Skryjská jezírka, hrad Týřov a hrad Křivoklát

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

Kam a jak jedeme?

Při cestě autem na hrad Křivoklát jsme se rozhodli strávit nějaký čas také v přírodě. Zastavili jsme na parkovišti u Podmokelského mlýna a šli pohodlnou cestou do přírodní rezervace Jezírka. Po návratu zpět jsme odjeli do nedaleké obce Skryje. Z místního parkoviště jsme se vydali ke zřícenině hradu Týřov. Cesta tam i zpět nám trvala asi dvě a půl hodiny a tak nám zbylo ještě dost času na návštěvu hradu Křivoklát.

Za čím jedeme?

Z parkoviště u Podmokelského mlýna jsme šli po modré okolo Zbirožského potoka do přírodní rezervace Jezírka. Tato rezervace má rozlohu necelých 60 ha. Vidíme zde skalní průrvu za kterou vzniklo přirozenou cestou jezírko vytvářející společně se skalami malebné zákoutí. Cesta z rezervace zpět na parkoviště je dlouhá 3 km a nezabere vám víc jak hodinu a půl. Naše cesta pokračovala dál do obce Skryje, kde jsme z parkoviště šli po červené na rozcestí k mostu přes Berounku. Dál jsme pokračovali po žluté až ke zřícenině hradu. Hrad Týřov (Angerbach) se tyčí na nevysokém ostrohu nad soutokem Berounky a Úpořského potoka. Pod hradem kdysi vedla brodem důležitá zemská stezka. Týřov byl založen Václavem I. v roce 1249 a pro mimořádné vojenské kvality se těšil velkému zájmu Českých panovníků. Byl jedním z prvních, které Karel IV. po návratu do Čech vykoupil zpět ke koruně, je zahrnut i v Majestas Carolina. Patřil mezi hrady typu francouzského kastelu a je jedním z prvních evropských importů tohoto typu který umožňoval aktivní obranu. Měl 9. věží a 4. věžice tím byl v Čechách vyjímečný. Tento aktivní obraný systém byl tak dokonalý, že úpravy provedené v souvislosti s husitskými válkami a rozvojem dělostřelby v 15. století byly jen nepatrné a hrad jako jediný v okolí nebyl poškozen. Za husitských válek byl v zástavním držení Aleše Holického ze Štenberka, předního přívržence císaře Zikmunda. Za Jiřího z Poděbrad ho získal do zástavního držení Jošt z Ensidle. Z důvodu nedostatku financí a způsobu života potomků Jošta začal význam hradu upadat. Od počátku 16. století chátral a roku 1575 se uvádí jako pustý. Do dnes se zachovaly zbytky věže a paláce. Zpět jsme se vrátili stejnou cestou. Celá cesta byla asi 6 km dlouhá a trvala dvě a půl hodiny. Milovníci zkamenělin ve Skryjích mohou navštívit památník Joachima Barranda, je zde paleontologická a geologická expozice. My jsme pokračovali v cestě na hrad Křivoklát. Ten stojí na vysokém ostrohu nad Rakovnickým potokem. Byl jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů Českých knížat a králů a jeho počátky sahají do 12. století. Vznikl za panování Přemysla Otakara II. a výrazně byl přestavěn Václavem IV. Později byl dobudován Vladislavem Jagellovským. Hrad byl v 16. století majetkem Habsburků, ti zde zřídili obávané vězení a jeho význam prudce klesal. Hrad mnohokrát vyhořel, poslední požár postihl hrad roku 1826. Po roce 1880 prošel výraznou rekonstrukcí o kterou se zasloužili majitelé hradu Fürstenberkové. V roce 1929 byl hrad prodán Maxem Egonem Fürstenberkem Československému státu. Hrad má trojúhelníkový půdorys a na nejvyšším místě hradní dispozice se tyčí 42m vysoký bergfrit. Po návštěvě hradu jsme šli ještě k nedalekému pomníku Karla Egona II., odtud je krásný pohled na hrad.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Obědvali jsme v penzionu Trilobit ve Skryjích, mohu jen doporučit. Mnoho možností občerstvení je na Křivoklátě.

Penzion Trilobit ve Skryjích nabízí i ubytování od 200kč.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krása přírodní rezervace Jezírka. Romantické prostředí okolo Berounky a pohled z hradu Týřov na ni. Na Křivoklátě se mi líbila hradní kaple. Nádherný pohled na hrad Křivoklát od pomníku Karla Egona II.