Ze Suchého přes Benešov a Kořenec do Šebetova

Příjemný podzimní houbařský výlet můžeme začít třeba ve známé rekreační obci Suchý, proslavené svým stejnojmenným rybníkem. Snadno se sem dostaneme např. z Blanska autobusem IDS JMK ve směru na Benešov, z něhož se dá jít kratší verze tohoto výletu.

Obě zmíněné obce spojuje žlutá turistická značka o délce 5 kilometrů, rozčleněná ještě rozcestími Nad Horním rybníkem (2 km), Pod Skalkami (1,5 km) a Benešov-Pastvisko (1 km), přičemž se pohybujeme v krásných a docela hlubokých lesích a v nadmořské výšce kolem 700 metrů n. m.

Samotným centrem Benešova značka ale neprochází, ke kostelíku na vršku si případně musíme kousek odbočit. Hned nad vesnicí nás čeká další rozcestí Pod Horkou (0,5 km), odkud se naskýtají obzvláště pěkné rozhledy do okolí. Doprovází nás v tomto úseku také lyžařské značení Benešovského okruhu.

Po dalším 1,5 kilometru dorazíme na rozcestí Pod Paprčí, kde se napojíme na modrou značku. Ta nás dovede do nedaleké obce Kořenec (1,5 km), z níž úplně nejdříve uvidíme rozsáhlý golfový areál. Zanedlouho však nenápadná vesnice překvapí i dalšími zajímavostmi, jako je např. docela sympatický moderní kostelík, sochařsky ztvárněný pomník padlých a dokonce muzeum s pamětní deskou Jiřího Pelikána.

I dále budeme pokračovat po modré značce, a to nejprve Nad Bělou (1,5 km) a poté přes údolí opět vzhůru do pořádného kopce Hrubý hrad (1,5 km), odkud už je to zase jen 1,5 km do osady Pohora.

V tomto úseku jsme se však zabrali do houbaření natolik, že se nám „podařilo“ ze značky sejít – a protože jsme se nechtěli vracet, pustili jsme se cestou dolů z kopce a posléze narazili na asfaltovou silničku, která nás brzy dovedla rovnou na místo, kam jsme ze zmíněné Pohory stejně chtěli – po silnici – dojít…

Krásná barokní skulptura sv. Barbory, dílo olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera z konce 30. let 18. století, stojí v lese u mostku přes potok nedaleko silnice spojující Šebetov právě s osadou Pohora. (Socha je tu dnes ovšem již „jen“ ve formě kopie, originál naleznete v Brně na Petrově.) Poblíž památky je zbudován také dřevěný turistický přístřešek, jen škoda, že v něm někteří návštěvníci za sebou nechávají nepořádek!

Když se nyní dáme po silnici vlevo směrem na Šebetov, můžeme se ještě napojit na žlutou turistickou značku, k níž nás dovede cesta, odbočující po pár stech metrech ze silnice vpravo do lesa. Ta nás dovede do Šebetova ještě rychleji než silnice, a to kolem tzv. zeleného kříže, nedávno obnovené památky, o jejíž historii se tu můžeme dočíst na naučné tabuli.

A protože výlet není dlouhý, můžeme z Šebetova odjet autobusem nebo vláčkem do nedalekých Boskovic, kde je nejen mnohem více možností k občerstvení, ale také spousta památek k dalšímu obohacení už tak pěkného dne.

My jsme např. zvolili nejprve cukrárnu na náměstí a poté muzeum s nedávno znovu otevřenou stálou historickou expozicí, kde jsme mj. zjistili, že zmíněná cukrárna na stejném místě fungovala již před 55 lety!

Jinak ze současné houbařské nabídky v lesích, kterými jsme prošli, dominují kromě všudypřítomných babek hlavně suchohřiby, ale lze najít třeba i klouzky či pravé ryzce, takže si každý přijde na své, přičemž nechybějí ani nádherně kýčovité červené muchomůrky…