TURISTIKU PODPORUJÍ
61 561 turistů a cestovatelů
112 161 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 398 552,- odměny za články
 Moje oblíbené
Travel blog Severní Morava Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Bruntál
Bruntál leží v Moravskoslezském kraji na pomezí turistických oblastí HRUBÝ JESENÍK  a NÍZKÝ JESENÍK, přibližně 60 km od Olomouce. Jižním směrem od města se rozkládá vodní nádrž Slezská Harta. V okolí města Bruntálu je několik vyhaslých sopek. Jednou z nich je jihozápadním směrem od města Uhlířský vrch. Z vrcholku je krásný výhled na Praděd
 Trasy Bruntál a Nízký Jeseník (389)
Nízký Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Nízký Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Ludvíkovské skalní město - z historie dřevních dob ludvíkovského horolezectví

Cestopisy

Ludvíkovské skalní město, štand u stromku v  "Obřím traversu." Už s opravdovým horolezeckým lanem za 235,-Kč, rok 1978
Ludvíkovské skalní město, štand ve "Staré cestě" na Žofku. Jištění na dvoustovce hřebíku, ale už s opravdovým horolezeckým lanem za 235,- Kčs




VRCHOLY ÚDOLÍ

Sentiment z dřevních dob
l u d v í k o v s k é h o h o r o l e z e c t v í.

Byly doby, kdy jít běhat na gumový pás do zapařeného fitka by nikoho napadlo. Průměrný bobík nebyl závislý na zrcadlech, holičce, teplé módě a neopíchával se anaboliky. Chlapi byli většinou chlapy
a kdo žvanil byl směšný.

Byly doby, kdy platilo : V í c  b ý t, n e ž  s e  z d á t...

Ideálem třináctiletého kluka byl k o v b o j. Muž,čelící překážkám, nebezpečí, strachu. Typ chlapa, který dobře ví, že může prohrát, nebo nikdy nevyhrát... Ale jde dál do rizika, vstříc dobrodružství. Protože v ě ř í, ž e  v y h r a j e ! Takhle jsem vnímal před čtyřiceti lety horolezce. Alespoň ty, ke kterým jsem vzhlížel...

PSAL SE ROK 1977
Frendy, expresky, borháky, desetipádová lana...,to všechno v osmdesátých letech minulého století ještě nikdo nevynalezl. A nejen v Československé socialistické republice. Horolezectví a horolezce společnost nechápe. A ani dost dobře nemůže.

Většina horolezců své horolezectví bere jako životní styl. Parta, kytara, hory, baby a chlast. A ráno šlehnout pět set metrů vysokou stěnu direttissimou. Jen tak ... Pravda, někdy s rozbitou hubou po pádech, někdy s nafouklými a pak černajícími konečky prstů po neplánovaném bivaku, nebo taky dvěma...
Ale k dobrým mravům chlapa, který nechce být karikaturou, patří
o problémech nemluvit. Nezveličovat, nežvanit.

Obdivuhodná vlastnost většiny těch opravdových má následek : Noviny o nich nepíší, rozhlas a televize nevysílá. A tak usedlá společnost jejich sportovní úspěchy nemůže znát. Zná jen pár nejlepších, kterým díky světovým výkonům režimní sdělovací prostředky věnují pár vět v televizních novinách. A pak hrstku ne tak dobrých, ale o to chytřejších. Ti se zase umějí prodat v tehdejších pořadech Televizního klubu mladých, představujícího úspěchy socialistických sportovců.

Potrvá ještě dlouho, než veřejnost ocení revoluční činy českých hvězd a ohromující výkony sousedních polských horolezců, třeba Kukuczky a Kurtyky..., kteří jsou sice stejně dobří jako Messner, ale díky rozdělení světa stejné možnosti jako Messner nemohou nikdy mít.

Horolezectví je v ČSSR okrajovým sportem. A to se - řečeno dobovým slovníkem - promítá do možností materiálně technické základny. Dovoz specializovaného zboží ze Západu je výjimečný. Mezi komunisty je zkrátka málo horolezců. Československé národní podniky nemají důvod zařazovat do plánu pětiletek něco, co je na okraji společenského zájmu.
Regály prodejen sportu nabízejí horolezcům jen dva typy červených turistických batohů a dva typy statických l a n z Juty B o l a t i c e.
V barvách modré a bílé. Duralové karabiny, legované skoby, ploché smyčky,repšňůry...to vše se dá běžně zakoupit. Ale jen v nedostupné kapitalistické cizině.

TUŠENÍ DOBRODRUŽSTVÍ
Byl jsem zelený t r a m p, bylo mi třináct, a nesmírně jsem toužil
být červeným h o r o l e z c e m !

Ne pro a d r e n a l i n - to s l o v o nikdo neznal. Bylo to pro tušení dobrodružství. Snad pod vlivem fotografických publikací Viléma Heckela. Snad pro kouzlo snění nad Kroutilovým průvodcem II.dílu „V ys o k é T a t r y pro horolezce.“ Dodnes nevím, proč knihovy měly v regálech jen druhý díl, ale malá zelená knížka mě uchvátila.
I když jsem Tatry na vlastní oči nikdy neviděl, nákresy stěn, schémata
a popisy výstupů duši puberťáka naprosto dostaly. „Exponovaným pilířem 300 m na vrchol!“ …, to byla síla ! Byl jsem tam !!! Fantazie pracovala, touha rostla.

Ale jak na to ?

Prachy jsem neměl. Naprosto vše z výzbroje a výstroje, kterou ve křídové příloze ukazovala kniha „Základy horolezectví“, bylo pro třináctileté kluky nedostupné. Ještě že babička měla šicí stroj a byla šikovná. Upletla podle fotky Hermanna Buhla rolák z nebarvené vlny, ušila pumpky z manšestráků a větrovku střihla z dědova protektorátního baloňáku. Dokonce s kapsou na břichu a zatahovací kapucí! To bylo dokonalé.Vizuálně ze mě babička skutečně dokázala udělat horolezce! Opravdového horolezce z obrázků knih roku 1952 !

Asi právě v z h l e d Hermanna Buhla byl problémem, když jsme s Rosťou Macoškem, oba už naprosto stejně vystrojeni, přijeli na jaře 1977 na Kružberk. Na cvičné skály opravdových horolezců. Ale ti na nás koukali tak nějak divně. Snad i proto, že i ti nejmladší byli o generaci starší než my. Koukali tak divně, že jsme ztratili odvahu vytáhnout z báglu naše třináctimetrové sisalové lano, zakoupené za šedesát korun v Řempu společně s pěti hasičskými karabinami. Ani jsme nečekali na autobus a pětadvacet kilometrů zpět na nádraží Opava-Východ jsme dali pěšky. Napůl z úsporných důvodů, napůl
z potřeby rozchodit nejistotu.

OBJEVOVÁNÍ SKALNÍHO MĚSTA
Přihlásit se do horolezeckého oddílu ČSTV bylo možné až od patnácti let.Nedostatek sebevědomí a obava, že nám lezení bude kdokoliv kdykoliv zakazovat, hledaly řešení. Šlo o to najít skály, kde by bylo soukromí pro nesmělé pokusy absolutních začátečníků. A tak jsme s Rosťou díky komplexu méněcennosti našli ideální skály
v Jeseníkách. V L u d v í k o v ě !

Tehdejší les skalního města byl džunglí. Stěny zapadané hlínou,listím,zarostlé kapradím, poseté desítkami náletových stromků a stromů. Od dubna do listopadu nebylo pro vegetaci vidět od skály ke skále. Ale stačilo se vydrápat na kterýkoliv vrchol a rozhled skýtal pohled na téměř celé ludvíkovské údolí.

V okamžiku, kdy jsme se oba navázali přímo na lano – přes hruď, dračí smyčkou s kšandama – přesně podle Procházkových „Základů horolezectví“- se naše jistota z Řempa zkrátila na deset metrů. Lano už nestačilo ani na zdolání poloviny výšky stěny. Ale i to geniální Procházkova bible řešila : Návodem s obrázky, jak mají horolezci stoupat od štandu ke štandu, a vzájemně se jistit.

STROMKAŘENÍ
A tak naše ludvíkovské horolezectví vypadalo následovně : Od nástupu ke smrku, k břízce, malému buku ,velké bříze a přes jasan na vrchol - do lesa k velkým pevným stromům.Na třiceti metrech jsme dobírali i pětkrát.

Už si nepamatuju, do jaké míry bylo naše štandování na malých stromcích v souladu s pravidly bezpečného lezení. Ale jedno vím jistě: předepsané povely, „lezu, jistím, dober, drž !!!“ …, které ozvěnou zněly údolím, byly s t o p r o c e n t n ě podle k n i h y
a byly stoprocentně mužné a s e b e j i s t é !

Nevím proč, ale nikdy nás nenapadlo shodit lano z vrcholku a jistit shora.Už nevím, jestli za tím stál zásadový sportovní duch, nebo prostý fakt, že naše krátké sisalové lano stejně až dolů nikde nedosáhlo...

BEZ KOMPLEXŮ
Nastala krásná pionýrská doba nadšení z objevování. Lezení bez obav z rizika. Po chvíli strachu a klepání se pod vrcholem, to přece vždycky nějak vyšlo. A ten pocit nahoře...., to byl pocit mistrů světa!!! Blahoslavení chudí duchem. Pán Bůh přál i nám.
Držkopády sice byly někdy až na zem, ale statisticky se téměř všechny odbyly leukoplastí, trochou tichého skučení a hlasitým vodopádem nadávek.

S t r o m k a ř e n í se nám po čase začalo zdát nedostatečně důstojné. Tak nějak to pocitově nebylo ono. Ono taky ne všude břízky rostly v dostatečném množství...

Hra na horolezce chtěla inovaci!
Aby přišly nové prožitky, nové možnosti – a l e h l a v n ě : Abychom v y p a d a l i alespoň trochu jako opravdoví borci z knihy „Základy horolezectví.“
Zásada „ víc být, než se zdát“ nebyla ještě na pořadu dne. Na pořadu dne byly praktické věci.

ÚVAZEK SLEPENÝ KANAGONEM
Vzpomínám si, že jsme týdny řešili, jak vyrobit hrudní lanový úvazek tak, aby vyskládané prameny lana neměly uzel. V knížkách totiž žádný z úvazků uzel opravdu nikde neměl. Nemohli jsme to vědět... Normální lano s duší a opletem jsme do té doby neměli v ruce.
Stáčené sisalové lano z Řempa totiž žádnou duši a oplet nemělo... Přesto jsme hruďák bez uzlu nakonec vyrobili. Spoje lana jsme napříč prameny slepili Kanagonem! Průsvitným univerzálním l e p i d l e m za 4 koruny. A aby to nevypadalo tak blbě, tvrdě slepené spoje jsme vkusně obalili černou elektrikářskou izolačkou. Prsní úvazek byl na světě a držel. Vydržel i pády.

SKOBY Z HŘEBÍKU
Čím více bylo lezení do kopce, tím více bylo zapotřebí zajistit výstup skalní skobou. Jenže kde ji sehnat? Nebylo nikoho, kdo by poradil. Řešení nabídlo opět Řempo. Na ohni rozžhavené dvoustovce hřebíku bylo třeba na šutru vykovat na očko pro karabinu a pak žhnoucí červené železo vhodit do kýblu s vodou.Hřebík zčernal a ztvrdl. Skoba byla na světě !

(Poznámka : Na „Staré cestě“ na Žofku podomácku legovaný hřebík zatlučený do díry ve skále vydržel 43 let. Jako unikátní muzejní exponát zatím přežil i přejištění skal...)

Byla to doba nadšení a toužebného o č e k á v á n í dobrodružství.
Nemohli jsme se dočkat konce týdne, nejlépe už čtvrtku,kdy průvodčí odpíská vlak k Jeseníkům. Opakovaným zádrhelem bylo sehnat,nebo dobře padělat omluvenku do školy a doma včas přijít s legendou víkendové výpravy s turistickým oddílem.


K naší ludvíkovské dvojce se po roce přidal Petr Přikryl. Bylo mu teprve jedenáct. Ve své době určitě najmladší s a m o s t a t n ý horolezec v ČSSR. Byl naprosto bez komplexů a nebyl jen do počtu. Měl otce lékaře. Jeho razítkem, jmenovkou, jsem úspěšně sázel razítka do „omluvného listu“ a omlouval absence nejen do konce základní školy, ale i další čtyři roky na gymplu. Nic nebylo důležitějšího, než lezení!

PŘES PŘEKÁŽKY KE HVĚZDÁM
V roce 1980 se k naší ludvíkovské trojici přidal Vláďa Ščurek,Tomáš Etzler, trochu později Ivo Haška, Ivo Kráčalík a Jiří„Boxa“Juřík. Po všech zůstaly respektované klasické prvovýstupy.

Náš sen bylo udělat z Žofky a Ludvíkovského skalního města regulérní cvičné skály, které se jednou dostanou do průvodců. Vzorem byl Drátník a Čtyři Palice na Vysočině. Odtud jsme odkoukali popisovaní výstupů industrolem na skálu. Aby všichni věděli, kudy se to vlastně leze! Aby všichni věděli, že na Ludvíkově jsou cvičné skály taky! Popisy zelenou barvou někde bohužel vydržely čtyřicet let. Dodnes mě to mrzí, dodnes mě to sere! Omlouvám se milovaným skalám a všem, kteří to vnímají stejně. Cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly...

Lezení na cvičných skalách, nebylo tehdy samostatnou sportovní disciplínou. Cvičáky všichni chápali jako trénink na výstupy v Tatrách. Abychom se naučili překonávat budoucí překážky ve velehorách. Nastoupit do stěny a výstup zajišťovat z pozice volného lezení : Tak, jako na horách: skobami, smyčkou, hexcentrem... Cílem byl vrchol. A pokud to nejde jinak – třeba pro zabahněný, nebo namrzlý rajbas – klidně použít skobu k postupu. Protože tak by se horolezec zachoval v k r i t i c k é situaci i velehorské stěně.

Lezení bylo takzvaně na „morál“. Horolezec musel mít koule. Psychika dělala 80% výsledku. Ono taky bylo proč se bát. Skoby totiž někde držely, jak se ukázalo o pár let později, opravdu jen symbolicky.


RESPEKT K TRADICI
Lezlo se zkrátka odspodu nahoru. Ale hodit lano shora – nebo ze slaňáku zajistit cestu dopředu, to by před čtyřiceti lety nikoho nenapadlo. V Tatrách to taky nešlo.

Taky proto nelze srovnávat riskantní morálové prvovýstupy z osmdesátých a devadesátých let s těmi současnými : Vrtačkou navrtanými a přípravenými projekty ze slanění, osazenými na každém metru borháky, které udrží traktor. Cestami, kde „pád“ může u borce vyvolat maximálně úlek s nechtěným urychlením finalního produktu závěrečné etapy metabolismu...

Z horolezců se stali l e z c i a z lezení gymnastika b e z r i z i k a. Romantika už není tak podstatná. Osamělé dvojice ve vybledlých větrovkách, kochající se krásným rozhledem na vrcholech skal, nahradili přebarvení množstevní s p o r t o v c i v údolí.

Skály tisíce borháků určitě neozdobily, ale trend je nezastavitelný. Konec konců, to co borci lezou dnes, by si před lety nikdo neuměl ani představit. Kdoví, co přijde dál...

Možná i náš Adam Ondra, nejlepší lezec na světě a ikona trendů si občas připomene legendární větu Radana Kuchaře, nejlepšího českého horolezce století : Vše, čeho jsem v horách dosáhl, mělo základ na drsných věžích našich skal...

Protože každý má svůj Everest.
Je jedno, zda na ledovci, žule, rule, vápenci, nebo překližce...
Každý začínal na vrcholech údolí.


S úctou všem veteránům


Dan Krzywon
Ludvíkov
2020









.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.114, 17.346)
Poslední aktualizace: 27.1.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: dankrzywon
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Ludvíkov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
3,0km od místa

Příspěvky z okolí Ludvíkovské skalní město - z historie dřevních dob ludvíkovského horolezectví

Ludvíkov – Lípa u zámečku
Ludvíkov – Lípa u zámečku
Památný strom
V odborné databázi památných stromů je popsána jako malebný strom s výše nasazenou korunou. Od roku 2008 pod stromem posezení s dětským hřiště. V základu to vlastně stačí, protože strom je…
0.4km
více »
Šikmá věž v Ludvíkově
Šikmá věž v Ludvíkově
Kostel
Kdo projíždí z Karlovy Studánka do Vrbna přes Ludvíkov (jinudy to skoro nejde), nemůže si nevšimnout poněkud nakloněné věžičky na místním kostele. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1792 je vlastně nejstarší stavbou celé obce, samotný Ludvíkov vznikl relativně pozdě, až kolelm r. 1700 sem přišli první dřevaři, horníci a kovovýrobci. Řadu let v Ludvíkově fungovaly železárny. První dřevěná kaple vznikla kolem…
0.5km
více »
Ludvíkov - kostel Navštívení Panny Marie
Ludvíkov - kostel Navštívení Panny Marie
Kostel
  Bývalý Ludwigsthal (Ludvíkov) obývá jen něco přes 300 stálých obyvatel. O co má obec méně lidských duší, o to rozsáhlejší je její katastr, zabírající velkou část úzkého, ale velice malebného údolí Bílé Opavy…
0.5km
více »
Ludvíkovské skalní město
Ludvíkovské skalní město
Skalní útvar
Ludvíkovské skalní město Tisíce starohorních skalních útvarů, útesů,mrazových srubů a věží se postaraly Jeseníkům o renomé nejtajemnějších hor naší vlasti. Horalé dobře vědí, že právem…
0.6km
více »
Vrbno pod Pradědem a Ludvíkov aneb kouzelné skalní městečko i kameny mrtvých andělů
Vrbno pod Pradědem a Ludvíkov aneb kouzelné skalní městečko i kameny mrtvých andělů
Tipy na výlet
Nechci tímto článkem nikoho přesvědčovat o tom, že celé Bruntálsko patří mezi nejatraktivnější lokality země česko-moravsko-slezské, ale občas by se prostě do této oblasti zajet mělo. A nebál bych se připustit, že…
0.6km
více »
Skály u Ludvíkova
Skály u Ludvíkova
Skalní útvar
  Skalních útvarů se v okolí Ludvíkova nachází tolik, že by je odtud mohli domorodci vyvážet na export a dlouho by nebyl jejich úbytek znát. Všechny se nacházejí na svazích okolních mohutných jesenických hor a je…
0.6km
více »
Repelenty Predator zajistí letní pohodu doma i na výletech
Repelenty Predator zajistí letní pohodu doma i na výletech
Tipy a novinky
 Nepříjemné bzučení, bolestivé bodnutí, otravné svědění. Věci, které bohužel patří k létu, ale bez kterých bychom si ho mnohdy užívali víc. Naštěstí…
0.8km
více »
Ludvíkov - Pamětní kaple padlým bojovníkům
Ludvíkov - Pamětní kaple padlým bojovníkům
Kaple
Trošku stranou probíhající silnice nedaleko centra obce najdeme v Ludvíkově centrální kapli na půdorysu osmiúhelníku. Kaple je vlastně pomníkem a vzpomínkou obětí 1. světové války. Celkem logicky je stavba ze dřeva, neb horská obec, resp. její obyvatelé se mimo jiné vždy zabývali dřevorubectvím. Návrh na kapli vypracoval akademický malíř Erich Hürden z nedaleké Karlovy Studánky. Prostředky na stavbu pochází převážně ze …
0.8km
více »
Fürstenvalde
Fürstenvalde
Zřícenina
Zbytky přemyslovského hradu Fürstenvalde najdete na Zámecké hoře, která se vypíná nad západním okrajem města Vrbna pod Pradědem v nadmořské výšce cca 800 metrů nad mořem v bývalém okrese Bruntál. Hrad byl pravděp…
1.3km
více »
Skála pod Zámeckou horou
Skála pod Zámeckou horou
Skalní útvar
  Znalcům okolí Vrbna pod Pradědem není třeba jeho požehnané skalnaté okolí blíže představovat. Skalních útvarů se zde nachází nespočetně a milovnící skal si zde mohou připadat jak v tom příslovečném „Sedmém n…
1.3km
více »
Ludvíkov
Ludvíkov
Vesnice
Ludvíkov leží jihozápadním směrem od města Vrbno pod Pradědem. Obec se rozkládá v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ludvíkov naj…
1.5km
více »
Vrbno – Jeseník (přesněji Adolfovice)
Vrbno – Jeseník (přesněji Adolfovice)
Trasy
Pokud se chce výletník v Jeseníkách vydat na nějaké klidnější místo, kde ho nebudou otravovat příliš početné davy turistů, nabízí se k tomuto účelu část Hrubého Jeseníku, která se nazývá Medvědí (nebo Medvědská hornatina). Stručně řečeno, rozkládá se zhruba mezi Vrbnem na východě a Jeseníkem na západě, z jihu horstvo omezuje dejme tomu Videlské sedlo (a Střední Opava), na severu pak hornatinu uzavírá Rejvíz. Ač je pohoří o…
1.7km
více »
Vrbno pod Pradědem – secesní vila Grohmannů (Parkhotel garni)
Vrbno pod Pradědem – secesní vila Grohmannů (Parkhotel garni)
Dům, budova
Jednu z velmi zajímavých – byť překvapivě těch méně známých -  památek malebného horského městečka Vrbna pod Pradědem, najdeme na jeho samotném okraji, při silnici a výjezdu z města ve směru na Jeseník. Jedná se o…
1.8km
více »
Plošina - skalní vyhlídka
Plošina - skalní vyhlídka
Vyhlídka
  Že jste o ní ještě nikdy neslyšeli? Nejste sami, já o ní také vůbec nevěděl a dostal jsem se k ní naprostou náhodou. Při posledních návštěvách obou skalnatých temen Plošin jsem je opouštěl prudkým sestupem lesn…
1.8km
více »
VRBNO 2016 - 1.Cesta přes Ludvíkovské skály na Žárový vrch a temena Plošin
VRBNO 2016 - 1.Cesta přes Ludvíkovské skály na Žárový vrch a temena Plošin
Cestopisy
    Konečně tu máme poslední květnové pondělí a s ním odjezd na vytouženou dovolenou. Teď už jen překonat překážky cestování a po nich se naplno oddat krásám jesenických hor. Ale ještě než k tomu dojde, čeká…
1.9km
více »
Vrbno pod Pradědem-kostel sv.  Michala
Vrbno pod Pradědem-kostel sv. Michala
Kostel
Uprostřed náměstí Sv. Michala stojí empírový jednolodní farní kostel sv. Michala. Původně zde stála kaple sv. Michala, která byla v r. 1626 zničena protestanty. Na příkaz místodržícího von Elkerhausena (který daro…
2.2km
více »
Plošina - hlavní vrchol
Plošina - hlavní vrchol
Skalní útvar
  Plošina je ohromná vyvýšenina se dvěma vrcholy, která se vypíná ze střední části horského hřebene, oddělujícího od sebe tok Střední a Bílé Opavy. Tento hřeben začíná u Sedlové boudy Žárovým vrchem a končí na …
2.3km
více »
Hutě
Hutě
Rozcestí
Rozcestí Hutě je orientační místo na zelené turistické trase a výchozí bod modré turistické trasy. Rozcestí se nachází západním směrem od města Vrbno pod Pradědem a v údolí, které tvoří tok Střední Opavy. Rozces…
2.3km
více »
Skalní hradba pod jihovýchodním temenem Žárového vrchu
Skalní hradba pod jihovýchodním temenem Žárového vrchu
Skalní útvar
  I když jsem zvyklý své skalní průzkumy v terénu dopředu plánovat, jednou za čas se přihodí, že člověk k něčemu přijde jak slepý k houslím. Prostě – náhoda se do plánů započítat nedá, ale zrovna ona (mrška je…
2.3km
více »
JESENÍKY 2007 - 6.Lyra. Žárový vrch, Plošina, Zámecká hora a Bílý Potok
JESENÍKY 2007 - 6.Lyra. Žárový vrch, Plošina, Zámecká hora a Bílý Potok
Cestopisy
   Na dnešní výlet jedu sám - Janu pobolívá "kopýtko" a navíc by tak náročnou tůru asi nezvládla. Venku je sice zataženo, ale to nevadí a já před 8. hod ranní odjíždím busem pod Pra…
2.4km
více »
Vrbno pod Pradědem
Vrbno pod Pradědem
Město
Vrbno pod Pradědem leží severozápadním směrem od města Bruntál a u východního okraje chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jihozápadním směrem od města je vyhledávané lázeňské a rekreační středisko Karlova Studánka.…
2.6km
více »
Za zážitky do Vrbna pod Pradědem
Za zážitky do Vrbna pod Pradědem
Tipy na výlet
V malebném prostředí Jeseníků je pěkným místem pro vaši dovolenou či výlet, rekreační středisko městečko - Vrbno pod Pradědem. V klidné jihovýchodní části na okraji Vrbna se lze ubytovat v záme…
2.7km
více »
Žárový vrch
Žárový vrch
Kopec
Žárový vrch ( 1093 m.n.m.) se zvedá jihozápadním směrem od města Vrbno pod Pradědem. Vrchol se nachazí stranou značených turistických tras, po jeho západním úbočí vede trasa cyklostezky. Na vrchol můžeme vystoup…
2.7km
více »
Mnichov
Mnichov
Městská část
Obec Mnichov je místní částí Vrbna pod Pradědem a rozkládá se u severního okraje města. Zástavba v obci je soustředěna kolem silnice vedoucí z Vrbna do obce Heřmanovice. Obcí protéká řeka Černá Opava. U jižního …
2.8km
více »
Ze světa pozoruhodných skal Hrubého Jeseníku - 2.část
Ze světa pozoruhodných skal Hrubého Jeseníku - 2.část
Cestopisy
V dnešním pokračování vás zavedu do míst, jež jsou mému toulavému srdíčku obzvláště blízká a která - i když leží poblíž známých lázní Karlova Studánka a města Vrbno pod Pradědem – jsou doslova rájem pro všechny milovníky divočiny a samoty a samozřejmě také pro skalní tuláky. Nevede k nim sice žádné turistické značení, přesto jsou poměrně snadno dostupná díky síti lesních cest a do…
2.8km
více »
Vodopády Bílé Opavy - výstup z Karlovy Studánky
Vodopády Bílé Opavy - výstup z Karlovy Studánky
Trasy
Středně naročný výstup podél Bílé Opavy zahájíme a ukončíme v Karlově Studánce. Na jaře bývají vodopády po jarním tání nejkrásnější, ale cesta může být mokrá a na vrcholku trasy, U Barborky, může být i sníh. V lét…
4.7km
více »
Karlova Studánka
Karlova Studánka
Lázně
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…
5.1km
více »
Bílá Opava
Bílá Opava
Říčka
Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží …
6.8km
více »
Praděd
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Praděd
Hora
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud …
8.9km
více »