Kokořín a po stopách sochaře Václava Levého

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody

Kam a jak jedeme?

Náš dnešní celodenní výlet nás zavede na Kokořínsko. Nejprve navštívíme Hrad Kokořín a potom pojedeme autem do Liběchova, odkud se vydáme pěšky po stopách sochaře Václava Levého, který vytesal v okolí Liběchova do pískovcových bloků a balvanů skalní plastiky.

Za čím jedeme?

Z parkoviště pod hradem se vydáme po modré vzhůru k hradu Kokořín. Hrad byl vybudován v první polovině 14.století na místě starší tvrze Hynkem Berkou z Dubé. První písemná zmínka o hradu je však až z roku 1427. Hrad Kokořín často měnil své majitele (např. Jan Řitka z Bezdědic nebo Aleš Škopek z Dubé) až se dostal zpět do držení Berků z Dubé. Po Bílé hoře byl však majetek Berků zkonfiskován a prodán Valdštejnům. Po smrti Albrechta z Valdštejna přešel hrad do královského držení, byl ve špatném stavu a proto císař Leopold I. doporučil hrad neobnovovat. Dál se zde vystřídalo několik významných rodů a také se zde usídlila tlupa loupeživých rytířů, kterou vedl Petrovský. V 17.století hrad zpustl. Poslední významná rekonstrukce hradu proběhla v letech 1911 – 1918, zasloužil se oni rod Špačků. Po roce 1950 na základě zákona o pozemkové reformě byl hrad v držení státu až do roku 2006, kdy rozhodnutím soudu byl vrácen zpět rodu Špačků, kteří jsou majiteli dodnes.

Z Kokořína se vydáme asi 12 km autem do městečka Liběchova, auto zaparkujeme poblíž zámku. Dál se vydáme pěšky a jako průvodce naší cesty volíme modrou turistickou značku a okruh dlouhý 12 km. Z parkoviště se vydáme směrem na Boží vodu a dál k umělé jeskyni Klácelka, která patří mezi nejvýznamnější a nejznámější Levého práce. Toto dílo vytvořil sochař v roce 1845, může zde vidět reliéfy fantastických bytostí s lidskými těly a zvířecími hlavami. Těmito výjevy se nechal Levý inspirovat podle bajky Farina Lišák, kterou přeložil z němčiny český vlastenec F. M. Klácel (ten jeskyni využíval jako přírodní pracovnu). V dalších pěti letech vyzdobil Levý předpolí jeskyně zvané „Blaník“ reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého s dřevcem a štítem, dřímajícího Jana Zásmuckého a trpaslíky kující zbraně pro blanické rytíře.

Z Klácelky se vydáme k Čertovým hlavám, které se ukrývají nad obcí Želízy. Jde o dva devět metrů vysoké reliéfy hlav pohádkových bytostí, nejspíše čertů. Tyto plastiky vznikly v letech 1840 – 1845. Od Čertových hlav sejdeme do obce Želízy a pokračujeme kolem kempu, (kde zakoupíme turistickou známku) až do obce Tupadly. Nad obcí na vrchu Kostelec stojí zámeček Slavín, který byl postaven roku 1840 Antonínem Veitem v maurském slohu na místě bývalé tvrze. Ze zamýšlených čtyř věží vznikla pouze jedna (důvodem nedokončení projektu byl nedostatek finančních prostředků). Tato osmiboká kamenná věž má výšku 30m. Po stavebních úpravách byla v roce 1873 zpřístupněna jako turistická rozhledna a takto sloužila až do druhé světové války. Dnes je bohužel rozhledna nepřístupná, objekt slouží jako meditační centrum buddhistického sdružení Samadhi.

Z obce Tupadly se vydáme k další plastice Hadovi, která je vytesána na skále přímo u rozcestí cest. Plastika představuje devět metrů dlouhého svíjejícího se hada a nad ním reliéf sekery. Kdo by si chtěl cestu o tři kilometry prodloužit a chtěl vidět jeskyni Murdloch a skalní útvar sedm chlebů může se od Hada vydat po žluté (1,5 km tam a 1,5 km zpět).

Od Hada pokračujeme po modré až ke skalnímu bloku, kde je několik výtvorů a podle motivu ženské postavy s harfou se nazývají Harfenice. Dále jsou zde čtyři motivy lidských hlav a umělá jeskyňka U ještěra s plasticky zdobeným vchodem. Tyto plastiky vznikly v letech 1840 – 1845. Od harfenice pokračujeme ke kapličce sv. Máří Magdalény. Ta je vytesána z jednoho kusu pískovcové skály a na oltáři jsou dosud patrné zbytky barev, kaple vznikla v letech 1840 – 1845.

Od kapličky nás čeká už jen málo zajímavá 3 km cesta do Liběchova, odkud se autem vrátíme domů.