Starý Plzenec – kostel Narození Panny Marie

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Do starého Plzence ležícího asi devět kilometrů od Plzně se většinou lidé přijedou podívat na slavnou rotundu sv. Petra a Pavla. Ve městě s necelými 5 tisíci obyvateli se však nachází i další zajímavá místa.

Například kostely. Kdysi zde byly postaveny kostely sv. Blažeje, sv. Martina a sv. Václava. Dnes však ani jeden z nich nenajdeme. Nad městečkem také sloužily veřícím kostely svatého Vavřince a sv. Kříže. Jejich základy si lze dnes prohlédnout při putování po naučné stezce „kolem Starého Plzence“.

Na webových stránkách města je možno se dočíst, že po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm místních církevních staveb. Do dnešních dob zůstala pouze nad městečkem posazená Rotunda sv. Petra a Pavla a ve Starém Plzenci kostel sv. Kříže a kostel Narození Panny Marie.

Já jsem si trochu důkladněji prohlédl ten druhý jmenovaný, který se nachází na pravém břehu řeky Úslavy, v městské části zvané Malá Strana. Ke vzniku kostela Narození Panny Marie se vztahuje pověst, podle které byl založen patrně svatým Vojtěchem v roce 992 při jeho cestě z Říma zpět do Čech. Impulz měl vzejít od Boleslava II., kterému se nelíbilo, že se v městečku Stará Plzeň koná rušný trh místo toho, aby lidé šli do kostela. Sv. Vojtěch zde tudíž postavil kostel, který zasvětil Panně Marii a přivedl do něj řeholníky z řádu Benediktinů.

První doložitelné údaje pocházejí z 12. století, kdy je uváděn na tomto místě kostel románský o podstatně menších rozměrech než lze spatřit dnes. První známé stavební úpravy jsou datovány do roku 1351, kdy byl kostel přestavěn do gotické podoby. Z této doby se dochovaly zajímavé a vzácné fresky evangelia na stěnách presbytáře. Malby v pásech zobrazují 28 scén ze života Ježíše Krista. Další stavební úpravy pocházejí z roku 1554, kdy byla loď kostela zaklenuta renesanční křížovou klenbou bez žeber. Z poloviny 17. století pochází barokní dvoupatrová dřevěná kruchta. Přibližně do stejné doby jsou datovány přístavby při severní a jižní zdi lodi. Točité schodiště u jihozápadního nároží má jako dobu vzniku uvedeno 19. století.

Hlavní oltář, na němž je renesanční obraz Narození Panny Marie a sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Barbory, je datován do ranně barokní doby. Uváděn je rok 1695. V místě oltáře mohou zaujmout ještě další věci. Například na jeho vrcholku je socha sv. archanděla Michaela, kterak potírá ďábla nebo vedle oltáře obraz z roku 1605 malovaný na dřevě, epitaf Jiřího Kokořovce z Kokořova. Tento rod má kamenné náhrobky umístěné na zdi v boční lodi kostela.

Věž kostela stejně jako sakristie pochází z doby gotické přestavby kostela. Na věži lze vidět znaky kameníků a na její severní zdi jsou pozůstatky malého portálu. O něm se odborníci domnívají, že sloužil ke vstupu na můstek spojující věž s budovou na místě dnešní fary. Jestli tomu tak skutečně bylo, tak se jednalo o tzv. tribunový neboli emporový kostel financovaný bohatým urozeným člověkem, který pak měl umožněn svůj soukromý vstup na bohoslužbu.

Kolem kostela lze vypozorovat pozůstatky hřbitova, který byl zrušen roku 1870. Na tomto hřbitově stojí otevřená barokní kaple vybudovaná v roce 1695.

Kostel byl kdysi dominantou krajiny. Dnes ho však zastiňují další objekty a tak je dle mého názoru nejhezčí pohled na tuto sakrální stavbu od rotundy nebo z některých míst naučné stezky.