Na skok za hranice - dřevěný kostel Povýšení Svatého Kříže Kaczyce

Kam a jak jedeme?

Prakticky téměř za česko-polskou hranicí se nachází jeden z dřevěných slezských kostelů, tak obvyklých v této oblasti. Ke kostelu se snadno dostaneme z Karviné buď autem nebo na kole. Vede tam více cest, ale nejjednodužší je odbočit na kruháku u Tesca na ulici Polskou a ta nás dovede přes hranici až do Kaczyc. Cesta je to příjemná, provoz není moc velký. V centru obce u hřbitova je třeba odbočit na ulici Harcerskou a ta nás dovede k malebnému dřevěnému kostelu.

Za čím jedeme?

Farní kostel Povýšení Svatého Kříže je jedním z dřevěných kostelů na cestě po dřevěných stavbách Slezka a je největší pamětihodností této malé obce - i když tak trochu vypůjčenou.

Kostel byl postaven před rokem 1620 a stál původně v obci Rupatawě a do Kaczyc byl přenesen až v letech 1971 - 1972. Důvody pro přenesení stavby byly čistě pragmatické. Kaczyce se rozrůstaly v souvislosti s nedalekým dolem Morcinek a chyběl zde farní kostel. Proto požádaly, zda by nemohl být dřevěný kostel z Ruptawy přenesen sem. Kostel se nepoužíval, protože v Ruptawě měli nový, větší, zděný kostel, peníze na údržbu starého chyběly a ten chátral. S přenesením souhlasili úřady v Katowicích i hlavní konzervátor oblasti a tak byl kostel rozebrán a přenesen do Kaczyc. Po znovupostavení v Kaczycích získal kostel nové zasvěcení a to Povznesení Svatého Kříže, původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. V roce 1973 byl do věže osazen zvon Sv. Antonín, který byl odlit v Ostravě a darovali ho věřící ze Skrzyszowa.Tento zvon v roce 2011 nahradil nový větší zvon.

Kostel v době krátce po přesunu patřil do správy farnosti v Pogwizdowě, od roku 1976 je farním kostelem farnosti Kaczyce.

Konstrukce kostela je srubová, kostel je jednolodní, věž je samostatná, sloupová konstrukce zakončená cibulovou střechou. Drobné úpravy stavby po přenesení byly provedeny právě zde ve věži, kde byl snížen strop velké místnosti. Celá věž je pokrytá šindelem a má čtvercový půdorys. Interiér kostela je zdobený výmalbou z 20. století, oltář s obrazem sv. Ignáce z Loyoly a sochami sv. Bartoloměja a sv. Jana Křitele je z 18. století. V interéru je nad vstupem kruchta nesená čtyřmi sloupy. Boční otáře jsou zavěceny sv. Barboře (patrona horníků) a sv. Kateřině. Na stěně kostela je cenná dřevořezba sv. Barbory z bývalé cechovny dolu Morcinek. V kostele je kopie sochy Piety z 15. století, originál je uložen v Diecézním muzeu v Katowicích.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytovávat jsme se nemuseli, v okolí, zejména v Karviné je několik dobrých možostí ubytování. Na jídlo jsme zašli do centra Karviné do stylové restaurace Zlaté časy, která sídlí ve vilce z 30. let, stojící nedaleko od Karvinského magistrátu a pár metrů od náměstí ve Fryštátě a moc dobře tam vaří.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kostel je hezký, krajina kolem příjemná, mírně kopcovitá.

Ostatní informace

Vstupné se neplatí

Kostel bývá otevřen příležitostně a při bohoslužbách a o svátcích.