Červená Voda
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Červená Voda
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Mezi Moravou a Českem (Horní Orlice - pramen Tiché Orlice – Jeřáb – Svatá Trojice - Hedeč - Králíky)

Tipy na výlet Rodina s dětmi Pro zdatnější Celodenní výlet Za kulturou Do přírody Na hory

pod rozhlednou Val
pod rozhlednou Val  •  Fotografie (33)  • Foto: markyz63

Kam a jak jedeme?

V čase červencových státních svátků jsme se vydali na výlet, během kterého jsme několikrát překročili česko-moravskou hranici, viděli první nesmělé „krůčky“ jedné řeky, zdolali horu tisícovku a navštívili – mimo jiné - také několik sakrálních památek a jednu rozhlednu. Výlet to byl veskrze příjemný, nijak přehnané náročný a z výchozího bodu A jsme se po celou dobu pohybovali po svých. Jen do onoho zmíněného bodu jsme se museli nějak dopravit, v našem případě automobilem. No a tím bodem A se stala – jak název článku napovídá – obec Horní Orlice. Právě v této vesničce, která je vlastně dnes už součástí východočeské Červené Vody, odstavíme auto a po modré TZ se vydáme vzhůru. V té chvíli se nacházíme v nadmořské výšce 761 metrů.

Po nějaké době a dvou kilometrech dojdeme ke kamenné základně s dřevěným zastřešením a můžeme si chvíli připadat jako Luděk Munzar v známém TV dokumentárním seriálu. Jsme u pramene Tiché Orlice, ale v tom čůrku vody by ještě řeku, protékající například Letohradem, Ústím nad Orlicí nebo Chocní, viděl asi málokdo. V té chvíli jsme již ve výšce 850 metrů a šplháme dál k vrcholu Jeřábu. Musíme ještě překonat více než 150 výškových metrů a máme na to jeden kilometr. Po dokončení výstupu, který prokládáme malým borůvkobraním, se ocitáme v nadmořské výšce 1003 m. Nejsme tu sami, protože sem z opačné strany dorazila také trojice bikerů (dva + jedna), kteří právě řešili svou účast na letošním Rampušákovi. Kola i nohy všech tří svědčí o tom, že se nejedná o sváteční jezdce. Po krátkém rozhovoru se rozloučíme a před odchodem si ještě připomeneme, že jsme v nejvyšším bodu Jeřábské (i Hanušovické) vrchoviny, stojíme vlastně na hranicí krajů (Olomouckého a Pardubického) a kolem nás se to jen hemží ortorulami a migmatity.

Za čím jedeme?

Vzhledem k tomu, že až sem jsme téměř pořád stoupali, je jasné, že od této chvíle nás čeká převážně úbytek nadmořské výšky. Nejprve klesneme k rozcestníku Pod Jeřábem, odkud se vydáme po souběhu modré a žluté TZ ke kapli Nejsvětější - nebo v tomto případě častěji používané - Svaté Trojice. Tato lesní kamenná kaple byla postavena v roce 1898 a nachází se v nadmořské výšce 862 metrů. Tady dáme krátkou pauzu na tatranku a prohlídku okolí. Přece jenom se zde kromě kaple samotné nachází například jubilejní kameny knížete Jana II. z Liechtensteinu nebo různé radioaktivní prameny. Po návratu k rozcestníku Pod Jeřábem přecházíme na žlutou TZ a po ní se vrátíme až do výchozího bodu A, kterým je – jak známo – Horní Orlice.

Následuje krátký přejezd do Králík, během něhož pořád kopírujeme žlutou TZ. Nejprve nás čeká krátká zastávka a výstup na rozhlednu Val. Tato celkem nová rozhledna (co je to 11 let, že ano …) určitě stojí za návštěvu. Jedná se o 34 metrů vysokou ocelovou konstrukci s vyhlídkovou plošinou ve výšce 22 m. Musíte počítat s tím, že Vás čeká 102 schodů a že se nacházíte v nadmořské výšce 788,5 m. A jakými výhledy že budete za své úsilí odměněni? Těšit se můžete na celý masiv Kralického Sněžníku, hedečský klášter, Bukovohorskou pahorkatinu s vrcholem Suchý vrch, přírodní park Jeřáb, panorama Jeseníků, Orlické Hory i přilehlou část Polska. A nás čeká závěrečná část našeho výletu.

Tou je prohlídka areálu Hory Matky Boží, tedy klášteru v katastru obce Dolní Hedeč. Jedná se o krajinnou dominantu - v nadmořské výšce 760 m - na kopci, který se dříve jmenoval například Marienberg, Muttergottesberg, ale i Lysá hora. A protože se jedná o místo pozoruhodné, krásné a významné, prozraďme si o něm alespoň pár zajímavostí a historických informací. Například to, že sem byli v noci ze 13. na 14. dubna 1950 odvlečeni – v rámci nařízení komunistické moci a akce „K“ - všichni příslušníci mužských řeholnických řádů a vznikl zde tak mnišský koncentrační tábor, obehnaný ostnatým drátem, kde museli všichni radostně pracovat za státního dozoru. Mezi těmito pracujícími byli také pováleční správci Hory Matky Boží, tedy redemptoristé.

Zdejší monumentální poutní komplex založil a pojmenoval budoucí královéhradecký biskup a králický rodák Tobias Jan Becker. Stavba byla zahájena roku 1696, ale prý zde stávala nějaká svatyně již dříve. Za čtyři roky byl kostel vysvěcen a na jeho hlavní oltář byl umístěn Milostný obraz Panny Marie Sněžné. Od té doby se toto místo začalo nazývat Hora Matky Boží. Zmíněný Milostný obraz je kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě a byl darem Tobiase Jana Beckera, který jej doslova „vyžebral“ od hraběnky Putzardové ze Slatiňan u Chrudimi. Dodatečně byl obraz ozdoben stříbrnou tunikou, perlami a zlatým řetízkem.

Po dokončení kostela se začal ihned budovat klášter, do kterého v roce 1710 nastoupili Servité. Klášter byl mezi poutníky stále oblíbenější a např. v roce 1728 jich sem přišlo přibližně 152 tisíc. Klášter přežil i rušení poutních míst a klášterů výnosem císaře Josefa II.; údajně prý díky smyslu pro humor jednoho ze zdejších řeholníků, který na otázku „kde se nachází střed světa?“ odpověděl, že "přece tam, kde je Jeho Císařská Milost". Prvním velkým problémem se tak stala až jedna srpnová bouřka v roce 1846, kdy kostel po zásahu bleskem vyhořel. Naštěstí většina sbírky cenných barokních maleb a řezeb byla včas přenesena do ambitu a můžeme ji obdivovat dodnes. Koncem 19. století byl kostel vyzdoben v novorenesančním stylu, a to již zásluhou nových obyvatel kláštera, redemptoristů. A za půl století už klášter ničil komunistický teror. Redemptoristé zde pak s jezuity a salesiány žili a pracovali v nelidských podmínkách až do roku 1965. V roce 1968 byl areál otevřen pro veřejnost a přišly do něj sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, které zde zůstaly až do roku 2002. Poté se zde znovu objevili redemptoristé a od roku 2013 je areál kláštera ve vlastnictví Duchovní správy poutního kostela v Králíkách … a bez stálé přítomnosti řeholníků.

V době naší návštěvy to tady trošku vypadalo, jako kdyby se opět chystala nějaká pouť. Je tu plno, a to přesto, že je kostel uzavřen. Nebo spíše právě proto. Davy houstnou a za chvíli má začínat koncert vynikající houslistky Gabriely Demeterové, který jsme – bohužel - prošvihli už v Šumperku. Tady je také vyprodáno, možnost návštěvy památníku obětem internace nás nezaujala,

a tak jsme se spokojili alespoň s malým občerstvením ve zdejší restauraci. Pak ještě zastávka na prohlídku sajdkár u další osvěžovny a vyrazit domů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na výběr jsme měli možnosti cestou tam, Králíky a cestou zpátky. Nakonec jsme zvolili eventualitu doma, protože jsme celý výlet (bez Dopravy do Horní Orlice a z Králík) absolvovali za nějakých 5 hodin. Jenom u kláštera nad Králíky jsme něco málo popili a na vrcholu Jeřábu i pojedli.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Někdo možná může namítnout, že tento výlet neměl být zařazen do lokality Hrubého Jeseníku. Je pravda, že městečko Králíky je obklopeno nejen zmíněným pohořím, ale také Orlickými horami i Kralickým Sněžníkem. Ale Jeřáb je nejvyšším vrcholem Hanušovické vrchoviny a ta je řazena právě k Hrubému Jeseníku. Takže mi vlastně nic jiného ani nezbylo.

Ostatní informace

Vstup do kláštera je dnes už zpoplatněn, cena vstupného představuje 70,- Kč. Je vidět, že jsem tady dlouho nebyl, protože klášter mám z předchozích let poctivě prochozený několikrát, a vždy bezplatně. Takže jsem tady musel být naposledy před nějakými deseti roky. Možná ostuda ... a navíc tehdy zde nebyl ani tak bohatý výběr suvenýrů všeho druhu. Opět jsem si musel vzpomenout na vyhnání kupčíků z chrámu božího … některé cenové relace mi zde přišly až nekřesťanské.

Výstup na rozhlednu Val je bezplatný.

Poslední aktualizace: 11.12.2014
Autor příspěvku: markyz63
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mezi Moravou a Českem (Horní Orlice - pramen Tiché Orlice – Jeřáb – Svatá Trojice - Hedeč - Králíky)</strong> mapa
mapa Mezi Moravou a Českem (Horní Orlice - pramen Tiché Orlice – Jeřáb – Svatá Trojice - Hedeč - Králíky)

Příspěvky v okolí Mezi Moravou a Českem (Horní Orlice - pramen Tiché Orlice – Jeřáb – Svatá Trojice - Hedeč - Králíky)

 Nedaleko od Hory Matky Boží a kláštera na Hedči se můžeme pohledem na okolní krajinu pokochat nejenom z přírodních vyhlídek Mariánské hory, ale také z vyhlídkového Ochozu prosté ocelové rozhledny s názvem Val. Od restaurace Kačenka k ní po průjezdné silničce mírně stoupá také žlutě značená turistická trasa. Na rozhlednu narazíme po ujítí 0.5 km a stojí hned vedle cesty. Veřejnosti je …
Rozhledna se nachází na vrchu Val, jihovýchodně od města Králíky. Je to kovová telekomunikační věž opatřená vyhlídkovou plošinou ve výšce 22 metrů. Rozhledna je celoročně volně přístupná.http://www.pardubice.cz/kulturni-akce/nezarazene/rozhledna-val-u-kralik/
Chata se nachází v obci dolní Hedeč jihovýchodně od města Králíky. Je zde rozcestí zelené a žluté turistické značky. Chatu obklopují Mariánský kopec a Val.
Klášter
Klášter se nachází na Kopečku cca 2 km jihovýchodně od města Králíky. Vede zde žlutá a zelená tur. značka. Jde o církevní památku z roku 1898, v blízkosti nalezneme Poutní dům.
 Největší dominantu Králík - barokní areál sakrálních staveb na Hoře Matky Boží, vypínající se na odlesněném vrchu vysoko nad městem u Hedče, myslím netřeba veřejnosti blíže představovat. Většina návštěvníků …
Vrcholem, který se nachází ve výšce 1003 m se vlastně Hanušovická vrchovina vymaňuje s kategorie vysočin a byť tímto jediným vrchem se řadí mezi hory. Hanušovická vrchovina je poměrně rozsáh…
Nepřehlédnutelný, výrazný vrch jihovýchodně od Králík. Jeho vrcholem probíhá jednak hranice krajů Olomouckého a Pardubického, jednak Rozvodí mezi Severním a Černým mořem - na z…
V popisu oblasti Orlické hory se praví, Divoká a Tichá Orlice pramení v Orlických horách. To není zcela pravda. Divoká Orlice pramení v oblasti, které se nazývá Torfowisko pod Zielencem, čili rašeliniště pod Zielencem, na polské straně Orlických hor. Tichá Orlice pak už v Orlických horách nepramení vůbec. Její pramen, alespoň ten hlavní najdeme ve výšce cca 850 m n.m. na západním svahu Jeřábu, nejvyšší hory Hanušovické a zá…
Přijíždíme-li k městu Králíky nebo stojíme například u pěchotního srubu "U lípy" zaujme nás nad městem alej vedoucí prudce do kopce ke klášteru. Lipo…
Krásná kamenná barokní kaple z pol.18.st. v katastru Hrubého lesa na severovýchodním svahu Jeřábu. Křižovatka turistických cest. Příjezd autem od Vysokého Potoka - místní to části obce Malá Morava, která se nachází mezi Králíky a Hanušovicemi v býv.okrese Šumperk. Kaple se stala památkou na narození místního rodáka, otce skladatele Franze Schuberta. Kaple byla zrestaurována ze sbírky rakouských a německých sudetských obyvat…
Tvrz představuje nejdokončenější stavbu svého druhu na území ČR přístupnou veřejnosti - dělostřeleckou tvrz z let 1935-1938. Je tvořena pěti mohutnými bojovými objekty a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sál…
Králíky leží ve Východních Čechách, severením směrem od města Ústí nad Orlicí. Město leží na pomyslné hranici mezi Moravou a Čechami. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Orlických hor a východním směrem p…
Technická památka
Králická Pevnostní Oblast - je území v České republice v Pardubickém kraji kde je největší hustota pozůstatků čs. pevnostního systému z let 1935-1938. Byl to nejsilněji opevněný systém ochrany státní hranice …
Městské muzeum v Králíkách sídlí na Velkém náměstí v klasicistní budově postavené v letech 1795-96. Expozice jsou věnovány historii života na Králicku, okolní přírodě, z řemesel např. řezbářství, betlemářství a va…
Tipy na výlet
Jedeme na pomyslnou hranici Čech, Moravy a Kladska, do Králík Historie dnešních Králík je prvně historicky doložena roku 1367, tehdy však ve spojitosti s doly v horách Králických. Město jako takové …
Památník
V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K-S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického u…
Rozhledna na Křížové hoře První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudován…
Jihozápadním směrem od města Králíky se rozprostírá Bukovohorská pahorkatina a její nejvyšší hora je Suchý vrch ( 995 m.n.m.). Na nižším vrc…
Muzeum
Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému budovaného před II. světovou válkou. Od roku 1990 probíhají rozsáhlé rekonstrukce, které umožnili zpřístupnění veřejnosti. Pevnost je největším muzeem čes…
Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou KRAJINY. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka p…
15.4km
více »
Pastvinská přehrada byla vybudována v letech 1932-1938 na Divoké Orlici. Název přehrady je odvozen od obce Pastviny, která se připomíná v r. 1543. Umělé jezero je cca 7km dlouhé, výška…
17.1km
více »
Velké Losiny jsou podhorskou rekreační a lázeňskou obcí a najdeme ji severním směrem od města Šumperku. Obec je známá nejenom díky lázním, ale také díky zdejšímu zámku, ve kterém probíhaly č…
17.7km
více »
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 0…
25.7km
více »
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud…
30.9km
více »
Tipy na výlet
Jedeme autem na Hvězdu, buď z Karlové Studánky nebo z Malé Morávky. My jsme parkovali na placeném parkovišti za 70 Kč (rok 2009),které bylo 27.9.2009 den před stát.svátkem totálně narvané a…
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je…
Přírodní památka
Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním…
Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina.Hrad byl založen bratry Pavl…
41.1km
více »
Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou na…
41.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace