Zimní putování - 4 - Lysá Hora

Konečně nastal 27.12.2010, den plánovaného výstupu Na Lysou horu. Předchozí dny, když jsem sledoval web-kamery z Lysé hory, tak neukazovaly nic pěkného - špatné počásí, mlha, malá viditelnost. Ráno v sedm hodim jsme vyjeli SkiBusem z Nového Jičína směr Ostravice. Jak se ráno rozednělo, tak bylo hned vidět, že dnes nám počasí vyjde. V Ostravici jsme nastoupili na červenou značku a vydali se trasu 8,5km na tzv.Bezručův výplaz. Z hlavní cesty se odbočí na vedlejší vedoucí k hotelu Ondráš. Ještě než k němu dojdeme odbočíte z cesty a jdete stále po červené značce k prvnímu rozcestníku Butořanka. Cesta pokračuje stále po červené k dalšímu rozcestníku Lukšinec. Tady máme zhruba polovinu cesty za sebou (ale tu příjemnější) a můžeme zde posvačit, protože je tady zastřešený altánek. Potom se vydáme na stoupání, které vede až na vrchol a ke konci je dost kruté. Jak se dostaneme z lese na samé úbočí Lysé hory, tak se nám rozprostřou překrásné pohledy (pochopitelně musí vyjít počasí) na okolní kopce např. Smrk, Kněhyni, Radhošť, Velký Javorník a další. Zhruba po třech hodinách pochodu jsme byli na samém vrcholu nejvyšší hory Beskyd - Lysé hoře (1323m.n.m). Zpáteční cestu jsme si trochu pozměnili. Na rocestí Lukšinec jsme se vydali po zelené značce na Albínovo náměstí a tady jsme navštívili hospůdku U Zbuja. Od rozcestníku Staškov jsme se vydali po modré značce, až jsme došli k hotelu Ondráš a odtud zase po červené až na autobusovou zastávku u vlakového nádraží.

Nejvyšší vrchol každého pohoří je taková výzva ke zdolání. Na Lysé hoře jsem již byl několikrát, vystupoval jsem na ní z Ostravice ,ale tyky z Malenovic přez Ivančenu, ale vždy to bylo v létě. Nikdy jsem tento výstup neabsolvoval v zimním období a tak to byla taková soukromá výzva. A když nám naprosto ideálně vyšlo počasí, takže jsme měli výhledy na Malou a Velkou Fatru, Kriváň, Rosutec a částečně i Vysoké Tatry co víc jsem si mohl přát.

Nahoře jsou dvě hospody kde se můžete občerstvit a taky najíst. Musíte  však počítat s tím, že tam nebudete sami a tak budete možná muset chvíli počkat na volné místo.

Úžasné výhledy do okolí a dálek. Krásně vyšlo počasí, svítilo sluníčko, zasněžená krajina, takže jsem si připadal jako v pohádce Mrazík.

Při zpáteční cestě dolů se musí velice opatrně, protože cesta byla dost zledovatělá a jednou jsem dokonce skončil na zadku.

PS:Autorem fotografií 16,23,26,27,28,29,31 je kamarád František a byly použity do presentace s jeho vědomím.