TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 870 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 467 136,- odměny za články
fotografie Hribal

Hribal

Václav Hříbal

Příspěvky sleduje: 21 turistů
Počet příspěvků: 2 313
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 2 743 172

Příspěvky uživatele Hribal

Počet příspěvků: 1913

Kramářská ulička na náměstí v Chebu.
Kramářská ulička na náměstí v Chebu.
Drobné památky
Na místě kramářských bud a mastných krámů vyrostla ve 13. století skupina středověkých domů nazvaných Špalíček. Tyto domy byly rozděleny úzkou Kramářskou uličkou. Ve 160 cm široké uličce často končil veškerý odpad z přilehlých domů. Ulička se stávala rejdištěm krys a zárodkem obávaných chorob.
více »
Historický meteorologický sloup ve Františkových Lázních.
Historický meteorologický sloup ve Františkových Lázních.
Drobné památky
Meteorologický sloup nechal postavit místní Zkrášlovací spolek v roce 1882 v parku poblíž domu č.p. 16. Při výstavbě lázeňské kolonády na počátku 20. století byl sloup přemístěn na začátek Isabeliny promenády, kde stojí dodnes. Meteorologický sloup byl ve své době významným informačním prostředkem o předpovědi počasí pro lázeňské hosty. Lepší a rychlejší dostupností předpovědí počasí moderními médii v polovině minulého století vedlo k postupnému zániku meteorologických sloupů. V roce 2008 se město rozh…
více »
Obervald
Obervald
Kopec
Obervald je kopec v severovýchodním výběžku Českého středohoří. Jeho severní svahy pozvolna klesají do Kamenického Šenova. Naopak jižní svahy prudce a strmě spadají do obce Slunečná. Kopec měl v minulosti několik názvů. Nejčastěji se mu říkalo Kameník. Dnes je na mapě uváděn pod jménem Obervald. Podle mapy vede z Kamenického Šenova cesta na vrchol. Po těžbě dřeva cesta zanikla. Vytěžená rozsáhlá vrcholová plošina je zarostlá a pokrytá sutí, kamením a hromadami klestí. Je velmi těžko prostupná. Asi snad…
více »
Dubový vršek
Dubový vršek
Kopec
Nevýrazná vyvýšenina uprostřed pastviny půl kilometru jižně od Kamenického Šenova. Z holého vrcholu je nádherný kruhový výhled na vrcholky Českého středohoří, L…
více »
Hadí skála
Hadí skála
Kopec
Hadí skála se nachází v severovýchodním výběžku Českého středohoří, jižně od Kamenického Šenova. Od turistického rozcestí Pod Kameníkem, kudy vede žlutě značená cesta od Panské skály, vede přímo na vrchol vyšlapaná pěšina. Z vrcholu jsou v období vegetačního klidu částečné výhledy směrem na Nový Oldřichov.
více »
Triangulační body na Děčínském Sněžníku.
Triangulační body na Děčínském Sněžníku.
Drobné památky
hodnoceni 9/10
U zeleně značené cesty vedoucí od rozhledny na Děčínském Sněžníku do obce Sněžník, v místě kde cesta odbočuje z náhorní plošiny, stojí nízký pískovcový mezník čtvercového půdorysu. Na stranách mezníku jsou vyryty nápisy a letopočet 1808.Jde o základní bod trigonometrické katastrální sítě při druhém vojenském mapování v letech 1806 – 1811. Když se v roce 1862 připravovala středoevropská triangulační síť byl Děčínský Sněžník vybrán jako důležitý výškový bod. Zalesněná stolová hora ale nikde nenabízela mí…
více »
Lanový park na vrcholu Jedlové hory
Lanový park na vrcholu Jedlové hory
Zábava, atrakce
U rozhledny na vrcholu Jedlové hory je lanový park. Okruh 12ti překážek různé obtížnosti je umístěn mezi stromy ve výšce 5 – 7 metrů nad zemí. Lanový park je v …
více »
Kostel Svatého Jana Bad Schandau
Kostel Svatého Jana Bad Schandau
Kostel
Město Bad Schandau bylo založeno ve 14. století na soutoku Labe a Křinice. První písemná zmínka o městě je z roku 1445, kdy zde byla již malá kaple. Ta byla v roce 1557 stavebně rozšířena na kostel. V roce 1645 byla ke kostelu přistavěna mohutná kamenná zvonice. Kostel byl výrazně přestavěn v 18. a 19. století. Při povodních byl několikrát vytopen. Uvnitř kostela se nachází renesanční oltář vyřezaný z pískovce zdobený mramorem a drahými kameny z roku 1579, barokní kazatelna vytesaná z jednoho kusu písk…
více »
Kneippova koupel v lázeňském parku v Bad Schandau.
Kneippova koupel v lázeňském parku v Bad Schandau.
Odpočinkové místo
Bad Schandau jsou státem uznávané Kneippovy lázně. První zmínka o využívání vody k léčebným účelům je z poloviny 18. století. Na začátku 19. století byl postave…
více »
Ferrata Ochelwände Porschdorf
Ferrata Ochelwände Porschdorf
Zábava, atrakce
Velmi pěkná ferrata se dvěma variantami, která není technicky příliš náročná, ale je velmi exponovaná. Kousek od nádraží Porschdorf je u chaty Ochelbaude malé p…
více »
Vyhlídka Schillerblick.
Vyhlídka Schillerblick.
Vyhlídka
Na Panoramatické cestě, která vede po hřebeni nad Bad Schandau, je upravené vyhlídkové místo Schillerblick s působivým výhledem na rozeklané věže Schrammsteine a mohutný skalní blok Falkensteinu. Na vyhlídku vede modře značená cesta z Bad Schandau.
více »
Rozcestníky v Saském Švýcarsku.
Rozcestníky v Saském Švýcarsku.
Drobné památky
V Sasku bylo v roce 1820 vydáno nařízení, podle kterého měly být na všech křižovatkách cest postaveny směrovky. Na mnoha místech místo dřevěných směrovek byly postaveny kamenné sloupy. Tyto silniční rozcestníky plnily svou funkci až do doby kolem roku 1930. Pak byly nahrazeny dřevěnými směrovkami, jak je známe dnes. Kamenné sloupy chátraly, ale na některých místech byly obnoveny a dnes jsou památkami. Dochovalo se kolem 290 těchto drobných dopravně-historických památek.
více »
Pamětní kámen obětí fašismu v Bad Schandau.
Pamětní kámen obětí fašismu v Bad Schandau.
Památník
V lázeňském parku v Bad Schandau stojí pamětní kámen věnovaný obětem pronásledovaných nacistickým režimem.Pamětní kámen tvoří velký kamenný blok s červenou pyramidou a písmeny VVN. Pyramida symbolizuje červený trojúhelník, kterým byli označeni političtí vězni v koncentračních táborech. V poválečném období se červený trojúhelník stal symbolem Svazu pronásledovaných nacistickým režimem/VVN/.
více »
Smírčí kříž Porschdorf.
Smírčí kříž Porschdorf.
Drobné památky
Pískovcový smírčí kříž vysoký 1 metr ve tvaru železného kříže stojí v horní části Porschdorfu u Bad Schandau. Kříž je schovaný v křoví a vysoké trávě poblíž domu č.p. 32. Z cesty není vidět. Kříž byl dlouho povalený a zarostlý mechem. V roce 2013 byl znovu postaven.Smírčí kříže jsou památkami středověkého práva. Byly součástí plnění smluv o smíření, které byly uzavřeny mezi dvěma znepřátelenými stranami za účelem ukončení krevní msty kvůli vraždě nebo zabití.
více »
Vorařský památník.
Vorařský památník.
Památník
Saské Švýcarsko bylo v minulosti pokryto neprostupnými lesy. Kolem roku 1000 začal člověk lesy intenzivně hospodářsky využívat. Docházelo k rozsáhlému kácení především bukových porostů. Rozmáhající se saský průmysl potřeboval stále více dřeva. Doprava dřeva z nepřístupných a příkrých poloh byla velmi komplikovaná. Neexistovala žádná síť cest a silnic. Tak často jedinou možností bylo plavení dřeva. Křinice se tak využívala až do 60. let minulého století. Plavení dřeva připomíná pískovcový sloup v Křinic…
více »
Památník obětem pobočného koncentračního tábora v Porschdorfu.
Památník obětem pobočného koncentračního tábora v Porschdorfu.
Památník
Porschdorf je vesnička nedaleko Bad Schandau v Saském Švýcarsku. Od února 1945 do poloviny dubna 1945 zde byl pobočný tábor koncentračního tábora Flossenbürg. 2…
více »
Schillerův památník Bad Schandau.
Schillerův památník Bad Schandau.
Památník
Památník byl postaven v listopadu 1859 u příležitosti stého výročí narození Friedricha Schillera významného německého spisovatele a básníka. Památník stojí na vrcholu svahu nad posledními domy Bad Schandau. Od řeky Křinice vede k památníku modře značená cesta, která se klikatí v prudkém svahu. Od památníku vede několik schodů dolu svahem k malé umělé jeskyni.
více »
Pamětní kámen Josefa Prokopa.
Pamětní kámen Josefa Prokopa.
Pomník
V horní části Jílového stojí u silnice dva metry vysoký pamětní kámen věnovaný místnímu doktorovi Josefu Prokopovi, kterému se říkalo „doktor lidumil“ pro jeho ochotu a laskavost léčit chudé. V Jílovém působil do roku 1933. Po II. světové válce byla pamětní deska z pomníku odstraněna a místo ní byl vytesán letopočet 1945 – 1955, který měl připomínat desáté výročí osvobození. V roce 2016 město Jílové vrátilo pomníku původní určení. Okolo pomníku vede zeleně značená cesta na Děčínský Sněžník.
více »
Švédský hřbitov
Švédský hřbitov
Památník
V roce 1926 se na Sněžník přistěhoval bývalý starosta Děčína. Otevřel si zde kavárnu a za ní nechal vybudovat lesopark, kterým vedla cesta na vrchol Děčínského Sněžníku. Na památku svého vnuka, který padl ve II. světové válce, nechal v lesoparku postavit mohylu z pískovcových kamenů s křížem na vrcholu. Mohyla upadla v zapomnění. Až v roce 2011 byla znovu objevena a obnovena. Podle místní legendy se traduje, že jde o švédský hřbitov z třicetileté války.K mohyle vede odbočka ze zeleně značené cesty vedo…
více »
Jahnstein
Jahnstein
Pomník
U základní školy v Jílovém stojí hrubě opracovaný pískovcový blok, který vyrůstá z mohyly čedičových kamenů. Pomník nechal postavit místní tělocvičný spolek v roce 1904. Mnoho těchto pomníků bylo postaveno v tehdejší České republice na památku německého zakladatele tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna. V roce 2015 město Jílové vrátilo chátrajícímu pomníku jeho původní podobu.
více »
Pomník Tomáše Wébera
Pomník Tomáše Wébera
Pomník
Schovaný za živým plotem zahrady u domu č.p. 104 ve Sněžníku stojí pískovcový pomník četaře Tomáše Wébera, příslušníka Finanční stráže, který zde zahynul 22.5.1945 při ochraně státních hranic.
více »
Drážďanská vyhlídka
Drážďanská vyhlídka
Vyhlídka
hodnoceni 10/10
Na skalní hraně vrcholové plošiny stolové hory Děčínského Sněžníku je Drážďanská vyhlídka a upravené odpočinkové místo. K vyhlídce vede krátká odbočka z červeně značené cesty vedoucí k rozhledně. Z vyhlídky je nádherný výhled na nedaleké hory Saského Švýcarska, na Zchirnstein, pevnost Königstein, Pfaffenstein, Lilienstein, na rozeklaný skalní masiv Schrammsteine a při jasném počasí jsou vidět i Drážďany. Odtud také jméno vyhlídky.
více »
Naučná stezka U Divého muže.
Naučná stezka U Divého muže.
Chodník, naučná stezka
Naučná stezka U Divého muže je odbočkou z Kunratické naučné stezky vedoucí z Kunratic do Šluknova. Stezka zpřístupňuje hezká a zapomenutá místa Šluknovska, Groh…
více »
Pomník Rudolfa Richtera.
Pomník Rudolfa Richtera.
Pomník
Na rozcestí cest pod Grohmannovo výšinou stával výletní hostinec Schweidrichhäusel, kde se scházela parta kamarádů, která si říkala Soudkový spolek. Tato parta zde postavila pomník svému kamarádovi, který se nevrátil z I. světové války. Na pomníku jsou iniciály R.R. a letopočet 1914 – 1918. Dnes výletní hostinec připomíná jen zbytek sklepa. Na rozcestí vede šluknovská naučná stezka U Divého muže.
více »
Grohmannova výšina
Grohmannova výšina
Skalní útvar
Vybudováním NS U Divého muže byla zpřístupněna zapomenutá Grohmannova výšina, která je dva kilometry jižně od Šluknova. Na skalnatém vrcholku stávala v letech 1…
více »
Šluknovská vyhlídka.
Šluknovská vyhlídka.
Vyhlídka
Na severním okraji Šluknova, ve svahu pod vrcholem Židovského vrchu, byla postavena vyhlídková plošina, která nabízí hezký výhled na město, na Grohmannovu výšin…
více »
Pomníček Theodora Körnera Šluknov
Pomníček Theodora Körnera Šluknov
Pomník
V parčíku nedaleko od nádraží ve Šluknově stojí pomníček věnovaný památce na německého básníka Theodora Körnera /1791 – 1813/.Pro německé obyvatele byl oblíbeným básníkem a hrdinou, který ve 22 letech padl ve válce proti Napoleonovi.
více »
Socha Josefa II. Šluknov
Socha Josefa II. Šluknov
Socha
Pomníků a soch císaře Svaté říše římské a českého krále Josefa II. je u nás více. Vznikaly za Rakousko-Uherska. Většina z nich byla po roce 1918 odstraněna, některé byly později obnoveny. K mnoha pomníkům Josefa II. byly využity litinové sochy představující postavu panovníka v životní velikosti. Jedna socha Josefa II. stojí v zahradě domu v Rumburské ulici ve Šluknově.
více »
Přírodní koupaliště Maxičky.
Přírodní koupaliště Maxičky.
Koupaliště
Maxičky jsou oblíbeným výletním místem 6 km od Děčína. Lesnickou osadu založil v roce 1671 hrabě Maxmilián Thun-Hohenstein. Od jeho jména je odvozen název obce …
více »
Myslivcův kříž.
Myslivcův kříž.
Drobné památky
U zeleně značené turistické cesty vedoucí z Děčínského Sněžníku do Maxiček stojí pískovcová sloupková boží muka z roku 1589. Podle pověsti na tomto místě byl zavražděn děčínský panský lesní adjunkt. Druhá pověst udává, že byl zabit bleskem. Již v 19. století byla boží muka poničena. Současná podoba Mysliveckého kříže je z roku 1992.
více »
stránka 7 z 64
« na začátek    < předchozí    5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Hribal