Lovoš

Hora, České středohoří, Žatecko
Lovoš
Lovoš

Hora ležící na jižním okraji Českého Středohoří, přímo nad městem Lovosice. Masiv hory vystupuje osamoceně z okolní zvlněné krajiny. Na sever od kopce se táhne Opárenské údolí, na východě teče řeka Labe. Na jihu je široce otevřené údolí s vesnicí Vchynice a na západě planina v okolí Velemína. Lovoš je vlastně dvojvrcholem, často se zapomíná na menší vrchol Kybička (489 m), na kterém se nachází tzv. Panenské kameny - vzácné trachytové věže. Lovoš je dominantou svého okolí a je nepřehlédnutelný pro svůj typický tvar. Z geologického a geomorfologického hlediska je čedičovým kuželem, přilehlá Kybička je znělcová. Na vrcholu se nachází chata KČT s restaurací (dříve Schwarzemberghütte). Z terasy chaty se nabízí daleký kruhový rozhled (okolní vrcholky Českého Středohoří: Ovčín, Jezerka, Boreč, Lipská hora, Ostrý, Milešovka, Kletečná, Kubačka, Deblík, Plešivec, Dlouhý vrch, Radobýl; Polabská nížina) Lovoš byl vyhlášen v r. 1948 národní přírodní rezervací, chránící především tzv. šipákovou doubravu a jiná teplomilná společenstva s vzácnými rostlinami (kosatec bezlistý, bělozářka liliovitá, koniklec luční, kavyl Ivanův, třemdava bílá, divizna brunátná ...). Vzácný je také dřín obecný v keřovém patře. Celá oblast masivu Lovoše je protkána hustou sítí turistických značek.

Chata Lovoš (www.chata-lovos.cz)

Pohled z Lovoše ke Košťálovu
Pohled z Lovoše ke Košťálovu

Chata je otevřena každý pátek 15:00-22:00, sobotu od 10:00-22:00, neděle
10:00-16:00 a svátky, (po domluvě možno i jinak). Můžete se zde nejen
občerstvit (pivo, limo, párek, hranolky ...) ale i zakoupit pohledy nebo
turistickou známku (No.489). Možnost ubytování až pro 16 osob.

Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Poloha:
570 metrů nad mořem
Dostupnost:
Dostupné pěšky, horské kolo
Lovoš navštívili 4 turisté.

Doprava vlakem

Odkud: Datum:
Kam: Lovosice zastávka
(vzdálenost od místa: 1.81 km)
Čas:

Diskuse k místu Lovoš

Pochybnosti o záběru na fotce
31.08.2001 00:00

Zdeněk Turzík
Myslím, že na druhém obrázku není Lovoš, ale za svahem Jezerky vyčnívá Košťálov.
RE> Pochybnosti o záběru na fotce
16.11.2001 11:52

Libor Podhajecký
Zdeňku, na druhém a třetím obrázku Lovoš je a jestli máš
na mysli obrázek první, tak to není samozřejmě Lovoš jako
takový, ale pohled z Lovoše směrem ke Košťálovu.
LOVOS
14.02.2004 14:19

Jana Haasova
LOVOS

Jako Vesuv nad Neapoli
majestatne se tycis
nad Lovosicemi.
I ve Tvem nitru
horel kdysi ohen,
z jehoz zaru
se zrodil zivot.

Pestra paleta
barev zivota
na kamenech
Tvych svahu
a ptaci symfonie
zazarily v mem srdci
a rozjasnily
chmurny destivy den.

Jak Ti podekovat
za den plny
krasnych dojmu?
Jak podekovat Bohu
za cele Ceske stredohori?

Ted sedim ve vlaku
uz jen se svymi vzpominkami
a vim jen to,
ze se k Tobe vratim.

Jana Haasova
Více informací
05.05.2004 20:42

Jan Masopust
Několik novinek k LOVOši : Kopec není dostupný autem,ale přesto je zdolání tohoto kopce jednoduché v každém počasí,díky udržované a dobře značené síti stezek.Navíc výsledný rozhled do širého okolí stojí za to! Na kopci funguje občerstvení s možností přespat v turistické ubytovně.Je zde otevřeno každý pátek(14 hodin)-neděle(17 hodin),a na víc od května do září celý týden mimo pondělí.Bližší informace rádi poskytneme na tel.č. 607184600 nebo 724221711. Na schledanou se těší celý personál z malebného kopce LOVOŠ.
RE> Více informací
20.12.2005 16:59

Václav Tregner
Z Lovoše je jeden z nejlepších, ne-li nejlepší, rozhledů v Českém Stredohoří, určitě doporučuju. Přenocování na chatě je také výborné, laciné a paní vám uvaří výborný gulášek :-)
RE> RE> Více informací
14.06.2006 10:34

simisek
mno co si chcela???!!!:
RE> Více informací
14.06.2006 10:33

Saimonka
MNOTO MAS PRAVDU!!!
30.01.2012 06:28

Lovoš je velmi zajímavá hora, už svým názvem, který patrně koresponduje se staromaďarským lovoš, čili jezdec. Podobný původ mají i sousední Lovosice (viz plurál lovoši - jezdci). Nejedná se o úplnou šílenost, když uvážíte, že maďarští nájezdníci pobývali u sousedních dalemniců ve 20. a 30. letech 10. století. Ostatně název řeky Ohře je jazykově mnohem blíže slovanskému označení Maďarů Uhři (původně Ogri), než nějakému udajně keltskému označení Agira.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.

Příspěvky z oblasti České středohoří, Žatecko

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo