Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek (09/2021)
Asi dvacetikilometrová trasa z Karlova pod Pradědem na sedlo Skřítek přes Vysokoholský hřbet v Pradědské hornatině je jedna z nejznámějších v masívu Hrubého Jeseníku. Doprava z jednoho konce na druhý však není snadná. Proto se tato hřebenovka chodí nejčastěji Skřítek – Červenohorské sedlo nebo Ovčárna – Skřítek, případně Z Karlovy Studánky Bílou Opavou na Skřítek, kvůli lepšímu autobusovému spojení. My jsme to měli snadné v tom, že byla k dispozici dvě auta, z nichž jedno jsme nechali na Skřítku a druhým jsme přejeli do Karlova, kam jsme se pro něj večer po dokončení trasy vrátili.
V Karlově jsme zaparkovali až na posledním parkovišti v údolí, odkud byl nástup na modrou trasu do Velké kotliny nejblíž. Turistická trasa se překrývá s naučnou stezkou „Velká kotlina“ a sleduje tok řeky Moravice, která pramení právě ve Velké kotlině pod vrcholem Vysoké hole. Po cca 4 km postupného stoupání po lesní cestě přijdeme k rozcestníku Velký kotel – nástup ve výšce 987 m n. m., který je umístěn na hranici Národní přírodní rezervace Praděd, jehož je Velká kotlina součástí.
Podle vědecky zpracovaného podkladu, který se zabývá historií místa od dob německého osídlení oblasti, je správným a oficiálně stanoveným českým názvem Velká kotlina. Část zdrojů, včetně map a turistických rozcestníků, však stále uvádí název Velký kotel. Pro ty, kteří se chtějí hlouběji ponořit do této problematiky, uvádím odkaz na tento zdroj: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/fenomen-velka-kotlina-1-charakter-historie-poznava.pdf
Velká kotlina je ledovcem vytvarovaný kar (kotel), který tvoří uzávěr údolí řeky Moravice na jihovýchodním svahu Vysoké hole. Vznikl v ledových dobách čtvrtohor a na jeho dně je pozůstatek morény - kamenného valu nahrnutého ledovcem. Toto zvláštní místo je raritou a botanickým rájem nejen v měřítku Jeseníků. Velká kotlina patří k druhově nejbohatším lokalitám ČR, ale i celé střední Evropy. Vstup do Velké kotliny je přísně zakázán. Současná turistická a zároveň naučná stezka prochází pouze jejím okrajem. Ochrana tohoto přírodního fenoménu je však na místě.
Na trase klikatící se do kopce kolem kotliny jsou tři vyhlídky. První vyhlídka s dřevěným přístřeškem se nachází na dně karu, jsou odtud vidět skalnaté svahy kotliny, pokud není vegetace ani sníh, tak je výhled lepší. Další dvě vyhlídky již mají rozhled omezený díky vyrůstajícím smrkům. Celkově se dá říct, že jsme očekávali lepší pohledy na kotlinu a byli jsme trochu zklamáni, ale asi to pro zachování přírody tohoto unikátu jinak nejde.
Téměř po vrstevnici pak stoupáme od Velké kotliny k rozcestníku Nad Velkým kotlem, kde se připojuje žlutá značka vedoucí lesem rovněž od Karlova. Kousek za rozcestníkem je už výhled na Praděd a Petrovy kameny. Neodoláme a sejdeme kousek z trasy na Ovčárnu, na ty jejich výborné borůvkové knedlíky, asi nejlepší, co jsme v Jeseníkách jedli, a poté pokračujeme zpět na hřebenovku směr Skřítek.
Petrovy kameny jsou další vysoce chráněnou lokalitou, kam je přístup zakázán. Cílem ochrany je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, ale především vegetace vrcholové skály, na které rostou endemické (vyskytující se pouze v tomto místě) rostliny - zvonek jesenický a lipnice jesenická. Na turistické stezce jsme narazili na ochranáře, který pozoroval kameny dalekohledem. Ochrana vzácné lokality je problematická zvláště ke konci zimy vzhledem k zde povolenému lyžařskému středisku, kdy jeden z vleků končí až těsně pod skálou. Širší okolí kamenů také hyzdí pozůstatky starých rezavých lyžařských vleků.
Provozovatel lyžařského střediska Ovčárna má stanovenu podmínku určité výšky sněhové pokrývky, aby mohl spustit provoz. Asi nemá cenu tady rozebírat, jak lze správně změřit výšku sněhu a také rozpor mezi zájmy ochrany přírody a podnikáním podpořeným politickými tlaky. Sami jsme lyžaři, ale v tomto místě sjezdovky určitě být neměly. Když pominu hyzdící konstrukce vleků, je v letním období jasně viditelná degradace porostu v místech sjezdových tratí a kvůli sjezdovkám se také vykácelo kus vzácného lesa.
Vysoká hole (1 464 m n. m.) je po Pradědu (1 491 m n. m.) druhým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku. Historický hraniční kámen na Vysoké holi z roku 1681 stojí na hranici tří panství – bruntálského, janovického a losinského. Dále se tu nachází dřevěná uzamčená bouda trojúhelníkového tvaru, která je na této náhorní holé plošině dobrým orientačním bodem. Kdysi to bývala základna pro plachťáky, kteří si Vysokou holi vybrali jako své startovací místo. Ostrovy v minulosti uměle vysázené kleče jsou dnes likvidovány správou CHKO Jeseníky pro zachování původní přírodní diverzity, o čemž informuje instalovaná naučná tabule.
Od Vysoké hole až po vrchol Pec se táhne více než 6 km dlouhý otevřený Vysokoholský hřbet, po němž prochází rozvodí mezi povodími náležejícími do úmoří Černého a Baltského moře. Tento hřbet pokrývá tzv. horská nebo alpínská hole (bezlesí). Hole se nacházejí ve všech horních partiích hlavního jesenického hřebene od nadmořské výšky cca 1 200 m n. m. Jedná se o otevřené pláně s travnatým krytem nad horní hranicí lesa, připomínající vegetaci severského subarktického pásma.
Hřeben se pozvolna vlní a chůze po něm není nijak namáhavá. Jednotlivé vrcholy zde dosahují přibližně stejných výšek - Velký Máj (1 368 m n. m.), Jelení hřbet (1 367 m n.m.), Břidličná hora (1 358 m n.m.), Pecný (1 330 m n.m.) a Pec (1 311 m n.m.). Z hřebenu jsou za příznivého počasí krásné rozhledy. Stezka je díky vysoké návštěvnosti řádně vyšlapaná v několika proudech. V celé délce je označená tyčovým značením.
Z míst na této stezce se mi nejvíce líbí Břidličná hora. Je zvláštní svými kamennými proudy a suťovými poli posetými žlutými terčíky lišejníků. V roce 2008 zde bylo pro její ochranu správou CHKO vyhlášeno maloplošné chráněné území Přírodní rezervace Břidličná. Turistická trasa vede kolem a na vrchol jsou vyšlapané neznačené úzké pěšiny.
Zatímco v národních parcích a národních přírodních rezervacích, což byla na naší trase Národní přírodní rezervace NPR Praděd, zahrnující Velkou kotlinu, se nesmí vstupovat mimo vyznačené turistické stezky, v CHKO a přírodních rezervacích (bez slova „národní“ v označení) se to smí za předpokladu, že se neohrozí předmět ochrany území. Cyklistům je ale na takových územích vjezd mimo značené trasy zakázán. Z plochého vrcholu Břidličné hory je krásný výhled směrem k Pradědu a všude kolem ty krásné kameny a barevné keříčky brusinek.
Pod Břidličnou horou se nachází turistické rozcestí Jelení studánka s pramenem vody a kamennou útulnou, kterou je možné využít k nouzovému úkrytu. Přístřešek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na Praděd vybudovali členové Horské služby za pomoci bývalého Okresního národního výboru v Bruntále v polovině 20. století.
Poslední atrakcí putování jsou Ztracené kameny, kamenitý výchoz vrcholu Pec potažmo Pecného. Ze Ztracených kamenů je dobrý výhled na sever a severozápad. Ke Skřítku nás pak čeká docela prudké klesání lesem.
Trasa dlouhá celkově 19,5 km a převýšením 800 m vydá na celý den pohodové chůze. V pěkném počasí daleké výhledy a pohledy na barevnou jesenickou, jakoby pořád podzimně zbarvenou, krajinu, a na konci léta také zralé plody borůvek a brusinek, přimějí člověka nespěchat. Mapa trasy Karlov - Ovčárna - Skřítek: https://mapy.cz/turisticka
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Všechny naše články z Jesenické oblasti:
- Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
- Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
- Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
- Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
- Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
- Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
- Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
- Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
- Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
- Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
- Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
- Rychlebské hory (4): Smrk
- Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
- Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast