Na Šumavu za paní Malou

Kam a jak jedeme?

Na Šumavu za paní Malou

Na den 19. červen je rozhodnuto, že se vydáme společně se strakonickými turisty na Čeňkovu pilu, odkud vyrazíme se spisovatelkou paní Marií Malou a jejími vzpomínkami do malých kouzelných zákoutí Šumavy, kam přijde jen málo lidí. V Sušici k nám do autobusu skutečně přistoupila rozesmátá paní Malá, která prochodila Šumavu křížem krážem. Říká se jí prý Klostermann v sukních. Jako rodačka z toho nejzapadlejšího koutu zná všechny cestičky a pěšinky a zkratky. Po turistických značkách moc nechodí. A právě to nás zlákalo a přestože byl nahlášen parný letní den jsme se již po ránu za teploty 28 stupňů dostali na Čeňkovu Pilu.Po malém občerstvení na „ Čeňkárně“ se necháme vést do prudkého kopce hned vlevo od silnice. Ještě jsme se na chvilku stačili podívat na televizní štáb, který zde natáčel jeden díl z nového kriminálního seriálu Policie Modrava. Vlastní stoupání přes vrstevnice bylo na začátek pořádné, ale naše průvodkyně si s ním poradila až na cestu k odpočinkovému místu naprosto bravurně. Nám nezbylo nic jiného, než paní Malou následovat a vystoupat také.Na jednom z odpočinkových míst s vyhlídkou na okolní krajinu jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o původních majitelích domků a o jejich vztahu k Šumavě. Dál nás cestička lesem vedla k Buchingrovu dvoru. Na malých zastávkách nám paní Malá povyprávěla o svém dětství i mládí, které strávila právě tady. Narodili se zde její rodiče i ona. Život tady nebyl právě lehký, ale pokud si lidé pomáhali vše se dalo zvládnout. Celá lokalita i s umístěním dnes již zaniklých domků je nakreslena paní Malou viz. fotogalerie. Od Buchingrova dvora jsme se dostali na rozcestník cest s názvem Hluboká. Podél Zhůřského potoka pak dolů k místu, kde byla postavena kdysi sklářská pec. Tady jsme se pustili do hledání barevných sklíček / páteříků /. Páteříky jsme skutečně našli a uschovali na památku. Studánky a prameny čisté vody nás neopustily a tak bylo možné se napít. Teplota vzduchu již dosahovala 35 stupňů. Kolem potoka v lese bylo ale příjemně a cestou k Turnerově chatě se nám šlo dobře. Krátké občerstvení na Turnerovce a pak kolem toku řeky Vydry po naučné stezce pomalu k cíli Čeňkově pile a také k penzionu Bystřina, kde jsme se před odjezdem do Sušice dobře najedli a napili. Autobus nás všechny odvezl do Sušice, kde jsme se s paní Malou rozloučili a poděkovali za nádherný výlet. Všichni byli rádi, především naší milé průvodkyni že se mohli dostat do zapomenutých koutů čarokrásné Šumavy , kam nevedou žádné turistické značky, jen kroky našich předků. Možná, že je to dobře. TK BLAMIŠ.

Za čím jedeme?

Jdeme za nádhernou přírodou Šumavy, za zapomenutými kouty, kam se dá dojít jen s průvodcem rodákem. Podíváme se na Zhůřský potok a řeku Vydru.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se z vlastních zásob, napili vody z lesních pramenů, trochu pití na Turnerově chate a pak na závěr velmi dobře v penzionu Bystřina na Čeňkově pile.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V nádherné šumavské krajině není nic co by se nám nelíbilo. Jen ceny jídla na Turnerově chatě přemrštěné. Výzva na cedulce ohledně dětí nehezká. Doporučili bychom provozovateli její odstranění.

Ostatní informace

Pokud by větší počet turistú měl zájem o zapomenuté kouty Šumavy, pak doporučujeme průvodce, rodilého šumaváka.