Archeologická rezervace Tašovice u Karlových Varů

Zdejší místo je ojedinělým dokladem pobytu lidí neandertálského typu na Karlovarsku. Nález silně omletého křemencového úštěpu odraženého od diskovitého jádra z polykulturní lokality v Tašovicích patří podle tvaru a charakteristické techniky opracování do okruhu staropaleolitických, levalloisko-mousterských industrií (asi 230 000 až 100 000 let). Pozoruhodné je to, že byl nalezen mezolitickým člověkem a jím přepracován a znovu upotřeben.

Střední doba kamenná – mezolit (8 000 až 6 000 let před n. l.) - je obdobím, kdy po ojedinělých a vzácných dokladech o pobytu prvních lidí je toto území poprvé poměrně hojně osídleno. Skalnaté vyvýšeniny a ostrožny nad řekou Ohří jsou obsazeny celkem sedmi známými tábořišti od Tašovic po Všeborovice. Nejlépe prozkoumaným mezolitickým sídlištěm je stanice v Tašovicích - Starém Lokti.

Během výzkumů v polovině 20. století zde byly odkryty stopy po dvou sídelních objektech.  Byly to dvě spolu spojené jámy Hluboké 60 až 70 cm o rozměrech 4x3 a 3,5x3 m, které měly po obvodech stopy po zahrocených kůlech. U společného vchodu do obou zahloubených částí obydlí byla dvě ohniště, oddělená od vnitřních prostor přepážkami. Vrchní konstrukce, pletená z proutí nebo překrytá kůžemi, byla nesena kůly svisle do země zapuštěnými.

Hradiště v Tašovicích mělo podobu nepravidelného obdélníku (délka stran asi 70 m). Bylo obehnáno ze tří stran podkovovitým vnitřním valem, který se svými konci připíná ke srázům. Na jeho severozápadní ohbí se připojoval vnější val, který vytvářel v sedle úzké Předhradí. Před valem je neširoký a nehluboký příkop.

Nalezená keramika nepřesahuje polovinu 10. století, kdy hradiště patrně zaniklo násilím. Malou rozlohou s nemohutným opevněním svědčí nejspíše o funkci opěrného bodu při výtoku Ohře ze soutěsky mezi Krušnohořím a Slavkovským lesem do karlovarské pánve. Za romantismu 19. století bylo nazváno Starým Loktem, kdy v poloze lidé viděli předchůdce loketského hradu.