Vrábí

Vrábí je součástí Brandýsa nad Labem, vpravo od staré silnice směrem na Prahu. Bývalá tvrz je mohutná budova, která po ztrátě svého původního určení byla přestavěna na sýpku a nyní je v soukromém vlastnictví a slouží jako skladiště. Z Vrábí (v nejstarší době Vrabie, v 15. století i Brabie, od 16. století v dnešním znění) pocházel rytířský rod Vrábských nebo Tluksů z Vrábí, jehož první známí členové Rynard nebo Ryneš a Albrecht se připomínají už k r. 1360; v jejich jméně je zároveň první zmínka o Vrábí. Ve výčtu majetku ve Vrábí, z něhož věnovali r. 1397 bratři Jan a Aleš z Vrábí roční plat k oltáři ve Staré Boleslavi, není tvrz zmíněna a zprávy o ní chybějí ještě skoro půldruhého století. Teprve v zápisu Jana Vrábského z Vrábí z r. 1542 o poručenství nad jeho dětmi je v poslední vůli uvedena také vrábská tvrz. Vrábští vymřeli až v polovině 18. století, ale na Vrábí se rod tak dlouho neudržel. Pro účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo mu r. 1547 změněno svobodné panství na manství, a když potom jeho dědicové nesložili manskou přísahu, byl vrábský statek r. 1571 provolán za odumřelé léno. Potom byl sice poslednímu Vrábskému na Vrábí Hynkovi ponechán jako zástavní, ale r. 1586 jej od něho koupil císař Rudolf II. a připojil je k brandýskému panství. Další zprávy o tvrzi jsou až ze 17. století, kdy je již značně zpustlá. K obnově došlo (podle letopočtu nad vchodem) patrně v r. 1681. Jaroslav Schaller označuje r. 1788 vrábské sídlo jako zámeček. Stručný popis Kouřimského kraje z r. 1794 je uvádí v seznamu starých zámků dosud obyvatelných. Později (před r. 1844) byla budova přestavěna na sýpku a sloužila kontribučensko-obilnímu fondu, a když ztratila svou funkci, znovu chátrala. V padesátých letech 20. století byla zachráněna a využita jako skladiště. V konstrukci střech je dosud patrno původní členění objektu na vlastní střední stavení s bočními křídly postavenými kolmo na jeho osu; někdejší výtvarnou výzdobu stavby dosvědčily mohutné měděné chrliče v podobně dračích hlav a zbytky bosážového sgrafita s rostlinnou ornamentikou, které se objevily pod odpadlou omítkou severovýchodního nároží.