Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Turistické cíle • Příroda • Památný strom
V obci Podhradí pod zříceninou hradu Lichnice mají jeden z nejvýznamnějších a nejmohutnějších památných stromů v České republice. Je jím 600 až 800 let starý Dub letní. Roste na jižním okraji obce kousek od silnice u bývalého hostince v nadmořské výšce 460 metrů. Vede kolem něho červená turistická značka ve směru na Třemošnici.
Dub byl údajně zasazen v roce 1.250 u vstupní hradní brány. Pamatuje založení hradu, jeho obléhání, vyhoření, pobyt Karla IV, změny majitelů i jeho poboření z rozkazu císaře Ferdinanda III.
Dnes je strom vysoký 18 m. Býval i vyšší, a to 28 m ještě v roce 1993. Obvod dubu je 900 cm (v roce 1993 naměřili 922 cm). Strom je v kmeni vykotlaný. Do dutiny si stoupne až 7 dospělých.
U starých stromů se hledají způsoby jejich statického zajištění. Nejinak tomu bylo po požáru dutiny dubu v roce 1969. Dutina byla vyzděná za účelem zpevnění torza stromu. Zjistilo se však, že vyzdívka brání odvětrávání dutiny a přirozené regeneraci stromu. Byla proto zase vybourána a dutina zachována. Další újmy se dub dočkal v roce 1987, kdy se vylomila část koruny. Ochranáři vzniklý otvor zastřešili, aby uchránili vnitřek kmene od zatékání dešťové vody.
Dub se jmenuje Žižkův. Husité hrad Lichnici sice dvakrát dobývali, ale vždy bez svého legendárního vojevůdce. Jan Žižka tedy nemohl ve stínu stromu odpočívat, jak se v některých pramenech píše.
Lidé si dříve rádi vymýšleli různé pověsti. Jedna se váže i k Žižkovu dubu. To jednou kolem roku 1490 musel majitel hradu Mikuláš Trčka z Lípy cestovat z Prahy do Vídně. O své cestě poslal zprávu na hrad Lichnice po mladém rytíři Vilémovi. Ten zprávu předal, ale na první pohled se zamiloval do Trčkovy choti Kateřiny. Kateřina byla zdrženlivá, svolila pouze ke schůzce na rozloučenou u dubu. Žárlivý Mikuláš Trčka se však neočekávaně vrátil a Viléma s Kateřinou spolu přistihl. Při své prchlivosti nechal svoji choť Kateřinu zazdít na Lichnici a rytíři Vilémovi dal setnout hlavu. Pozor tedy na schůzky u dubu.