Památník Terezín - Malá pevnost, Židovský hřbitov a krematorium

Kam a jak jedeme?

Míříme do Terezína, původně pevnosti na ochranu Habsbruské říše, která byla zbudována v letech 1780-1790. Podzemní chodby a pevnostní systém ale není naším cíle. Tentokrát míříme od netak vzdálené minulosti, do let 1939-1945, kdy Malá pevnost sloužila jako Policejní věznice gestapa a v Hlavní pevnosti vzniklo židovské ghetto.
Na cestu vyrážíme autem, které je možné zanechat na několika místech v Terezíně, pro návštěvu Malé pevnosti je nejlepší využít záchytného parkoviště hned naproti Národnímu hřbitovu. Odtud je to ke vstupu jen několik desítek metrů.

Za čím jedeme?

Malá pevnost sloužila v letech 1939-1945 jako Policejní věznice gestapa. Převážně tady byli věznění političtí odpůrci a odbojáři. Mezi vězni tady byla i Milada Horáková nebo agent 54 Paul Thümmel. V nelidských podmínkách tady zemřelo asi 2500 lidí. Na prohlídku Malé pevnosti si vyhraďte celé dopoledne. Projdete si jednotlivé cely a samotky, kde byl například vězněn i atentátník Gavrilo Princip. Odtud přicházíme do míst, kde se nacházela část vězněných žen. Postupujeme přes chodbu podzemím pevnosti, která se ale za okupace nevyužívala. Vcházíme na popraviště a místo, kde se nacházely masové hroby. Poté procházíme "branou smrti," tudy byli vězni vedeni na popravu. Dostáváme se na malé náměstíčko. Okolo kina procházíme a míříme do kasárna SS, kde je expozice věnováná vývoji, životu a osobám vězněným v Malé pevnosti. Nesmíme ale vynechat ani IV. dvůr, který v rámci pevnosti zbudovali až nacisté za okupace. Je tady pár hromadných cel a samotky. I ty byly ke konci války využívány hromadně. Ve špici dvora byli v roce 1945 popraveni tři muži a jedna žena na výstrahu před pokusy o útěk. Mezi popravenými byl totiž i Erwin Schmidt, který se spolu s Ladislavem Šimkem a Rudolfem Vondráškem pokusili o útěk. Dopadeni byli později i Šimek a Vondrášk, které dozorci brutálně ubili. IV. dvůr sloužil i jako kulisa při natáčení snímku Lidice, kdy měl představovat prostory koncentračního tábor Ravensbrück. Po konci války tady byli internováni Němci při odsunu. Poslední částí, kterou navštíme je III. dvůr, kde je také replika vězeňské prádelny z doby okupace.
Po opuštění Malé pevnosti procházíme okolo Národního hřbitova, kde leží asi 10000 obětí nacistické perzekuce. 
Procházíme částí Hlavní pevnosti, míjíme vlečku, tedy místo, odkud tisíce vězňů mířily do vyhlazovacích táborů na východě. Z pevnosti vycházíme okolo kolumbária, kam byl ukládán popel obětí ghetta. Přicházíme do areálu židovského hřbitova pro mrtvé z ghetta, leží tady asi 9000 osob. V roce 1942 otevřeli nacisté krematorium, kde bylo zpopelněno na 30000 obětí ghetta, Malé pevnosti a litoměřického koncentračního tábora. Lepenkové urny byly ukládány v kolmubáriu. Ke konci války se rozhodli nacisté zahladit stopy a popel sypali do řeky Ohře nebo zakopávali poblíž KT Litoměřice. Návštěva krematoria byla pro mě velmi silným momentem, vidět původní pece na vlastní oči mi nahnal husí kůži.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovali jsme se v Apartmánu Porta naproti Vodní bráně Hlavní pevnosti. Ubytování je velmi pěkné a poměrně velké. 
Na jídlo jsme zamířili, až po odjezdu z Terezína, do Roudnice nad Labem, do restaurace Maják.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Těžko napsat, co se nejvíce líbilo u takového místa. Obdivovat lze snad pevnostní stavbu. Co ale určitě ocenit musíme je samotný Památník Terezín, který spravuje tato místa, a díky kterému si můžeme a musíme připomínat hrůzy, které se v Terezíně odehrávaly, abychom si jimi už nikdy více nemuseli projít sami.

Ostatní informace

Pro aktuální informace je nejlepší sledovat web Památníku Terezín.