Benešov

Benešov leží jihovýchodním směrem od města Prahy. Městem prochází železniční trať vedoucí z Prahy do Tábora. Benešov je nedaleko dálnice z Prahy do Brna. Město bylo postaveno mezi dvěma potoky a to Konopišťský a Benešovský. Město obklopují vrcholky Dobříšské pahorkatiny. U západního okraje města byl vybudován kemp. Nedaleko města jeho jižním směrem u obce Bystřice je letiště. Vydáme-li se z Benešova západním směrem do údolí Konopišťského potoka dojdeme k zámku Konopiště.

Historie

V druhé polovině 11. století stál na místě zvaném Na Karlově opevněný panský dvůr. Nedaleko tohoto dvora byl ve 13. století postavem klášter Minoritů. Kolem kláštera vznikala osada a tržiště. Osada v roce 1294 lehla popelem. Novou obec dal postavit Milota z Dědic. V roce 1327 se poprvé Benešov objevuje jako město a v této době přešel do majetku rodu Šternberků. Město patřilo ke konopišťskému panství. V roce 1420 nechal město zničit a vypálit Jan Žižka z Trocnova. V 15. a 16. století bylo město střediskem zemských sněmů. Město vzkvétalo do doby třicetileté války. Nechvalně se na městě podepsala také morová epidemie. Město stálo na obchodní trase mezi Prahou a Jižními Čechami a obyvatelé z tohoto postavení dokázali těžit. Město vešlo ve známost svými trhy, kde se prodával především dobytek a koně. V době před bitvou u Bílé hory se v Benešově také dařilo malým řemeslníkům. V první polovině 18. století putovaly z Prahy do Benešova první poštovní zásilky. V roce 1871 byla z Benešova do Prahy postavena železnice. Mezi nejznámější majitele Benešova patří následník trůnu František Ferdinand, na kterého byl v roce 1914 v Sarajevu spáchán atentát. V době druhé světové války byla značná část obyvatel města po nátlakem vystěhována. Nacistické jednotky SS si v okolí Benešova vybudovaly cvičiště. Ve městě je zachováno málo historických památek, značná část historických budov byla zničena při přestavbě města v 80. letech 20. století. Ve městě najdeme dvě náměstí hlavní a malé. Na hlavním náměstí najdeme historickou budovu radnice z 18. století, která byla na počátku 19. století přebudována. Další rekonstrukce radnice proběhla počátkem 20. století. Na náměstí si můžeme prohlédnout ještě další historickou budovu a to barokní dům č.p.225. Na malém náměstí najdeme muzeum mapující život v regionu a také muzeum grafického designu. Benešov je rodištěm známých osobností. Topografa Jaroslava Schallera, spisovatele Karla Nového a básníka Jana Nohy. Své studijní léta si ve městě prožili spisovatelé Vladislav Vančura a Michal Viewegh.