud se vydali do průsmyku Rialb (Portela de Rialb), kterým jsme se vraceli (kolem útulny – Refugi de Rialb) zpět do startu.
Andorra zůstane díky naprosto neposkvrněné přírodě, klidu i prima bandě nezapomenutelným zážitkem.
články související:
Andorra la Vella, Portské víno, Caldea
Grandvalira - Grau Roig, Montmalús, El Serrat, Estanys de l´Angonella, Llorts
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Ordino
Půjčovna autPříspěvky z okolí Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de Besalí, Rialb - ANDORRA
