Loading...

USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges

Turistické cíle Zajímavost

USA – Jihozápad (5): Goosenecks, Natural Bridges, Arches, Canyonlands (05/2016)

Z Monument Valley odjíždíme za pošmourného počasí po silnici č. 163 směrem na Mexican Hat. Opouštíme definitivně území Indiánů kmene Navaho, překračujeme řeku San Juan a jedeme dále rudou zemí k severu.

  • 7. den – Monument Valley, Goosenecks, Natural Bridges, ubytování v Monticello
  • 8. den – Monticello, Arches, ubytování v Green River
  • 9. den – Green River, Canyonlands, Capitol Reef, ubytování v Panguitch

Jsme ve státě Utah. Asi 4 km od mostu přes řeku San Juan se vpravo u silnice objeví skála s pokličkou, Mexican Hat (Mexický klobouk), opravdu připomínající mexické sombrero.

Po dalších 3 km odbočujeme vlevo na silnici č. 261 a po chvíli na č. 316. Jedeme se podívat na Goosenecks, hluboko zařezané meandry řeky San Juan, která je přítokem řeky Colorado. Goosenecks (Husí krky) je státní park státu Utah, tudíž zde neplatí Annual pass, roční permanentka do národních (federálních) parků USA. U budky platíme 5$ za auto.

Řeka se zařezává hluboko do skal a vytváří ostře točené meandry na poměrně malé ploše. Vypadá to jakoby si nemohla rozmyslet, kudy poteče a tak je to takové tam a zase zpět. Úkaz je to krásný, voda v řece je však hnědá a i okolní skály jsou hnědošedé, a tak to není až tak fotogenické jako Horseshoe na řece Colorado, který jsme viděli u Indiánů.

Také to počasí není ideální. A chtělo by to pohled zhora, aby bylo pořádně vidět všechny zákruty řeky. Pořizujeme pár fotek z vyhlídky, jít pěšky se tady nikam nedá, a tak pokračujeme dál v naší cestě. Nejprve zpět k rozcestí a pak po silnici č. 261 na sever plochou červenou krajinou Údolí Bohů - Valley of the Gods.

V dálce se objevuje červená hradba skal Cedar Mesa a jakoby uzavírá cestu dále. Tudy snad nemůže vést silnice! Díváme se do mapy, silnice se opravdu točí směrem vzhůru a překonává skály z jihu na sever v několika serpentinách. Cestu však ve skále zatím nevidíme a tak čekáme, co bude. Přijíždíme až ke kolmé stěně.

První zatáčka ve skalách a další serpentinou jsme zase o kousek výš. Asfaltka končí a dále je už jen prašný, ale dobře sjízdný, povrch. Točíme to nahoru a začínají být perfektní pohledy zpět do plochého údolí Bohů s roztroušenými skalními suky.

Nádhera. Zastavujeme na několika vhodných místech a fotíme. Auta jedoucí po cestě zvedají oblaka prachu. Proč tu není asfalt nevím, ale každopádně je tato silnice, které se říká Moki Dugway, velkým zážitkem. Silnice byla vybudována v roce 1958 těžařskou firmou, která po ní dopravovala uranovou rudu z dolů ve Fry Canyon do zpracovatelského závodu v Mexican Hat.

Na náhorní plošině jedeme dále plochou krajinou porostenou nízkou vegetací a s plotky kolem silnice. Co tady dobytek spásá, to je mi záhadou. Nicméně se kolem cesty objevují cedulky s nápisem OPEN FARM. Až ke křižovatce se silnicí č. 95, tj. cca 40 km, jsme nepotkali jediné auto.

Ubytování máme zamluveno v Monticello, což už není daleko a zbývá nám nějaký ten čas na neplánovanou zastávku. Tou je National Monument Natural Bridges (Národní památka Přírodní mosty). Vidíme odbočku a tak se jedeme podívat.

Vegetace kolem silnice se mění z "roští" na území open farms na velmi pěkné porosty nízkých jalovců, borovic a stříbrných pelyňků. Přijíždíme k parkovišti u návštěvnického centra. Nejsou tu výběrčí budky. Nenápadná cedulka u silnice oznamuje, že se má zaplatit nebo ukázat permanentka ve Visitors centru.

Jdeme tedy dovnitř, obsluha zkontroluje náš Annual pass a k němu pas majitele, zapíše si nás do knihy. Neplatíme, protože se jedná o "national", tedy národní památku, takže roční annual pass vstup zahrnuje. Nasedáme do auta a jedeme na prohlídku. Uvnitř monumentu není krajina červená, tak jako všude kolem, ale bílá....

Dno údolí je tvořeno bílým pískovcem, který vznikl navátím dun z pláží tvořených bílým křemenným pískem v dávných dobách, kdy tu bylo ještě moře. Zatímco oblouky jsou nad terénem, přírodní mosty se tvoří ve dně kaňonů. Proces tvarování neustále probíhá, eroze pokračuje a jednou se tyto mosty zřítí do kaňonu.

Pro automobily tu byla po okrajích kaňonu vybudována jednosměrná okružní silnice se zastávkami na výhledy. Pohledy do údolí z bílého kamene vymodelovaného řekou jsou pěkné, ale není to ono. Na fotkách to všechno splývá dohromady. Skalní mosty jsou vidět špatně nebo vůbec.

Roste tu spousta suchomilných rostlin, které krásně kvetou. Chtělo by to delší čas a jít pěšky dolů k mostům. Na jednom místě sice kousek i jdeme, ale pak se vracíme s tím, že nemáme tolik času a musíme pokračovat k ubytování.

Natural Bridges byl zvláštní i tím, že tam bylo málo návštěvníků. Vlastně jen my a několik párů amerických důchodců. Prostě poklid bez Japonců a volné piknikové stoly k posezení. Místo leží mimo hlavní turistické trasy a málokdo takto bokem zajede.

Navečer pokračujeme do Monticella, kde spíme v motelu. Chtěli jsme původně dojet až do Moab, abychom měli blízko jak do Arches, tak do Canyonlands, ale ubytování v Moab bylo o dost dražší. Ráno na recepci nikdo není a odjíždějící dávají karty od pokojů na hromádku na kliku od dveří. Přidáme svoji a ujíždíme navštívit další zajímavé místo - Arches.

Míjíme odbočku ke Canyonlands – část Needles (silnice 211). Z této strany rozsáhlý park Canyonlands nenavštívíme. U odbočky je zajímavá skála – Church Rock. Další z vypreparovaných skalních suků. Připomíná mi spíše turecký turban. A v pozadí jsou zasněžené vrcholy pohoří La Salle Mountains.

Národní park Arches (oblouky) leží ve státě Utah a je pojmenován podle vysokého výskytu skalních oblouků, ale v parku je i velké množství dalších zajímavých skalních útvarů. To vše je zasazeno ve vyprahlé lososově zbarvené, při večerním slunci výrazně červenooranžové krajině, v nadmořské výšce kolem 1 500 m.

Oblast je naprosto neobydlená, a pokud bychom si odmysleli asfaltku vedoucí parkem a zástupy návštěvníků, připadali bychom si jako na neznámé planetě. Někde jsem četla, že tento park je vzdálený běžným trasám a je méně navštěvovaný. Dnes už to není pravda. Japonci dorazili už i sem.

Skály jsou tvořeny navažským pískovcem a větrem navátými sedimenty, podloží tvoří evapority (horniny vzniklé odpařením mořské vody). Tlakové síly v podloží způsobily výzdvih solných dómů, které vyklenuly vrstvy pískovce nad sebou. Skalní okna vznikla odplavením těchto solných vrstev – zůstaly otvory orámované pískovcem. Krajina pak byla domodelována popraskáním a působením větrné a vodní eroze.

Park zahrnuje rozsáhlé území, na které je potřeba si vyčlenit minimálně jeden celý den. Tak jako jiné americké parky je možné jej z velké části objet autem, ale k tomu nejznámějšímu a nejzajímavějšímu z celého parku je třeba jít pěšky. Pozor na počasí, v zimě tu vzhledem k nadmořské výšce může mrznout, v létě se naopak teploty blíží ke 40 °C. Není tu žádný stín.

Vjezd do parku je kousek za městem Moab, nachází se zde i Visitor centre. Při vjezdu se tvoří fronta, doporučuji přijet co nejdříve ráno. Kousek za vjezdem je hned první místo, které stojí za zastávku – Park Avenue. Opravdu krásný výhled na údolí se skalními věžemi. Od parkoviště lze jít na krátkou túru mezi skalami. Viděli jsme, jak na parkovišti zastavil autobus, vyklopil turisty a pak přejel z druhé strany, kde je na konci trasy zase nabral.

Vyhlídka Petrified Dunes má být výhledem na zkamenělé duny, ale jsou od silnice příliš daleko a není nic moc vidět. Pěšky se tam jít nesmí. Další zastávka Balanced Rock, to je opravdu velmi zajímavá skála - viklan, balancující útvar na svém špičatém konci. Vypadá, že každou chvíli spadne. Kolem vede krátký chodník, takže je možné "vyváženou" skálu obejít pěšky.

Za skálou jedeme na odbočku vpravo kolem mnoha krásných skalních útvarů k obloukům North a South Window a Double Arch. Hemží se to tady lidmi, není moc kde zaparkovat, nesmí se stát na místech vyhrazených pro autobusy. Autobusů je tu poměrně hodně. Jdeme k Jižnímu a Severnímu oknu. Moc pěkné, vysoká skalní okna, ve kterých se postupně fotí všichni Japonci z autobusů. Aspoň je vidět poměr lidské postavy a opravdu velké výšky otvorů.

K Double Archu už nejdeme, musíme stihnout hlavní atrakci parku – Delicate Arch. Jedná se o nejznámější oblouk v parku a symbol státu Utah, který se objevil i na jeho SPZ. K oblouku se musí pěšky, cca 2,5 km jednosměrně, takže celkem tam a zpět 5 km. Parkuje se u Wolfe Ranch. To je taková dřevěná chalupa, ve které žil v 19. století nějaký John Wesley Wolfe a choval tu dobytek (tehdy tu možná byla nějaká vegetace).

Kousek za chalupou je možné na skále vidět petroglyfy, vede k nim krátká (10 min.) značená stezka. Jedná se o kresby původních obyvatel oblasti – Indiánů kmene Ute (podle tohoto kmene je pojmenován stát Utah). Drobné kresby znázorňují jezdce na koni a různá zvířata. Tyto petroglyfy vznikly mezi lety 1650 – 1850. Skála má velký význam pro místní Indiány, protože se jedná o umění jejich předků.

Od parkoviště vede k Delicate Arch pěší stezka po holých skalách, která je ve vedru značně úmorná. Stezka je vychozená, takže trefíte bez problémů. Na trase je možné potkat zpocené a vyčerpané osoby - chodí sem i mnoho takových, kteří jinak neudělají krok od auta. Oblouk je známý symbol a každý jej chce vidět.

Na konci cesty se otevře fascinující pohled na Delicate Arch. Člověk tak nějak ví, co uvidí, ale realita očekávání zdaleka předčí. Zíráme na ten oblouk a říkáme si, že toto nevidět, nebyli jsme v Arches. Je mnohem větší, než vypadá na fotografiích. Navíc stojí v prostoru – je za ním modrá obloha a v dálce zasněžené vrcholky hor. Nádhera.

Návštěvníci jsou zde ohleduplní. Vyfotí se a ihned odcházejí od oblouku, aby se mohl vyfotit další zájemce. Někdo nám nabízí, že nám udělá společné foto. Na fotce pak nejsme skoro rozpoznatelní a nad námi ten obrovský oblouk. Teprve až "s člověkem" pod obloukem je možné na fotografii uvidět tu výšku. Sedíme na tom vedru na nejbližší skále a kocháme se.

Zpět se musí stejnou cestou. Od parkoviště Wolfe Ranch se dá ještě autem pokračovat na další parkoviště vzdálené 1,6 km, od kterého je možné z vyhlídky Lower Delicate Arch Viewpoint vidět oblouk hodně v dálce. Pak se tady dá jít kousek pěšky k vyhlídce Upper Delicate Arch Viewpoint, ze které je oblouk vidět o něco lépe, ale na fotografii pouze po přiblížení. Je však zajímavý i tento pohled zdola, protože je na něm vidět, jak oblouk stojí na hraně skály.

Poslední zastávkou je parkoviště u Devils Gardens Trailhead. Odtud se jde pěšky ke skalnímu oblouku s největším rozpětím na světě – Landscape Arch. Stezka je dlouhá cca 2,5 km obousměrně a podél ní je možné vidět spousty krásných skal různých tvarů.

Landscape Arch máme bohužel proti slunci a tak nejsou fotky dokonalé. Oblouk má rozpětí 88,4 m. Blíže k němu se nesmí, v nedávné době se odlomil další kus už z tak štíhlého mostu a zřítil se dolů. Je jen otázka času, kdy přestane existovat.

Ubytování máme tuto noc v Green River. Další den se tedy musíme na prohlídku Canyonlands vracet zpět stejnou cestou. V Moab však bylo ubytování tak drahé, že se to vyplatí dojet těch 60 km. Ráno vstáváme brzy, balíme a vyrážíme.

Národní park Canyonlands je rozlehlý národní park, který zahrnuje území kolem soutoku dvou řek – Colorado a Green River. Pohled do tohoto obrovského plochého "lavoru", v jehož zjizveném dně meandrují řeky, si málokdo dokáže představit podle pouhého popisu. Návštěvnost je zde podstatně menší, než v jiných parcích, a o to pak má člověk z tohoto místa ještě větší zážitek.

Park je v podstatě rozdělen na dvě části, které nejsou propojeny a jsou od sebe po silnici vzdáleny 200 km. Jižní část The Needles (Jehly) je přístupná po silnici č. 211 – odbočka mezi městy Monticello a Moab (blíže k Monticellu), a vyhlídka na Needles po silnici č. 133. Na tuto vyhlídku nelze odbočit ze silnice 211, musí se zpět na hlavní cestu. V této části parku jsme nebyli, mělo by to být rozlehlé skalní město plné špičatých věží s velmi málo návštěvníky.

Severní část parku je nazvána Island in the Sky (Ostrov na nebi). Příjezd sem je po silnici č. 313 – odbočuje se kousek za vjezdem do NP Arches. Z náhorní plošiny se otvírá několik krásných vyhlídkových bodů, které jsou od sebe značně vzdáleny, takže na pěší chůzi to rozhodně není.

Mimo pár turistů přejíždějících autem mezi vyhlídkami, jsme tu potkali pouze Američany na čtyřkolkách nebo v terénních autech jezdící po nezpevněných cestách dolů do kaňonů, a pár cyklistů – bláznů (v tom hicu a prachu). Jinak pustina.

Vyhlídky směrem od severu: Shafer Canyon Overlook – vyhlídka do Shaferova kaňonu, řeka Colorado odtud není vidět. Pod vyhlídkou se směrem do kaňonu točí působivá nezpevněná silnice v mnoha serpentinách. 

Green River Overlook – za mě nejkrásnější vyhlídka v Canyonlands. Nádherný zařezaný kaňon řeky s mnoha bočními rameny vykousanými do sedimentů. Těžko popsatelné, vypadá to jako umělecké dílo. Na tabuli čteme, že krajinu dotvořil také člověk – kdysi tu probíhala primitivní těžba uranu a dalších rud.

Buck Canyon Overlook – úzký zářez do dna kaňonu ve tvaru hrotu, velmi působivé, určitě neminout. Grand View Point Overlook – vyhlídka na konci stolové hory - pohled směrem k soutoku řek, který ale není vidět. Výhled na díry v zemi a na stolové vypreparované hory (butte). Nekonečný výhled na krajinu.

Odjíždíme z Canyonlands a míjíme odbočku ke Státnímu parku Death Horse, tam už nepojedeme. Ještě ten samý den stíháme projet Národní park Capitol Reef a dojet až do ubytování v Panguitch. Ale to už je další díl naší cesty.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny díly z naší cesty po americkém Jihozápadě (2016):

Články z naší cesty po Severozápadě USA (2019):

Rada pro turisty půjčující si v USA auto:

Poslední aktualizace: 19.12.2022
Nadmořská výška:
1320 metrů nad mořem
USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges na mapě
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí USA – Jihozápad (5): Národní parky Arches a Canyonlands, Natural Bridges

Jihozápadem USA 3. díl
Jihozápadem USA 3. díl
Cestopisy
Úterý 4.3.2014    najeto 370 km Aktuální ranní teplota je 7°C - oblačno.…
8km
více »
Windows Section
Windows Section
Trasa
Chodníček vede k North a South Window, asi největším přístupným o…
10.4km
více »
Arches - národní park
Arches - národní park
Národní park
Národní park na jihovýchodě Utahu, rozloha 310 km2. Najdete tady více než…
11.7km
více »
Arches NP
Arches NP
Cestopisy
Jelikož včera k večeru pršelo a ochrana u vstupu do parku nás nepustila do…
12.8km
více »
Arches National Park
Arches National Park
Přírodní park
Arches je národní park ve východním Utahu, necelých 8 km severně od Moab.…
12.8km
více »
Delicate Arch
Delicate Arch
Trasa
Procházka začíná u Wolfe Ranch na parkovišti, jde se asi 2,5km s …
15.4km
více »
Dead Horse Point
Dead Horse Point
Národní park
Dead Horse Point je národní park, mezi Arches a Canyonlands.
17.7km
více »
Devils Garden
Devils Garden
Trasa
Na trase Vás bude čekat 7 oblouků. Jako první přírodní most Lands…
18.3km
více »
Island in the Sky - NP Canyonlands
Island in the Sky - NP Canyonlands
Cestopisy
Putování po NP USA se dnešním dnem již přehouplo do jeho druhé polo…
34.1km
více »
Canyonlands National Park - Island in the Ski
Canyonlands National Park - Island in the Ski
Přírodní park
Canyonlands National Park je se nachází v jihovýchodním Utahu, nedaleko…
39.6km
více »
zavřít reklamu