Vizovicemi k Valašskému šenku, okruh přes Janovu horu, procházka zámeckým parkem - I.část

Kam a jak jedeme?

Jedno sobotní letní odpoledne jsme se vypravili po obědě na půldenní výlet do Vizovic. Autobus ze Zlína nám jel ve 12.30, vystupovali jsme na náměstíčku ve Vizovicích, kde jsme si udělali pár fotek města. Jeho historické centrum bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. V roce 1261 byli Vizovice trhovou osadou, počátkem husitských válek byla osada husity vypálena, od roku 1466 byla obnovena Jiřám z Poděbrad, nechal tu postavit městečko. Domy na náměstí a v přilehlých uličkách byly postaveny hlavně v 19. a 20. století. Dnešní město Vizovice leží na východní Moravě v severní části Vizovické vrchoviny.

Město protíná řada cyklostezek a vede tudy několik značených turistických cest. Ve 30. letech 20. století zde vzniklo 9 větších pálenic, město proslulo pálením slivovice. Historickou atraktivnost dělá hlavně architektonické jádro města. Uličkou naproti zámku procházíme zpevněnou cestou asi 2 km k Valašskému šenku, kde je návštěvníkům poskytováno ubytování i typická valašská kuchyně i tradiční česká kuchyně s domácích surovin. Kdo by odolal domácímu grilovanému kolenu, žebru, střapačkám -halušky s domácím zelím a uzeným nebo knedlíkům s ostružinami a dalším dobrotám, které zde nabízí na malých tabulkách sloužících jako jídelní lístky.

Vše je zde krásně upraveno, hodná paní šenkýřka nám dovolila fotit i v interiérech Šenku, byli jsme okouzleni. Nechybí zde ani krb s otevřeným ohněm. Atmosféru prostředí dotváří množství dobových valašských předmětů a nástrojů. Ve venkovním areálu jsme si prohlédli Jelínkovu izbu, kuželnu, venkovní bazén. Člověk tu neví kam s očima a připadá si jako ve valašském Skanzenu - no jedním slovem - nádhera ! ! !

Odtud jsme pokračovali asi 2 km stále stejnou silničkou kolem lesa s chatami až k cedulím s rozdělovníkem u velkého rekreačního střediska REVIKA. Odtud cesta dál vede 4 km k Rozhledně v Doubravách a dalším atraktivitám. My jsme se odtud vrátili pár metrů zpět k lesu a odbočili na cestu vedoucí lesem mírným stoupáním k dalšímu rozdělovníku, kde odbočujeme lesní pěšinou vpravo. Stoupáme až ke stanovému táboru. Zde se terén pomalu vyrovnává až ke dřevěnému ukazateli. Je zde značka ke zřícenině Janovu hradu, ale protože je v opravě, necháváme si jeho návštěvu na jindy. Pokračujeme po červené značce přes vrchol kopce Janovy hory, po obou stranách vidíme nádherné výhledy do okolní KRAJINY.

Za čím jedeme?

Značka tudy pokračuje z kopce dolů pořád máme po obou stranách výhledy dokonce vidíme až do centra Vizovic kam přicházíme kolem novodobých vystavených domů už ulicí města. Pak jdeme k centru kolem kostela vpravo, po leve straně jsme viděli budovu nemocnice, od kostela přejdeme silnici. Jdeme ještě kousek dolů a zastavujeme se u první restaurace naproti zámku ve Vizovicích. Zastavujeme se zde na zahradním posezení na studenou kofolu doplnit kofein a trochu si odpočinout. Sluníčko ve 4 hodiny odpoledne pěkně připaluje.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Obědvali jsme doma před cestou, svačinu jsme měli sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Areál Valašský šenk nás uchvátil svou útulností, vybavením, velmi milou paní šenkýřkou. Je zde vidět kombinace moderního vybavení s původním zařízením ve valašském lidovém stylu. Šenk se nachází v krásném prostředí Vizovických vrchů, v zimě je zde možnost lyžování v blízkých lyžařských střediscích, v létě je přes vrchy možnost mnoha procházek.

Výhledy z Janovy hory na Vizovické vrchy byly také úžasné. Atraktivní to tu musí být zejména v době podzimních měsíců.

Ostatní informace

K Valašskému šenku je pohodlný přístup z centra Vizovic asi 2 km i autem s možností zaparkování na nedalekém parkovišti a celoročně v šenku poskytují i ubytování. Venku mohou návštěvníci využít bazén.