Jílovský zámek a Děčínský Sněžník

Kam a jak jedeme?

Při příjezdu do města Jílové jsme auto zaparkovali na poklidném náměstí. Po prohlídce místního zámku jsme se vydali pěšky na horu Děčínský Sněžník s krásnou kamennou rozhlednou. Zpět do města jsme se vrátili z větší části stejnou cestou.

Za čím jedeme?

Město Jílové bylo založeno jako obec v údolí Jílovského potoka ve 14. století. Poprvé byla zmíněna ve spise Karla IV. Z roku 1348, který pojednával o dobytí čtyřech dvorů mezi nimi i Eulow (jedno z mnoha starších pojmenování Jílového). V 16. století se stala součástí panství Blansko a následně připadla pánům z Bünau, ti ji museli roku 1629 prodat Thunům. Již ve středověku bylo Jílové povýšeno na městys a na město bylo povýšeno až roku 1963. V 16. století zde nechali páni z Bünau vystavět na místě původního vodního hradu z roku 1370 zámek ve stylu saské renesance. Za Thunů sloužil zámek jako sídlo vrchnostenských úředníků a v letech 1842 – 1922 dokonce jako přádelna vlny. Koncem třicátých let 20. století byl zámek upraven na rodinné sídlo knížetem Františkem Antonínem III. Thun-Hochensteinem. Během přestavby byl založen i park s jezírkem a glorietem. Nádvoří bylo osazeno vázami a sochami a uprostřed stála kašna. Po konci druhé světové války byl majetek Thunů zkonfiskován a po nepříliš šťastném využití byl zámek značně poškozen. V roce 2000 zámek získalo město a byla započata rekonstrukce, roku 2005 byl zámek zpřístupněn veřejnosti . Za zmínku jistě stojí i barokní Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1682.

Z Jílového jsme se vydali po zelené přes osadu Sněžník směrem k vrcholu Děčínského Sněžníku (asi 5 km). Děčínský Sněžník je nejvyšší pískovcová stolová hora na našem území s nadmořskou výškou 723m. Hora je téměř celá zalesněná a po většině svého obvodu je lemována vysokými pískovcovými stěnami. Vrchol hory zaujímá rozlehlá plošina a na jejím vrcholu stojí 33m vysoká kamenná rozhledna. Na rozhlednu vystoupáte po 153 schodech . Postavena byla roku 1864 knížetem Františkem Thunem a původně měla sloužit k geografickým účelům. V roce 1936 se zde poprvé na našem území podařilo zachytit televizní signál z berlínského vysílače a přenést informace o olympijských hrách v Berlíně. V roce 1992 byla rozhledna rekonstruována a otevřena veřejnosti. V blízkosti rozhledny je také malé jezírko a také restaurace Pod rozhlednou, která byla rekonstruována v roce 1999 jako napodobenina původního hostince z roku 1865.

Z rozhledny se vydáme po červené kolem Drážďanské vyhlídky k hotelu Hřebenová bouda, tam se dáme vlevo a jdeme po silnici asi 1km kde se napojíme na zelenou po které jsme šli na Děčínský Sněžník. Do Jílového nám zbývají asi 3 km.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení je možno využít v bufetu pod rozhlednou, tam je třeba si vyzvednout klíče od rozhledny. Dále je možno poobědvat v restauraci Pod rozhlednou nebo v hotelu Hřebenová bouda.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherný výhled na Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko, Tiské Stěny, České středohoří a hřebeny Krušných hor.

Ostatní informace

Zámek Jílové má otevřeno v červnu a září v sobotu a neděli a svátky od 10 – 17 hodin, v červenci a srpnu mimo pondělí od 10 - 17 hodin. Vstupné je 40 kč.

Rozhledna Děčínský Sněžník má otevřeno denně od 10 – 17 hodin v sobotu a neděli od 9 – 17 hodin. Vstupné je 30 kč.

Restaurace Pod rozhlednou je otevřena od úterý do neděle 11 – 16 hodin

Hotel Hřebenová bouda má otevřeno denně od 11 – 22 hodin.

Kdo by nechtěl jít z Jílového pěšky může auto zaparkovat na placeném parkovišti na Sněžníku, na rozhlednu to jsou 2 km.

Autor: zlatopramen

Další články autora: 0

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli