Svitavsko aneb cesta za areály opevněných kostelů na česko-moravské zemské hranici (Opatov, Javornické stezky, Vendolí, Jedlová, Banín, Hradec nad Svitavou, Kamenná Horka)

Javornické stezky  •  Fotografie (30)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Lanškroun

Vstoupit do fotogalerie (30 fotografií)

Kam a jak jedeme?

První klasický březnový výlet za poznáním nám letos vyšel na – tolik oslavovaný i zatracovaný - sváteční den, tedy MDŽ. Původně jsme sice zvažovali rozkvetlé Litovelské Pomoraví, ale bahno v okolí Šumperka nám naznačilo, že bude lepší se držet pevnějších komunikací. A tak jsme nasedli do automobilu se stále ještě povoleným spalovacím motorem a vydali se na průzkum dnes již východočeského Svitavska. A protože se jednalo o akci nepřipravenou, vyrazili jsme podle náhodně nalezeného lístku, na který jsem si „kdysi“ poznamenal pár zajímavých míst. Míst, která by „měl každý správný turista a milovník méně známých památek alespoň jednou vidět „na vlastní bulvy“ …

Původně jsme měli naplánováno 8-9 krátkých zastávek a naším hlavním cílem se díky onomu znovu nalezenému papírku staly areály venkovských kostelů, převážně těch, které charakterizují mohutné vstupní brány nebo samostatně stojící zvonice. Ty však nebyly zdaleka cílem jediným a také ne všechno vyšlo podle našich představ a plánů …

Za čím jedeme?

Pomineme-li krátkou zastávku u lanškrounského sloupového reliéfního sousoší Panna Marie Pomocné a Panny Marie Čenstochovské z roku 1811, tak jsme začínali u kaple sv. Jana Nepomuckého na okraji obce Opatov. Tato poměrně velká stavba z roku 1722 se pyšní zajímavým barokním oltářem a oblíbeného českého světce zde najdeme v průčelní nice i na sloupu před kaplí. Následovala vycházka po stezkách v okolí Javorníka, která sice byla veskrze příjemnou záležitostí se stopami končící zimy a prvními objetími jarně vonící Matky Přírody, ale na ty hraniční kameny jsme prostě nenarazili.

Potom již přišly na řadu velké venkovské kostely. První z nich se nachází ve Vendolí, je zasvěcen sv. Ondřejovi a původně byl postaven na počátku 16. století jako pozdně gotický. Na konci 17. století byl upraven do raně barokní podoby, v roce 1777 rozšířen a roku 1789 nově zaklenut. V roce 1826 se pak ještě dočkal zvýšení věže. Kostel je vysoce fotogenický, čemuž napomáhají dvě vstupní brány, sloup se sochou Immaculaty a dva kamenné krucifixy. Hřbitovní areál navíc obklopuje ohradní hřbitovní zeď, do které je vsazena křížová cesta tvořená neorenesančními reliéfy z II. poloviny 19. století.

Další zastávkou byla Jedlová, kde nás čekal oválný areál hřbitovního kostela Navštívení Panny Marie. Jedná se v jádru o raně gotickou stavbu z konce 13. století, kterou v 17. století doplnila samostatně stojící zvonice. Součástí areálu jsou také dva kamenné krucifixy, smírčí kříž, malá kaple a vedle stojící budova fary. Z Jedlové jsme se přesunuli do Banína, obce s - až pohádkově romantickým areálem kostela sv. Barbory z Nikomédie. Kostel je gotickou stavbou z počátku 14. století, která ve 20. století prošla dvěma renovacemi a pyšní se čtyřmi zvony ze 17. a 18. století i zajímavým oltářem sv. Barbory. Nepřehlédnutelná je samostatně stojící polodřevěná průchozí zvonice z 18. století a za zmínku stojí i mariánský sloup u sousední budovy obecního úřadu.

Před námi zůstávaly poslední dvě zastávkové položky našeho lehce zredukovaného programu. Tou první byl Hradec nad Svitavou, kde jsme se těšili na zajímavý šestiobloukový železniční viadukt z poloviny 19. století (pro nás je zajímavé, že se na stavbě této části trati výrazně podílela firma bratří Kleinů, která je se Šumperskem úzce spjata) a hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Tento - původně gotický – svatostánek ze 13. století byl barokně přestavěn v letech 1673 a 1710. Součástí areálu je vstupní brána, kamenný kříž z konce 18. století a socha Panny Marie Bolestné z roku 1835.

Závěr dne „obstarala“ obec Kamenná Horka. Hlavním lákadlem je zde areál hřbitovního kostela sv. Máří Magdalény, což je původně gotický kostel ze 14. století, který byl v roce 1749 přestavěn barokně. Součástí areálu je krásná hranolová zvonice z II. poloviny 15. století, která vlastně tvoří vstupní bránu. Je osazena dřevěným patrem na krakorcích ze stejného materiálu a jehlanovou střechou. Před ohradní zdí najdeme kamenný kříž z roku 1836 a půvabný hraniční kámen z 18. století. Nedaleko od kostela bychom neměli přehlédnout sousoší Nejsvětější Trojice, tyčící se vedle malé kapličky.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzhledem k velikosti navštívených obcí je asi nejjednodušší využít nabídky měst, kterými jsme projížděli nebo se jich alespoň dotkli (Svitavy, Polička, Moravská Třebová), nebo využít vlastních zásob a kalorie řádně doplnit až v závěru cesty.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: A) Vydařený výlet za krásného počasí, pobyt a pohyb v jarně se probouzející přírodě. B) Na to, že ještě stále probíhaly jarní prázdniny, byl provoz na silnicích až podezřele plynulý. C) Několik pozoruhodných sakrálních památek, na které jsem po delší době zase použil zrcadlovku. Kdybych musel jmenovat jednu z nich, tak nejvíce jsem se těšil na tu abecedně první, tedy Banín a jeho nesmírně koukatelný areál kostela sv. Barbory … a ten by také vyhrál.

Nelíbilo: A) Všechny navštívené kostely byly hermeticky uzavřeny a nedalo se nahlédnout ani „přes mříž“. B) Neúspěch v hledání hraničních kamenů v okolí Svitav. C) Některé úseky našich silnic (a nebylo jich zrovna málo).

Ostatní informace

V tomto případě jsme utráceli jen za PHM a nějaké ty poživatiny. Areály všech kostelů byly volně přístupné, ale zájemci o interiéry svatostánků by se zřejmě museli soustředit na termíny konání bohoslužeb. Fary jsou zde ovšem většinou budovami opuštěnými až chátrajícími a mše záležitostí poměrně vzácnou ...

Původně jsem chtěl použít na závěr slogan „Za opevněnými kostely se prostě nemusí jezdit až do Rumunska“, ale např. podle české Wikipedie je Pardubický kraj tím jediným v ČR, kde tyto stavby vůbec neexistují. Jako autor tohoto článku mám ale názor přece jen o trošku jiný, i když se nejedná o ty skutečné středověké sakrální pevnosti v pravém slova smyslu …

Autor: markyz63

Další články autora: 3798

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

1 turista zde byl a hodnotil

5,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Svitavsko aneb cesta za areály opevněných kostelů na česko-moravské zemské hranici (Opatov, Javornické stezky, Vendolí, Jedlová, Banín, Hradec nad Svitavou, Kamenná Horka)

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář