Dobřany
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Dobřany leží v Plzeňském kraji, jihovýchodně od města Plzeň. Město je postaveno na levém břehu řeky Radbuzy. Nedaleko od města najdeme malebné lesy. Západním a jižním směrem od města je vybudována soustava rybníků. Jako přírodní koupaliště je určen pouze rybník u obce Vstiš, západně od města. Městem prochází železniční trať vedoucí z Plzně přes Klatovy a Šumavu do Rakouska. Jižním směrem od města je naleziště kaolinu. Severozápadním směrem od města je vybudováno letiště. Městem prochází značená cyklistická stezka, která nás severním směrem dovede podél toku Radbuzy do Plzně. Z Dobřan vede značená turistická trasa , kterou se vydáme východním směrem do lesa Dlouhá paseka na vrcholek kopce Tlustá hora ( 476 m.n.m.). Z města se můžeme vydat jihozápadním směrem do obce Černotín a odtud pokračovat po naučné stezce Ametyst na vrcholek kopce Křížový vrch ( 487 m.n.m.). Na vrcholku kopce najdeme kapličku a nedaleko ní je postavena rozhledna.
Historie
První zmínka o obci je z roku 1243. Obec byla součástí majetku pana Záviše z Dobřan. V 13. století se osada natolik rozrostla, že byla označována jako město. V roce 1265 obec přešla do majetku chotěšovského kláštera, kde zůstala do roku 1781. Ve 14. století byla obec vyhledávaným místem kde se pořádaly trhy. V roce 1585 císař Rudolf II. přiznal obci právo vybírat clo a mýtné. V období třicetileté války byla obec téměř zničena velkým požárem. Po třicetileté válce se v obci usadily Sasové a Bavoři. Čeští obyvatelé byli v menšině a tak v této době jsou historické zápisy psané v němčině. V roce 1705 bylo městečku uděleno hrdelní právo a v důsledku toho byla na kopci Kamínku postavena šibenice. Na místě kde stávala šibenice byl v pozdějších letech postaven větrný mlýn, který sloužil na mletí kostí. V 19. století ve městě pracoval pivovar. V roce 1882 zahájil provoz důl na těžbu černého uhlí, který tu pracoval do 90. let 20. století. V roce 1875 se nedaleko města těžil kaolín a byla tu vybudována i sklářská huť. V roce 1876 byl zahájen provoz na v dnešní době velmi významné železniční trati. V letech 1876 až 1883 byl u jižního okraje města postaven ústav pro choromyslné. Rozsáhlý komplex ústavu je největší svého druhu v České republice. Na náměstí najdeme několik barokních domů s kamennými portály. V ulicích vybíhajících z náměstí jsou některé domy postavené v klasicistním slohu. Dominantou náměstí je Kostel Svatého Mikuláše, který byl barokně přestavěný na přelomu 17. a 18. století, s barokní 45 metrů vysokou zvonicí. Nedaleko stojí kostel svatého Víta, který je označován jako vrcholné dílo architekta J. Augustona z let 1727 až 1733. K historicky zajímavým objektům zcela jistě patří také kamenný most přes řeku Radbuzu, postavený kolem roku 1585. Naší pozornosti by neměl uniknout komplex budov Vartova mlýna, postavených v renesančním slohu. Dnešní podoba budov je po přestavbě v klasicistním slohu.