Lovětínská rokle
Jedná se o přibližně 1,5 km dlouhé údolí s velmi prudkými a částečně skalnatými svahy kolem soustavou peřejí a kaskád vybaveného Lovětínského potoka, jež jsou většinou složené z kambrických biotitických migmatitů až hybridních granodioritů, pouze na jeho jižním konci vystupují po jeho severní straně proterozoické amfibolity a na opačném břehu proterozoické pararuly až migmatity flebitstromatitického typu.
Tato propast, oddělující svahy Krkanky (zvané původně rovněž jako Krkaňka, Krkavka či Kokavka; 568 m n. m.) od srázů kopce se zříceninou Lichnicí (507 m n. m.) a Kobylí hlavy (471 m n. m.), začíná na severu mezi Rudovem a Lovětínským rybníkem, který býval s nevelkým mlýnem rájem pardubických junáků a vodáků, jež mu přezdívali „Jezero“ a později se stal známým díky rybářským závodům „Lovětínská udice pro děti a dospělé“. Odtud pak pokračuje jihozápadním směrem pod Podhradím s jeho pověstmi o zlé Miladě opředeným Dívčím kamenem (viz https://region.rozhlas.cz/z-lovetinske-rokle-v-zeleznych-horach-bude-v-budoucnu-prales-ukryva-radu-8394104) až skoro nad Závratec. Stejně jako jiné lokality v těchto místech byla i tato turisticky vyhlášená již od 19. století. Důkazem budiž řada vlastivědných knih nebo turistických průvodců. Jako příklad citujme z knihy „Východní Čechy. Turistický a výletní průvodce po památných a pozoruhodných místech východočeských“ od Stanislava Vinaře, která vyšla v roce 1946:
„Kdo z turistů sestoupí do rokle k potoku do šera stromů a křoví, aby se brodil listím až přes metr nahromaděným mezi balvany, jimiž se prodírá peřejovitý a bublavý lovětínský potok? Možno jej sledovati až k výtoku z rokle (na straně západní) k Závratci (vtéká v Ronově do Doubravky), nebo vzhůru (na východ), pod Dívčím kamenem až k překrásnému rybníku Lovětínskému mezi lesy, kde je pěkné koupání.“
Ale mnohem hezčí je literární podání Klimenta Čermáka v jeho „Průvodci po Čáslavsku“ z roku 1902: „Nastoupíme další pouť po horách Železných! Údolí Hedvičino, čili Peklo Mezihoří a rokle Lovětínská tvoří příčná údolí přes hory Železné, prvé jest schůdné, rokle Lovětínská představuje hluboké, kamenité koryto, kterým chodec s nesnází proplétá se ostružinami a skáče s balvanu na balvan.“
Když navštívíme Lovětínskou rokli, tak zjistíme, že výše citovaná slova mají platnost i dnes, protože cesta skrz ni je stále obtížná a plná nástrah, přičemž v zimním obdobím se můžeme odtud kochat pohledy na již zmíněný Dívčí kámen a ruiny hradu Lichnice, jenž byl nejspíše založen na kopci Světlici či Světlíku v polovině 12. století a jeho prvním známým držitelem byl v letech 1182-1205 Smil ze Světlíku, jehož potomci se pak zvali jako páni z Lichtemburka, což byl původní název hradu a teprve později byl zkomolen do dnešní podoby. Za husitských válek ho dobývali Sirotci, kteří hrad v roce 1428 obklopili řetězem bašt a rok ho dobývali. Roku 1610 pak vyhořel, jeho trosky posléze opuštěny a z rozkazu Ferdinanda III. byl pobořen, aby bylo kamení z něho používáno na stavby po celém okolí. V roce 1930 pak přešel do majetku Klubu československých turistů a jeho zbytky byly zakonzervovány.
Nebýt však památkové ochrany, kdy byla rokle zařazena do 26. července 1955 ministerstvem kultury zřízené státní přírodní rezervace „Lichnice“ (souhlas správy lesního hospodářství v Ronově nad Doubravou byl datován 1. říjnem 1954), která byla později sloučena s v roce 1990 vyhlášeným chráněným přírodním výtvorem „Kaňkovy hory“do Národní přírodní rezervace „Lichnice-Kaňkovy hory“ a 14. ledna 2016 opětovně rozdělena do dvou NPR Lichnice (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14764) a Kaňkovy hory, tak by se zdejší příroda v takovém stavu nezachovala, což potvrzuje řada různých botanických, mykologických, zoologických i geologických průzkumů. Důsledky větrných kalamit totiž byly dlouhou dobu odstraňovány. Můžeme zmínit to, že roku 1985 s tímto úkolem dokonce pomáhali parašutisté aeroklubu Svazarmu Chrudim. V roce 2007 zde bylo vyhlášeno bezzásahové území, takže se Lovětínská rokle stala naším nejmladším pralesem (viz https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/lovetin20071031.html). Roku 2012 došlo navíc k renovaci a úpravě naučné stezky Lovětínská rokle (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-lovetinska-rokle/).
Není tedy nic divného, že tato bučinami osídlená místa lákala řadu umělců, ať již malířů, zejména Františka Kavána (Krkaňka, Pod Krkaňkou, Lichnice) a Karla Liebschera (Rybník Lovětínský) a posléze fotografů, tak mistrů pera, z nichž můžeme jmenovat: E. Ferdinanda Hvězdeckého a jeho „Upomínku na měsíc září roku 1883“, Karla J. Zákouckého a jeho dílo „Jaro. Povídka z českých luhů“ či Františka Karla Rosůlka a jeho knihu „Pověsti a báje z Pardubicka“.
Tato propast, oddělující svahy Krkanky (zvané původně rovněž jako Krkaňka, Krkavka či Kokavka; 568 m n. m.) od srázů kopce se zříceninou Lichnicí (507 m n. m.) a Kobylí hlavy (471 m n. m.), začíná na severu mezi Rudovem a Lovětínským rybníkem, který býval s nevelkým mlýnem rájem pardubických junáků a vodáků, jež mu přezdívali „Jezero“ a později se stal známým díky rybářským závodům „Lovětínská udice pro děti a dospělé“. Odtud pak pokračuje jihozápadním směrem pod Podhradím s jeho pověstmi o zlé Miladě opředeným Dívčím kamenem (viz https://region.rozhlas.cz/z-lovetinske-rokle-v-zeleznych-horach-bude-v-budoucnu-prales-ukryva-radu-8394104) až skoro nad Závratec. Stejně jako jiné lokality v těchto místech byla i tato turisticky vyhlášená již od 19. století. Důkazem budiž řada vlastivědných knih nebo turistických průvodců. Jako příklad citujme z knihy „Východní Čechy. Turistický a výletní průvodce po památných a pozoruhodných místech východočeských“ od Stanislava Vinaře, která vyšla v roce 1946:
„Kdo z turistů sestoupí do rokle k potoku do šera stromů a křoví, aby se brodil listím až přes metr nahromaděným mezi balvany, jimiž se prodírá peřejovitý a bublavý lovětínský potok? Možno jej sledovati až k výtoku z rokle (na straně západní) k Závratci (vtéká v Ronově do Doubravky), nebo vzhůru (na východ), pod Dívčím kamenem až k překrásnému rybníku Lovětínskému mezi lesy, kde je pěkné koupání.“
Ale mnohem hezčí je literární podání Klimenta Čermáka v jeho „Průvodci po Čáslavsku“ z roku 1902: „Nastoupíme další pouť po horách Železných! Údolí Hedvičino, čili Peklo Mezihoří a rokle Lovětínská tvoří příčná údolí přes hory Železné, prvé jest schůdné, rokle Lovětínská představuje hluboké, kamenité koryto, kterým chodec s nesnází proplétá se ostružinami a skáče s balvanu na balvan.“
Když navštívíme Lovětínskou rokli, tak zjistíme, že výše citovaná slova mají platnost i dnes, protože cesta skrz ni je stále obtížná a plná nástrah, přičemž v zimním obdobím se můžeme odtud kochat pohledy na již zmíněný Dívčí kámen a ruiny hradu Lichnice, jenž byl nejspíše založen na kopci Světlici či Světlíku v polovině 12. století a jeho prvním známým držitelem byl v letech 1182-1205 Smil ze Světlíku, jehož potomci se pak zvali jako páni z Lichtemburka, což byl původní název hradu a teprve později byl zkomolen do dnešní podoby. Za husitských válek ho dobývali Sirotci, kteří hrad v roce 1428 obklopili řetězem bašt a rok ho dobývali. Roku 1610 pak vyhořel, jeho trosky posléze opuštěny a z rozkazu Ferdinanda III. byl pobořen, aby bylo kamení z něho používáno na stavby po celém okolí. V roce 1930 pak přešel do majetku Klubu československých turistů a jeho zbytky byly zakonzervovány.
Nebýt však památkové ochrany, kdy byla rokle zařazena do 26. července 1955 ministerstvem kultury zřízené státní přírodní rezervace „Lichnice“ (souhlas správy lesního hospodářství v Ronově nad Doubravou byl datován 1. říjnem 1954), která byla později sloučena s v roce 1990 vyhlášeným chráněným přírodním výtvorem „Kaňkovy hory“do Národní přírodní rezervace „Lichnice-Kaňkovy hory“ a 14. ledna 2016 opětovně rozdělena do dvou NPR Lichnice (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14764) a Kaňkovy hory, tak by se zdejší příroda v takovém stavu nezachovala, což potvrzuje řada různých botanických, mykologických, zoologických i geologických průzkumů. Důsledky větrných kalamit totiž byly dlouhou dobu odstraňovány. Můžeme zmínit to, že roku 1985 s tímto úkolem dokonce pomáhali parašutisté aeroklubu Svazarmu Chrudim. V roce 2007 zde bylo vyhlášeno bezzásahové území, takže se Lovětínská rokle stala naším nejmladším pralesem (viz https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/lovetin20071031.html). Roku 2012 došlo navíc k renovaci a úpravě naučné stezky Lovětínská rokle (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-lovetinska-rokle/).
Není tedy nic divného, že tato bučinami osídlená místa lákala řadu umělců, ať již malířů, zejména Františka Kavána (Krkaňka, Pod Krkaňkou, Lichnice) a Karla Liebschera (Rybník Lovětínský) a posléze fotografů, tak mistrů pera, z nichž můžeme jmenovat: E. Ferdinanda Hvězdeckého a jeho „Upomínku na měsíc září roku 1883“, Karla J. Zákouckého a jeho dílo „Jaro. Povídka z českých luhů“ či Františka Karla Rosůlka a jeho knihu „Pověsti a báje z Pardubicka“.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.880, 15.582)
Poslední aktualizace: 17.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Třemošnice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Lovětínská rokle
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
0.4km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Nedaleko od Chrudimi v Železných horách se nachází zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém návrší, které má stejné jméno v nadmořské výšce 480 m. n. m. Leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory. V letošním roce byla ze zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem vstupní brány se dá po cestič…
0.4km
více »
Za hradní paní
Vyhlídka
Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z …
0.4km
více »
Dívčí kámen nad Lovětínskou roklí
Vyhlídka
Již od dávných dob lákala vyvýšená skála nad Lovětínskou roklí k vyhlídkám na Závratec, Třemošnici, Ronov nad Doubravou a za dobré viditelnosti i mnohem dál. Řada umělecky zaměřených lidí zde spouštěla svoji fanta…
0.5km
více »
Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice
Vyhlídka
Kromě známé vyhlídky Dívčí kámen bývá pohled na kouzelnou okolní krajinu ještě mnohem hezčí ze zříceniny hradu Lichnice, odkud se na tuto část pomezí Středočeského a Pardubického kraje dívali lidé již před mnoha staletími, ať již ještě v dobách existence tohoto objektu, tak po jeho zničení, jež má na svědomí jak požár v roce 1610 a následná odbytá obnova od Zikmunda ze Suché, t…
0.5km
více »
Dívčí kámen u Lichnice
Vyhlídka
Pokud vás nohy nebo kola auta zavedou ke hradu Lichnice ( https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lichnice ), vyplatí se zajít ještě cca 200 m po silnici k autobusové zastávce a za ní…
0.5km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v zimě
Fotogalerie
Když se člověk podívá na tuto zříceninu, nikdy by neřekl, že ve své době se jednalo o nádherný a přímo velkolepý hrad, který vznikl na ostrohu mezi romantickým Lovětínským údolím a Hedvičiným údolím (původně se mu…
0.5km
více »
Podhradí, Lichnice, dříve Lichtenburk
Tipy na výlet
Do Železných hor. Konkrétně jsme sem zavítali při vcelku tradiční akci, kterou je podzimní etapa našich společných cyklistických výletů. Železné Hory vlastně ani Hory nejsou. Jde o podcelek…
0.5km
více »
Zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Na výlet jsme vyrazily autem. Zaparkovat je možné na parkovyšti pod hradem. My jsme zaparkovaly v obci Žleby. Ze Žlebů jsme jeli vlakem do Třemošnice a poté…
0.5km
více »
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
0.5km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
0.5km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách
Zřícenina
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
Vybudova…
0.5km
více »
Hradní rozhledna Milada na zřícenině Lichnice v Železných horách
Rozhledna
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
A vidět …
0.5km
více »
Karel IV. na Lichnici
Tipy na výlet
na hrad Lichnici, u Třemošnice autem, na kole Program: 13,30 hod. uvítáme Karla IV. 13,45 hod. loutkové divadlo pro děti
14,30 hod. dobová kapela
15,00 hod. šermířské souboje
15,30 hod. dobové tance
16,00 hod. šarvátka s loupeživým rytířem
16,30 hod. ukázky výcviku dravců
17,15 hod. dobová kapela
Dobový jarmark, středověké hry a díl ny pro děti i dospělé! občerstvení na hradě sladké…
0.5km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
0.5km
více »
Lichnice, domov netopýrů v Železných horách
Zřícenina
Strážní hrad založený ve 13. století rodem Ronovců na ostrohu nad Třemošnicí býval slavným sídlem. Dnes romantická zřícenina s rozhlednou láká poutníky nádhernými výhledy do kraje. Ale ani v zimě n…
0.5km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Pokud se dostanete např. na dovolenou do blízkosti přehrady Seč, jistě stojí za návštěvu navštívit dominantu Železných hor - Lichnici. Jedná se o zříceninu hradu v nadmořské výšce 480 m n m nedaleko Třemošnice, Ro…
0.6km
více »
Okolí hradu Lichnice
Trasa
Autem nebo autobusem dojedeme do Podhradí pod zříceninu hradu Lichnice (foto 1). Samozřejmě můžeme navštívit i zbytky hradu (foto 2-5) a poté se vydáme po červené značce směr Rudov, Krkanka. Kousek od autobusové z…
0.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
0.6km
více »
Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Památný strom
V obci Podhradí pod zříceninou hradu Lichnice mají jeden z nejvýznamnějších a nejmohutnějších památných stromů v České republice. Je jím 600 až 800 let starý Dub letní. Roste na jižním okraji obce kousek od siln…
0.7km
více »
Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka
Muzeum
Severná časť Železných hor je známa bohatým výskytom vápenca. To viedlo k vzniku vápeniek v tomto kraji. Vápenky spracovávajú tento vápenec. Jednou z takýchto vápeniek bola aj Berlova vápenka na okraji mesta Třem…
0.8km
více »
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cestopisy
Pondělí 14. 9. 2021
Stejně jako včera bylo i dnes v noci teplo, že jsme spali opět při nedovřených dveřích. Byl tu nádherný klid. Vstáváme v 8, už svítí sluníčko. Přijíždí sem pár aut, jsou to převážně děvčata, co…
0.8km
více »
Třemošnice - Zemědělské muzeum
Muzeum
Třemošnice ležiace na toku Zlatého potoka a úpätí Železných hor sú mestečkom vo východných Čechách, okrese Chrudim, Pardubickom kraji s približne 3100 obyvateľmi. Prvá písomná zmienka o dnešnom meste Třemošnice j…
0.8km
více »
Závratec (Třemošnice)
Městská část
Ohledně názvu této obce, osídlené již v době kamenné (příkladem budiž nález několika kamenných seker v letech 1896-1897 a 1907), je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vzn…
0.8km
více »
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
0.8km
více »
Třemošnice
Fotogalerie
Všehochuť fotografií z tohoto malebného města, kde se kloubí staré s novým, příroda s lidskými výtvory. Vzniklo z původního vrchnostenského dvora, v jehož areálu pak byla zřízena tvrz a na jejím místě zámek. Boom …
1.1km
více »
Třemošnice
Město
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
1.1km
více »
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Trasa
Velice příjemná procházková trasa na jedno odpoledne. Její výhodou je i dobré vlakové spojení Žlebů a Třemošnice, takže je možné dojet autem do jednoho z koncových míst trasy, přejet vlakem do druhého a pěšky se v…
1.2km
více »
Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor
Tipy a novinky
Město Třemošnice se nachází na jižním úbočí Železných hor. O původu názvu města existuje několik domněnek, ale tou nejpravděpodobnější z pohledu historiků se jeví fakt, že v tomto koutě byl hojný výskyt stromu s…
1.2km
více »