Šumperk a 7 míst, která tady rozhodně musíte vidět (+ 1 bonus)

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Putování (více dnů) • Za kulturou • Do přírody • Na hory • Na kole • Se psem

Náměstí Míru s radnicí a morovým sloupem • Fotografie (19) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Vrchol Háj s rozhlednou

pohled z radniční věže k farnímu kostelu

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Pětadvacetitisícové severomoravské město Šumperk je považováno za jednu z bran Jeseníků i za tzv. Malou Vídeň. Je proto celkem pochopitelné, že zde najdeme zejména zajímavé stavby z přelomu 19. a 20. století i čarokrásnou okolní přírodu. To však není zdaleka všechno. Dějiny města se totiž píší podstatně déle, protože Šumperk byl založen mezi lety 1269 až 1276. Do jeho historie se výrazně temným písmem zapsaly také čarodějnické procesy.

Tento – lehce atypický – tip na výlet má upozornit na místa, která by si návštěvník Šumperka v žádném případě neměl nechat uniknout. Sedmička (tedy ve finále osmička) stěžejních míst – či spíše atraktivit - je úmyslně uvedena pouze abecedně, tedy bez jakéhokoliv zdůraznění pořadí dle důležitosti. To si nakonec stejně určí každý sám …

Za čím jedeme?

Farní kostel sv. Jana Křtitele s galerií soch evangelistů

Ve svém jádru je šumperský farní kostel sv. Jana Křtitele nejstarší památkou města. Vznikl totiž již při zakládání Šumperka a jeho mohutná věž snad původně sloužila jako městská pokladnice. Tato věž se šnekovým schodištěm a křížovou klenbou i dnes zůstává nejlépe dochovanou gotickou památkou v Šumperku. Současnou barokní podobu získal kostel po požárem vynucené přestavbě z let 1669 až 1688. Zaujmou zde venkovní i interiérové nástěnné malby a v těsné blízkosti kostela se nacházející Scherhauffovy sochy tří evangelistů (sv. Marek, sv. Lukáš a sv. Matouš) z roku 1766

Geschaderův dům s Expozicí čarodějnických procesů

Původní středověký klášterní objekt se stal okolo roku 1780 pozdně barokním domem. Ve 20. století zde postupně sídlilo Městské muzeum a Okresní archiv, od roku 1995 je objekt znám jako Dům evropského setkávání. Ve sklepních prostorách Geschaderova domu je od roku 2010 umístěna Expozice čarodějnických procesů, která seznamuje návštěvníky města s obdobím poslední čtvrtiny 17. století, kdy inkvizice v rámci potírání čarodějnictví tvrdě zasáhla do životů obyvatel Šumperka a jeho okolí. Expozicí procházíte s audioprůvodcem, z kterého zní hlas inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Zajímavé je, že v 17. století tady bydlela rodina Heinricha Peschkeho, který se - spolu se svou ženou Marií - stal Bobligovou obětí.

Městské skály s vyhlídkovým altánem

Půvabné výletní místo severně od Šumperka (již lehce mimo jeho katastr) si díky soustavě skalních věží a útesů oblíbili i horolezci. Na vrcholku skal byl v 70. letech minulého století postaven dřevěný vyhlídkový altán, který mj. nabízí pohledy na Jeseníky s Pradědem, samotný Šumperk nebo vrchol Háj s rozhlednou. Městské skály se nacházejí v nadmořské výšce 675 metrů a skládají se ze tří částí. Samotné skály dosahují výšky až 22 metrů a jsou tvořeny převážně pegmatitem. Pokud půjdete na Městské skály ze Šumperka, budete procházet pozoruhodnými venkovními galeriemi dřevěných soch nazvaných Čarovný les a Andělské stezky.

Náměstí Míru s radnicí a morovým sloupem

Historické centrum města s neorenesanční budovou radnice z let 1909 až 1911, kdy nahradila menší středověkou radnici, barokním morovým sloupem kladského sochaře Michaela Kösslera z let 1719 až 1720 a souborem cenných řadových měšťanských domů. Ty vznikaly již v období gotiky, později prošly barokní úpravou a dnes je charakterizují klasicistní průčelí z konce 19. století.

Pavlínin dvůr s Vlastivědným muzeem

Empírová čtyřkřídlá stavba z poloviny 19. století (na konci 19. stol. ještě prošla úpravami) je umístěna uprostřed městského parku Sady 1. máje. Před průčelím je umístěna oblíbená „setkávací“ kašna známá jako U sovy. V objektu je mj. umístěno Vlastivědné muzeum v Šumperku a Galerie Jiřího Jílka. Na nádvoří Pavlínina dvora se konají různé kulturní akce.

Prohlídková trasa Po stopách Malé Vídně

Tato zajímavá prohlídková trasa byla zřízena v roce 2013 a jejím úkolem je seznámit návštěvníky města s obdobím, kdy v Šumperku došlo k obrovskému rozmachu textilního průmyslu. V důsledku toho se výrazně změnila i architektonická tvář města, protože zdejší bohatí podnikatelé si sem pozvali na stavby svých vil a paláců významné vídeňské architekty. Šumperk se tak v závěru 19. století vzhledově přiblížil hlavnímu městu habsburské monarchie. Po trase v širším centru města zájemce provede tištěný leták s mapkou nebo mobilní aplikace.

Vrchol Háj s rozhlednou

Toto oblíbené výletní místo sice neleží v katastru města, ale k Šumperku neodmyslitelně patří. Háj (pro domácí ovšem „navždy“ Senová) dosahuje nadmořské výšky 631 m, rozhledna jej pak ještě navyšuje o dalších 29 m. Rozhledna je dřevěná stavba na kamenné základně a byla postavena v roce 1996 (na místě Štefánikovy rozhledny z roku 1934, která o 19 let později shořela). Její prosklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a vstup je zpoplatněn.

Klášterní kostel

K původní sedmičce jsem nakonec musel ještě bonusově přidat tzv. Klášterní kostel. Přesněji řečeno odsvěcený, původně dominikánský, kostel Zvěstování Panny Marie. Barokní jednolodní svatostánek je dnes sice spíše koncertním sálem a místem předávání maturitních vysvědčení, ale to neznamená, že by zde nezůstalo nic zajímavého. Koneckonců se historie tohoto kostela začala psát již někdy na přelomu 13. a 14. století. Jeho současná podoba však vznikla postupně v letech 1669 až 1730, a proto jistě nepřekvapí, že cenný mobiliář pochází z období „baculatého“ stylu. Zmínit musíme alespoň hlavní oltář (je bez obrazu, ale o to „sošnější“ – na jeho podobě se výrazně podílel slavný sochař Ondřej Zahner), tři raně barokní oltáře v chrámové lodi, kazatelnu z roku 1684 nebo oltář 14 svatých pomocníků v kapli sv. Jana Nepomuckého. Opomenout nemůžeme ani nástropní fresky Ignáce Oderlického a Franze Helwiga.